Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2021/01

Otázka 1: Ve společných prostorách panelového domu jsou svítidla jištěna 16 A. Průřez vodičů odpovídá přeřazenému jištění. Max. výkon svítidel je 200 W, po dvou svítidlech na okruhu. Jak je to s vypínači, které jsou do 10 A? Podle mě je to nevyhovující, když předřazené jištění má větší jmenovitý proud než vypínač.

Odpověď 1: ČSN 33 2130 ed. 3:2014 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody v článku 5.2.9 stanovuje, že vedení světelného obvodu se jistí jističi nebo jiným jisticím prvkem se jmenovitým proudem nejvýše 25 A. Zároveň konstatuje, že vedení musí mít takový průřez, aby bylo jištěno proti přetížení a zkratu.

V tabulce 6 ČSN 33 2130 ed. 3:2014 jsou uvedeny průřezy jader vodičů a jim přiřazené hodnoty jmenovitých proudů jističů. Z tabulky vyplývá, že pro světelné obvody mají být použity vodiče o průřezu 1,5 mm2 se jmenovitým proudem 10 A pro jističe s charakteristikou B. Touto tabulkou je zohledněn způsob uložení vodičů a z toho vyplývající proudová zatížitelnost (viz ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení tabulka A.52.3).

Jsou-li pro světelné obvody použity jističe 16 A společně s vodiči o odpovídajícím průřezu (2,5 mm²), měly by být použity odpovídající spínače, které jsou dimenzovány na předpokládané jmenovité proudové zatížení.

Výrobce spínacího zařízení stanovuje v dokumentaci k zařízení podmínky pro provoz zařízení. Tyto podmínky musí být respektovány. V případě, že respektovány nejsou, může dojít k poškození zařízení případně ke vzniku úrazu anebo škody na majetku.

Souhlasím s názorem, že použití spínacího zařízení s maximálním jmenovitou proudovou odolností 10 A v obvodě, který je dimenzován na maximální jmenovitou hodnotu proudu 16 A, je nesprávné. Všechna nevyhovující spínací zařízení by měla být vyměněna nebo by měla být změněna hodnota předřadného jištění.

Otázka 2: Potřeboval bych poradit, jak lze instalovat zásuvky ve společných sprchách sociálního zařízení pro sportovní aktivity. Ve sprchách je vymezen prostor pro sprchování osob zídkou do výše 15 centimetrů. Zástěny sprchy nemají. Sprchové hlavice jsou řešeny jako pevné. Zásuvky jsou instalovány 2 metry od zóny, která je vymezena pro sprchování, na protější stěně, ve výši 1 metr od podlahy. Zásuvky jsou v provedení IP44. Samozřejmě jsou zapojeny přes proudový chránič s I_Δn ≤ 30 mA.

Odpověď 2: Tato problematika je řešena ČSN 33 2000- 7-701 ed. 2:2007 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou, která doplňuje, upravuje a mění základní normy souboru ČSN 33 2000. Tato norma je doplněna technickou normalizační informací TNI 33 2000-7-701:2008 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou – Komentář k ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.

Tím, že je ve sprše vymezen prostor pro sprchování zídkou, je na tento prostor pohlíženo stejně, jako kdyby místo něj byla umístěna sprchová vana. Je tedy jasným způsobem vymezena zóna 0 a zóna 1. Zóna 2 má hloubku 60 cm a nachází se vedle zóny 0 a zóny 1 (viz ČSN 33 2000-7-701 ed. 2, obrázek 701.1). Za zónou 2 nejsou žádné další zóny vymezeny, i když v předchozím vydání normy (ČSN 33 2000-7-701:1997) zde byla vymezena zóna 3.

Jsou-li zásuvky umístěny ve vzdálenosti 2 m od zóny vymezené pro sprchování (zóna 0 a zóna 1), nacházejí se zároveň 1,4 m od vnější hranice zóny 2 a jejich montáži nic nebrání.

Montáž zásuvky se tedy bude provádět stejným způsobem jako u ostatních zásuvek v elektrické instalaci (viz např. ČSN 33 2180:1979, ČSN 33 2130 ed. 3:2014 apod.). Výšku umístění zásuvek je vhodné konzultovat s projektantem a uživatelem (provozovatelem) podle místních podmínek a s ohledem na způsob úklidu daného prostoru.

Otázka 3: Mám pár otázek ohledně koupelen podle ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.

Rád bych se zeptal: 1. Co přesně je „příslušenství“ (včetně zásuvek). Je to zásuvka, spínač, ventilátor, odbočovací krabice? A co ještě? A co jsou „doplňky“ (doplňky včetně zásuvek)?

2. Smí být v zóně 1:
– svítidlo na 230 V (FI 30 mA), IP44,
– ventilátor 230 V (FI 30 mA), IP44,
– elektrický bojler 230 V (ohřívač vody) (FI 30 mA), IP44,
– sušič ručníků 230 V (FI 30 mA), IP44?

3. Smí být v zóně 2:
– svítidlo na 230 V (FI 30 mA),
– ventilátor 230 V, (FI 30 mA),
– elektrický bojler 230 V (FI 30 mA),
– zásuvka 230 V (SELV, PELV), kde trafo (zdroj bezpečného napětí) musí být mimo zónu 0, 1?

Odpověď 3: Přesně definovat pojem příslušenství anebo doplněk ve vztahu k elektrickým zařízením nebo koupelnám není tak jednoduché a udělat kompletní výčet není možné. Obsah těchto pojmů se nachází zpravidla v jednotlivých technických normách, jako je např. soubor ČSN EN 61534 Systémy sestavy přípojnic, soubor ČSN EN 60670 Krabice a úplné kryty pro elektrická příslušenství pro domovní a podobné pevné elektrické instalace nebo ČSN EN 62080 Přístroje se zvukovou signalizací pro domovní a podobné účely apod.

Přehled elektrických zařízení, která smí být v jednotlivých zónách umístěna, je uveden v článku 701.512.4 a v článku 701.55 ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.

K soupisu v bodě 2 lze říct, že elektrická zařízení, jako je elektrický bojler 230 V, sušič ručníku 230 V, ventilátor 230 V a svítidlo 230 V smí být umístěna v zóně 1, jedná-li se o zařízení, která výrobce určil pro umístění v této zóně a informaci o tom uvedl v pokynech pro montáž a použití. Tyto pokyny jsou dodávány společně s jednotlivými zařízeními (výrobky). Tato zařízení musí být upevněná a s pevným elektrickým připojením. Připojení pomocí zásuvky není považováno za pevné elektrické připojení.

Obdobně lze postupovat i v případě zařízení uvedených v bodě 3. Vyjmenovaná zařízení, tedy elektrický bojler 230 V, ventilátor 230 V a svítidlo 230 V, smí být umístěna v zóně 2. Zásuvky napájené SELV nebo PELV smí být v zóně 2 umístěny také, ale je vhodné si uvědomit, že síť SELV nebo PELV je elektrická síť, ve které nemůže napětí překročit hodnotu stanovenou pro malé napětí (viz ČSN IEC 60050-826). Hodnota malého napětí je stanovena v ČSN EN 61140 ed. 3: 2016 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení tabulka 1. Z hodnot uvedených v tabulce 1 je zřejmé, že zásuvka 230 V nemůže být zásuvkou SELV nebo PELV.

Otázka 4: Podle kterých norem by se mělo postupovat při zhotovení elektroinstalace zahradního jezírka, ve kterém jsou vodní rostliny a ryby a není určené pro koupání? V jezírku má být osvětlení pod hladinou, vzduchování, přečerpávání vody z jednoho jezírka do druhého. V rozsahu platnosti ČSN 33 2000-7-702 ed. 3:2011 to podle mého názoru není, i když, kdyby tam byla tryskající voda, mohlo by se to považovat za fontánu.

Odpověď 4: Pokud jste si skutečně jist, že zahradní jezírko nebude využíváno ke koupání, není nutné při zřizování elektrické instalace postupovat ve smyslu ČSN 33 2000-7-702 ed. 3: 2011. Navíc okrasná zahradní jezírka obvykle mají technologické části umístěny mimo jezírko a přímo v jezírku jsou umístěna pouze světla.

Na elektrická zařízení použitá v jezírku bude působit vnější vliv AD7 anebo AD8 – viz ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy. V takovémto případě musí být pro elektrická zařízení splněny požadavky stanovené v ČSN EN 60529:1993 Stupně ochrany krytem, tedy ochrana IPX8.

Vnější vliv AD8 zároveň způsobuje změnu revizní lhůty elektrické instalace určené podle ČSN 33 1500:1990 (viz TNI 33 2000- 5-51:2011). Projektant by při řešení takovéto části elektrické instalace měl zvážit všechna možná rizika a jejich varianty z hlediska možnosti vzniku úrazu elektrickým proudem a na základě jejich vyhodnocení stanovit vhodná opatření.

Z hlediska bezpečnosti osob, které se mohou pohybovat v blízkosti jezírka anebo po jeho březích, považuji za nutné splnit ustanovení uvedené v jednotlivých normách souboru ČSN 33 2000 (jako je např. ČSN 33 2000- 4-41 ed. 3:2018).

Otázka 5: Norma pro nouzové osvětlení hovoří o únikových cestách. Nejsem si jist, jak určit únikovou cestu v kabelovém prostoru o rozměrech cca 12 × 12 m. V tomto prostoru jsou dva únikové východy s požárními dveřmi. Musím brát celý tento kabelový prostor jako únikovou cestu a osvětlit ho podle platné normy? Únikové východy budou označeny příslušnými svítícími značkami.

Odpověď 5: Do 1. 4. 2000 platila ČSN 38 2156:1987 Kabelové kanály, šachty, mosty a prostory, která definovala terminologii používanou pro kabelové kanály, šachty, mosty a prostory. Kabelový prostor byl v této normě definován jako stavebně ohraničený prostor uvnitř elektrických stanic nebo pod rozváděči, dozornami, ústřednami, technologickým zařízením apod.

Platná PNE 38 2157 ed. 2 Kabelové kanály, podlaží a šachty definuje kabelový prostor jako stavebně ohraničený prostor určený pro uložení kabelů, zpravidla umístěný pod rozváděči, rozvodnami, dozornami, pod technologickým zařízením, pod stanovišti transformátorů apod., zahrnující kabelová podlaží, kabelové kanály, kabelové šachty, kabelové prostory technologické, kabelovody a kabelové komory.

Z dotazu tedy vyplývá, že se jedná o část kabelového prostoru, který je v PNE 38 2157 ed. 2 označován jako kabelové podlaží. Tedy jako druh kabelového prostoru uvnitř elektrických stanic pod rozvodnou, dozornou, místností řídicí techniky, místností ochran apod., umožňující vstup osob, o výšce nejméně 2 100 mm.

Ve smyslu PNE 38 2157 ed. 2 není tento prostor považován za únikovou cestu, protože článek 8.1 PNE uvádí, že vstupy do kabelového prostoru musí navazovat na únikové cesty vně kabelového prostoru a na komunikace kabelového prostoru. Dále norma uvádí, že únikové cesty musí být zabezpečeny a označeny tak, aby unikající osoby nemohly vstoupit do přilehlých montážních prostorů, zejména u vstupů do kabelových prostorů.

Z hlediska nouzového osvětlení PNE 38 2157 ed. 2 stanovuje, že nouzové osvětlení v kabelových prostorech se doporučuje zřizovat jen v případech, kdy je zavedeno v objektu, jehož součástí jsou kabelové prostory. Nicméně se jedná o doporučení. Z tohoto důvodu PNE 38 2157 ed. 2 v článku 9.4 uvádí, že není-li v kabelových prostorech instalováno nouzové osvětlení, musí být obsluha vybavena při vstupu do těchto prostor přenosnou svítilnou. Z této dikce vyplývá, že nouzové osvětlení kabelových prostorů může být provedeno, ale není to normativně předepsáno.

Otázka 6: Mám dotaz ohledně uzemnění plynovodu v areálu firmy nebo ve velkých průmyslových budovách za plynoměrem. Existuje nějaká ČSN, kde by bylo popsáno jak správně uzemnit (např. kde a po kolika metrech ve vnitřním rozvodu)? Kdysi to bývalo v ČSN 34 1390, ale ta již neplatí.

Řeším následující problém: Kontrolní orgány a revizní technik plynu chtějí doložit revizi uzemnění plynovodu u průmyslového objektu. Jedná se o celkem nový objekt z roku 2016. V projektové dokumentaci nic nakresleného není, jen popsaná svorkovnice MET, ke které má být připojeno plynové potrubí v kotelně. Potrubí plynu již však vstupuje do budovy v samostatné místnosti s regulací středotlak – nízkotlak s hlavními uzávěry (BE2N3, zóna 2 kolem přírub). U všech přírub jsou minimálně dva šrouby a matice opatřeny vějířovitými podložkami, ale v samotné místnosti žádné uzemnění potrubí není. Připojení na MET vodičem CYA 25 je provedeno až na odvodním potrubí z regulační místnosti za zdí v plynové kotelně. Je takovéto uzemnění plynovodu dostatečné, nebo se musí zemnit již přívodní příruba u vstupu do regulačního boxu?

Dnes už neplatná ČSN 34 1390:1969 Předpisy pro ochranu před bleskem řešila plynová potrubí, respektive plynovody z hlediska ochrany před bleskem, tedy případy, kdy je uzemnění jednou ze tří částí hromosvodu (viz čl. 31 normy).

Dnes by se v případě plynovodu postupovalo v souladu s požadavky souboru ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.

Předpokládám, že plynovod byl při uvedení do provozu podroben výchozí revizi. Tato revize by měla být uložena u majitele (provozovatele) a plynovod měl být podrobován pravidelných revizím prováděným podle norem, které platily v době jeho uvedení do provozu, ve lhůtách k tomu stanovených.

V případě, že se jedná o průmyslový plynovod s nejvyšším vstupním tlakem do 0,5 bar včetně, mělo by být postupováno podle ČSN EN 1775 ed. 2:2009 Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky.

V případě vstupu kovových potrubí do budovy je nutné respektovat ustanovení ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem čl. 411.3.1.2, v kterém je stanoveno, že kovová potrubí zajišťující napájení budovy musí být spojena s hlavní uzemňovací svorkou. Jsou-li takováto potrubí přiváděna do budovy zvenku, musí být pospojována pokud možno co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy.

Konkrétní podrobnosti, které se týkají uzemnění plynovodů, resp. rozvodů plynu, je nutno řešit s projektantem, který je k této činnosti jako odborně způsobilá osoba oprávněn (viz ČSN EN 1775 ed. 2:2009 a zákon č. 360/1992 Sb.). Některé další podrobnosti totiž mohou být ještě uvedeny v podnikových normách vydávaných Českým plynárenským svazem, jako je např. TPG 609 01 Regulátory tlaku plynu pro vstupní tlak do 4 bar včetně. Umisťování a provoz, kde problematiku uzemňování řeší článek 6. 2 Ochrana proti účinkům blesku a uzemnění.

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2020/12