Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Otázka 1: Při ověřování a měření parametrů proudových chráničů pomocí měřicího přístroje EUROTEST XE v nemocnici na lůžkovém oddělení jsem při měření dvojzásuvky, ke které byla zároveň připojena nabíječka mobilního telefonu, naměřil skoro dvojnásobek vybavovacího času proudového chrániče oproti ostatním zásuvkám. Zároveň se na displeji na velmi krátký čas objevil nápis DC napětí. Proto jsem nabíječku vytáhl ze zásuvky a po dalším měření vybavovací čas klesl na hodnoty ostatních zásuvek. Chci se tedy zeptat na zkušenosti s elektromagnetickým rušením ve zdravotních prostorech, a jaké důsledky by to mohlo mít pro zdravotnické přístroje napájené z takto rušené sítě. A dále zda je možno doporučit v revizní zprávě, aby pacienti v tomto konkrétním případě nezapojovali nabíječky mobilních telefonu do zásuvek okruhu DO, VDO a ZIS, které jsou umístěny v zásuvkových rampách nad postelemi (a jsou určeny pro připojení zdravotních přístrojů), ale aby použili ostatní zásuvky MDO v dané místnosti např. zásuvky úklidové, pro napájení televizoru, lednice apod

Odpověď 1: Vámi uváděný případ nesouvisí s problematickou elektromagnetické kompatibility EMC, ale spíše s nedodržením postupu pro měření prováděných v rámci elektrické instalace.

Jednotlivá zařízení, která jsou do elektrických obvodů připojena, musí být před prováděním měření odpojena, je-li to možné, nebo vypnuta, není-li možné provést jejich odpojení (blíže viz ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017). Nabíječky mobilního telefonu nejsou zařízení, která mohou být vypnuta jiným způsobem než jejich fyzickým odpojením od obvodu (vytažením ze zásuvky). Problematika elektromagnetické kompatibility zařízení z hlediska prostředí, mezí apod. je řešena v souboru norem ČSN EN 61000 Elektromagnetická kompatibilita (EMC).

Obecně je EMC rušení problémem, který je řešen komplexně různými opatřeními. Jedním ze základních opatření je skutečnost, že každý výrobek musí splňovat technická opatření pro výrobky z hlediska EMC, která jsou stanovena v nařízení vlády č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh. Jedním z posledních opatření, které je ve zdravotnických zařízeních používáno, je omezení používání elektrických spotřebičů, které by mohly narušit funkci různých zdravotnických přístrojů.

Do revizní zprávy je možné doporučit přijetí organizačních opatření k rozlišení zásuvek, do kterých je možné připojit zařízení pacientů, aby byl minimalizovaný vliv těchto zařízení na zdravotnické přístroje. Tato opatření se zpravidla provádějí barevným rozlišením zásuvek nebo, je-li to možné, použitím speciálních zásuvek pro připojení lékařských přístrojů. Doporučení pro zlepšení se uvádějí do přílohy č. 6 Seznam zjištěných závad z ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017/Z2:2020.

Otázka 2: Kancelářské prostory se rekonstruují na zdravotní prostor (odběr plazmy). Je možné ponechat kostru původní rozvodnice a vystrojit ji pro potřeby zařízení pro odběr plazmy, nebo je nutné instalovat novou rozvodnici od certifikovaného výrobce? Zařízení bude schvalovat TIČR.

Odpověď 2: Rozvodnice či spíše rozváděč je výrobek, tedy se na něj vztahují ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, nařízení vlády č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh, a také nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Z hlediska českých technických norem musí rozváděče splňovat ustanovení souboru ČSN EN 61439 Rozváděče nízkého napětí.

Rozváděč má předepsanou technickou dokumentaci, která byla zpracována při jeho výrobě a dodána současně s ním a která zahrnuje výkresovou dokumentaci, schéma zapojení, prohlášení o shodě atd.

Nové vystrojení rozváděče znamená zásah do jeho konstrukce. Tento zásah může být kvalifikován jako významný zásah do konstrukce, protože rozváděč pro zdravotnické zařízení může být specifikován na základě jiných technických požadavků než rozváděč pro kancelářské prostory. Fyzická anebo právnická osoba se v takovém případě stává výrobcem zařízení a musí splnit požadavky, které jsou výrobci uloženy legislativními dokumenty.

V praxi to tedy znamená dodání kompletní nové dokumentace k předmětnému novému (znovu vystrojenému) rozváděči, včetně prohlášení o shodě. Z hlediska platné legislativy se totiž bude na znovu vystrojený rozváděč pohlížet tak, jako by se jednalo o nově vyrobený rozváděč.

Otázka 3: Pro novou instalaci v zubní laboratoři („obyčejné“, nikoliv s operačními zákroky) jsem podle přílohy B ČSN 33 2000-7-710 vybral č. 6 vyšetřovna nebo ošetřovna – skupina 1 a třída bezpečnosti do 0,5 s a do 15 s. S instalací nemám problém, ale s bezpečnostními zdroji ano – čl. 710.556. Podle mého názoru stačí v místnosti klasické nouzové světlo pro celkové osvětlení.
Nevím jak zajistit napájení zubařského křesla při výpadku. Do 0,5 s nebo do 15 s a čím? Stačí UPS?

Odpověď 3: Z terminologického hlediska může být termínem „zubní laboratoř“ označena místnost nebo skupina místností, ve kterých je přímo prováděna výroba zubních protetik zubními techniky, nebo může být toto označení použito pro skupinu místností, kdy jedna z nich (nebo i více) může sloužit jako vyšetřovna (ošetřovna) pacientů. Zatímco v místnostech, které jsou určeny přímo k výrobě protetik, se nepředpokládá výskyt pacientů, v místnostech určených jako vyšetřovna (ošetřovna) musí být výskyt pacientů předpokládán.

V první řadě je tedy nutné ujasnit si, v jakém významu bude termín „zubní laboratoř“ používán.

Odborně způsobilá osoba by měla určit, jaké práce budou v prostorech označených jako „zubní laboratoř“ prováděny. Na základě určení těchto prací je možné stanovit, do které skupiny bude tento prostor zatříděn. Tento postup je také předpokládán v čl. 710.30 ČSN 33 2000-7-710:2013.

Příloha B ČSN 33 2000-7-710:2013, ve které jsou příklady zařazení zdravotnických prostor do skupin a přiřazení tříd důležitých obvodů, přímo neuvádí „zubní laboratoř“ (nebo jinou laboratoř). Z tohoto důvodu považuji za nutné zcela jednoznačně dodržet požadavky uvedené v čl. 710.30, zejména s ohledem na rizika plynoucí pro pacienta.

Budeme-li za „zubní laboratoř“ považovat zdravotnické zařízení vyrábějící pro lékaře stomatology zubní náhrady, pak je v nich zpravidla zaměstnán zubní technik, který patří do nelékařských zdravotnických povolání. Odborná způsobilost zubního technika je stanovena v § 16 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v § 15 stanovuje, jaké činnosti zubní technik vykonává.

Z dikce platné legislativy vyplývá, že zubní technik na základě indikace a návrhu zubního lékaře zhotovuje, upravuje a opravuje všechny druhy stomatologických výrobků, včetně stomatologických protéz a ortodontických pomůcek.

Zubní laboratoř je tedy vybavena prostředky, které slouží k provádění výše uvedených činností, tedy se zde můžeme setkat s různými přístroji, jako jsou pískovače, brusky, pneumatická dlátka apod.

Podle mého názoru je možné prostory „zubní laboratoře“ ve výše uvedeném smyslu zařadit do skupiny 0, protože zde nemůže případné odpojení zdroje elektrické energie způsobit ohrožení života

Zubařské křeslo nespadá do elektrických zařízení, kterých se týká ustanovení čl. 710.556.5.2.2.1 nebo 710.556.5.2.2.2. Zároveň se nejedná o elektrické zařízení ve smyslu čl. 710.556.7.5 nebo 710.556.8, takže podle mého názoru není nutné řešit zálohování napájení tohoto elektrického zařízení.

Z hlediska nouzového osvětlení místnosti souhlasím s názorem, že zajištění jednoho svítidla připojeného na bezpečnostní obvod je dostačující i z hlediska čl. 710.556.7.5 Bezpečnostní osvětlení.

Otázka 4: Součástí haly (betonová konstrukce opláštěná sendvičovými panely) pro technologické zařízení je soustava uzemnění, na kterou je z vnější strany napojen hromosvod a do vnitřního prostoru budovy jsou u sloupů po obvodu budovy zavedeny FeZn dráty napojené na zmíněnou soustavu uzemnění. Technologické zařízení namontované do haly je napájeno a řízeno ze tří rozváděčů (přívod do každého rozváděče 1 600 A). V místě rozváděčů bude umístěna ekvipotenciální svorkovnice, která se připojí na uzemňovací soustavu budovy a budou k ní připojeny body rozdělení PEN na PE a N ze všech tří rozváděčů. Dále je třeba provést doplňující ochranné pospojování všech zařízení v rámci celého technologického zařízení (velká technologická linka – motory, ventily, servopohony, podružné rozváděče, svorkové skříně, kovové konstrukce ...). Otázkou je, zda je možné v místě, kde je vyveden FeZn drát uzemňovací soustavy osadit ekvipotenciální svorkovnici a připojit do ní vodiče ochranného pospojování pro zařízení v jejím okruhu s tím, že propojení s ekvipotenciální svorkovnicí, ke které jsou připojeny rozváděče, a ostatními ekvipotenciálními svorkovnicemi, bude zajištěno pouze přes uzemňovací soustavu haly a pokud je to takto možné, zda se řeší otázka průřezu (vodivosti) FeZn drátu v porovnání s průřezem (vodivostí) ochranného vodiče v napájecím kabelu daného zařízení, které je pospojováno. Nebo zda je nutné mezi hlavní ekvipotenciální svorkovnicí, do které jsou připojeny rozváděče, a ostatními svorkovnicemi provést propojení a nespoléhat se na vzájemné propojení přes uzemňovací soustavu budovy.

Odpověď 4: V tomto případě je potřeba postupovat v souladu s ustanoveními ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem, protože doplňující ochranné pospojování je jedním z druhů doplňkové ochrany před úrazem elektrickým proudem.

Dále ČSN EN 61140 ed. 3:2016 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení konstatuje, že se jedná o prostředek, s jehož pomocí se nebezpečné dotykové napětí vyruší pospojením předmětů a že toto ochranné opatření pomůže předejít nebezpečnému dotykovému napětí mezi neživými a cizími vodivými částmi, jichž je možno se současně dotknout.

Doplňující ochranné pospojování tedy musí zahrnovat všechny neživé části upevněných zařízení současně přístupné dotyku a cizí vodivé části včetně hlavních kovových armatur železobetonu, pokud je to proveditelné, a také musí být systém ochranného pospojování spojen s ochrannými vodiči všech zařízení včetně těch, která jsou připojena do zásuvek. ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 zároveň v článku 415.2.2 stanovuje podmínku, kterou musí splňovat odpor tohoto pospojování.

Při přípravě návrhu ochranného pospojování je také nutno dodržet ustanovení ČSN 33 2000- 5-54 ed. 3:2012 zejména s ohledem na průřezy vodičů ochranného pospojování a jejich výpočet, případně také na dodržení požadavků týkajících se vodivosti, je-li použit jiný materiál než materiál, ze kterého je tvořen vodič PEN.

Z dikce výše uvedených norem a jejich ustanovení vyplývá, že je nutné provést propojení všech ochranných vodičů s hlavní ochrannou svorkou (MET) a nespoléhat se na propojení přes uzemňovací soustavu budovy, protože jedním z cílů ochranného pospojení je uvedení všech připojených zařízení na jeden potenciál.

Při použití více zemnicích elektrod, ke kterým budou ekvipotencionální svorkovnice izolovaně připojeny, nemusí tento stav reálně nastat a každá takováto samostatná část by mohla být „na jiném potencionálu“.

Otázka 5: Potřeboval bych poradit ohledně uzemnění sloupů světelného signalizačního zařízení (SSZ) na dětském dopravním hřišti.

Podle projektové dokumentace je pro ochranu sloupů SSZ použita doplňková ochrana uzemněným ochranným pospojováním. V projektové dokumentaci je pro spojení a uzemnění sloupů předepsán ocelový pozinkovaný pásek 30 × 4 mm, případně ocelová pozinkovaná kulatina průměr 10 mm. Při revizi bylo zjištěno, že pro toto uzemněné ochranné pospojování byla použita ocelová pozinkovaná kulatina o průměru pouze 8 mm. Nejsem si jist, zda je možno uzemnění touto kulatinou ponechat, nebo je ji nutno vyměnit za projektem určenou kulatinu o průměru 10 mm. Podle ČSN 332000-5-54 ed. 3 tabulka NA.3 je tuto kulatinu jako zemnič možno použít. Dále bych se chtěl zeptat, jaký zemní odpor by toto uzemnění mělo mít. Podle mého názoru by to mělo být do 15 Ω. Předpokládám, že zemní odpor by se měl měřit jako celkový i s připojenými sloupy SSZ, které jsou uloženy v betonu a tvoří tak rovněž část celkového uzemnění.

Odpověď 5: Montáž uzemnění musí být provedena v souladu s projektovou dokumentací, v případě, změny provedené v průběhu montáže musí být tato změna zapracována do projektu (změnovým řízením). Po ukončení montáže musí výsledný stav odpovídat projektové dokumentaci skutečného provedení stavby. „Lidová tvořivost“, která není projektantem autorizována, znamená, že v případě vzniku škody, nehody anebo zranění osob nese odpovědnost (občanskoprávní i trestněprávní) ten, kdo tyto změny provedl, případně ten, kdo je schválil.

Uzemnění by mělo být provedeno v souladu s ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče.

Vyjadřovat se k možné hodnotě zemního odporu uzemnění by z mé strany nebylo správné, protože neznám potřebné hodnoty v místě stavby, které jsou potřebné pro stanovení výsledné hodnoty. Takže by se jednalo o „věštění z koule“, což je velmi nespolehlivý zdroj informací.

Zemní odpor by neměl v souladu s ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 Ochrana před bleskem – Část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života překročit hodnotu 10 Ω. Metody měření jsou uvedeny v ČSN 33 2000- 6 ed. 2:2017 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize, příloha C.

(ilustrační foto:wikipedia.org + mp)