| Dílna Alingsas Ing. Lubomír Mudroň, Artlite Studio Seznámení s akcí ELDA+ (European Lighting Designer‘s Association) je společenství lidí, kteří mají společnou práci – osvětlování čehokoliv. Setkávají se, hovoří o své práci a projektech, vyměňují si zkušenosti. Některé zde navázané vztahy přerůstají v osobní přátelství, která trvají roky. ELDA+ sdružuje projektanty nejen z Evropy, ale z celého světa. Tuto skutečnost vyjadřuje znaménko + za zkratkou názvu asociace. Alingsas je malé město na jihu Švédska. Před několika lety se starosta města dozvěděl o společnosti ELDA+ a kontaktoval ji. Nabídl exteriér města, peníze a podporu městského rozvodného závodu. ELDA poskytla zkušené projektanty osvětlení, spoustu nadšenců, kamion svítidel a především množství nápadů. Tak se zrodila dílna Alingsas. Tato akce se již několik let tradičně koná v říjnu. Členové asociace ELDA dostanou za úkol osvětlit určitý objekt ve městě, jsou jim poskytnuta svítidla a odborné vedení, oni dodají nápady, které zrealizují, a město po dobu jednoho měsíce od termínu konání dílny ožije zajímavým osvětlením. Místní lidé chodí večer po městě a fotografují si nasvětlené objekty. Prošel jsem několik obchodů a hospod ve městě a v mnoha z nich jsou fotografie z předcházejících akcí. V roce 2003 jsem se této akce zúčastnil také. Po přesunu z Göteborgu vlakem do Alingsá léta. Převážná část účastníků byli studenti „lighting design„ z různých zemí světa; za pár hodin jsme se všichni seznámili. Po prezentaci byli účastníci rozděleni do skupin. Skupin bylo šest a každá dostala za úkol osvětlit něco jiného. Jedna skupina měla osvětlit močál v parku, další říčku s mostkem, třetí čtvercový parčík, další soukromé zahrady občanů žijících v jedné ulici, další skupina nábřeží říčky s jezem a poslední budovu školy. Vybral jsem si skupinu Paula Pamboukiana z Jihoafrické republiky, která měla realizovat slavnostní osvětlení základní školy Gustava Adolfa. 
Slavnostní osvětlení základní školy Gustava Adolfa Cihlová budova školy ve tvaru kvádru s pilíři byla výzvou. Se mnou ve skupině byly tři švédské a jedna německá studentka. To mělo výhody i nevýhody. Měl jsem sice kolem sebe čtyři příjemná děvčata, ovšem těžké světlomety a betonové bloky jsem tahal sám a ony mi pouze ukazovaly, kam je mám umístit. První se uskutečnilo ohledání terénu. Ve švédské škole jsem nikdy předtím nebyl a musím říci, že to byla zajímavá zkušenost. Pubescenti byli přibližně stejní jako u nás, nicméně učitelé se mi zdáli velmi laskaví a tzv. nad věcí. Personál školy nám vycházel všemožně vstříc (školník tam s námi byl několikrát do dvou do rána, kdy jsme obvykle končili). Po prvních náhledech jsme začali vytvářet koncepci – každý svou – a Paul je upravoval. Po náčrtcích jsme přešli ke zkouškám v praxi. Jak už bylo řečeno, ELDA+ má k dispozici kamion plný svítidel, která věnovali výrobci z okruhu sponzorů. Nejvíce jich bylo od WE-EF Leuchten a od iGuzzini. Zajímavé světlomety poskytl i Philips. Testovali jsme tedy různé světlomety, barevné filtry a goba a zjišťovali, co vytvářejí na fasádě školy. Cihlová budova měla pravidelně rozmístěné pilíře. V diskusi jsme se shodli, že je osvětlíme směrem nahoru 70W úzkými světlomety; tím pilíře získají plasticitu. Myšlenka se ukázala schůdnou, takže toto byl základ osvětlení budovy. Přidali jsme svítidla osvětlující samotné těleso budovy. Zde jsme zkoušeli 250W halogenidové výbojky, dále skvělé profily Philips, které dovolovaly použít filtry a goba, jež způsobily, že budova byla osvětlena jakoby spoza stromů. Již zmíněný profil umožňoval vytvářet další speciální efekty (ilustrační foto ukazuje vytvoření světelného koberce). Ploché osvětlení školy jsme opustili hned v začátku, protože bylo nudné a nic neříkající. Po pěti nocích zkoušení a testů a dlouhých nočních diskusích jsme se sjednotili na koncepci osvětlení. Vnitřek budovy jsme po několika zkouškách „obarvili„ zářivkami s filtry, umístěnými na parapetech oken.  Pilíře byly základem venkovního osvětlení (světlomety WE-EF), zepředu jsme instalovali Linealuce od iGuzzini pro jemné podsvícení fasády, velké plochy byly osvětleny profily Philips. Nasvítili jsme i vlajkový stožár „jedovatou„ úzkou výbojkou s modrým filtrem, stromy v okolí jsme prosvětlili 70W svítidly iGuzzini. Práci jsme si rozdělili, Paul jen dolaďoval detaily. Pak nastala noc, kdy měly být výsledky naší práce představeny občanům města. Předcházející večer se v městské hale ještě konala konference ELDA. Zde jsme si s kolegy navzájem představili své projekty. Každá skupina připravila asi desetiminutový výklad, během něhož byly promítnuty náčrty, koncepce a fotografie jednotlivých projektů. Naši vedoucí ukázali i své práce. To, co předvedli, bylo nesmírně zajímavé a inspirující. Večer v den D se před „naší“ školou shromáždilo asi tisíc občanů, byl ohňostroj a švédská dechovka, tance a recitace – ve švédštině pro našince obzvlášť kouzelná. Představili jsme své projekty, procházeli nočním městem a postupně rozsvěceli – a lidé byli nadšeni, bylo na nich vidět, jak si podívanou užívají. Po představení projektů jsme se sešli na závěrečné slavnostní večeři – a nadšení obyvatel, vlídnost a zájem mne též naplňovaly nadšením. Kdekoliv jsme se objevili oblečeni v bundách s nápisem Lights in Alingss, budili jsme pozornost, lidé nás oslovovali na ulicích, ptali se, odkud jsme, kolik u nás stojí pivo a podobně. Cítil jsem se nádherně a v této euforii jsme závěr večera strávili v útulné švédské hospodě. Po půlnoci, když jsme odtud odcházeli, jsme viděli i druhou tvář Švédska – ulice byly plné opilých lidí, potácejících se domů – a kupodivu i v tomto stavu nás všichni objímali a nadšeně oslovovali (zde musím podotknout, že druhý den ráno bylo město opět naprosto čisté). Také jsem viděl, proč mají tyto „světelné“ akce takový úspěch. Pochopil jsem, jak Švédové milují světlo, co pro ně znamená za dlouhých severských nocí. V okně všech domácností stojí „lampička„ jako maják pro pocestné, kteří městem procházejí, na oknech nejsou záclony a všude je vidět dovnitř do místností. A byt je osvětlen teplým světlem a kolemjdoucí doslova vidí teplo domovů těch, kteří jím prosvětlují noční ulice švédských měst. Závěr Dílna skončila. Instalovaná svítidla ještě další měsíc svítí obyvatelům Alingsřijede kamion s četou dobrovolníků a ti naše instalace zlikvidují. Zůstanou po nich pouze fotografie a prostor pro další ročník. Zmíněná akce předčila má očekávání. Dozvěděl jsem se mnoho nových věcí, seznámil se se zajímavými lidmi z oboru, vyzkoušel jsem si, že pracovat lze v nejrůznějším složení a že studenti vnášejí do práce projektanta osvětlení svěží vítr a bourají zažitá klišé a standardní postupy praktiků, osvěžují jejich myšlení. Našimi vedoucími byli lidé, kteří dokázali realizovat i velké projekty ve světě od Norska až po Šanghaj; opět se potvrdilo, že čím člověk víc ví a více dokázal, tím je skromnější.  Světlo lze pojmout tisíci způsoby a nejsou dva lidé, kteří by konkrétní projekt udělali stejně. Světlo je důležitým faktorem a zásadně ovlivňuje vzhled měst, obcí a objektů. Dílny, jako byla tato, pomohou zjistit, co vše lze v tomto oboru uskutečnit, vyzkoušet si různé vize v praxi a přitom se vyvarovat chyb, které osvětlení degradují. To nejjednodušší – vzít světlomet a namířit ho na objekt, inspiruje k tomu, zajímat se o to, jaký světlomet a kam bude namířen. Tím, že tohle vše bude odborník vědět, dokáže udělat vynikající osvětlení, které nebude ani oslňovat, ani způsobovat „světelné znečištění“, ani vypalovat díry do objektů, ale bude krásné, snové, zajímavé a bude architekturu doplňovat a pomáhat jí, aby i v noci byla krásná. Chci zde poděkovat městu Alingsiliště, kteří připojovali světlomety a jinak účinně pomáhali, obyvatelům města, našim vedoucím a zejména asociaci ELDA+, která nám umožnila tuto zkušenost absolvovat. |
