Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe
 |
| elektrotechnická praxe Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe redakce ELEKTRO, Ing. Michal Kříž, IN-EL s. r. o., www.iisel.com dotaz 1 odpověď 1
Jak je tedy zřejmé, na obvody SELV jsou kladeny určité požadavky, které obvody PELV splňovat nemusejí. Může se tedy stát, že určitý obvod může být jedním projektantem nazván obvodem SELV, zatímco druhý projektant tento obvod nazve PELV. Oba mají pravdu. První projektant trvá na bezpodmínečném splnění podmínek oddělení (od země i od jiných obvodů), druhý přitom dává např. možnost umístit přístroje v obvodu na uzemněných vodivých částech. Jestliže se však jedná o uzemněný obvod, nelze jej (až na výjimky – např. zařízení výpočetní techniky) nazývat obvodem SELV. (Ve skutečnosti se tedy zdá, že obvody SELV jsou takovými lépe provedenými obvody než obvody PELV a používají se u „lepších“ zařízení – např. kancelářské a výpočetní techniky, zatímco obvody PELV se používají na již „ne tak dobrých„ zařízeních, např. strojních apod.) dotaz 2 a) Pokuste se prosím na stránkách Vašeho časopisu osvětlit problematiku napětí zdrojů SELV 12 V, 50 Hz: podle normy ČSN 33 2000-4-41 jsou mezní hodnoty bezpečných napětí pro prostředí zvláště nebezpečné 12 V AC a 25 V DC. S případy, kdy norma povoluje v daném prostoru pouze použití zdroje 12 V SELV, se setkáváme velmi často. Bezpečnostní transformátor se jmenovitými parametry 12 V, 50 Hz má však napětí 12 V pouze při jmenovitém odběru, při menším odběru má napětí vyšší. Podle některých pramenů musíme požadované napětí (zda vyhovuje podmínce bezpečného napětí) posuzovat v nejhorším stavu, tedy naprázdno. Pak ovšem žádný z transformátorů 12 V podmínce nevyhoví. Použití zdroje s nižším napětím nepřipadá pro osvětlení v úvahu, protože žárovkám s poklesem napětí rychle klesá svítivost a posouvá se spektrum svítivosti. Elektronická stabilizace rovněž nepadá v úvahu, protože při poruše stabilizátoru se na výstupu ze zdroje může objevit vyšší napětí. Navíc – proč tak jednoduchou věc jako napájení žárovek řešit stabilizátorem? Tolerance napětí 230 V, 50 Hz (která se projevuje i na výstupu transformátoru) je další kapkou do tohoto problému. Použití zdrojů 24 V DC (když mezní hodnota bezpečného napětí je 25 V) je úplně stejný problém. Jak je to tedy s použitím zdroje SELV 12 V, 50 Hz a s jeho maximálním výstupním napětím? Bez mučení přiznávám, že můj názor (že použití bezpečnostních transformátorů 230/12 V není v rozporu s normami) je založen pouze na skutečnosti, že k napájení žárovek 12 V je to nejpříhodnější zdroj, a tak to snad nebude v rozporu s normami. b) Dále by mne zajímal Váš názor na použití zásuvek 24 V, 50 Hz v prostředí zvláště nebezpečném. Vzpomeňme jen příkladem zvláště nebezpečný prostor AD2 – tedy prostor, kde může příležitostně kondenzovat voda Se zásuvkami 24 V, 50 Hz se v podobných prostorách setkávám často. odpověď 2 ad a) K Vašemu dotazu, který nám byl postoupen časopisem ELEKTRO Vám sdělujeme, že v ČSN 33 2000-4-41 se v souvislosti s požadavky na obvody SELV nebo PELV hovoří nikoliv o nejvyšším napětí, které se v těchto obvodech může vyskytovat, ale o nejvyšším jmenovitém napětí těchto obvodů. Jestliže se tedy pro určité prostory (např. zónu 1 v ČSN 33 2000-7-701) předepisuje použití obvodů SELV napájených jmenovitým střídavým napětím nepřevyšujícím 12 V, neznamená to, že uvedené napětí nesmí být za žádných okolností překročeno, ale že zdroj tohoto napětí (ochranný oddělovací transformátor) nebude pro vyšší jmenovité napětí než 12 V a že bude splňovat podmínky, které jsou na něj z tohoto hlediska kladeny. Jeho napětí naprázdno tudíž může být o nějaké procento vyšší, napětí při plném zatížení na konci obvodů zase může být nižší než uvedených 12 V. Jmenovité napětí sítě (a tedy i obvodů) je v ČSN 33 0120:2001 Normalizovaná napětí IEC totiž definováno jako napětí, jímž jsou síť nebo zařízení označeny a ke kterým se vztahují určité pracovní charakteristiky. Mezi takové charakteristiky patří i dovolené odchylky napětí uvedené v příslušných normách nebo z těchto norem vyplývající. ad b) Co se týká otázky použití zásuvek 24 V (předpokládáme napájených z obvodů SELV nebo PELV) v prostorech s příležitostně kondenzující vodou, je možné je použít (viz tab. 41-NK ČSN 33 2000-4--41) za předpokladu, že u napájených zařízení bude zajištěna ochrana před dotykem živých částí. reakce tazatele Děkuji za odpověď a přiznám se, že je to pro mne nový pohled na hodnoty bezpečných napětí. Docela mne překvapilo, že norma ČSN 33 2000-4-41 v tak zásadní oblasti (jakou jsou hodnoty bezpečných napětí) nestanovuje nepřekročitelnou mez. Asi každý někdy měřil výstupní napětí malých bezpečnostních transformátorků. U nich je napětí naprázdno vyšší i o desítky procent. K zásuvkám 24 V je odpověď taková, jakou jsem asi tak čekal. Ve zvláště nebezpečném prostředí je jedno, zda je na odděleném obvodu zásuvky 24 V nebo 230 V. V obou případech musím zajistit stejná opatření (tedy zvýšenou ochranu). dotaz 3 Zdroj vyhovující SELV a PELV odpověď 3 K Vašemu dotazu můžeme sdělit, že pro napájecí zdroje stejnosměrného napětí včetně spínaných zdrojů platí ČSN EN 61204 (35 1536) Napájecí zařízení nízkého napětí se stejnosměrným výstupem. Charakteristické vlastnosti a požadavky na bezpečnost, pro výkonové transformátory určené k napájení spínaných zdrojů platí ČSN EN 61558-2-17 (35 1330). Bezpečnost výkonových transformátorů, napájecích zdrojů a podobně – Část 2-17: Zvláštní požadavky pro zdroje napájení s měničem kmitočtu. ČSN EN 61204 je určena pro přístroje zabudované do elektrických zařízení třídy I nebo pro samostatné zdroje při uplatnění příslušných (elektrických a mechanických) ochranných opatření. ČSN EN 61558-2-17 platí mimo jiné i pro bezpečnostní ochranné transformátory pro spínané zdroje, což je kombinace pro zdroje SELV a PELV. Další požadavky na napájení obvodů SELV a PELV, a to i stejnosměrných, je možné nalézt v normách pro určité druhy elektrických a elektronických zařízení, jako jsou ČSN EN 60950 pro bezpečnost zařízení informační a výpočetní techniky, ČSN EN 60204-1 pro elektrická zařízení strojů a dalších. dotaz 4 V dodané zásuvkové skříni jsou jističe (typ LSN) jištění sekundárního obvodu bezpečnostního transformátorku (230 V/24 V) umístěny těsně vedle jističe jištění primárního obvodu transformátoru. Lze toto provedení považovat za dostatečné z hlediska požadavků ČSN 33 2000-4-41 a dalších ČSN? odpověď 4 K dotazu sdělujeme, že nepředpokládáme, že by obvody procházející dvěma samostatnými jističi, i když jsou instalovány vedle sebe, nebyly dostatečně vzájemně odděleny, a to na úrovni ochranného oddělení, jak to požaduje ČSN 33 2000-4-41 v čl. 411.1.3.1. Důvodem k určitým obavám by mohlo být takové zapojení přístroje, kdy by jím procházely jak obvody napájené přímo ze sítě 230/400 V, tak obvody SELV nebo PELV (např. v relé nebo stykačích). V takovýchto přístrojích bývá obtížné zajistit oddělení uvedených obvodů na úrovni ochranného oddělení (obdobné tomu, které zajišťuje bezpečnostní ochranný transformátor). Proto je vhodné přesvědčit se v dokumentaci, že uvedený přístroj takové oddělení obvodů zaručuje. Rovněž je nutné zajistit dostatečné oddělení vodičů uvedených obvodů, jak stanoví čl. 411.3.2 ČSN 33 2000-4-41. I tady je však podle normy postačující vzájemné prostorové (fyzické) oddělení izolovaných vodičů těchto obvodů. Přitom za uvedený výrobek (zásuvkovou skříň) odpovídá jeho výrobce. Ten ručí za splnění základních požadavků (podle nařízení vlády č. 168/1997 Sb.) i za posouzení shody s těmito základními požadavky, a tedy i za to, zda jsou tyto požadavky splněny tím, že výrobek odpovídá příslušným technickým normám. Jestliže výrobce posouzení shody zajistil u příslušné autorizované (notifikované) osoby (zkušebny), mělo by to být patrné i ze značky na tomto výrobku. Je vhodné upozornit na nedostatky, které výrobce přehlédl nebo nedocenil, ale v tomto případě, máte-li ujištění o tom, že bylo výrobcem vydáno prohlášení o shodě tohoto výrobku a je-li na výrobku značka příslušné autorizované osoby (zkušebny) a nemá-li výrobek nějaké zjevné závady, nedomníváme se, že by bylo nutné uvedenou otázku ještě prověřovat. |