Vzpomínka na Reného Roubíčka
11. 5. 2018 | Mgr. Tereza Bednářová | Sklářské muzeum Nový Bor | www.glassmuseum.eu
Na konci měsíce dubna celý sklářský svět zarmoutila smutná zpráva o úmrtí jedné z legend českého sklářství Reného Roubíčka (23. ledna 1922 – 29. dubna 2018). Pan Roubíček zesnul v požehnaném věku 96 let.
Obr. 1. Pohled do skladu provozu Vitráže v rámci n. p. Borské sklo s lustry Reného Roubíčka, kolem 1970, foto: archiv Sklářského muzea Nový Bor
Svůj život naplnil neutuchajícím optimismem, milovanou hudbou a sklem, které se stalo celoživotní vášní. Jeho mimořádné výtvarné nadání bylo rozpoznáno a podporováno rodiči již od velmi nízkého věku. Zpráva o talentovaném mladíkovi se rychle nesla Prahou, až se o něm dozvěděl i samotný Max Švabinský, který jej vyzval ke studiu Akademie výtvarného umění v Praze. Než však Roubíček stihl studium započít, byly v roce 1939 všechny vysoké školy nacisty uzavřeny. To byl také důvod, proč mladý Roubíček (stejně jako mnoho dalších výtvarně nadaných studentů) nastoupil ke studiu pražské uměleckoprůmyslové školy, která status vysoké školy získala až po válce roku 1946.
Obr. 2. Svítidlo Reného Roubíčka v rámci blíže neurčené výstavy, konec 60. let
20. století, foto: Karel Tůma, archiv Sklářského muzea Nový Bor
Obr. 3. Strop kongresového sálu hotelu Intercontinental v Praze, dobová fotografie
se svítidly Reného Roubíčka, 1974, foto: archiv Sklářského muzea Nový Bor
To, co se mohlo zpočátku jevit jako velká smůla, se stalo pro české sklo obrovským štěstím, protože právě zde se René Roubíček začal sklem zabývat a dokázal si svou tvorbou na sklářské scéně vytvořit jednu ze zásadních pozic. Společně s dalšími kolegy skláři ve světě vydobyli novodobému českému sklu pevné postavení a skvělou pověst. Přispěla k tomu nejenom účast Československa na světových výstavách, ale i četné realizace v architektuře zejména pro české ambasády v zahraničí. Pan Roubíček se zabýval rozličnými typy dekorování skla, především v počátcích jeho tvorby vynikly kusy zušlechtěné výrazným organickým brusem. Svou prací pan Roubíček zaujal také architekty, kteří ho čím dál častěji oslovovali s žádostí o uměleckou výzdobu svých staveb. Nejoblíbenějším interiérovým artiklem z rukou tohoto výtvarníka se staly právě svítidla.
Obr. 4. Světově uznávaný sklářský výtvarník René Roubíček byl i výborný hudebník (vernisáž výstavy Back to the Future: EXPO 58, PRECIOSA Lighting, Praha, říjen 2013, foto: Ing. Jana Kotková)
Nejslavnější z nich mají hnízdovité formy složené z centrálně stočených ohýbaných tyčí. Pan Roubíček však vytvořil i další unikáty. Alespoň s částí z nich se budou moci čtenáři časopisu Světlo seznámit v časopise Světlo 4-2018 v článku Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965–1977. Při přípravě článku vyšlo najevo, že mnohá zde zmíněná svítidla jsou dodnes velmi dobře udržována, slouží svému účelu a díky tomu nám mohou dál připomínat památku na tohoto neobyčejného muže.