Světelný design v kostce – Část 40

Základní terminologie světelného designéra a osvětlovače

Seriál Světelný design v kostce vychází v časopise Světlo už sedmým rokem (od č. 4/2012). Autory jednotlivých článků jsou většinou členové Institutu světelného designu. Protože oborový slang světelného designéra a osvětlovače se často liší od oficiální terminologie světelného technika, publikované články byly často doplněny vysvětlivkami pojmů pro čtenáře časopisu méně srozumitelných. Při příležitosti 40. dílu jsme se rozhodli publikovat tyto vysvětlivky souhrnně. (Článek volně navazuje na druhou část seriálu Světelný design v kostce nazvanou Úvod do divadelní techniky a terminologie, Světlo 5/2012)

O Institutu světelného designu

Institut světelného designu (ISD) vznikl v květnu 2008 z iniciativy několika výrazných osobností v oblasti světelného designu, divadelní produkce, umělců a techniků zaměřených na práci se současnými technickými zařízeními.

Impulzem byla (v českém uměleckém prostředí) jednak absence tvůrčí a komunikační platformy tohoto oboru, jednak nedostatek komplexně vzdělaných osobností zaměřených na světelný design. ISD si klade za cíl komplexně vyplnit tyto mezery v oblasti světelného designu a souvisejících technických zařízení (zvuk – zvukový design, obraz – projekce, práce s obrazem), tzn., chce vytvořit informační bázi a síť kontaktů napříč „světelným spektrem“ tvůrčích osobností, společností a praktiků (techniků), dále možnosti zapojit se do regionálních i mezinárodních projektů a rovněž poskytovat informační servis k oborovým akcím (představení, výstav, přednášek, veletrhů apod.).

Obr. 1. Jeden z workshopů ISD pod vedením Jana Komárka ve Vile Štvanice; tanečnice Andrea Miltnerová pod pěti světlomety typu PAR 64 (foto: Natália Zajačiková)

Workshopy ISD zohledňují aktuální technické trendy, jejich cílovou skupinou jsou jak umělecké, tak technické profese (profesionální technici, operátoři, světelní designéři, produkční). Začátečníkům a studentům v oboru scénických umění poskytujeme tréninkové aktivity a přednášky, které jim nabídnou základní, technický úvod do oboru.

Základním principem specializovaných dílen je teoretická východiska demonstrovat a ovládnout v praxi, proto je vždy dílna vedena prakticky, s konkrétním zadáním, v určené scéně či prostoru, v případě zaměření na divadlo s herci či performery. Vede je domácí nebo zahraniční světelný designér nebo odborník na dané téma za podpory asistenta.

V roce 2018 jsme kontinuálně spolupracovali s Divadelní fakultou Akademie múzických umění (DAMU) na začlenění světelného designu do bakalářského studijního programu oboru scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla (KALD), a to přípravou sylabů pro předměty týkající se světelného designu a navržením lektorů pro tyto předměty. Od akademického roku 2018/2019 se budou lektoři z okruhu ISD (Jan Beneš, Lukáš Valiska, Ondřej Růžička) jako externí odborníci podílet na výuce těchto předmětů: základy jevištní techniky a technologií, základy jevištní technologie a světelný design.

V zájmu reprezentace a nastavení standardů pro invenční, tvůrčí práci v oboru světelného designu ISD pravidelně uděluje Cenu za světelný design během festivalu Česká taneční platforma. Chápeme toto ocenění jako krok k širšímu společenskému vnímání světelného designu coby oboru do značné míry určujícího vyznění scénického tvaru, včetně implementace nových technologií do současného umění. Oceňování světelné složky performativních umění chápeme jako prestižní událost oboru – ať již pro jednotlivé tvůrce, nebo pro kulturu technicko-umělecké stránky obecně. Deklarace určité kvality může být jak motivací pro jednotlivé světelné designéry v jejich práci, tak podnětem pro širší diskusi odborné veřejnosti.

Obr. 2. Trofej pro vítěze Ceny za světelný design pořádané během festivalu Česká taneční platforma, jejímž autorem je Eva Nováková; letos se v divadle Ponec uskuteční jedenáctý ročník (foto: Natália Zajačiková)

Formálně je ISD projekt při České organizaci scénografů, divadelních architektů a techniků (dále jen ČOSDAT, z. s.), která je českým střediskem OISTAT (Organisation of Scenographers, Theatre Architects and Technicians), rozsáhlé mezinárodní aktivní organizace stejně zaměřené. Po zkušenostech a podnětech z Pražského Quadriennale 2007 se ČOSDAT, z. s., rozhodla vytvořit prostředí, v němž čeští umělci a technici mohou profesně růst a nadále srovnávat své zkušenosti s kolegy jak českými, tak zahraničními.

Obr. 3. Světelná instalace na festivalu 4 + 4 dny v pohybu 2017 (foto: Anna Chlíbcová)

Základní pojmy

@ – na osvětlovacích pultech příkaz přiřazující danému kanálu určitou hodnotu; např. 1@50 znamená rozsviť kanál jedna na intenzitu 50 %, 5@FF znamená rozsviť kanál 5 na 100 %.
AHR – (Asymetrical Halogen Reflector) – nejjednodušší divadelní světlomet, také „vana“ (floodlight), bez optiky, s jednoduchým reflektorem a lineární halogenovou žárovkou. Dva základní typy: AHR (asymetrický reflektor) a CHR (symetrický reflektor).

Obr. 4. AHR

alu tape – hliníková lepicí páska
AV set – synchronizované hudební a vizuální vystoupení jednoho tvůrce nebo v umělecké spolupráci
backlight – (také „kontra“) – označuje směr světla zezadu na objekt. Na horizontu je možné mít zadní kontra; kontra lze použít i uprostřed scény, jestliže je objekt před světlometem.
baletizol – speciální taneční povrch, standardní barvy jsou černá, bílá, šedá, na zakázku je dostupný v jakýchkoliv barevných efektních provedeních.
baterie – sada světlometů zpravidla umístěná na některém z lineárních tahů
bílá – v divadelním svícení je tak označováno čisté světlo ze světlometu bez barevného filtru či korekce, přičemž různé typy světlometů mají i různou teplotu chromatičnosti takové „bílé“. Většinou je tato bílá z halogenových zdrojů, tedy teplotou chromatičnosti spíše žlutá (okolo 3 200 K). Toto triviální pojmenování vychází z praxe.
black wrap – tenký černý hliníkový plech či fólie používané k vymaskování nežádoucího světla. Nehořlavý materiál zajišťuje ochranu proti vzplanutí při použití u tepelných světelných zdrojů.
blackbox – naprosto neutrální prostor v černé barvě, opakem je bílý whitebox.
blackout – („do tmy“) – obecně se mluví o scéně, kdy nesvítí žádný zdroj, je tma. Jako funkce osvětlovacího pultu jde o tlačítko (BO, DBO – direct blackout), které střihem zhasne všechny zdroje.
BYOB – zkratka anglického „bring your own beamer“, tedy „přines si svůj vlastní projektor“, mezinárodní hnutí pořádající pod tímto sloganem jednodenní setkání všech příznivců videoprojekcí. Přes den zpravidla probíhají workshopy (s tematikou VJingu, videomappingu apod.), projekce většinou celou noc. Podmínka aktivní účasti je uvedena v názvu samotné akce.
CHR – (Symetrical Halogen Reflector) – nejjednodušší divadelní světlomet, také „vana“ (floodlight), bez optiky, s jednoduchým reflektorem a lineární halogenovou žárovkou. Dva základní typy: AHR (asymetrický reflektor) a CHR (symetrický reflektor).

Obr. 5. CHR

CMY – (Cyan, Magenta, Yellow) – subtraktivní model míchání barev – azurové, purpurové, žluté. Tento model se uplatňuje ve světlometech (např. hlavách) s jedním světelným (převážně výbojkovým) zdrojem.
colorchanger – měnič barev
crossfade – typ prolínání dvou cue/nálad, kdy časy nájezdu i odjezdu jsou ekvivalentní.
CTO/CTB – (colour temperature orange/blue) – označení korekčních (konverzních) filtrů pro teplotní zdroje na denní světlo a výbojových zdrojů na teplotní zdroje (např. L201 Full CTB, L202 Half CTB, L204 Full CTO). Jako teplotní zdroje jsou často označovány také zdroje se standardizovanou teplotou chromatičnosti 3 200 K (dříve také 3 400 K).
cue – narážka, okamžik, kdy se má spustit světelná změna či světelná atmosféra (více významů).
CYC – cyclorama neboli show fólie, projekční plocha
daylight – (denní světlo) – označení teploty chromatičnosti blízké výbojkovým světelným zdrojům, tedy teploty 5 700 K (5 000 K obvyklé denní světlo, 6 500 K standardizované denní světlo)
difuzní světlo – největší aspirant na zdroj difuzního světla – plošné svítidlo (vana), je značně diskutabilní. Vyzařovaný kužel světla má silnou směrovou charakteristiku, ostré hrany a ostré stíny. Spíše by jej bylo možné považovat za zdroj směrového světla s velkým vyzařovacím úhlem.
DIY – zkratka anglického „Do It Yourself“, tedy „udělej si sám“, rozšířený jev, který v současné době reaguje zejména na přebytek konzumní nabídky všeho na všechno. V ČR má dlouhou historii, ovšem původně z opačných příčin: nedostatku na socialistickém trhu.
dynamické osvětlení – v současné době používané i v architektuře (např. regulace osvětlení), v divadelním smyslu jsou změny často spojeny s dějem v souladu s režijní a scénografickou vizí.
event – z angličtiny „událost“ – veřejná produkce (přehlídka, koncert, slavnostní večer, ples, multimediální show apod.)
figura vs. pozadí – problematika figura versus pozadí je součástí teorie organizace zrakového pole. Podle ní si vždy vybíráme v zorném poli část, která je dominantní, a zbytek vnímáme jako pozadí pro tuto dominantu.
filtr – speciální teplu odolná fólie předsazovaná před optiku umožňuje zabarvit světelnou stopu v široké škále odstínů barev či korigovat teplotu chromatičnosti.
floorstand – (pozemní stativ) – umožňuje bezpečně zafixovat nasměrování světlometu umístěného na podlaze.
FOH – („front of house“, také front) – pozice v prostoru hlediště, kde je technický aparát (světla, projekce ad.) orientován směrem na jeviště, shodně s pohledem diváka.
fokus – oproti anglickému významu „zaostření“ tímto slovem osvětlovači označují proces (či stav) nastavení světlometu (velikost světelné stopy, ostrost, směrování, zafiltrování, osazení gobem či iris). Pěkné české „nafokusovat“ znamená připravit světlomet do konečného stavu tak, jak bude použit na scéně.
followspot – také sledovací světlomet, sledovák, štych – světlomet umístěný na stativu na vhodně pozici, ovládaný manuálně pracovníkem scénického osvětlení (štychařem), určený k přímému bodovému nasvícení pohybujícího se herce v případě, že je třeba jej zvýraznit proti okolní světelné atmosféře.

Obr. 6. Followspot

forbína – prostor (v klasickém divadle před portálem) v přední části jeviště.
fosforka – fluorescenční páska, která po nasvícení ve tmě svítí.
fototropický reflex – oko se intuitivně natáčí ve směru nejvyššího jasu či největšího kontrastu jasu.
freelancer – pracovník na volné noze
fresnel – konstrukčně shodný s PC (halogenová žárovka a reflektor umístěné na posuvné patici umožňující zvětšit či zmenšit světelnou stopu), ale s jinou čočkou (pojmenována po vynálezci A. J. Fresnelovi, *1788). Ta je oproti plankonvexní plochá a obsahuje soustředné drážky ve skle. Kvalita světla se oproti PC liší větší šířkou světelné stopy, měkčím světlem a nejasným okrajem světelné stopy. Používá se zejména na plošné svícení, barvy, FOH.

> pokračování <

Celý článek čtěte ZDE

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2019 na straně 41.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.