Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Naším cílem je vytvořit podmínky pro kvalitní a bezpečný život 

Technologie hlavního města Prahy (THMP) je nejmladší z pražských městských společností. Vznikla v roce 2018 a od téhož roku se stará nejen o správu pražského veřejného osvětlení (VO). To v současnosti čítá více než 135 tisíc stožárů VO připojených do 1 536 spínacích míst, 1 210 přisvětlení přechodů pro chodce, bezmála 420 plynových lamp na Pražském hradě a Královské cestě a 3 242 speciálních svítidel osvětlujících pražské památky a architektonicky významné stavby. Společnost má na starosti i veřejné a věžní hodiny v metropoli, kterých je přes 500, a od letošního ledna nově zajišťuje servis a provoz systému, ve kterém je připojeno 1 100 městských kamer a dalších 3 400 kamer jiných provozovatelů.

Činnost a plány THMP představil její vůbec první zaměstnanec a předseda představenstva Tomáš Jílek v rozhovoru pro časopis Světlo.

V Praze se staráte o 135 tisíc stožárů VO, což je největší síť veřejného osvětlení v České republice. Kolik zaměstnanců se o takový kolos stará?

Veřejné osvětlení na území hlavního města Prahy je svým rozsahem srovnatelné s jinými evropskými metropolemi. Jak už z názvu naší společnosti vyplývá, v Praze nespravujeme jen veřejné osvětlení, ale i další technologie. O ty se dnes stará skoro 200 zaměstnanců a spolupracovníků, z toho je více než 60 % terénních pracovníků, elektromontérů a specializovaných techniků. Snažíme se systematicky budovat kvalitní personální základnu, která nám umožní nejen zachycení havarijních stavů, ale především plánovaný rozvoj a zlepšení stavu pražského VO a dalších technologií.

Tak tedy nejdříve k těm havarijním stavům. Jak probíhá kontrola, zda všechno funguje, jak má? Jak se dozvíte, že některé ze svítidel nesvítí?

Předně nám s kontrolou pomáhají Pražané. Ti nám mohou jakoukoliv poruchu na VO hlásit telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím webového formuláře a to také hojně dělají. Navíc aktuálně testujeme novou mobilní aplikaci, která komunikaci s občany zase o něco zrychlí a zjednoduší. Mimo občany dostáváme informace o závadách na veřejném osvětlení například i od složek integrovaného záchranného systému a celá řada hlášení přichází také od našich techniků v terénu. Do budoucna usilujeme o to, aby se klíčové prvky osvětlení dovybavily takzvaným monitorovacím systémem, díky kterému by náš dispečink viděl stav pražského osvětlení v reálném čase. Jen za loňský rok jsme přijali téměř 27 tisíc hlášení. Jsem rád, že se nám daří průběžnou nesvítivost VO rok od roku snižovat, v roce 2019 jsme ji stabilně drželi výrazně pod hranicí 1 %.

Obr. 1. Veřejné osvětlení v Praze je svým rozsahem srovnatelné s jinými evropskými metropolemi

Chápu tedy správně, že jednotlivá svítidla zatím nedokážete monitorovat dálkově?

Dnes máme zmapovaný systém pražského veřejného osvětlení na úroveň jednotlivého svítidla včetně 5 tisíc km tras kabelového vedení. Je řízeno ze zhruba 1 500 rozváděčů, které fungují zcela autonomně. Pilotní projekty z oblasti smart city by nám měly do budoucna umožnit rozváděče na dálku ovládat a monitorovat včetně jednotlivých větví svítidel. Následně bychom se rádi dostali až „na každé jednotlivé svítidlo“, což by nám umožnilo poruchy odstraňovat proaktivně.

Zmínil jste mobilní aplikaci. K čemu bude sloužit a jak bude fungovat?

Přestože jsou naše webové stránky plně responzivní, jsme přesvědčeni, že mobilní aplikaci se v jednoduchém přístupu nic nevyrovná. Bude stačit vyfotit unikátní šestimístné číslo stožáru nebo jen stožár veřejného osvětlení, na kterém se závada nachází, vybrat typ poruchy a oznámení odeslat. Údaje z fotografie identifikují místo poruchy zcela automaticky. Náš dispečink potom může téměř okamžitě situaci vyhodnotit a zajistit nápravu. Aplikace momentálně prochází testováním, pro veřejnost bychom ji chtěli spustit v průběhu března. Není bez zajímavosti, že aplikaci vyvinuli přímo naši zaměstnanci za zlomkovou cenu obvyklých nákladů.

Obr. 2. Jednou z významných staveb, které THMP osvětluje, je i historická budova Národního muzea

V loňském roce vedení hlavního města souhlasilo s vypracováním první ucelené koncepce pražského veřejného osvětlení. Co nová studie přinese?

K problematice veřejného osvětlení na území hlavního města nebyl doposud vypracován žádný komplexní koncepční materiál. Základem dokumentu bude podrobný přehled současného stavu VO a na něj navazující plán obnovy a modernizace. Součástí bude i definování technických standardů pražských svítidel či nové kompletní zatřídění pražských komunikací, a to i s ohledem na možné snižování intenzity osvětlení v noci, tedy takzvané dynamické nebo biodynamické světelné soustavy. V poslední fázi projektu všechny datové výstupy vložíme do specializovaného softwarového systému tak, aby byly využitelné jak pro potřeby Magistrátu hlavního města Prahy, tak pro potřeby dalších organizací. Součástí bude i průběžná aktualizace.

Souvisí regulace osvětlení v noci s často diskutovaným „světelným znečištěním“? Čím se vlastně v Praze svítí?

Dnes obecně městský prostor trpí určitým přesvícením a my považujeme takzvané zdravé svícení za velmi důležité. Praha používá převážně vysokotlaké sodíkové výbojky, které mají jednu zásadní výhodu, a to je náhradní teplota chromatičnosti 2 700 K. S nástupem LED zdrojů, které představují další úsporu elektrické energie, vedeme diskusi nad tím, jaká má být správná teplota chromatičnosti, aby se využila úspornost a efektivita LED zdrojů a zároveň se dodržely zásady „zdravého“ svícení.

A svítí Praha úsporně?

Troufnu si říct, že ano. Průměrný příkon světelných zdrojů v hlavním městě ČR osciluje okolo 87 W, což není příliš. LED svítidla jsou ještě o něco úspornější, ale jak už jsem řekl, nezvažujeme jen aspekt úspory elektrické energie. Modernizace by neměla být uspěchaná a měla by sledovat nejenom technické aspekty, ale i dopady různého světla do různých situací ve městě. Něco jiného jsou frekventované dopravní tepny a něco jiného úzké uličky rezidenčních čtvrtí.

Obr. 4. THMP se v Praze stará o 135 tisíc stožárů veřejného osvětlení

THMP se stará i o osvětlování pražských památek. Která z nich je na osvětlení nejnáročnější?

Obecně jsou to významné a velké historické budovy jako Rudolfinum nebo třeba Národní divadlo, kde spravujeme celou řadu replik historického osvětlení, ale vybavených moderními světelnými zdroji. To je konstrukčně složité, protože musí vypadat jako před mnoha lety, ale současně svítit podle soudobých požadavků. Práce je to sice náročná, ale na druhou stranu nás velmi baví a mezi našimi techniky je to jakási prestižní světlařina. Má velký přesah nejen do vnímání naší práce občany Prahy, ale i pro turisty a návštěvníky hlavního města.

Kromě zkrášlování koloritu města osvětlováním architektonicky významných staveb vaše společnost dlouhodobě bojuje s nelegálními výlepy na sloupech veřejného osvětlení. O jak velký problém jde?

Nelegální výlepy se netýkají jen veřejného osvětlení, ale i stožárů trakčního vedení, městského mobiliáře, mostů nebo třeba zábradlí. Kromě toho, že se ve veřejném prostoru nachází tato reklama nelegálně a nevypadá zrovna vzhledně, působí nemalé poškození městského majetku. Velmi oceňujeme aktivní přístup hlavního města, které investuje finanční prostředky na obnovu a rozšíření takzvaných antiplakátovacích nátěrů na stožárech veřejného osvětlení. Jejich dlouhodobá aplikace byla obnovena v loňském roce, především v místech, která byla na základě historických zkušeností k nelegálním výlepům zneužívána nejčastěji. Loni jsme v rámci první etapy nátěry aplikovali na celkem 1 200 sloupů VO, letos jich bude více než 800.

Obr. 5. THMP zajišťuje slavnostní osvětlení 140 pražských památek a architektonicky významných staveb

Mohl byste na závěr prozradit, na jakých zajímavých rozvojových projektech v současné době v THMP pracujete?

Naše společnost je na trhu teprve dva roky a díky kvalitnímu týmu lidí máme řadu rozpracovaných projektů, krok po kroku rosteme. Zmínit můžu například plánovanou synergickou obnovu kabelové sítě ve spolupráci s Pražskou energetikou, a. s., která umožní vznik až 3 tisíc nabíjecích míst pro elektromobily na stožárech VO, nebo letošní převzetí servisu a provozu systému MKS, ve kterém je připojeno 1 100 městských kamer a dalších 3 400 kamer jiných provozovatelů. Další projekty vznikají díky spolupráci se společností TSK, a. s., a týkají se převážně provozu dopravních systémů a technologií.

 
Technologie hlavního města Prahy, a.s.
Dělnická 213/12
170 00 Praha 7 – Holešovice
www.thmp.cz, www.prahasviti.cz

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 2/2020 na straně 44.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.