Revize prodlužovacích a odpojitelných přívodů

Prodlužovací přívody mohou být významným zdrojem rizika úrazu či škod způsobených elektrickým proudem, protože vzhledem k charakteru použití a provozování hrozí poměrně značné nebezpečí jejich poškození. Právě proto, že nejde o spotřebič v pravém slova smyslu a prodlužovací přívody se všude vyskytují ve velkém množství, je nebezpečí od nich hrozící často podceňováno.

Norma ČSN 33 1600 ed. 2 v kapitole 6.2 – 2 d) stanovuje, že kabelové navijáky, odpojitelné a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí podrobit zkouškám podle situací, při nichž by mohlo dojít k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem se musí prověřit jeho odpor, který by měl odpovídat požadavkům kapitoly 6.4.3 normy. Izolační stav musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce 2 normy.

Lhůty revizí se pro prodlužovací přívody volí stejné jako pro spotřebiče třídy ochrany I držené za provozu v ruce, bez ohledu na skutečný způsob použití (kap. 5.3, pozn. 4 a 5). Odpojitelné přívody se revidují současně se spotřebičem, ke kterému se trvale používají, tedy i ve lhůtách určených pro tento spotřebič. Jestliže však nejsou určeny k napájení jednoho konkrétního spotřebiče, pak se považují za samostatný spotřebič a revidují se ve lhůtách určených pro spotřebiče tř. I.

Obr. 1. Měření odporu prodlužovacích přívodů vodiče PE

Revize prodlužovacího přívodu

Prohlídka

– kontrola neporušenosti izolace kabelu i koncovek,
– kontrola okolí kontaktů pracovních vodičů ve vidlici i v zásuvkách, zda nenesou známky tepelného namáhání,
– kontrola mírným tahem, zda je kabel pevně uchycen v koncovkách.

U prodlužovacích přívodů svépomocí vyrobených nebo zjevně opravovaných je vhodné navíc zkontrolovat, zda byly dodrženy tyto zásady:
– nejsou-li určeny pro připojení spotřebiče tř. II (neoddělitelná vidlice i zásuvka pro spotřebič tř. II, do které nelze zasunout zástrčku spotřebiče tř. I), musí mít kabel vždy ochranný vodič,
– v místě připojení k vidlici a zásuvce musí být šňůry odlehčeny od tahu a zajištěny proti vytržení,
– ochranný vodič v koncovkách musí být delší než pracovní vodiče, aby se přerušil při vytržení jako poslední,
– vidlice i zásuvka musí být dimenzovány na stejný jmenovitý proud a napětí,
– u přívodů určených pro proudy 10 až 16 A má být průřez vodičů 1 až 2,5 mm² Cu (ideálně 1,5 mm²), není-li ztíženo jeho chlazení např. navinutím na buben.

Měření – spojitost PE

Ochranný vodič prodlužovacího přívodu nesmí mít vyšší odpor, než je stanoveno v kapitole 6.4.3 normy ČSN 33 1600 ed. 2, tedy 0,2 Ω do 3 m délky plus 0,1 Ω na každé další 3 m délky; maximálně však 1 Ω při jakékoliv délce přívodu.

U prodlužovacích přívodů s několikanásobnou zásuvkou je třeba vyzkoušet spojitost ochranného vodiče u kolíků všech zásuvek (obr. 1). Při měření se doporučuje pohybovat síťovým kabelem a sledovat, zda se údaj na displeji měřicího přístroje nemění. To by svědčilo o narušení spojitosti žíly vodiče PE.

Měření – ověření stavu izolací

Stav izolace mezi pracovními vodiči a PE se ověří měřením izolačního odporu nebo měřením unikajícího proudu, jestliže prodlužovací přívod obsahuje přepěťovou ochranu nebo nějaké elektronické zařízení.

Izolační odpor mezi vodičem PE a pracovními vodiči musí být nejméně 7 MΩ (kap. 6.5.5, tab. 2).

Obsahuje-li prodlužovací přívod ochranu proti přepětí s filtračním obvodem, může unikající proud dosáhnout poměrně značných hodnot. Nesmí však přesáhnout 3,5 mA.

Obr. 2. Měření odporu pracovních vodičů

Měření – doplňující měření

Lze doporučit, aby se při revizi prodlužovacího přívodu nebo jiného podobného předmětu změřil i odpor jednotlivých pracovních vodičů (obr. 2). Naměřené hodnoty odporů pracovních vodičů mají být téměř shodné. Vyšší odpor některé z žil prodlužovacího přívodu svědčí o závadě.

Toto měření sice není normou výslovně předepsáno, ovšem podle ČSN 33 1600 ed. 2 je nutné takové elektrické předměty podrobit zkouškám, které vyloučí možnost ohrožení, jež by mohly způsobit. Při používání prodlužovacího přívodu, rozdvojky apod. může nastat případ, kdy odpor pracovního vodiče bude poměrně vysoký, např. vlivem jeho narušení nebo špatného dotažení spoje v síťové vidlici. Průchodem většího proudu při provozu spotřebiče k němu připojeného se toto místo zahřívá a v krajním případě může vadný prodlužovací přívod způsobit požár.

Ověření funkčnosti (zkouška chodu)

Ověří se funkčnost všech důležitých prvků, které jsou součástí prodlužovacího přívodu:
– Měřením izolačního odporu mezi pracovními vodiči se ověří, zda případná závada izolace nezpůsobí vybavení jisticích prvků v elektrické instalaci při použití prodlužovacího přívodu. Izolační stav mezi pracovními vodiči nelze měřit u prodlužovacích přívodů s doutnavkovou kontrolkou nebo přepěťovou ochranou.
– Funkčnost vypínače.
– Funkčnost doutnavky nebo kontrolky.
– Funkčnost proudového chrániče (je-li jím přívod vybaven) – provede se testovacím tlačítkem a pokud možno i změřením vypínacího času vhodným měřicím přístrojem.
– Funkčnost přepěťové ochrany. Jestliže je známé toleranční pásmo miliampérového bodu varistorů použitých v přepěťové ochraně prodlužovacího přívodu, je vhodné provést měření měřicím přístrojem určeným k měření přepěťových ochran (např. GIGATESTpro na obr. 3). Prvky přepěťové ochrany totiž postupem doby stárnou a jejich elektrické vlastnosti se mohou negativně měnit. Jestliže však o konstrukci a parametrech přepěťové ochrany není nic známo, zkontroluje se její stav pouze vizuálně prostřednictvím indikátoru funkčnosti.

Obr. 3. Měření miliampérového bodu přepěťové
ochrany prodlužovacího přívodu

Adaptéry pro měření na prodlužovacích přívodech

P 8030 – adaptér pro měření odporu vodiče PE prodlužovacích přívodů

Aby bylo vodivé spojení měřicí přístroj – kolík PE zásuvky co nejlepší, lze k propojení použít adaptér pro testování prodlužovacích přívodů P 8030 (obr. 4 a obr. 5). Použití adaptéru zlepší přechodový odpor mezi kolíkem PE zkoumané zásuvky a měřicím přístrojem asi o 80 % oproti měření s použitím hrotu a o 50 % oproti měření s použitím krokosvorky a lépe odpovídá stavu při skutečném použití prodlužovacího přívodu.

Obr. 4. Měření odporu prodlužovacích přívodů PE adaptérem P 8030

Obr. 5. Příklad měření odporu prodlužovacích přívodů PE

P 8031 – adaptér pro měření odporu vodiče PE odpojitelných přívodů a UPS

Spotřebiče především z oblasti kancelářské techniky jsou ze značné části vybaveny tzv. odpojitelnými síťovými přívody. Revidují se obvykle společně se spotřebičem, ke kterému se přívod používá. Jestliže však přívod není určen k napájení jednoho konkrétního spotřebiče, je nutné jej revidovat jako samostatný spotřebič.

Pro měření odporu vodiče PE odnímatelných síťových přívodů nebo i zásuvek na záložních zdrojích (UPS) pro počítače, které jsou vybaveny pětihrannou přístrojovou zásuvkou IEC 320 C13, je určen adaptér P 8031 zakončený konektorem IEC 320 C14 (obr. 6.).

Obr. 6. Příklad použití adaptéru P 8031 při revizi odpojitelného přívodu

P 8080 – adaptér ATP pro měření odporu vodičů nepřístupně uložených prodlužovacích přívodů

Při revizích elektrických spotřebičů především v kancelářských prostorách se lze často setkat s prodlužovacími přívody umístěnými za nábytkem, v lištách nebo i jinak zafixovanými na určitém místě. Pro revizního technika pak nastává problém, jak prověřit odpor jeho vodičů, nemá-li přístup k oběma koncům prodlužovacího přívodu současně. Přitom právě tyto prodlužovací přívody s sebou nesou potenciální možnost vzniku požáru. Vadný kontakt některého z pracovních vodičů se může začít nebezpečně zahřívat, když se náhle zvýší jejich proudové zatížení připojením spotřebiče s vyšším příkonem (např. elektrického topidla) nebo více spotřebičů napojených k němu dalším prodlužovacím přívodem.

Obr. 7. Měření odporů vodičů prodlužovacího přívodu adaptérem ATP

Adaptér ATP (P 8080) se skládá ze dvou částí. Prostřednictvím ATP-A se k měřicímu přístroji REVEXmax připojí vidlice kontrolovaného prodlužovacího přívodu, na jehož druhém konci je do zásuvky zapojen ATP-B. Přístroj pak automaticky změří odpory všech tří vodičů prodlužovacího přívodu a hodnoty zobrazí na displeji (obr. 7 a obr. 8).

Odpor vodiče PE musí odpovídat požadavkům kap. 6. 4. 3 normy. Odpory pracovních vodičů by měly mít velmi podobné hodnoty. Vyšší odpor některého z nich svědčí o vadném spoji, který může být příčinou vzniku požáru.

Obr. 8. Použití adaptéru ATP

Závěr

Povinnost provádět revize elektrických spotřebičů je všeobecně známá, neboť zajištění bezpečnosti na pracovištích, ve veřejných budovách, úřadech apod. vyplývá nejen ze zákoníku práce, ale i z odpovědnosti všech provozovatelů jakýchkoliv zařízení, kde by úraz, požár nebo jiné škody způsobené vadnou elektroinstalací či elektrickým spotřebičem vedly k trestněprávní zodpovědnosti toho, kdo měl jejich bezpečné provozování zajistit formou pravidelných kontrol, a neučinil tak. Velké množství elektrických spotřebičů vyskytujících se téměř v každém oboru lidské činnosti a s tím spojený požadavek na jejich relativně časté bezpečnostní kontroly vedou ke značnému nárůstu počtu techniků, kteří se touto činností zabývají. Vzhledem k tomu, že revizemi elektrických spotřebičů bývají často pověřeni pracovníci, kteří sice mají elektrotechnickou kvalifikaci, ale dosud nemají v tomto oboru dostatečnou praxi, má předkládaný článek za cíl upozornit na možná úskalí revize zdánlivě jednoduchého spotřebiče – prodlužovacího přívodu.

---

Vyšlo v časopise Elektro č. 12/2019 na straně 36. 
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.
Prodlužováky