Nová Fabrika v Modleticích

Průmyslová oblast Modletice má jedinečnou strategickou polohu, poblíž nejfrekventovanějšího dálničního uzlu v Čechách, kde Pražský okruh D0 vyúsťuje na dálnici D1. Odtud, z 10. kilometru dálnice D1, je hlavní město prakticky na dohled, cesta z ruzyňského letiště sem trvá autem tak půlhodinku.

Tady, v trojúhelníku vytyčeném oběma dálničními komunikacemi a silnicí vedoucí do Říčan, donedávna převažovaly šedivé skladové haly bez architektonické invence, sem tam zpestřené několika sídelními budovami firem. Ale během roku 2019 nastal obrat; vyrostla tu nová stavba v decentním retro stylu. Obrovské červené logo na zdi jedné z budov nenechá nikoho na pochybách. Jsme v novém sídle společnosti SOPO, které si už osvojilo místní název Fabrika.

Obr. 1. Pohled na zbrusu novou modletickou Fabriku společnosti SOPO

Vnějším vzhledem a barvou fasády lehce připomíná tovární budovu z 19. století. Ještě je spousta pamětníků, kteří takové více či méně ošuntělé továrny znají z našich měst a vesnic. Ovšem tato při pohledu zblízka vyniká novotou, nenápadnými moderními prvky s perfektně dotaženými detaily a pečlivě udržovaným pořádkem a čistotou.

Modletický rodák pan Vladimír Olmr, zakladatel a dlouholetý manažer společnosti SOPO, vysvětluje důvody právě tohoto architektonického řešení: „Jsme tu vlastně na vesnici. V místech, kde teď vede silnice, jsme jako kluci hrávali fotbal. Teď tu stojí jedna „plechovka“ vedle druhé. Rozumím tomu, že takové haly jsou potřebné. Ale stavějí je většinou zahraniční firmy, které mají podstatně víc peněz než my, a přesto dávají důraz hlavně na cenu a účelovost. S mým týmem, jehož členové jsou většinou z Modletic, jsme se shodli na tom, že chceme postavit něco jiného. Chtěli jsme ukázat, že výrobní prostory se dají postavit i jinak než jako plechová hala. Snad se nám to povedlo. Reakce lidí, ať už místních, nebo i zákazníků přijíždějících z různých končin, jsou nesmírně pozitivní.“

A zákazníci se tu zřejmě cítí dobře. Moderní budova nevšedního vzhledu, přívětivé jednací prostory, možnost kvalifikovaně pohovořit o společných projektech, o možnostech vývoje a výroby…

Zatímco donedávna management, obchodníci a technici firmy SOPO cestovali za svými zákazníky, nyní je častým jevem, že zákazníci přijíždějí do Modletic, přímo na „místo činu“. A tady, vlastně pod jednou střechou, jim lze ukázat výrobu, věnovat se vývoji, popřípadě se s nimi vydat dál do přespolních výrobních středisek.

Obr. 2. Prostorná výrobní hala s desítkami pracovišť

Nová Fabrika je tvořena dvěma propojenými budovami. Ta zděná, s cihlovými doplňky, které dotvářejí onen retro styl, je administrativní centrum s kancelářemi a jednacími místnostmi. Jsou tu prostory pro vývoj nových projektů, velmi dobře vybavené potřebnou technikou. Je tu také sociální zázemí pro zaměstnance, včetně kuchyně a jídelny.

Ke zděné budově je připojena výrobní a skladová hala, vedle níž je velký přístřešek – splněný sen lidí od logistiky. Tady se dá zvládat „suchou nohou“ veškeré překládání materiálu, výrobků, polotovarů atd. i při nepříznivém počasí.

Při rozhodování o projektu Fabriky management firmy zvažoval nejen potřebu rozšířit výrobní prostory, ale také zlepšit pracovní prostředí. Pan Olmr se tím vůbec netají: „Stavěli jsme to pro lidi. To je taky důležitý důvod. Moc nám záleží na tom, aby se tu lidi cítili dobře. To, že jdou pracovat do Fabriky takové, jakou jsme pro ně postavili, jim snad dává větší uspokojení, než kdyby docházeli do nějaké plechové haly.“

Pan Olmr ještě prozrazuje myšlenku, kterou v SOPO hodlají realizovat napřesrok:
„V Modleticích ještě máme některé provozy v pronajatých prostorách. Vedle výrobní haly je dost místa na přístavbu a už padlo rozhodnutí, že Fabriku rozšíříme o další halu, tentokrát dvoupodlažní, kam přesuneme veškerou výrobu z Modletic. Všechno toto stěhování nemá vliv na jiné naše výrobní prostory po republice – v Bystřici, Jedovnicích a Nebovidech. Jsme rádi, že v nich máme kvalitní zaměstnance a je v našem zájmu tato výrobní střediska zachovat.“

Obr. 3. Vyvazování čel vinutí statoru

Firma SOPO i nadále provozuje servis točivých strojů a vybraných výrobků poháněných elektromotorem. Pan Olmr neopomene servisní středisko zmínit: „Servisem jsme začínali, uměli jsme opravit kdejaký vyhořelý motor, elektrické ruční nářadí a tak dále. V poslední době se těžiště činnosti servisního střediska přeneslo do oprav čerpadel, profesionálního elektrického nářadí a do převíjení pohonných jednotek, kde se nevyplatí výměna vadného motoru pro množství složitých mechanických vazeb. To jsou už většinou opravy zadávané profesionálními uživateli, náročné na odbornou práci pracovníků servisu a výsledkem jsou výrobky s novou hodnotou.“

„Pokud všechno půjde dobře“, dodává pan Olmr, „přestěhovali bychom do nových prostor také servisní středisko. Zákazníkům bude poskytovat naprosto nadstandardní podmínky – díky novým prostorám a podpoře ze strany mateřské firmy SOPO.“

---

Vyšlo v časopise Elektro č. 2/2020 na straně 51.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.