Mikroplasty – podceněný problém s vážným dopadem na planetu?

Ať už vědci nahlédnou kamkoliv – do odlehlých mořských jezer nebo arktického mořského ledu, na hluboké oceánské dno nebo dokonce do ryb, které každý den konzumujeme – všude nacházejí tisíce mikroskopických plastových částic. Mikroplast se dokonce stal jednou z definicí antropocénu neboli období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém.

Mikroplasty (úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů) vznikají postupným rozkladem makroskopických plastových produktů. A je velmi nepravděpodobné, že by tyto procesy v nanoměřítku ustaly. Nejen vědecká komunita je tudíž znepokojena potenciálními škodlivými účinky mikroplastů na přírodní ekosystémy. Jedním z hlavních důvodů je velmi obtížná identifikace plastových nanočástic v životním prostředí a jejich rozlišení od tisíců až statisíců přírodních částic podobné velikosti. Za tímto účelem vědci zkoumají nejvhodnější analytické metody, protože drobné částice mohou snadněji pronikat do orgánů a tkání.

Řešení problému je však jednoduché (alespoň v teorii) a zároveň velmi složité. Na jednu stranu vzniká velká část nanoplastových částic degradací makro a mikroplastů. Méně plastů se tudíž rovná méně nanoplastů. Na druhé straně se však nanoplastové částice šíří nekontrolovaně do okolního prostředí například postupným obrušováním plastových výrobků.

Celý článek na Empa

Image Credit: Empa/ETH

-jk-