Elektroinstalace a vnější vlivy (1. část)

Vstup „Vnějších vlivů do elektrotechnické praxe a jeho dopad na současnou elektrotechnickou praxi

V elektrotechnické praxi v ČR se původně vycházelo pouze z tzv. „Prostředí“ v němž byla elektroinstalace zřizována a provozována. Lze říci, že vývoj do současné podoby vnějších vlivů probíhal v období posledních 30 let. Před tímto obdobím (od roku 1980) platila ČSN 33 0300: Elektrotechnické předpisy, druhy prostředí pro elektrická zařízení, která byla zrušena k 1. 8. 1989 a nahrazena ČSN 33 0300: Elektrotechnické předpisy, druhy prostředí pro elektrická zařízení, která byla zrušena k 1. 1. 1998. Obě tyto normy vycházely čistě z domácích potřeb a specifikovala v podstatě jen výsek z dnes užívaných „Vnějších vlivů“, všeobecnou kategorii vnějšího vlivu A = vnější činitel prostředí (dále jen prostředí) včetně některých složených typů prostředí (například: „pod přístřeškem“), které dokumenty IEC neuvádějí. ČSN 33 0300 z roku 1989 pouze informovala o zavádění pojmu „Vnějších vlivů“ s jejich výčtem v příloze.

Vnější vlivy v pojetí, které tehdy uváděla IEC 364-3:1993 (respektive HD 384.3 S1:1985) byla ČSN 33 2000-3: 1995 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik, která byla zrušena 1. 5. 2011. Tato norma obsahovala, kromě jiného, pouze výčet vnějších vlivů, vlastní opatření vyplývající z těchto vnějších vlivů obsahovala ČSN 33 2000-5-51 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 51: Všeobecné předpisy; zavedená v roce 1996, zrušena 1. 5. 2000 a nahrazená ČSN 33 2000-5-51 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 51: Všeobecné předpisy; zavedená v roce 2000 a zrušena 1. 9. 2008. Tuto normu následně nahradila ČSN 33 2000-5-51 ed. 2:2006 Elektrická instalace budov – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení; – Všeobecné předpisy; zavedená v roce 2006 a zrušena 1. 9. 2012.

V roce 2005 byl vydán dokument IEC 60364-5-51, který slučoval část věnovanou vnějším vlivům (jejich výčet) z IEC 364- 3:1993 s opatřeními v elektroinstalaci nn vyplývajícími z těchto vnějších vlivů. Tento dokument CENELEC zavedl v modifikované podobě do HD 60364-5-51:2009, která byla do tuzemské podoby jako ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy. Tato norma plně nahradila i ČSN 33 2000-3:1995, pouze část věnovaná hodnocení prostoru z hlediska velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem, které může při provozu elektrického zařízení vzniknout, s ohledem na vnější vlivy a jejich působení, byla přenesena do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.

Dopad tohoto vývoje má vliv především na provádění pravidelných, nebo mimořádných revizí či kontrol, neboť je nutno si při těchto úkonech u starších elektroinstalací a zařízení uvědomit, že v době vzniku nebylo hodnocení vnějších vlivů v tom rozsahu a skladbě, jak jej známe dnes a je nutno tyto původní normy vzít v úvahu. Rovněž v mnoha dnes již neplatných ČSN byl požadavek na provedení konkrétní elektroinstalace vztažen na obvyklé vnější vlivy odpovídající prostoru, v němž byla elektroinstalace zřizována a který norma řešila.

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 doplňuje též TNI 33 2000-5-51: Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-51 ed. 3: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy – Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení vnějších vlivů, která vysvětluje podrobněji základní normu a řeší též běžný styk rozvodů nn uživatele a vn distributora elektřiny.

K čemu slouží určení vnějších vlivů

Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace.

Při pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

Návaznost dalších norem ze souboru ČSN 33 2000 na vnější vlivy

Jako příklad lze uvést tyto základní normy:
– ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla
– ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení
– Normy části 7 ČSN 33 2000

Podstata vnějších vlivů, vztah k elektrickým zařízením

Na každé elektrické zařízení působí jeho okolí a naopak. Toto „působení“ je v elektrotechnických předpisech (ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy (kapitola 512.2)) definováno jako vnější vlivy.

K tomu, aby byly zajištěny základní podmínky bezpečnosti (osob, užitných zvířat a majetku) při provozní spolehlivosti (při určeném způsobu provozu), je třeba, aby elektrické zařízení bylo vybráno a instalováno v souladu s požadavky, které jsou definovány v této normě.

Přítomnost vnějších vlivů v jednotlivých prostorách předurčuje i míru nebezpečí úrazu elektrickým proudem, elektrickým či elektromagnetickým polem.

Třídění a označování vnějších vlivů – každý stupeň vnějšího vlivu je kódován dvěma písmeny velké abecedy a číslicí:

Prvé písmeno označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu:
A = vnější činitel prostředí (dále jen prostředí);
– prostředí: vlastnosti okolí (prostoru nebo jeho části) vytvořené okolím samotným nebo předměty, zařízeními atd. v prostoru umístěnými. Sledují se tyto vnější činitelé: teplota okolí, vlhkost, nadmořská výška, přítomnost vodní masy, výskyt cizích pevných tě|es, výskyt korozivních nebo znečisťujících látek, mechanické namáhaní, výskyt flory, výskyt fauny, přítomnost elektromagnetických, elektrostatických a ionizujících působení, sluneční zářeni, seizmické účinky, četnost výskytu bouřek a pohyb vzduchu;

B = využití;
– využití: uplatnění objektů nebo jejich částí dané:
a) vlastnostmi osob vycházejících z jejich duševních a pohybových schopností, jejich stupně elektrotechnických znalostí, elektrického odporu lidského těla,
b) četností osob v prostoru a možností jejich úniku,
c) vlastnostmi zpracovávaných látek.

C = konstrukce budovy
– konstrukce budovy: souhrn vlastností budovy vyplývajících z povahy užitého konstrukčního a dekorativního materiálu, provedení budovy a její fixace k okolí.

Druhé písmeno označuje povahu vnějšího vlivu: A; B; C…
– Číslice označuje třídu každého vnějšího vlivu: 1; 2; 3…

Zvláště rizikové vnější vlivy, mimo vnější vliv AD
– BE2 – Nebezpečí požáru (BE2N1 – Nebezpečí požáru hořlavých hmot);
– CA2 – Stavební materiál – hořlavý;
– CB2 – Provedení (konstrukce budovy) – šíření požáru.

Vnější vlivy násobící riziko BE2, CA2, a CB2
– BA Schopnost osob
   – BA2 Děti
   – BA3 Invalidé
– BD Podmínky úniku v případě nebezpečí
   – BD2 Malá hustota/obtížný únik;
   – BD3 Velká hustota/snadný únik;
   – BD4 Velká hustota/obtížný únik.

Určení vnějších vlivů a vypracování „Protokolu o určení vnějších vlivů“ pro různé objekty

Základní premisa pro řádné vyjádření vnějších vlivů v prostoru elektroinstalace a elektrického zařízení je vyjádřena v ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice, v čl. 132.5 „Vnější vlivy“ – „Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, viz HD 60364 - 5 - 51 a EN 60721“, což v tuzemské praxi znamená, že návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, viz HD 60364 - 5 - 51 (ČSN 33 2000-5-51 ed. 3) a EN 60721 (ČSN EN 60721 – soubor; pro potřeby běžné elektropraxe modifikovaně zapracován do ČSN 33 2000-5-51 ed. 3).

Vnější vlivy musí být určeny úplně a jednoznačně. Vnější vlivy se určují ve všech prostorech, v nichž je umístěno nebo používáno elektrické zařízení nebo v nichž musí být z jakéhokoliv hlediska řešena ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny nebo před statickými výboji.

Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při výchozích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývajících z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

Protokolární určování vnějších vlivů

O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad – protokol o určení vnějších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009 a TNI 33 2000-5-51). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu uložena a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.

Při změnách využití objektu (technologie, výrobního zařízení, používaných látek atd.) musí být vnější vlivy určeny znovu v těch částech objektu nebo prostoru, v nichž dochází ke změnám.

Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou jednoznačně stanoveny technickou normou nebo jiným předpisem (např. ČSN 33 2000-7-701 ed. 2, ČSN 33 2000-7-702 ed. 3 atd.). V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (nebo jejich části) stanoveny. Je však nutno dbát na to, zda příslušná norma svým dosahem pokryje celý posuzovaný prostor. Příkladem je například dosah působnosti normou řešeného prostoru u bazénu v ČSN 33 2000-7-702 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-702: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Plavecké bazény a fontány; viz obr. 1.

Pro jednoznačné vnější vlivy působící na objekty či prostory, které jsou ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol; je však nutno uvést například v technické zprávě.

POZOR! V tomto případě je nutno dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší. Dále je nutno zvážit, zda nevstupuje do rozhodování další v normě neuvažovaný vliv.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

V případě, že se v prostoru vyskytují vnější vlivy, které jsou nad rámec rozsahu vnějších vlivů popsaných v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, například teplota nad 60° C, je nutno tuto skutečnost v protokolu o určení vnějších vlivů popsat.

Zároveň je možné specifikovat další vnější vlivy, které nejsou dosud v ČSN 33 2000-5- 51 ed. 3 určeny, jako je například:
– sněhová pokrývka,
– námraza a
– odpor lidského těla.

S ohledem na důležitost těchto vnějších vlivů pro venkovní vedení je toto podrobně specifikováno v PNE 33 0000-2 ed. 4. Stanovení základních charakteristik vnějších vlivů působících na rozvodná zařízení distribuční a přenosové soustavy.

Tab. 1. Stručný seznam vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

(pokračování v Elektro 2/2020)

---

Vyšlo v časopise Elektro č. 1/2020 na straně 16.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.