Zvyšování odborné úrovně v elektrotechnice

Zvyšování odborné úrovně v elektrotechnice

V návaznosti na naše předchozí informace o novele zákona č. 174/1968 Sb. v ELEKTRO č. 7/8, příspěvky do diskuse na téma „Bezpečnost elektrického zařízení“ v ELEKTRO č. 5 a 6 a další informace, které se pravidelně objevují na stránkách internetu v oblasti elektrotechniky a zvláště pak elektrotechnického vzdělávání, doplňujeme celkovou představu o tom, jak zvyšovat odbornou úroveň v oblasti elektrotechniky. Přitom je třeba si uvědomit některé skutečnosti.

Již dnes je zřejmé, že oblast elektrotechniky, a to i pouze elektrotechniky silnoproudé (či jak ji můžeme také nazývat silové, výkonové), je velice široká a náročná na vědomosti, které elektrotechnici, kteří své řemeslo chtějí poctivě provozovat, musí mít. Je možno říci, že není v lidských silách udržet si plnou úroveň znalostí ve všech odvětvích elektrotechniky, a to ani v tak poměrně úzké specializaci, jako je silnoproudá elektrotechnika. Přitom podle zákoníku práce (§141a) je zaměstnanec sám povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci potřebnou k výkonu své práce. Zaměstnavatel k tomu může zaměstnanci poskytovat pracovní úlevy a hmotné zabezpečení (§142 a 143).

Pro samotného zaměstnavatele (předpokládáme živnostníka), jako podmínka pro provozování elektrotechnické živnosti platí podle zákona 455/1991 Sb. (živnostenský zákon) požadavek na odbornou způsobilost (pokud tuto odbornou způsobilost nesplňuje jeho odpovědný zástupce). Hlavním předpokladem je vzdělání a příslušná praxe. Ze živnostenského zákona však pro živnostníka nebo jeho odpovědného zástupce povinnost rozšiřovat a doplňovat si své vzdělání není stanovena. Tato povinnost, a to nejen pro něj, ale i pro jeho zaměstnance, vyplývá až z dalšího právního předpisu. Je jím stále ještě platná vyhláška č. 50/1978 Sb., ČÚBP a ČBÚ o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Odhlédněme od toho, jak je tato vyhláška zastaralá, ale všimněme si toho, že podle ní jsou pracovníci v elektrotechnice pravidelně přezkušováni. Přitom nejsou (nebo lépe snad – nemají být) přezkušováni ze stavu elektrotechnických předpisů v době, kdy opustili školu nebo skončili své učení. Přezkušování, vedené spíše formou pohovoru, mělo být podle záměru tehdejších autorů této vyhlášky zaměřeno především na doplnění poznatků, které se v době od minulé zkoušky nebo přezkoušení v elektrotechnice změnily nebo doplnily. Jak je důležité si znalosti doplňovat, dnes všichni vidíme z toho, jaký skok udělaly elektrotechnické předpisové normy během posledních deseti let.

Ze změny zákona č. 174/1968 o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, provedené zákonem č. 124/2000 Sb. vyplývá, že uvedená „stará“ vyhláška má být revidována (viz ELEKTRO č. 7-8/2000 str. 10). Současný návrh této nové vyhlášky, který byl dán k připomínkám, navrhuje odbornou způsobilost osob pracujících v oblasti elektrotechniky. Protože návrh není definitivní a může se ještě několikrát změnit, uvádíme zde pouze naprosto neoficiální porovnání kvalifikace podle návrhu a podle dosud platné vyhlášky č. 50/1978 Sb.; (bližší a aktuální informace je pak možno najít na internetové adrese: www.in-el.cz nebo www.iisel.com).

Jak si budou odborné způsobilosti podle nové a staré vyhlášky odpovídat, je patrné z tabulky 1.

Podle návrhu nové vyhlášky se po absolvování příslušné zkoušky uvažuje s vydáváním průkazů odborné způsobilosti fyzickým osobám, a to na dobu neurčitou. V podstatě se počítá s tím, že elektrotechnik (ať už samostatný nebo vedoucí) by byl odborně způsobilý po celou dobu, po kterou vykonává svou praxi, to znamená, pokud na svoji profesi nezanevře, až do odchodu do důchodu. To však neznamená, že jakmile průkaz obdrží, tak mu veškeré starosti s dalším vzděláváním skončily. V návrhu vyhlášky se totiž dále uvádí, že průkaz odborné způsobilosti pozbývá platnost, jestliže se osoba nezúčastní opakovaného školení v intervalu alespoň 24 měsíců. Smysl této podmínky je obdobný, jako je důvod pravidelného přezkušování podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Účelem je, aby elektrotechnici neztratili kontakt s oborem. Je třeba, aby si průběžně doplňovali nejaktuálnější informace a znalosti o nových technických předpisech a technických normách, které se vztahují k činnostem, jejichž vykonáváním, případně i řízením jsou nebo budou pověřováni. Návrh je tedy mírnější než dosud platná vyhláška – neuvažuje s přezkušováním. Předpokládá totiž, že elektrotechnici jsou schopni si své vzdělání sami doplňovat. Přitom lhůtu dvou let je třeba považovat za nejzazší hranici pro případ, kdy se elektrotechnik nemohl z nějakých vážných důvodů elektrotechnického dění zúčastňovat. Jinak se předpokládá, že elektrotechnici sami si ve svém zájmu budou úroveň svých znalostí zvyšovat vyšší aktivitou než návrh vyhlášky uvádí jako nejzazší mez. Nebude pro ně tedy jistě žádný problém prokázat, že příslušná školení absolvovali, jak se to podle návrhu vyhlášky zřejmě bude vyžadovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ať již se připravovaná vyhláška upraví jakkoliv, od elektrotechniků se bude stále důsledněji požadovat, aby si své vzdělání průběžně doplňovali tak, aby jejich kvalifikace byla stále na úrovni doby. Již dnes existuje v ČR řada institucí na krajských i celostátních úrovních, které se pravidelným vzděláváním elektrotechniků zabývají. Ke zvýšení úrovně elektrotechniků přispívají i solidní výrobci, kteří vědí, že řádně uplatnit jejich přístroje a zařízení mohou jenom elektrotechnici, kteří důkladně znají i celou související problematiku.

Nebudou-li se elektrotechnici moci pravidelných školení zúčastnit, např. kvůli zaneprázdnění, mohou využít internetový informační systém pro elektrotechniky (iiSEL), o kterém jste pravidelně na stánkách tohoto časopisu informováni. Předpokládáme, že ten bude sloužit nejen jako institut opakovaných školení, ale i jako souhrnný soubor informací a podkladů pro přípravu na zkoušky odborné způsobilosti. Internetový informační systém pro elektrotechniky (iiSEL) bude postupně doplňován o požadavky na odborné znalosti fyzických osob jednotlivých stupňů odborné způsobilosti. Dobrovolnými testy, které se rovněž na tomto serveru (www.in-el.cz nebo www.iisel.com) připravují, bude mít každý uživatel systému možnost ověřit si, do jaké míry splňuje požadavky z hlediska své kvalifikace a tím také prvotní smysl institutu opakovaných školení.

Přitom, jak již bylo řečeno, není v podstatě v lidských silách, aby jeden člověk zvládl do všech potřebných podrobností veškeré obory, které v elektrotechnice přicházejí v úvahu. S tím počítá i návrh nové vyhlášky. Předpokládá se, že předmětem zkoušky odborné způsobilosti elektrotechnika (a to samostatného i vedoucího) bude ověření znalostí technických předpisů a technických norem pro činnosti na elektrickém zařízení daného druhu a výše napětí. Přitom se budou ověřovat znalosti, týkající se uvažované činnosti žadatele, popř. řízení této činnosti, pokud se jedná o zkoušku způsobilosti pro vedoucího elektrotechnika. Předpokládá se, že se budou ověřovat znalosti potřebné pro činnosti na řadě elektrických zařízení. To je ostatně dáno i rozdělením vyhrazených elektrických zařízení do tříd a skupin, které návrh nové vyhlášky rovněž připravuje. Proto se pro zkoušky elektrotechniků uvažuje s tzv. moduly. Každý elektrotechnik bude muset prokázat, že disponuje základními znalostmi, týkajícími se základních bezpečnostních požadavků a vztahů v elektrotechnice. Souhrn těchto znalostí bude obsažen v tzv. základním modulu. Na ověření těchto základních znalostí naváže ověření znalostí potřebných pro danou třídu a skupinu zařízení. Zvláštní ověření znalostí bude vyžadováno nejen od elektrotechniků pracujících v zónách s nebezpečím výbuchu, ale i od elektrotechniků, kteří provádějí elektrické instalace např. ve zdravotnictví; jiné doplňující vědomosti se budou vyžadovat od elektrotechniků pracujících ve výrobnách elektrické energie. Uvedené moduly se rovněž připravují na stránkách Internetového informačního systému pro elektrotechniky (iiSEL). Při jejich zpracování předpokládáme i spolupráci elektrotechnické veřejnosti. Návrhy testů zkušebních otázek a jejich rozdělení podle modulů bude rovněž v rámci iiSEL zveřejňováno.

Tab. 1. Odborná způsobilost v elektrotechnice