Znamená konkurence konec pravdivých technických údajů?
 | |
| Znamená konkurence konec pravdivých technických údajů? Ing. Peter Respondek, vedoucí odbytu DEHN + SÖHNE, Technický marketing v zemích s rozvinutými trhy V současné době je možné bez problémů prodávat např. v Česku výrobky z Portugalska nebo v Řecku produkty z Dánska. Otevřením hranic se rozšířily trhy pro všechny členské země Evropské unie. To se vztahuje na odbyt výrobků, tedy počet potenciálních zákazníků, ale také na počet konkurentů. Větší množství nabídek vede především k větší konkurenci. Pro zákazníky to znamená rozšíření možností výběru mezi nabízenými výrobky – zákazník si může vyhledat z nabídky takový výrobek, který mu nejlépe vyhovuje. A výrobce proto musí pečlivěji vypracovat výrobní profil, specializovat se na popis zvláštností svých produktů a ty učinit pro odběratele zcela srozumitelnými. Mezi tato evropská pravidla konkurence patří skutečnost, že výrobci a dodavatelé musí ve svých katalozích a technických podkladech či na přednáškách a v rozhovorech uvádět pravdivé informace. Znamená to např., že technické údaje budou správné, úplné a pravdivé. Tomu v současné době v Evropě v oboru elektrotechniky napomáhají jednotně platné normy (IEC, EN aj.). Tyto normy stanovují jen základní požadavky, které musí výrobce dodržet. Svévolné a často jen k vlastnímu užitku využívané „interpretace„ zmíněných základních požadavků, se kterými se lze v praxi setkat, jsou ve zcela zřetelném rozporu s evropským pojetím technických pravidel a rovněž v rozporu s platným evropským právem používaným v praxi. Zcela jasně řečeno: Tato pravidla musí být dodržována! Pro uživatele pravidla konkurenčního boje znamenají, že se musí snažit, aby nabídky různých konkurenčních firem dokázal porovnat, a dále že si musí ujasnit, jaké požadavky na výrobky nebo systém má on sám. Často však realizovat uvedené řešení není jednoduché. V případě technicky složitých systémů vede tento postup k velmi náročnému úkolu, dokázat určit rozdíly mezi zdánlivými podobnostmi. Avšak někdy je snadnější představovat „podobné mezi rozdílným„. Tak mnohdy postupují někteří nezodpovědní výrobci, např. když porovnávají své produkty s konkurenčními výrobky. Za hlavní kritérium si stanovují cenu, přičemž doplňují, že zákazník nepotřebuje znát technické údaje, ačkoliv ty se odlišují jen „nepatrně“ od evropských standardů či od technických údajů konkurenčních firem. Pouze dobře vyškolený a informovaný odborník může zjistit rozdíly, a tudíž i přednosti a nevýhody předkládaného produktu. U složitějších zařízeních a systémů nebo při náročných rozhodnutích hraje významnou roli vyškolený odborník právě proto, že rozezná rozdíly a vyhodnotí je. To je také důležité. Jestliže totiž u takových zařízení může dojít k ohrožení osob, majetku anebo jeho provozuschopnosti následkem selhání systému, je pro jejich provozovatele nutné mít možnost najít podporu v posudku odborně i všeobecně vyškoleného odborníka. Poněvadž uživatel sám často nemůže posoudit složitost a velké množství technických pravidel a většinou ani nemá přehled o aplikacích, instalaci a údržbě, měl by si k posuzování správnosti výběru příslušného produktu jako poradce přizvat odborníka v oboru ochrany před bleskem, popř. EMC. Všechno ostatní je v tomto případě pro provozovatele rizikem, za jehož vznik nezodpovídá. Je tomu tak proto, že je právně odpovědný a často navíc i poškozený. Po vzniklé nehodě musí věrohodně dokázat, že učinil vše, co bylo v jeho silách, pro to, aby odvrátil škody. To je možné jen tehdy, když jsou dodržena všechna příslušná pravidlla a standardy. Jedině tak lze de facto normy EN dovést k formulaci „musí se„ u složitých zařízení a systémů. Teoreticky by zůstala možnost dokázat rovnocennost bezpečnosti vlastního řešení, které se odchyluje od norem. Tak zvaná všeobecně uznávaná technická pravidla, která jsou používána v Evropě, byla mnohokrát vyzkoušena v praxi, a tak mohou být bezpečným právním základem při právních rozporech. Je tedy vždy lepší používat předpisy EN platné v celé Evropě než „vynalézat„ vlastní řešení pro přístroje, zařízení nebo systémy. Pravidla jsou natolik pružná, že připouštějí také individuální řešení v souladu s normami. Technický marketing v České republice V České republice některé firmy vyrábějící přepěťové ochrany interpretují funkční principy produktů konkurenčních firem podle vlastních dohadů. Tyto firmy dokonce zveřejňují své hypotézy v odborných časopisech a přisvojují si právo znát cizí výrobky lépe než jejich výrobce. Dalším zajímavým příkladem konkurenčního boje je zveřejňování výsledků zkoušek přepěťových ochran konkurenčních výrobců. Prezentuje-li firma takovéto výsledky, vždy vzbudí podezření z podjatosti. Pak se dostane do pozice neseriózní firmy. Aby bylo vyloučeno jakékoliv podobné podezření, měly by produkty projít zkouškou u třetí osoby (v nezávislé laboratoři). Laboratoř ověřuje, zda jsou technické údaje uvedené v katalogu shodné s výsledky jejich zkoušek. Tento postup je správný. V opačném případě firmy, které zveřejní výsledky zkoušek cizích firem, ztrácejí na věrohodnosti a ocitají se na okraji zájmu technické veřejnosti.  Obr. 1. Srovnání zkušebních vln Oproti situaci u nás se konkurenční firmy v EU mezi sebou nepomlouvají, nýbrž prezentují výhody vlastních výrobků. Jinak firmám vedoucím neseriózní konkurenční boj hrozí žaloby. Firmy tudíž v obchodním styku dodržují zákony a etiku podnikání. Životnost přepěťových ochran Co znamená životnost přepěťových ochran? Podle jakých norem výrobci zkoušejí životnost svých přepěťových ochran? Životnost přepěťových ochran závisí na počtu a velikosti přepětí v daném místě sítě (obr. 1). Je-li řečeno: „Životnost přepěťové ochrany je deset let,„ není to pravda. Nikdo totiž nemůže dopředu vědět, ve které síti bude přepěťová ochrana instalována. Tuzemské firmy často s oblibou uvádějí různé hodnoty, a zákazníci mohou být těmito údaji zmateni. Jiskřiště versus varistor Tvrzení výrobců, kteří vyrábějí jen varistorové svodiče, že pouze přepěťové ochrany na bázi varistorů vykazují výhody, není správné. Každé řešení totiž má nejen výhody, ale rovněž i nevýhody. Jen po pečlivém posouzení daného řešení může být předložen odpovídající návrh. Použití jiskřišť
Nevýhody:
 Obr. 2. Svodič typu 2 – křivka varistoru U/I Použití varistorů Výhody:
Nevýhody:
Údržba Co je důležité a zásadní v údržbě přepěťových ochran? Jsou informace o skutečném stavu přepěťové ochrany sdělované prostřednictvím signalizační žárovky nebo terčíku dostatečné?  Obr. 3. Kompaktní zkušební přístroj PM 10 k přezkušování modulů se svodiči přepětí a dalších přepěťových ochran, jejichž zapalovací napětí je definováno při hodnotě proudu 1 mA Důležité a zásadní pro údržbu přepěťových ochran jsou pravidelné kontroly a přezkušování. Světelná signalizace nebo terčík nezaručují důvěryhodné informace o stavu přepěťové ochrany. Technik by měl změřit a vyhodnotit bod 1 mA podle křivky U/I daného varistoru a podle poskytnutých údajů výrobce (obr. 2 a obr. 3). Leží-li bod v tolerančním pásmu, je přepěťová ochrana v pořádku. V opačném případě by měla být vyměněna. U přepěťových ochran se signalizací stavu pouze prostřednictvím světelné nebo mechanické signalizace je problematické rozpoznat pravou příčinu poruchy. Nesvítí-li kontrolka, uživatel nepozná, zda je vadná signální žárovka, nebo vlastní přepěťová ochrana. Závěr Výrobci přepěťových ochran a potažmo jejich zákazníci by si měli uvědomit jedno důležité pravidlo: „Blesk nezná normy, ale normy znají blesk.„ Je nezodpovědné vnucovat přírodě své představy, jak by se měla chovat, a spoléhat na to, že pravděpodobnost přímých úderů blesku do objektu a zařízení je malá. Není dostatečná sběrná plocha pro přímé údery blesku rozsáhlá síť nn nebo síť Českého Telecomu? Do připravovaného souboru evropských norem EN 62305 jsou zapracovávány současné vědecké poznatky o chování bleskového výboje v přírodě a je zde srozumitelně vyjádřen vztah mezi skutečnými riziky a náklady na ochranu objektu před bleskem. DEHN + SÖHNE | |