Ze zahraničních médií
Kvantový senzor americké armády dokáže detekovat nejrozsáhlejší škálu signálů
Army Research Laboratory | www.army.mil
Nový kvantový senzor, který vyvinuli vědci americké armády, umí detekovat celé spektrum rádiových frekvencí a dalších signálů, čímž do budoucna dává vojákům nové prostředky pro komunikaci, monitorování vysílacího spektra nebo elektronickou válku. Senzor zvládne zachytit rádiové vlny AM i FM o frekvencích od nuly až do 20 GHz, Bluetooth, Wi-Fi a mnoho dalších.
Senzor využívá laserových paprsků k vytvoření vysoce excitovaných Rydbergových atomů. Jejich elektrony mají vysokou potenciální energii a silně díky tomu reagují s elektrickým polem obvodů. To pomáhá k zesílení měřené části radiofrekvenčního spektra.
Dříve dokázaly senzory založené na obdobném principu monitorovat pouze úzce zaměřenou část radiofrekvenčního spektra. Právě za jednu z největších výhod nového senzoru považuje jeho širokou škálu jeden z jeho tvůrců, doktor Kevin Cox. Jedná se podle něj o důležitý krok k dokázání, že kvantové senzory poskytují vojákům nové dominantní možnosti, jak operovat na čím dál více komplexnějším elektromagnetickém bojišti. Před nasazením do reálných vojenských operací je však nezbytný další vývoj a inženýrská práce.
Warp pohon ze Star Treku může být již brzy skutečností
Vědci Alexey Bobrick a Gianni Martire z Applied Physics vytvořili podle jejich slov první obecný model warp pohonu pro vesmírné lodě, které by se mohly pohybovat rychlostí větší než rychlost světla, aniž by porušovaly zákony fyziky.
V šedesátých letech minulého století byla díky seriálu Star Trek světu představena myšlenka takzvaného warp pohonu. Když se posádka vesmírného plavidla potřebovala dostat na vzdálená místa ve vesmíru, stačilo vydat rozkaz a loď se bleskurychle přesunula. Fyzikové se tehdy nad podobnou myšlenkou jen pousmívali, protože předpokládala cestování nadsvětelnou rychlostí. Ale jak název warp (zkroucení) napovídá, tento pohon ve skutečnosti cestování takovými rychlostmi nevytváří. Místo toho pohon ohýbá časoprostor tak, aby vytvořil jakousi zkratku. Ve své nové studii vědci vzali nápad ohýbání časoprostoru o krok dál a vytvořili model warp pohonu, který by se podle nich mohl stát v budoucnosti realitou.
Bobrick a Martire začali s konceptem Alcubierrova warp pohonu, vytvořeného roku 1994 Miguelem Alcubierrem. Ten si jeho fungování představoval na principu smršťování časoprostoru před plavidlem a jeho rozpínání za ním. Takové plavidlo by ale vyžadovalo extrémní množství negativní energie, což by bylo pro reálnou loď nemožné. Bobrick a Martire místo toho navrhují, že by se k ohýbání časoprostoru dala využít obrovská gravitační síla. Problém spočívá v nalezení způsobu, jak stlačit hmotu o velikosti planety do velikosti vesmírného plavidla, aby se dala využít její gravitace. Kvůli této zjevné překážce zatím nelze dnes takový warp pohon sestrojit, ale teoreticky by se mohl stát jednoho dne realitou.
Chytrá okna dávají sbohem žaluziím a závěsům
Chytré telefony změnily navždy globální způsob komunikace. Nová technologická společnost View doufá, že chytrá okna změní způsob, jak lidé žijí a pracují, přičemž budou zároveň bojovat s klimatickou krizí.
View vyrábí dynamická skla, která se chovají jako „digitální kůže“ budov. Okna využívají umělé inteligence a strojového učení k optimalizaci denního světla, kontrole teploty a omezení oslnění.
„Vzali jsme obyčejnou věc a fundamentálně ji přetvořili pro potřeby 21. století, aby byla více udržitelná, lepší pro zdraví a pohodu a aby přinášela lepší výsledky podnikání.“, říká Rao Mulpri, předseda a ředitel společnosti View. Podle svých slov ovládá View 80 % světového trhu chytrých oken příští generace. Jejich okna jsou využívána v 750 budovách po celém světě. Jejich okny jsou vybaveny kanceláře velkých firem jako Netflix, Facebook nebo FedEx. Nasazení těchto oken plánuje ve svém Manhattanském sídle i gigant Google.
Prediktivní systémy oken berou při výpočtu ideální míry zatemnění v potaz širokou škálu faktorů, včetně aktuálního počasí, pozice slunce nebo vzdálenosti pracovníků od oken.
Digitální model části „prvního počítače“ sestrojen vědci z University College London
Na světlo světa se dostal kompletní model kosmické části Mechanismu z Antikythéry, který je považován za první počítač. Jeho původ se odhaduje někdy do prvního století před naším letopočtem. Již od svého nalezení roku 1900 v potopené lodi udivují ozubená kolečka mechanismu o velikosti krabice od bot celé generace vědců.
Objevené části tvořily pouhou třetinu většího zařízení, tedy vysoce sofistikovaného, ručně poháněného soukolí, které bylo schopné přesně předvídat pohyby všech pěti planet, které starověcí Řekové tehdy znali, ale také pozici Slunce, fáze měsíce nebo solární a lunární zatmění a předvídal je ve vztahu k času konání událostí, jako byly například olympijské hry.
Až do dneška nebyl nikdo schopen kompletní podobu zařízení sestavit. Nyní je však již na papíře model připraven a začínají práce na jeho reálném sestavení podle zachovalých dílů a starověkých výpočtů, aby se zjistilo, zda bude opravdu fungovat tak, jak má. Nejdříve k tomu bude využito moderních technologií, posléze i pouze prostředků, které byly k dispozici v době vzniku mechanismu. Existence podobného zařízení a jeho funkčnosti dokládá nevídané schopnosti a znalosti starověkých Řeků. Za závojem poznání nadále zůstává, zda mohli Řekové sestrojit podobná zařízení, která zatím nebyla objevena.