Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
 | |
| Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce Základní informace k průlomu do dosavadní praxe Ing. Jiří Kohutka, šéfredaktor ELEKTRO Parlamentem České republiky byl dne 14. června definitivně přijat zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Ve sbírce zákonů byl vyhlášen dne 29. června 2005 a účinnosti nabyl dne 1. července 2005, s výjimkou ustanovení § 47, odst. 4 až 6 (otázky delimitace), která nabyla účinnosti již dnem vyhlášení. ČÚBP zrušen, resp. transformován Odborná veřejnost několik dlouhých let čekala na zásadní a pozitivní změny v legislativě pro oblast bezpečnosti práce. Vyžadovaly to nové zaměstnanecké vztahy, dodavatelské vztahy a praxe. Nově přijatý „Zákon o inspekci práce„ znamená průlom do problematiky bezpečnosti práce – nový pojem „inspekce práce„ totiž vedle samotné bezpečnosti práce zastřešuje celou oblast pracovněprávních vztahů: pracovní smlouvy, mzdy, legalitu práce, výpovědi, dovolené, vztahy na pracovišti, kolektivní smlouvy, vnitřní předpisy zaměstnavatelů … a řadu dalších pracovněprávních předpisů. Nově se vymezují také kompetence pro působnost dosavadních úřadů práce, kterým se razantně zúžil prostor jejich činnosti. Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) a jeho inspektoráty byly tímto zákonem zrušeny. Byly zřízeny nové orgány inspekce práce: Státní úřad inspekce práce (SÚIP, www.suip.cz, opava@suip.cz) a osm oblastních inspektorátů práce. Sídlo SÚIP je v Opavě (detašované pracoviště: Praha, Ve Smečkách 29, praha@suip.cz). Generálním inspektorem SÚIP byl jmenován dosavadní předseda zanikajícího ČÚBP Ing. Jaromír Elbel. V čele jednotlivých oblastních inspektorátů stojí vedoucí inspektoři (www.suip.cz). Na oblastní inspektoráty přešly pravomoci, náplň a působnost dosavadních inspektorátů BP, a také převážná část kontrolních kompetencí z dosavadních úřadů práce (ÚP). Ty dosud, tedy do 30. 6. 2005, poněkud nekoordinovaně (spolu s inspektoráty bezpečnosti práce ČÚBP), prováděly dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů. S výjimkou Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu a Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj budou inspektoráty zajišťovat svoji činnost na území dvou krajů podle současného státoprávního uspořádání. Některé inspektoráty mají kanceláře v dalších krajských městech. SÚIP je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a do nabytí účinnosti služebního zákona bude generálního inspektora i vedoucí inspektory jmenovat a odvolávat ministr práce a sociálních věcí. Důvody transformace – BOZP v kontextu EU Celá oblast bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících (BOZP) musí odrážet potřeby a zkušenosti moderní industrializované evropské společnosti. Proto program „Národní politika BOZP„ vyjadřuje vůli nejvyšších výkonných orgánů České republiky k zajištění podmínek pro zachování maximální kapacity pracovní síly v rámci udržitelného rozvoje tak, aby byla zajištěna v daném vnitřním i vnějším prostředí co nejvyšší celková výkonnost ekonomiky, a přitom bylo naplněno ústavní právo na uspokojivé pracovní podmínky. Nutnost připravit „Národní politiku BOZP„ v souladu s evropským kontextem plyne jednak z kulturně ekonomických aspektů a v neposlední řadě jako povinnost stanovená ratifikací mezinárodních úmluv. V uplynulém desetiletí došlo v ČR k výraznému prohloubení vnějších ekonomických změn, které mají rozhodující dopad na ekonomiku státu. Naplnění požadavků mezinárodních úmluv, ale i rychle se rozvíjející ekonomické prostředí přinášející výrazné změny v požadavcích na trhu práce, vyžadovaly vytvořit „Národní politiku BOZP„, která by na tyto změny reagovala. Tvorbu nové „Národní politiky BOZP„ podpořilo i přijetí mezinárodních dokumentů: „Za dobrou praxi v řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci v průmyslových a jiných podnicích„, „OSH-2001„, „Guide to Health, Environment and Safety systems„, „New Community strategy on health and safety at work 2002 – 2006 (Nová strategie Evropských společenství BOZP na léta 2002 až 2006)„ a z nich plynoucí potřeba sjednotit český přístup k problematice BOZP s přístupy obvyklými ve vyspělých státech tak, aby byly vytvořeny podmínky zejména pro naplňování základních svobod i na úseku BOZP vyhlášených Evropskou unií. Cílem je zjednodušení a větší stabilita právní úpravy a zvýšení právního vědomí – zabezpečovat průběžnou harmonizaci práva České republiky s právem EU, ratifikovanými úmluvami Mezinárodní organizace práce a doporučeními Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem NP BOZP v ČR je vytvoření funkčního komplexního systému pro řešení celé problematiky BOZP a pohody při práci, zahrnujícího i nový model Inspekce práce. Předmět kontroly Předmětem kontroly SÚIP je dodržování povinností vyplývajících právnickým a fyzickým osobám z příslušných předpisů – právní předpisy, kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy zaměstnavatelů. SÚIP a oblastní inspektoráty práce vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštním právním předpisem, např. v oblasti prevence závažných havárií způsobených zvláštními nebezpečnými (chemickými) látkami a přípravky, nebo v oblasti bezpečnosti práce při silniční dopravě. Subjekty, u kterých orgány inspekce práce kontrolují povinnosti vyplývající z výše uvedených předpisů vymezuje § 6 zákona jako kontrolované osoby. V některých případech je kontrola podmíněna souhlasem příslušného ministerstva, popř. ředitele příslušného úřadu – některá zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyjmenovaná v § 6, odst. 2. Z působnosti orgánů inspekce práce zákon vylučuje osoby a práce uvedené v § 6, odst. 4 – armáda a ozbrojené síly ČR apod. Práva a povinnosti kontrolních orgánů Podle § 44 zákona o inspekci práce se postup při výkonu kontroly řídí částí 3 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, pokud sám zákon nestanoví jinak. Oprávnění inspektorů:
Povinnosti inspektorů:
Pozn. redakce: body obou odstavců jsou zde pouze taxativně vyjmenovány, každý z nich je hoden samostatného komentáře, který je však nad rámec tohoto článku. Námitky kontrolované osoby Na nesouhlas kontrolované osoby s průběhem nebo se závěry kontroly pamatuje institut „přezkoumání protokolu„. Na rozdíl od jiných právních předpisů, včetně zákona o zaměstnanosti, vyjímá „Zákon o inspekci práce„ tento institut (obdobný tzv. námitkovému řízení) z obecné úpravy v zákoně o státní kontrole a upravuje jej sám (§ 41). Na rozdíl od námitkového řízení umožňuje zákon o inspekci tomu, kdo rozhoduje o námitkách proti výsledku přezkoumání protokolu ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty pro jejich podání ovšem pouze za předpokladu, že o to kontrolovaná osoba požádala do tří pracovních dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň podala námitky. Sankce SÚIP a oblastní inspektoráty jsou v rámci kontrolní činnosti oprávněny ukládat kontrolovaným osobám sankce za porušení jak hmotněprávních, tak procesněprávních povinností. V prvním případě jde o pokutu, příp. o zákaz činnosti či odnětí vydaného oprávnění za porušení povinností vyplývajících z příslušných předpisů (za nejzávažnější přestupky pokutu až 2 mil. Kč vybírá a vymáhá podle zákona č. 337/1992 Sb. místně příslušný finanční úřad). V druhém případě se jedná o tzv. pořádkovou pokutu k zajištění řádného a nerušeného průběhu kontroly a tomu odpovídající součinnosti kontrolované osoby (pokutu až 50 tis. Kč lze uložit opakovaně při nesplnění povinností, kterou je oprávněn uložit jménem orgánu inspekce sám inspektor). Uložení uvedených sankcí je výsledkem správního řízení. Informační a poradenská činnost Zákon o inspekci výslovně předpokládá, že jak SÚIP, tak oblastní inspektoráty práce budou zaměstnavatelům a zaměstnancům poskytovat bezúplatné základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. To je v souladu jak s dosavadní praxí, tak v souladu s „Úmluvou Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků a pracovním prostředí č. 155/1981„, kterou je ČR vázána. Závěr Zákon o inspekci práce rozšiřuje stávající dozor nad bezpečností práce i na aspekty pracovněprávních vztahů (původně v gesci úřadů práce) a mění organizační strukturu státního odborného dozoru: dochází ke změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Tímto právním předpisem se bude nadále řídit pouze státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávaný organizacemi státního odborného dozoru podřízených SÚIP. Přijetí Zákona o inspekci práce vymezuje dvě hlavní oblasti možné diskuse: 1. Transformací ČÚBP na SÚIP a jeho včleněním do nové a mnohem širší struktury inspekce práce vzniká zcela nový model kontrolní činnosti. Státní úřad inspekce práce a inspektoráty se nevyjadřují pouze k předpisům k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení, nekontrolují jenom dodržování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, ale mají bdít nad celou řadou pracovněprávních předpisů – rovné příležitosti, mzdy, vztahy na pracovišti, pracovní a kolektivní smlouvy atd. Na nové oblastní inspektoráty přechází 90 % pracovníků bývalých celních pracovišť, kteří si sebou přinesou určitou kvalifikaci, vztahy ke konkrétním oblastem činnosti a ochotu učit se nové věci. Logickým důsledkem tohoto kroku bude hledání funkčního, kvalifikačního a efektivního působení inspektorátů v pracovněprávním prostředí ČR. Bude se hledat nové místo pro pravomoci, působnost a také pro kredit kontrolních orgánů inspekce práce ve vztahu k zaměstnavatelům. To je proces na desetiletí! Vyvstává otázka, zda nové orgány budou schopny nový model, novou činnost zabezpečovat na požadované úrovni. 2. Pro zaměstnavatele znamená nová působnost inspekce práce zásadní zásah do základních principů jejich fungování: pracovně právní vztah „zaměstnavatel-zaměstnanec„ neznamená pouze vztah usnadňující především tvorbu produktu nebo služby, ale pro zaměstnavatele to představuje mnoho dalších, tíživých povinností. Každá jednotlivá oblast „práce-zaměstnání“ – pracovní nebo kolektivní smlouvy, mzdy, legalita práce, vztahy na pracovišti, vnitřní předpisy zaměstnavatelů a řada dalších pracovněprávních předpisů – si totiž sama o sobě činí nárok na nejdůležitější pozici a lze se domnívat, že například pro elektrotechniky tolik důležitá bezpečnost práce se rozplyne v nesplnitelnosti všech ostatních závazků a povinností. Zákon o inspekci práce podstatně zvyšuje finanční postihy za přestupky zaměstnavatelů. Nově schválená úprava zákona o inspekci počítá (a odbory je doporučována) s pokutami až do 2 mil. Kč. S pokutou do 200 tis. Kč jsou spojeny prohřešky zaměstnavatele, který poruší stanovené povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců (!?) nebo zástupcům pro oblast BOZP, pokuta 400 tis. Kč hrozí zaměstnavateli za diskriminaci v zaměstnání. Za některé přestupky na úseku odměňování zaměstnanců, v oblasti pracovní doby a oblasti bezpečnosti práce bude možné uložit pokutu až ve výši 2 mil. Kč. Postihy pro fyzické i právnické osoby jsou oproti současné právní úpravě daleko vyšší, jsou však vázány na konkrétní přestupky, tzn. nejsou formulovány obecně tak, jako tomu bylo doposud. To by mělo podle tvůrců zákona stanovit zřetelnější právní limity zaměstnavatelům i inspektorům a zabránit situacím, kdy za malý přestupek může zaměstnavatel dostat vysokou pokutu jenom kvůli jeho příliš obecnému definování v zákoně. Je tento trend „individuální zodpovědnosti„ onen pozitivní posun, na který odborná veřejnost již takovou dobu čekala? Zdroje: Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dokumenty: | |