| Základní pojmy, veličiny a jednotky Značky fyzikálních veličin i jejich jednotek jsou mezinárodně sjednoceny a stanoveny normami. Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, z 16. listopadu 1990 v § 1 upravuje práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikatelské činnosti (dále jen „organizace“) a orgánů státní správy ČR v oboru metrologie, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Tab. 1.
| Veličina | Značka veličiny | Hodnota | Značka jednotky | Název jednotky | | délka | l (length) | 7,6 | m | metr | | teplota | T (temperature) | 45 | °C | Stupeň Celsia | | napětí | U (Unterschied der Potentiale) | 230 | V | volt | Tab. 2. Základní veličiny SI a odpovídající jednotky
| Základní veličina | délka | čas | hmotnost | elektrický proud | teplota | látkové množství | svítivost | | Značka veličiny | l | t | m | I | T | n | Iv | | Základní jednotka | metr | sekunda | kilogram | ampér | kelvin | mol | kandela | | Značka jednotky | m | s | kg | A | K | mol | cd | Tab. 3. Mocninové předpony SI
| Značka | Název | Násobek | | Y | yotta | 1024 | | Z | zetta | 1021 | | E | exa | 1018 | | P | peta | 1015 | | T | tera | 1012 | | G | giga | 109 | | M | mega | 106 | | k | kilo | 103 | | h | hekto | 102 | | da | deka | 101 | | d | deci | 10–1 | | c | centi | 10–2 | | m | mili | 10–3 | | µ | mikro | 10–6 | | n | nano | 10–9 | | p | piko | 10–12 | | f | femto | 10–15 | | a | atto | 10–18 | | z | zepto | 10–21 | | y | yocto | 10–24 | |
Podle § 2 téhož zákona jsou organizace a orgány státní správy ČR povinny používat měřicí jednotky stanovené státní technickou normou. V mezinárodním styku lze použít i jiné měřicí jednotky, vyplývá-li to z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nebo z praxe mezinárodního obchodu. Technická norma vztahující se v ČR k jednotkám SI je norma ČSN ISO 1000 Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek. Nahradila normu ČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky, která byla v roce 1997 zrušena. Fyzikální veličiny Fyzikálními veličinami se nazývají měřitelné vlastnosti těles, tekutin, polí, stavů a dějů (souhrnně fyzikálních jevů). Jsou jimi např. délka, teplota, elektrické napětí apod. – viz dále tabulka základních veličin SI (Systéme International d´Unités – mezinárodní systém jednotek, tab. 2). Každá fyzikální veličina má značku veličiny, hodnotu (číselné vyjádření) a jednotku, resp. značku jednotky, např. viz tab. 1. Značky veličin (veličiny) se píšou kurzívou (skloněné písmo), např.: síla F (force). Proměnné veličiny se též píšou kurzívou, např.: x, y. Značky jednotek (jednotky) a chemických prvků se píšou antikvou (stojatým písmem), např.: jednotka elektrického výkonu P (power) je W (watt), chemická značka mědi je Cu (cuprum). Ve fyzice a v technických disciplínách se používají základní jednotky SI a dále odvozené a doplňkové jednotky SI. Tab. 4. Značky důležitých veličin, veličiny a jejich jednotky
| Značka veličiny | Veličina | Název jednotky | Značka jednotky | | Elektřina a magnetismus | | Q
e | elektrický náboj, množství elektřiny
elementární náboj | coulomb | C = A·s | | I
IW
IbL
IbC
i
î, Imax | elektrický proud
činný proud
induktivní proud (jalový, reaktanční)
kapacitní proud (jalový reaktanční)
okamžitá hodnota proudu
amplituda, špičková hodnota proudu | ampér | A | | J | hustota elektrického proudu | ampér na metr čtvereční | A·m–2 | | U
Uw
UbL
UbC
u
û, Umax | elektrické napětí
napětí na rezistanci (činné)
induktivní napětí (jalové, reaktanční)
kapacitní napětí (jalové, reaktanční)
okamžitá hodnota napětí
amplituda, špičková hodnota napětí | volt | V = J·C–1 | | R | rezistance (elektrický odpor činný) | ohm | Ω = V·A–1 | | G
B
Y | konduktance (elektrická vodivost),
susceptance (jalová vodivost)
admitance (zdánlivá vodivost) | siemens | S = Ω–1 | | ρ | rezistivita (měrný odpor) | ohm-metr | Ω·m | | γ,σ,κ | konduktivita (měrná vodivost) | siemens na metr | S·m–1 = (Ω·m)–1 | | X
XL
XC | reaktance (jalový odpor)
induktance (induktivní reaktance)
kapacitance (kapacitní reaktance) | ohm | Ω | | Z | impendance (zdánlivý odpor) | ohm | Ω | | W | práce, energie | joule | J = N·m = kg·m2·s–2 | | P | výkon, činný výkon | watt | W = J·s–1 | | S | zdánlivý výkon | volt-ampér | V·A | | QL
QC | induktivní jalový výkon
kapacitní jalový výkon | volt-ampér reaktivní, watt | var, W | | E | intenzita elektrického pole | volt na metr | V·m–1 | | C | kapacita (elektrická) | farad | F = A·s·V–1 | | ε
ε0 | permitivita (dielektrická konstanta)
permitivita vakua | farad na metr | F·m–1 | | εr | poměrná permitivita | – | 1 | | φ | fázový posun | stupeň, radián | °, rad | | N | počet závitů | – | 1 | | θ, Fm | magnetomotorické napětí | ampér | A | | H | intenzita magnetického pole | ampér na metr | A·m–1 | | Φ | magnetický indukční tok | weber | Wb = V·s | | B | magnetická indukce | tesla | T = V·s·m–2 | | L (M) | indukčnost vlastní (vzájemná) | henry | H = V·s·A–1 | | μ | permeabilita | henry na metr | H·m–1 = V·s·A–1·m–1 | | μ0 | permeabilita vakua | | μr | poměrná permeabilita | – | 1 | | Je-li uvedeno několik různých označení některé veličiny, je přednostně používané označení uvedeno jako první (většinou označení mezinárodní). | Základní nebo odvozené jednotky mezinárodní soustavy SI mohou být v konkrétním případě příliš malé nebo naopak příliš velké, a proto jsou vytvořeny jejich násobky nebo podíly, vždy jako celistvá (kladná nebo záporná) mocnina čísla 10. Tyto násobky (popř. podíly) mají ustálené názvy, které se jako (mocninové) předpony přiřazují před název jednotky. V souvislosti s překotným rozvojem některých vědních a technických oborů (např. laserová a jaderná technika, elektrotechnika, analytická chemie ad.) a s jejich potřebami kvantitativního označování měřených údajů jednotek s mocninovými exponenty neustále přibývá. Proto je přiložen jejich aktuální přehled (tab. 4). |
