Základní pojmy a veličiny (8. část)
Základní pojmy a veličiny (8. část) V návaznosti na veličiny a jednotky uvedené v minulém čísle se nyní zastavíme u fyzikální jednotky termodynamické teploty, základní jednotky soustavy SI. Tou je kelvin (značený K). Zajímavostí jistě je, že do roku 1967 se používal pojem „stupeň Kelvina“ a označení °K. Nyní se již hovoří přímo o kelvinech K. Kelvin je definován dvěma body: Absolutní velikost jednoho stupně v Celsiově (°C) i Kelvinově stupnici je stejná – teplotní rozdíl 1 K je roven rozdílu 1 °C. Tuto stupnici měření teplot navrhl v roce 1846 skotský matematik a fyzik William Thomson (26. 6. 1824 Belfast až 17. 12. 1907 Netherhall u Largsu, Skotsko), který byl za své výrazné vědecké úspěchy povýšen do šlechtického stavu pod jménem lord Kelvin (Kelvin je malá říčka protékající kolem univerzity v Glasgow). Přepočet teplot na jiné stupnice Celsiova teplotní stupnice Celsius stanovil pro var vody 0 °C a pro tání ledu 100 °C. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Stupnici v roce 1745 „otočil“ do dnešní podoby švédský botanik Linné. K = C + 273,15 C = K - 273,15 kde C je teplota ve stupních Celsia, K teplota v kelvinech. Fahrenheitova teplotní stupnice Pro svou teplotní stupnici stanovil Daniel G. Fahrenheit (1686–1736, Amsterodam, Dánsko) tyto referenční body: Stupnici mezi referenčními body Fahrenheit rozdělil dvakrát po dvanácti dílech a každý z nich na čtyři dílky – stupně. Původně odpovídalo 30 °F teplotě tání ledu a 90 °F normální teplotě lidského těla. Referenční teploty byly později změněny na 32 °F (tání ledu) a 96 °F (teplota lidského těla). Teplota 90 °F totiž odpovídá 32,2 °C a to není příliš „zdravé tělo“. Později byla tato teplota díky přesnějšímu měření posunuta na 98,6 °F. Fahrenheitova teplotní stupnice se dodnes používá hlavně v USA. K = [5(F + 459,67)/9] F = (9K/5) - 459,67 kde F je teplota ve stupních Fahrenheita, K teplota v kelvinech. Réaumurova teplotní stupnice Francouzský fyzik René Antoine Ferchault de Réaumur (1683–1757) v roce 1731 navrhl teplotní stupnici s teplotou varu 80 °R. Byla rozšířena především ve Francii. K = 5/4(R+273,15) R = [4(K - 273,15)/5]·K kde R je teplota ve stupních Réaumura, K teplota v kelvinech. Teplota (T) a energie (E) V některých oblastech fyziky je teplota T často vyjadřována pomocí kinetické energie E, kterou má částice látky při dané teplotě (v elektronvoltech eV). K přepočtu mezi elektronvolty a kelviny K se používá Boltzmannova konstanta (kB), přičemž platí: E (eV) = kB (eV / K) · T (K) kB = (1,380658 ± 0,000012) . 10–23 J·K–1 1 K = 8,61735 · 10–5 eV 1 eV = 1,16045 · 104 K 1 K = 1,38066 · 10–23 J 1 J = 7,24290 · 1022 K Tabulka převodů na jiné teplotní stupnice
*) William John Macquorn Rankine (1820–1872), skotský badatel a profesor stavebního inženýrství a mechaniky na univerzitě v Glasgowě. Jeho teplotní stupnice (1859) má absolutní nulu shodnou s 0 K. Velikost Rankinova stupně odpovídá Fahrenheitově stupnici. Souvislost mezi elektrickým proudem a teplotou - Thomsonův jev Tento jev vzniká po zahřátí kovové tyče, do které je následně přiveden elektrický proud: Zdůvodnění: (pokračování) Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde | |||||||||||||||||||