Z ohlasů čtenářů...

V minulém čísle Elektra (č. 4) jsme uveřejnili na straně 57 reakci čtenáře-odborníka a současně soudního znalce z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice Ing. Jaroslava Melena na 1. část příspěvku Úloha dokumentace v elektrotechnice autora JUDr. Zbyňka Urbana. V této reakci, která měla spíše doplňující charakter, Ing. Melen poukázal na některé širší souvislosti zmiňované problematiky.

(redakce Elektro)

 

Několik slov autora k polemice¹⁾ okolo článku o dokumentaci v elektrotechnice

 

K připomínce Ing. Melena z hlediska použitých citací z úvodu vyhlášek vztahujících se k dokumentaci v elektrotechnice bych v prvé řadě chtěl potvrdit, že se zakládají na skutečném stavu věci a sám je považuji za pravdivé. ²⁾ Mám jen dvě drobnosti na doplnění.

 

Předně jsem chtěl článkem o významu dokumentace pro práci elektrotechniků upozornit na rizika, která z nedostatků v této oblasti mohou vzniknout. Myslel jsem tím prevenci před mnoha již tak početnými problémy, které se na elektrotechniky valí ze všech stran. Nedostatky naší legislativy jsem bral jako příliš vzdálenou nadstavbu z pohledu zmíněného záměru. Nicméně, jak jsem již uvedl, nedostatky skutečně existují, a to ať se nám to líbí, nebo ne.

 

K evropským předpisům na stavby by snad byla blízko směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích. 18. ledna 2011 Evropský parlament (EP) odhlasoval legislativní usnesení EP k přijetí nařízení EP a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje^*) směrnice Rady 89/106/EHS. Takže vzhledem ke změnám v Evropě odkazy tímto směrem k požadovanému cíli³⁾ nevedou.

 

K tvorbě předpisů jsme v legislativě převzali starý zvyk, pouze místo strýčka z Východu se ukrýváme za EU. O kvalitě našich tvůrců legislativy mluví počet oprav, změn, doplnění a dalších úprav předpisů. V pozici OSVČ by dávno muselo dojít k bankrotu. To vůbec nemluvím o kouzelném řešení názvů předpisů, kde se náprava chyb ukryje za kouzelnou formulaci …, a o změně dalších zákonů. Tak lze podsunout do zákona o potravinách změnu v požadavcích na odbornou kvalifikaci, ale i další legislativní přemety.

 

V návaznosti na příspěvek Ing. Melena bych jen připomenul vznik vyhlášky o vyhrazených technických elektrických zařízeních (VTEZ). Ačkoliv z několika zákonů mělo jít o nařízení vlády a z hlediska logiky nejprve o zákon a potom o prováděcí vyhlášky, vše dopadlo tak, jak to dopadlo. Pro připomenutí Legislativní rada vlády ČR zpracovala v roce 2009 návrh vyhlášky o VTEZ, kdy vyhláška měla pozbýt platnosti 31. prosince 2011. Najednou vše bylo v tichosti zasláno ke schválení v rámci EU, aniž by odborná veřejnost měla možnost připomínek. Zmíněná skutečnost byla taktně sdělena pod čarou v návrhu vyhlášky sdělením: „Datum účinnosti bude navrženo po ukončení procesu oznámení podle § 7 zákona č. 22/1997 Sb. v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, ve znění směrnice 98/48/ES“ (poněkud místně nepříslušných).

 

V době, kdy probíhá proces schvalování, je nutné vzít na vědomí, že možnost připomínek a změn v podstatě skončila. Nicméně vyhláška vyšla, legalizovala rozdělení, které dosud v předpisové formě neexistovalo, ačkoliv se podle něj postupovalo. Zůstal pouze paradox povinnosti odborné způsobilosti od § 6 výše s nutností doložit § 6 (konkrétně u revizních techniků), ačkoliv tolikrát proklamované rozhodnutí o tomto požadavku nebylo předloženo a postup je proti logice jednotlivých stupňů odbornosti § 5 až § 9 ve vyhlášce č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

 

¹⁾ Pane šéfredaktore, výraz polemika sem nepatří – nejde přece o názorový spor. Mohu-li navrhnout úpravu, doporučuji tento nadpis změnit na: „Několik slov autora k diskusnímu příspěvku Ing. Melena k článku o dokumentaci v elektrotechnice“.

 

²⁾ Pro čtenáře je to na tomto místě nejasné. Kolega Urban jako právník a já jako „právník“ samouk si rozumíme, ale čtenář se v tom ztratí. Ten si hned první přečtenou větou řekne: „…tak ten Melen neměl pravdu“.

 

Melen ale nenapsal, že citace jsou nepravdivé. Neříká to ani kolega Urban. Napsal jsem, že tvůrci vzpomínaných vyhlášek se schovávají za uváděnou směrnici a že je to vlastně jejich, nikoliv autora, kamufláž.

 

Kolega Urban mně dává za pravdu, když dále píše: „Nicméně, jak jsem již uvedl, nedostatky skutečně existují, a to ať se nám to líbí, nebo ne.“ A posléze i: „K tvorbě předpisů jsme v legislativě převzali starý zvyk, pouze místo strýčka z Východu se ukrýváme za EU.“

 

³⁾ Zde by bylo třeba za slova: „…k požadovanému cíli“ doplnit:

 

„tj. k prokázání toho, že vyhláška č. 268/2009 Sb. je s předpisy EU kompatibilní, nevedou.“

 

A dále přidat větu: „Neboť, jak Ing. Melen píše, žádná směrnice ES, která by upravovala technické požadavky na stavby, opravdu neexistuje.“

^*) Zrušení směrnice bylo zdůvodněno zaměřením zejména na tyto dílčí cíle: