Výrobní dokumentace – nezbytná součást rozváděčů nízkého napětí

Část 1. Vlastnosti rozváděčů a bezpečnost

Rozváděč nízkého napětí je vlastně skříň osazená elektrickými spínacími přístroji, jako jsou jističe, chrániče, ochrany před nestandardními hodnotami elektrických parametrů příslušných obvodů. Spolu s těmito přístroji tu mohou být přidružená zařízení – řídicí, měřicí, ochranná, signalizační, ovládací a regulační atd.

Do rozváděče vstupují kabely různé povahy; elektroenergetické, často také datové (od snímačů, čidel, ovladačů apod.). Z výstupní strany vycházejí kabely k dalším rozváděčům, k elektrickým spotřebičům, strojním zařízením nebo zásuvkovým a světelným okruhům.

Rozváděč je místo, kde se také soustřeďují technická opatření sledující bezpečnost osob a elektrických zařízení. Jmenujme např. tyto:
– ochrana osob proti úrazu elektrickým proudem,
– protipožární opatření,
– ochrana vedení a spotřebičů,
– ochrana přístrojů a spojů umístěných v rozváděči proti vnějším klimatickým vlivům atd.

1. Druhy rozváděčů

Podle účelu použití zpravidla rozlišujeme tyto druhy rozváděčů (v závorce je odkaz na příslušnou normu):
– výkonové rozváděče (ČSN EN 61439-2, ed. 2),
– rozvodnice určené k provozování laiky (distribution boards intended to be operated by ordinary persons – DBO) (ČSN EN 61439-3),
– staveništní rozváděče (ACS) (ČSN EN 61439-4),
– rozváděč pro veřejné distribuční elektrické sítě neboli kabelová rozvodná skříň (public elektricity network distribution assembly – PENDA) (ČSN EN 61439-5 ed. 2),
– rozváděče pro přípojnicové rozvody (ČSN EN 61439-6).

V tomto článku se zaměříme právě na rozvodnice určené k provozování laiky (DBO).

Význam elektrického rozváděče bývá obvykle laiky podceňován. Ovšem závěrečné zprávy z vyšetřování požárů dokazují, že příčinou požáru často bývá tepelné přetížení elektrického obvodu s následkem technické závady a hoření.

2. Konstrukční vlastnosti rozváděčů nn

Pouhý pojem „rozváděč“ v sobě zahrnuje celý soubor opatření, kterými jsou řešeny požadavky uživatelů a především různých standardizačních a legislativních dokumentů.

Podle použitého konstrukčního materiálu rozlišujeme rozváděče:
– celoplastové,
– plastové s ocelovými dvířky či rámečkem,
– oceloplechové,
– oceloplechové kombinované se sklem/plastem,
– z nekorodující oceli (tzv. nerezové) atd.

Rozváděče jsou konstruovány pro různé způsoby montáže:
– montované na povrch,
– montované na povrch + zpevnění podstavcem,
– samostatně stojící,
– zapuštěné do dutých stěn,
– zapuštěné do zdiva atd.

Z hlediska klimatických vlivů lze rozlišit rozváděč pro venkovní použití a pro vnitřní použití.

Další požadavky jsou na povrchovou úpravu, uzamykatelnost, plombovatelnost, mechanickou odolnost (IK), krytí (IP) atd.

Protipožární odolnost rozváděče je posuzována především podle doby, po kterou lze ještě okolo hořícího rozváděče projít.

3. Vlastnosti přístrojů pro montáž do rozváděčů

Konstrukce přístrojů určených pro montáž do rozváděčových skříní musí splňovat určité podmínky, zejména:
– schopnost provozu v určitém rozmezí teplot (očekávaná průměrná provozní teplota 30 °C),
– nehořlavost,
– montáž obvykle na lišty DIN,
– informace o ztrátových výkonech přístrojů,
– spolehlivá připojitelnost vodičů,
– vzdušné vzdálenosti atd.

4. Rozváděč a bezpečnost

Každý výrobce rozváděčů při uvedení výrobku na trh odpovídá za elektrickou bezpečnost zařízení a za splnění požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu. Splnění těchto požadavků prokáže, stejně jako u každého jiného elektrického zařízení, posouzením shody se zákonem č. 90/2016 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a s nařízeními vlády č. 117 a 118 z roku 2016, o posuzování shody elektrických zařízení při jejich dodávání na trh. Skutečnost, že shoda byla posouzena a rozváděč nn je v souladu s harmonizovanými normami (soubor norem ČSN EN 61439) se v EU deklaruje prohlášením o shodě. Na vlastním výrobku se úspěšné posouzení shody označuje písmenovým symbolem CE.

5. Způsobilost výrobce rozváděčů

Pro vlastní výrobu rozváděčů nn je třeba mít (a moci prokázat) určitou způsobilost. V případě firem, které se výrobou rozváděčů profesně zabývají, je jejich způsobilost vlastně samozřejmá.

Ne každý si ale uvědomuje, že:
– jakýmkoli montážním zásahem do funkčního rozváděče se stává původní dokumentace neplatná,
– ten kdo provádí v rozváděči jakoukoli změnu se stává „novým“ výrobcem a má za povinnost vytvořit novou dokumentaci.

K výrobě rozvodnic DBO jsou oprávněni pouze pracovníci s elektrotechnickou kvalifikací podle § 6 – 8 vyhl. č. 50/1978 Sb., o odborné kvalifikaci pracovníků v elektrotechnice, v platném znění, kteří mají zkušenosti s uvedenou činností a potřebnou znalost požadavků výše uvedených norem.

Výrobce uvedením výrobku na trh bere na sebe zodpovědnost za bezpečnost výrobku (elektrického zařízení) a také za jeho vlastnosti z hlediska elektromagnetické kompatibility, životního prostředí apod.

6. Požadovaná dokumentace rozváděčů pro laickou obsluhu

Z ustanovení uvedené ČSN EN 61439 vyplývá povinnost výrobce vypracovat určitou technickou dokumentaci k rozváděči a spolu s prohlášením o shodě ji uchovat po dobu 10 let po uvedení na trh.

K základní dokumentaci rozváděče patří:
– montážní pokyny,
– obecné informace,
– schéma zapojení s popisem přístrojů a jejich rozmístění,
– charakteristiky rozhraní,
– protokol o kusovém ověření,
– pokyny pro instalaci, provoz a údržbu,
– výrobní štítek,
– prohlášení o shodě (v EU).

Výrobce (prodejce) musí některé dokumenty předat investorovi. Jsou to:
– schéma zapojení s popisem přístrojů a jejich rozmístění,
– charakteristiky rozhraní,
– protokol o kusovém ověření,
– pokyny pro instalaci, provoz a údržbu,
– návody k použití a údržbě od výrobců jednotlivých komponentů (přístrojů apod.) instalovaných v rozváděči.

V případě kontroly (např. ze strany České obchodní inspekce) bývá vyžadováno předložení veškeré dokumentace.

Mobilní aplikace Návrh rozváděče

7. Rozváděč bez identity, bez dokladů – zkrátka No Name neboli česky nounejm

Nejspíš každý revizní technik během své praxe někdy stál před rozváděčem, který (ač vypadal na pohled dobře) neměl u svého provozovatele uloženu žádnou dokumentaci. Zodpovědný revizní technik elektrických zařízení nemůže podepsat revizní zprávu k objektu, kde se nachází rozváděč „bez dokladů“. Co s tím?

Anebo jiný scénář: kvalifikovaný elektrikář v rozváděči např. vymontuje jistič a nahradí jej podobným přístrojem s jinou jmenovitou hodnotou. Je-li opravdu kvalifikovaný, uvědomí si, že tímto zásahem se stal Výrobcem Rozváděče, zneplatnil veškerou dokumentaci k rozváděči a je třeba přistupovat k rozváděči, jako by vznikal nový. Jeho povinností je vystavit nový výrobní štítek a zajistit obnovení všech dokumentů k rozváděči, vyjmenovaných v odst. 6.

Oba případy mají několik společných rysů: rozváděč s chybějící nebo neplatnou dokumentací, elektrikáře či revizního technika při rozpracované zakázce a zadavatele, který očekává profesně dokonalou službu.

Ke každé změně musí být vystaven nový výrobní štítek a samozřejmě veškerá dokumentace. Práce, práce, ztráta času. Ale…

…existují možnosti, jak si tento proces výrazně urychlit.

8. Software pro návrh rozváděčů

Renomovaní výrobci rozváděčů a elektrických přístrojů v rámci technické podpory svých zákazníků vytvářejí a dodávají programové vybavení pro návrh rozváděčů. Většina z programů využívá offline databázi s rozváděčovými skříněmi a přístroji jednoho konkrétního výrobce. Zcela jiný přístup má aplikace www.navrh-rozvadece.cz, vytvořená programátory společnosti Bonega. Podporuje stovky skříní a tisíce přístrojů od různých výrobců. A má mnohé další vychytávky, které zaženou noční můry revizních techniků a dalších elektrikářů, jejichž profesní cestu zkřížil rozváděč bez dokumentace.

(pokračování v Elektro 12/2020)