Veletrh osvětlovací techniky v Hongkongu

 

Hongkong, bývalá britská kolonie na jihu Číny, má od roku 1997 oficiální název Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky. Rozkládá se na několika ostrovech okolo poloostrova Kowloon v Jihočínském moři. Donedávna bylo toto území pod britskou správou na základě smlouvy o pronájmu, jíž koncem 19. století císařská vláda „respektovala“ zájmy britských obchodníků, podporované převahou válečné flotily Jejího Veličenstva. Od roku 1997, kdy smlouva vypršela, patří bývalá kolonie opět k Číně, avšak s podmínkou, že vybudovaný kapitalistický systém zůstane zachován dalších padesát let.

Hongkong je obchodní a finanční centrum jihovýchodní Asie. Malá plocha, kterou stavitelé měli k dispozici, je kompenzována výškou budov. Promyšlená infrastruktura, velkorysý dopravní systém s moderní podzemní dráhou, rychlodráha spojující centrum během 25 minut s rozlehlým mezinárodním letištěm, to vše podtrhuje význam tohoto zvláštního města ve světě obchodu a financí. Je tu velmi rozvinutá průmyslová výroba, která zaznamenala nevídaný nárůst po připojení k Číně, a množství aut, jejichž výfukové plyny mají podstatný podíl na doslova viditelném znečištění ovzduší.

Město má zajímavě řešené výstavní centrum (obr. 1), jehož hlavní budova je vystavěna na umělém náspu na severním pobřeží ostrova Hong Kong. Správcem výstaviště je Hongkongská rada pro rozvoj obchodu (HKTDC – Hong Kong Trade Development Council). Každoročně na konci října se tu koná Mezinárodní veletrh osvětlovací techniky (International Lighting Fair), který je největší veletržní akcí tohoto oboru v Asii. Letos se ho zúčastnilo 1 344 vystavovatelů (na ploše 44 000 m^{2 a 134 500 návštěvníků.}  ), přičemž asi čtvrtina je přímo z Hongkongu. Pořadatelé zaregistrovali asi 27 900 návštěvníků; přibližně třetina jich pochází přímo z Hongkongu, druhá třetina z ostatních zemí jižní a východní Asie, asi 14 % z Evropy, 5 % z USA a Kanady. Je třeba poznamenat, že každý návštěvník je registrován jako obchodník (obr. 2) a že na veletrh nemají přístup osoby mladší osmnácti let. Pro porovnání: Veletrh Light+Building 2006 ve Frankfurtu nad Mohanem uvádí 2 100 vystavovatelů na ploše 119 000 m²

Asijský průmysl produkující výrobky osvětlovací techniky konkuruje výrobcům v zemích, kde má tento obor svou tradici a vysokou úroveň designu a kvality zpracování. Asijští výrobci jsou si vědomi toho, že mnoho jejich výrobků se nápadně podobá předlohám, jejichž tvar a vzhled se zrodil v dílnách renomovaných designérů z evropských zemí. Avšak morální či obchodněprávní aspekty jsou nekompromisně zatlačeny do pozadí. V případě svítidel, kde je zvlášť výrazná vazba mezi estetickou stránkou a užitnou hodnotou, je zájem plagiátorů zvlášť výrazný. Sami evropští výrobci s trochou hořké

nadsázky přiznávají, že kopie jsou na trhu bezmála dříve než originály.

Skutečnost je ovšem taková, že běžný uživatel, pokud zrovna není sběratelem prestižních krásných věcí, nejspíš dá přednost výrobku s kvalitou zpracování okolo 80 %, ale za cenu 25 %, v porovnání s předraženým výrobkem, jehož tvar pochází z dílny předního designéra. Vhodný terén pro uplatnění tohoto názoru je připraven kdekoliv na světě, starou Evropu nevyjímaje. Všude lze totiž nalézt tzv. běžného uživatele a vrstvu zákazníků, kteří nehledí na dokonalost detailů, ale prioritním kritériem je pro ně cena. A tady je jeden z faktorů podporujících expanzi levných asijských výrobků na evropský trh.

Otázkou zůstává bezpečnost technických zařízení. Dotazovaní vystavovatelé velmi přesvědčivě tvrdili, že veškerá zařízení dovážená do Evropy jsou zkoušena podle evropských norem. Nicméně mezi 1 344 vystavovateli jsou v katalogu v nomenklatuře Zkoušení a řízení jakosti uvedeny jen dvě firmy – jedna vyrábějící měřicí techniku a jedna zkušební laboratoř. Někteří výrobci pravděpodobně mají svou vlastní zkušebnu.

Veletrh ukázal známý trend osvětlovací techniky, kde jedním z hlavních kritérií je úspora elektrické energie při využití relativně nových světelných zdrojů. Veletržní stánky to dokumentovaly např. prezentací svítidel s účinnými kompaktními zářivkami s velkým příkonem a s velkým světelným tokem (obr. 3) ve svítidlech pro uliční a bezpečnostní osvětlení (obr. 4). Již po několik let stále narůstá význam světelných diod (LED). Je patrný posun v technice využití LED, kde hraje významnou úlohu pokrok v technologii zpracování polovodičů, využívání nových materiálů i zvládnuté řešení odvodu tepla z polovodičových přechodů. Žebrové chladiče jsou nezbytnou součástí svítidel pro uliční osvětlení či světlometů. V některých svítidlech je chladič zakomponován do konstrukce krytu (obr. 5), jinde je zdroj světla rozdělen do skupin deseti i více diod uspořádaných do kruhu a usazených na klasickém žebrovém chladiči, jehož tvar a velikost velmi připomínají chlazení

výkonových polovodičových součástek. Takové jednotky mohou být např. tři v jednom svítidle (obr. 6); kromě chladiče obsahují také samostatný transformátorový zdroj napětí.

Nenáročné využití světelných diod je v panelech pro informační účely (obr. 7), velmi účinné je velkoplošné uspořádání, kde řada diod na okraji svítidla vyzařuje světlo šířící se materiálem krytu a vyzařující celou jeho matnou plochou, která může mít zcela konkrétní tvar (písmeno, grafický symbol apod.). O třídu výš jsou aplikace s trojicemi polovodičových přechodů, kde každý ze tří přechodů generuje světelné záření jiné vlnové délky. Kombinací tří základních barev, samozřejmě při využití nezbytné elektroniky a počítačové techniky, tak lze získat světlo jakékoliv barvy pro daný účel a pro danou situaci.

Světelné zdroje na bázi diod LED jsou v současné době přizpůsobeny pro nejrůznější patice (závitové, kolíkové, bajonetové), mají poměrně velké výkony, takže odvod tepla je řešen tvarem i materiálem (obr. 8).

Velmi rozšířené je využití diod LED pro různé svíticí předměty k dekoračním účelům pro nejrůznější příležitosti (obr. 9) a pro nejrůznější úrovně vkusu. Lze si koupit třeba trpaslíka s lampičkou osazenou několika diodami LED nebo rozkvetlý strom, jehož koruna mění barvu podle potřeby.

Při výčtu moderních zdrojů světla nelze opomenout výrobky vláknové optiky, kde jeden světelný zdroj, zpravidla halogenová žárovka nebo halogenidová výbojka, světelným tokem napájí svazek optických vláken, která mohou (opět podle účelu) vyzařovat světlo buď po celé délce, nebo jen na koncích (obr. 10).

Pro kohokoliv, novináře nevyjímaje, bývá velmi nesnadné získat na výstavách autentické fotografie. Mnozí výrobci či prodejci si svůj sortiment žárlivě střeží. Se zdráháním nechají fotografovat vnější vzhled svítidel a málokdy dovolí pořídit fotografii vnitřního uspořádání. Tato ostražitost ovšem není specifická pouze pro veletrh Lighting Fair v Hongkongu. Lze se s ní setkat na podobných evropských veletržních akcích (Frankfurt, Milano) a lze ji chápat především u vystavovatelů, kteří vymýšlejí a navrhují jedinečně vyhlížející a stoprocentně funkční výrobky.

Význam světelných diod podtrhoval seminář nazvaný Inovační aplikace v osvětlování – současnost a budoucnost, který byl součástí doprovodného programu veletrhu. Zástupce asijské pobočky firmy Osram zde přiblížil vlastnosti a možnosti využití LED v osvětlovacích soustavách. Skutečnost, že semináře se zúčastnilo bezmála tři sta zájemců, již něco vypovídá o významu těchto světelných zdrojů v praxi.

Na veletrhu bylo k vidění i mnoho z klasických a stále žádaných výrobků – stojanová, stolní i závěsná svítidla z přírodních i kombinovaných materiálů (obr. 11).

Součástí letošního veletrhu byla také soutěž designérů, které se zúčastnili soutěžící z vysokých škol i z průmyslu (obr. 12). Zdá se, že i tento region nestaví výtvarnou stránku výrobků pouze na kopiích, ale snaží se o vlastní tvorbu.

Informace o veletrzích v Hongkongu lze získat na webové stránce http://www.tdctrade.com, popřípadě v české kanceláři HKTDC Prague Consultant Office na tel.: +420 233 323 514, e-mail: martin.levanti@tdc.org.hk