Úloha dokumentace v elektrotechnice (2. část)

 

Budeme-li vycházet ze souboru norem pro elektrické instalace nízkého napětí ČSN 33 2000, jsou požadavky na dokumentaci ob­saženy hned v ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteris­tik, definice. Byly zařazeny do posledního vydání normy jako kapitola 132 Navrhování. Jde především o čl. 132.5 Vnější vlivy, které jsou významnou částí dokumentace. Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, a to s odvoláním na HD 60364-5-51 a EN 60721, kterým odpovídá ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy.

 

Dále jde o ustanovení čl. 132.12 Přístupnost elektrických zařízení, který uvádí, že vyžadu­je-li to provoz, musí být elektrické zařízení uspořádáno tak, aby byl zajištěn:

Přímo dokumentace je obsahem čl. 132.13 Dokumentace elektrického zařízení, kde se požaduje ke každému elektrickému zařízení dodat odpovídající dokumentaci. V poznám­ce je ještě doplnění, že ke každému novému elektrickému zařízení musí být dodána doda­vatelem v potřebném rozsahu dokumentace umožňující stavbu, provoz, údržbu a revize zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí zařízení a další rozšiřování zařízení. Do do­kumentace musí být zaznamenávány všechny změny elektrických zařízení proti původní dokumentaci, které na zařízení vznikly před uvedením do trvalého provozu nebo v době provozu. Zde s politováním zjišťujeme pří­kladně při revizích, že požadavek na doplnění dokumentace je spíše výjimkou než pravidlem stanoveným normou.

 

Požadavky na dokumentaci mají podle ustanovení technických norem svoje neza­stupitelné místo při revizích elektrických zařízení. Na dokumentaci se odvolává čl. 4.1 a 4.2 ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení (pro revize vý­chozí i pravidelné) a obdobně ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize. Z praxe je známo, že dokumentace elektrických zařízení je až příliš často zane­dbávána přesto, že její význam je z mnoha hledisek zásadní. Co by mělo být k dispo­zici jako velmi důležité pro ochranu před úrazem, ale nejen pro ni, je určení vnějších vlivů. Původní postupy byly v ČSN 34 0070 Druhy prostředí a podkladů pro elektric-ké zařízení, kterou nahradila ČSN 33 0300 Druhy prostředí a podkladů pro elektrická zařízení, jež byla v návaznosti na zavádění nového souboru norem nahrazena ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elek­trická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik. Poslední změnou je zavedení ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009 Elektrické in­stalace nn – Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice společně s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 z hlediska roz­dělení prostorů v návaznosti na riziko úrazu elektrickým proudem (normální, nebezpečné, zvláště nebezpečné prostory).

 

Zmíněné normy mají rozhodující význam pro stanovení krytí elektrických předmětů, volbu ochran, způsob obsluhy, potřebná dopl­ňující opatření a další podstatné údaje zajišťu­jící bezpečnost a odstraňování rizik. Absenci údajů o vnějších vlivech je možné označit za podstatnou závadu pro uvedení zařízení do provozu a nakonec i pro samotný provoz.

 

Z obsahu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 mimo stanovení vnějších vlivů ještě připomenutí čl. 514.5 Schémata, který uvádí, že podle vhodnosti se použijí schémata zapojení, diagramy nebo tabulky v souladu s ČSN EN 61346-1 Průmyslové systémy, instalace a za­řízení a průmyslové produkty – Zásady struk­turování a referenční označování – Část 1: Základní pravidla a souboru ČSN EN 61082 ČSN Zhotovování dokumentů používaných v elektrotechnice, kde se uvede zejména:

Poznámka ještě uvádí, jaké údaje mají obsa­hovat schémata a dokumenty pro každý obvod instalace. Jde o uvedení těchto údajů:

Závěrem je ještě v poznámce doporučení doplňovat tyto informace při každé úpravě instalace. Výkresy a ostatní dokumentace musí znázorňovat umístění každého skrytého zařízení (např. pod omítkou).

 

Tolik k základním požadavkům pro doku­mentaci a stanovení vnějších vlivů pro oblast elektrických instalací nízkého napětí, jak jsou obsaženy v souboru norem ČSN 33 2000.

Se zavedením souboru ČSN EN 62305 na ochranu před bleskem se značně změnily požadavky na dokumentaci k této problema­tice. Navíc připomeňme, že pro revize nových zařízení na ochranu před bleskem se postupy řídí tímto souborem. Také zde by revize měla především vycházet z údajů dokumentace.

 

U hromosvodů bylo vždy dokumentace po­skrovnu, pokud vůbec nějaká byla. V nových objektech některé údaje obsahovala technická zpráva a některé výkresová dokumentace, kte­rá byla často společná pro základový zemnič a ochranu před bleskem. Nový soubor norem vyžaduje podstatně více informací a je nutná zejména dokumentace s oceněním a výpočty rizika. Požadavky jsou v ČSN EN 62305-2 Ochrana před bleskem – Řízení rizika. Rizika jsou podkladem pro začlenění objektu do jed­né ze čtyř hladin ochrany před bleskem – LPS I, II, III a IV. Bez zařazení objektu do příslušné třídy není možné řádně provést ochranu před bleskem, protože chybí základní požadavky vztažené k objektu. Často je postup vykonáván podle určitého předpokladu nebo odhadu, což je obdobné situaci u vnějších vlivů. Takový postup je značně rizikový a může přes snahu o vybudování ochrany zvýšit v konečném důsledku riziko škod způsobených bleskem. Navíc požadavek čl. 7.1 v ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem – Hmotné škody na stavbách a nebezpečí života uvádí, že revize má určit, zda všechny inženýrské sítě nebo konstrukce jsou začleněny do ochrany před bleskem LPS (Lightning Protection System, systém ochrany před bleskem), což bez potřebných podkladů v podstatě není možné. Dokumentace s odvoláním na ČSN EN 62305-3 se zabývá především vnějším systémem LPS (hromo­svodem) a částečně i vnitřním systémem LPS (vyrovnáním potenciálu, SPD a elektrickou izolací vnějšího LPS – dostatečnou vzdále­ností zabraňující přeskokům). Pro správné provedení je nezbytná koordinace částí sta­vební a elektrické. Proto by projekt ochrany před bleskem LPS u budov měl vycházet z dohody s architektem, stavebním inženýrem a investorem tak, aby byla splněna všechna kritéria stavby, především bezpečnostní hle­diska ochrany.

 

Použití stavebních prvků jako náhodných součástí ochrany před bleskem je věcí dodržení předpisů a norem pro provedení a budování sta­veb. S ohledem příkladně na zamezení přesko­ků a výbojů bude většinou nutné jasně stanovit trasy vedení svodů, pozice ostatních vodivých částí, propojení zemničů, spoje s armováním aj. podle konkrétní situace. K zajištění funkční ochrany před bleskem podle souboru ČSN EN 62305 je pro její vybudování nezbytné množ­ství údajů, podkladů, výkresů a schémat. Bez těchto podkladů obsažených v dokumentaci není v podstatě možné zajistit shodu skuteč­ného provedení se současnými požadavky na odstraňování a omezování rizik u technických zařízení při ochraně před bleskem. Jde zejména o požadavek dostatečných vzdáleností mezi jímací soustavou nebo svody na jedné straně a kovovými částmi stavby, kovovými insta­lacemi a vnitřními systémy na straně druhé.

 

Pro pracovní stroje, a zejména pro jejich elektrickou část, je třeba postupovat podle plat­ných technických norem a mimoto podle usta­novení § 3 z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kdy minimálním požadavkem na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku je použití zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Jsou stanoveny další požadavky na vybavení vhodným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví zaměstnanců. Dokumentace zde má významné místo při vykonávání údržby a oprav a vzhledem k použití prvků, dílů a sou­částí, které jsou výrobcem určeny v návaznosti na zachování bezpečnostních parametrů. Po­třebné údaje jsou v podstatě dostupné jen z do­kumentace výrobce. Zde ještě malé doplnění, a to že požadavky tohoto nařízení nejsou ničím novým a o jejich realizaci do praxe se začalo jednat již v roce 2000, tedy před deseti roky. Současně byly upřesňovány i další požadavky na způsob připojení na rozvodnou síť, údržbu a opravy a parametry bezpečnosti.