Technologie získávání drahých a obecných kovů z odpadních elektrických a elektronických zařízení
 | |
| Technologie získávání drahých a obecných kovů z odpadních elektrických a elektronických zařízení Při získávání drahých kovů (DK) a obecných kovů (OK) z odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) se dnes používají ty postupy, které jsou zároveň schopny splnit parametry materiálového využití OEEZ dané zákonem č. 7/2005 Sb., o odpadech. 1. Předúprava OEEZ Tato technologicky a investičně relativně nenáročná část celého recyklačního procesu je zcela nezbytnou součástí následných technologických kroků, protože zajišťuje demontáž a následné odstranění látek z OEEZ, jak to vyžaduje zákon o odpadech. Při demontáži musí být ze zařízení vyjmuty např. plošné spoje, kabely a veškeré nebezpečné látky. Nejsou-li tyto nebezpečné látky manuálně odstraněny, způsobí při následné mechanické úpravě kontaminaci celé zpracovávané šarže. Předúprava tudíž zahrnuje především ruční demontáž a předtřídění OEEZ. Takto předupravený odpad se dále zpracovává na mechanické třídicí lince drcením a mletím s následnou separací na magnetických a Foucaultových separátorech s konečným rozdružením na fluidním vibračním splavu. Tento postup se osvědčil zejména proto, že vedle kovových frakcí umožňuje také recyklaci a materiálové využití plastů, jež tvoří nezanedbatelný hmotnostní podíl OEEZ.  Proces recyklace elektroodpadu začíná jeho sběrem a tříděním 2. Pyrometalurgické zpracování OEEZ Hlavní předností pyrometalurgických metod je možnost zpracovávat všechny formy OEEZ. Tomuto zpracování nemusí nutně předcházet demontáž součástí obsahujících nebezpečné látky a úprava drcením, protože v procesu tavení v šachtové peci (Varta) a následném zpracování odplynů jsou zneškodněny. Problematickým jevem při použití této technologie je nutnost vypořádat se s těkavými těžkými kovy, jako je rtuť, kadmium a selen, které jsou součástí většiny zvláště starých OEEZ a které snadno unikají čisticím systémem odplynů. S touto metodou souvisí také problematika tvorby a následné likvidace dioxinů, furanů a furfuralů, které vznikají za katalytického působení mědi, a v neposlední řadě i produkce oxidu uhličitého, jehož geneze v technologických procesech je regulována ratifikovaným Kjótským protokolem. Při pyrometalurgickém zpracování OEEZ se drahé kovy obvykle kumulují v měděném regulu (měď je kolektorem drahých kovů). Komplikace ovšem nastávají při zpracování OEEZ v olovářské peci, kde sice drahé kovy přecházejí do olova, ale obecné kovy jako měď a nikl jsou převáděny do sulfidického kaménku a následně ukládány na skládku. Ke speciálním technologiím patří přímé tavení ve válcové peci se speciálním hořákem. Pracovním plynem je technický kyslík. Výtěžnost kovů ze vsádky má dosahovat 98,5 %, u zlata 99 %. V každém případě není pyrometalurgická část recyklace OEEZ finální koncovkou, ale rafinačním mezistupněm, který většinou předchází elektrolytické rafinaci. 3. Hydrometalurgické zpracování Průmyslově se jako nejefektivnější postup uplatnil proces elektrolytické rafinace mědi. Při tomto procesu jsou maximálně využívány jak DK, tak i OK získané pyrometalurgickým zpracováním v podobě tzv. blistrové měděné anody. Proces spočívá v elektrolytickém rozpouštění směsné anody v kyselině sírové s následnou depozicí čisté mědi na katodě. Takovýmto způsobem se získá měď o ryzosti 99,9 %. Ta je opět vhodná pro použití v elektroprůmyslu jako elektrovodná měď. V elektrolytu se kumulují zejména nikl, zinek a kobalt. Z uvedených příměsí se kapalinovou extrakcí a následným odparem a krystalizací vyrábějí sírany využitelné v galvanických procesech. Drahé kovy a některé obecné kovy jako selen a bismut se kumulují v anodovém kalu, který je z procesu elektrorafinace periodicky odebírán a zpracováván. Výstupem jsou ryzí stříbro, zlato, palladium a selen. 4. O společnosti SAFINA SAFINA, a. s., se ve středoevropském regionu řadí k největším zpracovatelům odpadů s dlouholetou tradicí v oblasti recyklace odpadů s obsahem drahých kovů. Pro mechanické třídění a předúpravu OEEZ vyvinula a vyprojektovala vlastní třídicí linku, která splňuje požadavky BAT (Best Available Technologies, nejlepší dostupné technologie). Třídicí linka zahrnuje proces předúpravy materiálu s mechanickým zpracováním o kapacitě deset tisíc tun ročně. Výstupy z této linky v podobě jednotlivých kovových i nekovových frakcí umožňují splnit legislativní požadavek na minimální materiálové zhodnocení OEEZ ve výši 50 až 75 % přijaté hmotnosti podle dané skupiny elektroodpadu. SAFINA, a. s., dále vyvinula společně s firmami Vitaro a Chemoprojekt technologii na recyklaci a materiálové využití starých baterií NiCd (nikl-kadmium), NiMH (nikl-kov-hydrid), Li-Ion (lithium-iont), jakož i dalších přenosných primárních i sekundárních článků. V současné době je tato technologie ve fázi projektové přípravy a s jejím zprovozněním se počítá do konce roku 2005. Kromě již zmíněných materiálů bude tato technologie schopna zpracovávat rovněž elektrolytické kondenzátory s obsahem PCB (Polychlorinated Biphenyls, polychlorované bifenyly), které pocházejí z ruční demontáže OEEZ, a dále displeje LCD a plazmové obrazovky. SAFINA, a. s., je od března 1997 držitelem mezinárodně uznávaného certifikátu nejvyšší kvality ISO 9001 a značky evropské shody CE pro dentální materiály, udělené britskou společností Lloyd’s Register Quality Assurance Ltd., která ve společnosti SAFINA zavedla systém environmentálního managementu ISO 14001. Uvedená ohodnocení a průběžné kontroly kvality výrobků akreditovanou analytickou laboratoří jsou zárukou standardně vysoké kvality výrobků a technologií, které SAFINA, a. s., nabízí svým zákazníkům. SAFINA, a. s. | |