Technika v domácnosti (60) Československé spotřebiče v 50. letech 20. století

Po roce 1953, tedy po smrti komunistických vůdců Stalina a Gottwalda, došlo v Československu k obratu v přístupu ke spotřebnímu průmyslu a ze Sovětského svazu vzešlo doporučení zvednout životní úroveň obyvatelstva. Ještě v tomtéž roce vznikl národní podnik Kovotechna, který se stal jakýmsi designérským studiem pro většinu výrobních oborů, a v následujících dvou letech tak byl obměněn zastaralý sortiment domácích spotřebičů. V souvislosti s tím také vzrostla samotná produkce. Vedoucím výtvarného oddělení pro návrhy nové podoby domácích spotřebičů se stal Stanislav Lachman, pod jehož vedením zde pracovalo několik dalších designérů. Mezi nimi především Miloš Hájek, který je autorem ikonického vejcovitého vysavače Pluto nebo dlouho prodávaného mixéru Pragomix. Od spotřebičů se M. Hájek později přesunul k dalším průmyslovým výrobkům a je rovněž autorem ikonické oranžové poštovní schránky z konce 60. let 20. století nebo řady zdravotnických předmětů z produkce národního podniku Chirana.

V tomto období došlo také poprvé po politickém převratu ke srovnání vývoje se západními státy, a to především na veletrzích a světových výstavách. Jedna z nejúspěšnějších pro Československo byla světová výstava v Bruselu v roce 1958. Vývoj v poměru k zemím západního bloku však začal zaostávat poměrně brzy po tomto srovnávacím výstavním úspěchu, a to již kolem roku 1960. Československo totiž v 60. letech 20. století včas nezachytilo nástup nových vědních a průmyslových oborů a neobstálo v soutěži s nejvyspělejšími státy v prioritně rozvíjených oborech, jakými byly elektrotechnický průmysl, kybernetika, počítačová a spojová technika, oblast plastů a kvalifikovaná chemie a miniaturizace výrobků.K dalším nově vyvinutým spotřebičům těchto let, na jejichž podobě se podílel Stanislav Lachman, patřil vysavač Jupiter, vyráběný v několika variantách materiálového provedení od kombinace zeleného kladívkového laku s černými plastovými koncovkami po celoplastové provedení. Nicméně nejdéle prodávaným (od roku 1955) vysavačem v Československu byl Standard. Do prodejen také přišel ruční kombinovaný šlehač typu 435, který měl bohaté příslušenství včetně držáku, jejž bylo možné připevnit na stěnu a šlehač do něj zavěsit. Byl nabízen i nový typ velkého kuchyňského robotu: UKS typu E 23, jehož tělo mělo oblou podobu polštáře a bylo opatřeno rozsáhlým příslušenstvím. Menší variantou byl robot typu E 27. Existovala i varianta skříňového robotu Superrobot E 26. S. Lachman byl tvůrcem i dalšího rekordně dlouho vyráběného spotřebiče: vysoušeče vlasů EM 521 z produkce Novoborských strojíren, n. p.

(pokračování)