| Strukturální fondy a programy EU Mezi nejvýznamnější společné cíle politiky Evropské unie patří politika hospodářské a sociální soudružnosti a strukturální politika. Ty usilují o odstraňování rozdílů sociální a hospodářské úrovně regionů a o vyvážený rozvoj evropských regionů. Kromě hlavních strukturálních fondů je nástroji těchto politik skupina tzv. předstrukturálních fondů. Jsou ve srovnání s nejvýznamnějším Fondem soudržnosti menší, a tvoří ji tyto fondy: - Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF, dříve fond Phare),
- Evropský sociální fond (ESF),
- Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF, dříve fond Sapard),
- Fond pro podporu rybolovu (FIFG),
- Kohezní fond (dříve fond ISPA).
Co je smyslem strukturálních fondů EU? Základním smyslem strukturální pomoci z uvedených fondů EU je hospodářská a sociální soudržnost. Hlavním programovým dokumentem pro využívání prostředků ERDF je Operační program Infrastruktura (OP Infrastruktura), vzniklý sloučením původně samostatných OP Životní prostředí a OP Doprava.  Program má čtyři priority. První priorita se zaměřuje na modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu, druhá na snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí, třetí na budování environmentální infrastruktury, poslední na technickou asistenci. První dvě priority jsou v ČR v gesci Ministerstva dopravy ČR, třetí priorita v gesci Ministerstva životního prostředí ČR, které je také řídicím orgánem pro celý OP Infrastruktura. Poslední priorita je společná. Objem finančních prostředků z EU, který připadal na Operační program Infrastruktura jen na roky 2004 až 2006, činil 246 mil. eur. Konečnými příjemci jsou právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským subjektům, zejména obecně prospěšné organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), občanská sdružení, svazky obcí, příspěvkové organizace prostřednictvím zřizovatelské organizační složky státu, organizační složky státu a další subjekty, jejichž zřízení umožňují obecně závazné předpisy a jejichž činnost není podnikatelská ve smyslu Obchodního zákoníku. Čerpání z fondů EU musí být efektivnější Zpravodajové Evropského parlamentu (EP), představitelé Evropské komise a výbor EP pro regionální politiku projednávali na loňském summitu znění předpisů, podle kterých budou v příštích sedmi letech chudší země, jako např. i ČR, čerpat peníze z fondů EU. Kromě jiných zbývá dořešit i otázku, jak nakládat s penězi, které ta která země nebo ten který region nespotřebují v předepsané lhůtě, zprvu čtyřleté a od roku 2010 tříleté. Představitelé EP požadovali, aby se tyto prostředky nevracely do státních rozpočtů, ale aby byly k dispozici jiným zemím, které dokážou rychleji a kvalitněji připravit projekty. Česká republika a další nové státy tento koncept odmítají. Mají dojem, že by mohl být využíván k přelévání peněz do zemí, které mají značné zkušenosti s přípravou projektů, ale klesající nárok na ně – jsou jimi např. Španělsko nebo Řecko. Na podporu chudším zemím a regionům vyčlenila EU pro příštích sedm let 307,6 miliardy eur, což je 37 % celého rozpočtu. Na Českou republiku z této sumy připadá 23,7 miliardy eur, tedy asi 688 miliard korun. Zatím však Česká republika dokázala vyčerpat zhruba pouhou desetinu této částky. Zkuste získat finance pro váš podnik či firmu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, sekce regionální politiky, Institut Svazu průmyslu ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komory ČR ve svých závěrech zobecnily zkušenosti, návrhy a připomínky z pěti diskusních fór z Infoklubu zřízeného Svazem průmyslu a z řad široké odborné veřejnosti. Příslušné komise podpořily návrhy na systémové změny týkající se vzniku samostatných Operačních programů: „Vzdělávání“ a „Výzkum, vývoj, inovace“, které by byly v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a „Zaměstnanost“, patřící do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V rámci sbližování stanovisek Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, další zaměstnavatelské svazy a jednotlivé resorty deklarovaly společný zájem na spolupráci. Jejím cílem je maximálně zefektivnit čerpání z fondů EU pro zvýšení konkurenceschopnosti a zabezpečení udržitelného rozvoje podnikatelských subjektů. Celkově bylo v od roku 2005 předloženo 1 310 žádostí. Sedm a půl miliardy korun představují požadavky 828 žadatelů o dotační programy, 478 žádostí bylo předloženo u Českomoravské záruční a rozvojové banky na zvýhodněné úvěry (v hodnotě 552 mil. korun), čtyři žádosti jsou kombinované v programu Inovace. Reálně začali podnikatelé z ČR využívat evropské fondy již počátkem srpna 2004. U programů na podporu MSP (malého a středního podnikání) formou zvýhodněných úvěrů (Start a Kredit) bylo již v roce 2005 čerpáno na 106 mil. korun. U dalších dotací jsou dodnes postupně vydávána rozhodnutí a v nejbližší době lze očekávat i první žádosti o platby v rámci dotačních programů. Důležitou podmínkou pro čerpání prostředků z ERDF je, že celkové náklady na investiční projekt musí být nižší než ekvivalent 10 mil. eur. Dolní (popř. horní limity) limity pro každé opatření jsou stanoveny v příslušných programových dodatcích. I v současné době probíhá mnoho seminářů a školení, kde se mohou potenciální uchazeči o využívání strukturálních fondů informovat a orientovat se v široké nabídce programových podpor jak z prostředků státního rozpočtu ČR, tak i ze zdrojů Evropské unie. Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (jk) | 
