Odborná literatura Stonier, T.: Informace a vnitřní struktura vesmíru Josef Heřman Překlad anglického originálu Information and Internal Structure of the Universe by Tom Stonier, BEN - technická literatura, Praha, 2002, brožované vydání, 160 stran, 5 obrázků, doporučená cena 199,-Kč.  Předkládaná recenze není recenzí v obvyklém významu toho slova. Tato skutečnost je to dána vlastním, řekněme netradičním, obsahem knihy. Jde tedy spíše o upozornění na dílo obsahující originální myšlenky, úvahy a souvislosti, s kterými se technicky zaměřený čtenář setkává výjimečně. Autor ve svém díle vychází z vědeckého přístupu a zároveň u čtenáře navozuje hlubší úvahy filozofické a světonázorové. Nejdříve stručně o autorovi samém. Tom Stoiner získal vědeckou hodnost na univerzitě v Yale (USA), byl aktivní v několika amerických vědeckých institucích a od 1975 působí na univerzitě v Bradfordu (Velká Británie). Zapojil se do činnosti mnoha národních a nadnárodních institucí a byl konzultantem významných podniků (IBM, Britský Telecom aj.). Výzkumně se zabývá využitím počítačů ve výuce a obecnou teorií informace. Je autorem několika vědeckých monografií a velkého množství odborných článků. Informace není pouze výplodem lidské mysli, ale reálnou vlastností vesmíru jako je hmota či energie. To je hlavní myšlenkou knihy, o které píšeme. K tomu autor vytvořil pojmový model zachycující vztah těchto fyzikálních, ale i filozofických kategorií. V omezeném prostoru, který je recenzi vymezen, nelze dost dobře ani naznačit důležité souvislosti informace s fyzikálními, biologickými, chemickými či kosmologickými aspekty. Pro svůj široký záběr bude obsah knihy samozřejmě náročný i pro většinu čtenářů. Naštěstí není třeba, aby se čtenář pokoušel pochopit hloubku uváděných souvislostí a autorových záměrů ve všech naznačených směrech, ale pro pochopení základního autorova pojetí problému postačí, aby se zaměřil na oblast jemu nejbližší a tedy nejsrozumitelnější. Technik-čtenář našeho časopisu bude mít asi nejblíže k fyzice, zaměříme tedy pozornost na ni. V jednotlivých kapitolách knihy jsou uvedeny úvahy o vztahu mezi informací a energií, o vztahu informace a práce, o měření změn informace při změnách fyzikálních stavů. Pro přiblížení autorova myšlenkového postupu citujme z 6. kapitoly: „... všechny formy energie jiné než teplo obsahují informační složku: mechanická energie zahrnuje pohyb, který zase zahrnuje vzdálenost, čas a směr, a tyto veličiny představují druh informace... Elektrická energie je závislá na strukturách, které umožňují vytvoření nenáhodných nábojů.“ Obecné úvahy, často i matematicky podepřené, jsou čtenáři zpřístupněny konkrétními příklady z oblasti fyziky (ráz kulečníkových koulí, vysokoteplotní supravodivost ap.) i techniky (počítače, hodiny, dopravní světelná signalizace ap.). Kniha vyšla díky finanční podpoře překladatelů, pracovníků Ústavu přístrojové a řidicí techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze, doc. Pavla Beneše a ing. Marie Martináskové a České lékařské akupunkturní společnosti při lékařské společnosti J. E. Purkyně. Je třeba ocenit vysokou odbornou úroveň s jakou se překladatelé náročného úkolu zhostili. Knihu lze doporučit zejména těm našim čtenářům, kteří se zajímají nejen o teorii informace, ale odávají se i hlubším filozofickým úvahám o fyzikálním světě. V knize Informace a vnitřní struktura vesmíru k tomu najdou dostatek podnětů a výzev. |
