Stát si posvítí na nelegální dovozy výrobků
Petr Číhal | EKOLAMP, s. r. o. | www.ekolamp.cz
Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Stále více evropských spotřebitelů si v e-shopech sídlících v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU) nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechávají zasílat přímo domů.
Nízká cena je nezřídka vykoupena tím, že jde o produkty druhého, nebo dokonce třetího řádu. Výrobky jsou často velmi nekvalitní a v mnoha případech mohou obsahovat širokou škálu škodlivých látek či být jinak nebezpečné pro spotřebitele a životní prostředí. Evropští a ostatní poctiví výrobci naopak musí zajistit nejrůznější atesty a zkoušky či dokládat řadu potvrzení a homologací. Poctiví výrobci také ručí za kvalitu, poskytují garanci vrácení nefunkčního produktu a musí zajistit jak servis, tak následně ekologickou likvidaci svých použitých výrobků. U zboží zakoupeného v e-shopech usazených např. v Číně je cenové úspory zhusta dosaženo tím, že takoví prodejci nic ze zde vyjmenovaného ani zdaleka nesplňují. Rovněž mnohdy nejsou za tyto výrobky ani odvedeny daně a povinné příspěvky na ekologickou recyklaci.
Firmy a e-shopy z EU jsou naopak pod přísnou kontrolou a v drtivé většině splňují všechny náležitosti. Problematické jsou zejména e-shopy usazené mimo EU, které u nás (a často ani v EU) nemají žádné pobočky, a jsou tedy v podstatě nepostižitelné evropskými dozorovými orgány. Tento jev se anglicky nazývá „on-line free-riding“, což lze do češtiny přeložit s trochou kreativity také jednodušeji „černí pasažéři“. Zkrátka „vykukové“, kteří spoléhají na to, že na ně česká či evropská ruka zákona tak daleko do zahraničí nedosáhne. V západních zemích EU už dosahuje míra on-line free-ridingu ze zemí mimo EU 5 až 10 %1) všech výrobků uvedených na trh a tento trend se pomalu přesouvá i k nám.
Výsledkem on-line free-ridingu je následně také to, že na trhu vzrůstá objem odpadu (např. elektroodpadu, odpadních baterií či odpadních obalů), za který nebyly řádně odvedeny příspěvky na ekologickou likvidaci a jehož sběr a recyklaci budou nakonec muset zaplatit občané a firmy v České republice. Řádově to budou stovky milionů korun ročně.
V celé EU se nyní řeší, jaká opatření zavést, aby bylo tomuto on-line free-ridingu zamezeno. Nejčastěji zvažovaná možnost je přenést analogicky k odpovědnosti distributora odpovědnost rovněž na dopravce výrobků, kteří je doručují konečným uživatelům. Provozovatelé e-shopů, kteří nejsou fyzicky umístěni v České republice (nebo EU), nejsou totiž českými orgány nijak postižitelní. Dopravci mohou svou případnou odpovědnost za on-line free-ridery pokrýt úpravou podmínek, za kterých jim poskytují dopravní/poštovní služby.
Toto opatření patří mezi řešení, jimiž se zabývá též OECD. V jednom z posledních pracovních materiálů vzniklých na půdě této organizace je přitom autory studie doporučeno přenesení odpovědnosti na dopravce jako efektivní dlouhodobé opatření2).
Uvedená studie zmiňuje, že takové opatření je již testováno v Belgii v pilotním projektu. Autoři uvádějí, že doručovatelské společnosti typu DHL, FedEx apod. jsou v dobré pozici pro to, aby plnily povinnosti online výrobců neusazených v dané zemi. Dopravci tuto nově stanovenou povinnost budou mít možnost reflektovat ve svých obchodních podmínkách, resp. při vyjednávání podmínek doručení s výrobcem tak, aby finanční zátěž s tím spojenou přenesli ve smluvním vztahu na výrobce, resp. odesílatele. Zmíněný postup rovněž navrhuje pracovní materiál OECD.
S jiným návrhem, jak řešit on-line free-riding, nedávno přišlo i české ministerstvo životního prostředí. Tento návrh byl založen na myšlence, že webové stránky zahraničních e-shopů, které prodávají výrobky nesplňující místní zákonné podmínky, budou pro ČR blokované. Obdobné ustanovení už v ČR (a např. v Belgii, Dánsku, Estonsku, Francii, Itálii, Litvě a dalších zemích) několik let platí pro poskytovatele online hazardních her. Povinnost zajistit blokaci stránek určených ministerstvem by měli podobně jako u hazardu jednotliví poskytovatelé připojení k internetu. Kdyby provozovatel daného e-shopu doložil, že již splňuje zákonné podmínky, byl by opět odblokován. Obdobný nápad měly i jiné členské země EU, zejména Německo a Francie. Tyto dva státy připravují právní úpravu, která by měla vstoupit v platnost v polovině roku 2020. S právní úpravou, jež by potírala on-line free- -riding v ČR lze počítat nejdříve v roce 2021, a to v souvislosti s novými odpadovými zákony.
1) Studie OECD: https://www.oecd.org/environment/waste/policy-highlights-extended-producer-responsibility-and-the-impact-of-online-sales.pdf
2) viz str. 45, 46 a 51: https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/cde28569-en.pdf?expires=1560439251&id=id&accname=guest&checksum=8EACB0F1AEF96F82DC47CB8347159DED