| Spínací a řídicí zařízení v ohnisku požáru z německého originálu de, 17/2004, upravil Ing. Josef Košťál, redakce ELEKTRO Provozní prostory a instalační kanály často hraničí s chodbami a schodišti, které při požáru slouží jako únikové a záchranné cesty. Na základě údajů výrobce o protipožárních rozváděčích je možné instalovat spínací a řídicí zařízení, která budou funkční i v případě požáru.  Požáry, které působí přímo na prvky elektrické instalace, vedou k tvorbě hustého kouře a toxických zplodin hoření na únikových cestách. V krajně nepříznivé situaci není možné tyto cesty při požáru použít. Díky nehořlavému provedení provozních prostor a instalačních šachet podle DIN 4102 Vlastnosti stavebních materiálů a stavebních dílců při požáru jsou únikové cesty chráněny před zakouřením, zplodinami hoření a vysokými teplotami. Tím však ještě není zaručeno zachování funkčnosti spínacích a řídicích zařízení, která se v těchto prostorách nacházejí. Zachování funkčnosti V současné době se dokladuje požární klasifikace elektrických rozváděčů vykonáním zkoušky normálního působení plamene zevnitř a zvnějšku podle DIN 4102 – Část 2: Stavební dílce, pojmy, požadavky a zkoušky – ETK (jednotková teplotní křivka).  Obr. 1. Zachování funkčnosti EZ při požáru může zachránit životy i majetek (ilustrační foto)
Obr. 2. Jednotková teplotní křivka (podle DIN 4102 Část 2) pro poměr vnějšího vzestupu teplot (zdroj: Swixss Brandschutzsysteme) Protipožární rozváděče však mají kromě ochrany proti kouři a ohni zajistit po určitou dobu při vnějších účincích požáru také funkčnost vestavných elektrických zařízení. Pro zabezpečení této vlastnosti by měl elektroprojektant protipožárního rozváděče navrhovat vhodnou sestavu potřebných vestavných prvků na základě zjištěné teplotní křivky uvnitř protipožárního rozváděče při vnějších účincích požáru. Přitom by měl brát v úvahu nejen zvýšení teploty vzduchu v rozváděči, ale i vlastnosti při změně teploty svorkových a propojovacích míst, jakož i elektrických vestavných prvků. Teprve při komplexní znalosti těchto tří hodnot je možné navrhnout optimální osazení protipožárního rozváděče. Uvedené tři hodnoty jsou zjistitelné z teplotní křivky a elektroprojektantům rozváděčů mj. slouží k vypracování návrhu vhodných pojistek. Podklady k tomu tvoří všeobecně dostupné údaje jednotlivých výrobců elektrických vestavných prvků o jejich dlouhodobé tepelné stabilitě a maximální krátkodobé zvýšené teplotní kompatibilitě.  Obr. 3. Doplňkové informace o zvýšení teploty na povrchu vestavěných svorek a elektronických součástí (zdroj: Swixss Brandschutzsysteme) Průměrné hodnoty uváděné výrobci: - dlouhodobá tepelná stabilita: 50 až 60 °C,
- maximální krátkodobá zvýšená teplotní kompatibilita: 95 až 100 °C.
Metodika a zjistitelné hodnoty Jednotková teplotní křivka (ETK – Einheitstemperaturkurve) představuje poměr vzestupu vnější teploty k výchozí ve stupních Celsia v intervalech časové křivky 30, 60 a 90 min (obr. 2). Souběžně s jednotkovou teplotní křivkou je možné z grafu nárůstu teplot zjistit poměr vzestupu vnitřní teploty k výchozí ve stupních Kelvina v intervalech časové křivky 30, 60 a 90 min (obr. 3). Zvýšení teploty navíc objasňuje časový průběh a s ním spojený nárůst teplot na povrchu vestavěných svorek a elektronických prvků. Pro relativní vlhkost vzduchu během vnějšího namáhání požárem je rovněž možné podle jednotkové teplotní křivky z grafu číst poměr vnitřní vlhkosti vzduchu v procentech k výchozí vlhkosti vzduchu v intervalech časové křivky 30, 60 a 90 min. Zmíněné hodnoty však elektroprojektant nesmí srovnávat s údaji výrobce o dlouhodobé zatížitelnosti jednotlivých elektrických prvků, neboť naměřené hodnoty teplot nebo relativních vlhkostí vzduchu v protipožárním rozváděči se vyskytují krátkodobě (navíc s pozvolným vzrůstem) a jen během určité vymezené doby. Funkčnost spínacího zařízení během vnějšího namáhání požárem delší než devadesát minut tak lze prokázat za reálných podmínek. Uživateli se tím nabízí metoda blízká praxi plánování osazení protipožárních rozváděčů se zachováním funkčnosti i při požáru. | 
