Smrtící falza

 

 

Falzifikáty mohou zabíjet – tak zní závěr, který si vyslechli loni v červnu evropští velkoobchodníci na přednášce v Berlíně. Co se zdálo být na první poslech přehnané, dostává nyní zcela reálnou podobu – falšování, plagiáty a nehodnotné napodobeniny se v současné době dostávají také do oblasti elektrotechniky.

 

Spotřební průmysl se musí již dlouhou dobu potýkat s problémem plagiátorství. Padělané tenisky nebo náramkové hodinky zaplavily již dávno (nejen) evropský trh. Kopírují se především světově známé značky. V poslední době si však falšovatelé a imitátoři vzali na mušku také elektrotechnický průmysl.

 

Čeho se mohou Evropané obávat v blízké budoucnosti, odkrývá pohled do jiných zemí: podle studie OECD (Organization for Economic Cooperation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) činí podíl zfalšovaných elektrovýrobků v Africe 25 až 75 %, na Středním východě 20 až 40 % a ve východní Evropě 10 až 40 %. V západní Evropě se v současné době pohybuje tato hodnota okolo 1 %. Nicméně by bylo lehkovážné se domnívat, že země střední Evropy, a to především Německo, tvoří nějaký ostrov bezpečí.

 

Dějiště: zkušební laboratoř firmy Siemens. Na zkušebním zařízení: jisticí přístroje asijských výrobců (obr. 1) a srovnávací výrobek firmy Siemens (obr. 2). Při testech se ukázaly dosti zdrcující obrazy ledabylého přístupu mnohých výrobců k výrobě produktů, které mají chránit život a majetek lidí.

 

Testovány byly podle normy výkonové jističe a jističe 16, 32 a 63 A. U levných vzorků jističů je patrné, že při zkratu nevypnou a v důsledku nekontrolovatelného nárůstu teploty vzplanou jejich kryty. O ochranné funkci takovéhoto přístroje nemůže být ani řeč a navíc hrozí, že v důsledku zahoření krytů jističů vzplane i celý rozváděč, což může mít fatální následky. Problém je, že se tyto napodobeniny zvenčí tváří jako bezvadné zboží, a není tedy na první pohled poznat, zda fungují nebo ne. To se prokáže až při prvním vážnějším případu poruchy, a to může být již pozdě.

I požárně nebezpečný levný produkt bývá opatřen všemi relevantními zkušebními značkami – jak to prokázal test u firmy Siemens, zřejmě nezaslouženě. Mnozí levní výrobci takovýchto elektrických přístrojů to řeší tak, že vyrobí několik kusů plně funkčních exemplářů, které přihlásí ke zkouškám. Nicméně další produkty ze sériové výroby jsou na míle vzdáleny od kvality testovaných kusů. Evidentně nezákonným jednáním je, když výrobci opatřují levné přístroje nálepkami zkušebních značek, ačkoliv žádný z těchto výrobků nikdy žádnou certifikační laboratoř ani nespatřil. Tak např. organizace VDE (Verein Deutscher Elektrotechniker, Svaz německých elektrotechniků) zjistila, že se případy zneužívání zkušebních značek v Číně v období let 2004 až 2006 ztrojnásobily. Zde sice existuje teoretická možnost proti tomuto nešvaru právně zakročit, ale v praxi to bohužel alespoň zatím vypadá jinak.

Ne vždy je snadné nebezpečné výrobky rozpoznat na první pohled. Obecně se doporučuje zdravá nedůvěra k produktům, u kterých výrobce není buď zřejmý, nebo je neznámý. U značkových produktů, které pocházejí ze spolehlivých, známých nákupních zdrojů, lze vycházet z toho, že jde o kvalitní zboží. V těch případech, kdy někdo napodobuje značkové produkty a pak na ně lepí loga známých výrobců, jde o plagiáty. Nicméně v oboru elektrických instalací se plagiáty v Německu až na výjimky téměř nevyskytují – alespoň do současné doby.

 

Výrobky, jako např. jističe vedení, jsou již v posledních letech pod velkým cenovým tlakem. Výrobcům v tomto období vzrostly ceny vstupů a z konkurenčních důvodů se snažili ceny nezvyšovat, takže jejich zisky reálně klesaly. Levný výrobce, který se cenově podbízí, může navíc ještě ušetřit na materiálových a mzdových nákladech. Úspora mzdových nákladů, to v případě Číny znamená využívání levné pracovní síly – v tomto případě často práce dětí (obr. 3). Úspora materiálových nákladů je však např. u jističů vedení vždy na úkor kvality. Levní výrobci šetří již na samotném krytu jističe – slabší stěny, nekvalitní materiál, snadná zápalnost a/nebo malá mechanická stálost (obr. 4). Ještě více materiálu lze ušetřit na místech, kam nevidí ani elektromontér, ani zákazník – tedy na vnitřku přístroje. V některých případech zachází takovíto výrobci až tak daleko, že:

V západní Evropě se podíl plagiátů v elektrooboru odhaduje na asi 1 %. Podle zkušeností však levní výrobci často používají materiály, které nejsou konformní se směrnicí RoHS (Restriction of Hazardous Substances, omezení nebezpečných látek), a které v mnoha případech obsahují dokonce i jedovaté substance.

 

Firma Mannekes podrobila ve zkušební laboratoři takovéto plagiáty běžným normalizovaným testům a na jejich základě nechala pro asijské trhy vyrobit leták, ve kterém upozorňuje na možná nebezpečí hrozící od plagiátů (obr. 6).

 

Vedle možnosti nakupovat z jistých zdrojů (tj. primárně v třístupňové distribuci) může při výběru elektrotechnických produktů pomoci posilování vědomí zákazníka ve značku a s tím související připravenost zákazníka zaplatit za tyto značky větší cenu. Značka je více než jen produkt. Značky představují inovace, neboť značkoví výrobci investují do vývoje a designu. To pro elektrořemeslníka znamená, že může vždy svým zákazníkům nabídnout efektivně použitelnou produktovou inovaci. A pro zákazníky to znamená profitování na produktech, které jsou na nejvyšší technické úrovni doby.