| Slovo šéfredaktora Alternativní zdroje energie se po vstupu „nových zemí“ do EU dostávají opět na pořad dne. Veskrze je tomu tak pro samu možnost jejich alternativy. Právě příležitost „možnosti“ je to, co člověka tak provokuje. Ostatně, je už nějak dějinně dáno, že jakákoliv možnost čehokoliv, nezůstane nikdy člověkem nevyužita. Koneckonců - zkoušet a rozhodovat se pro různé možnosti udělaly člověka člověkem: v mytologickém ráji Adam a Eva zkusili „možnost“ zapovězeného jablka ... a tímto „zakázaným“ rozhodnutím nám dali schopnost činit dále „jakákoliv“ rozhodnutí – správná, polovičatá ... a dokonce i vlastní. Zvíře je přírodou vedeno svými pudy, člověk zkoušením možností a ... očekáváním výsledků. Člověk na vše, co uchopí nasadí nejrůznější kvali-..., kvanti-... a jiná -tativní kritéria a žije očekáváním možného, očekáváním výsledků. Velké zmenšuje, malé zvětšuje, menší miniaturizuje, sypké zpevňuje, mokré vysouší, suché zdrsňuje, hladké leští, pevné zesiluje, silné ztenčuje, přírodní syntetizuje ... Neboť podle člověka vše lze zvětšovat, zmenšovat, rozšiřovat, prohlubovat, dělit, překovávat, stěsnat, zmnožit, zastavit, nahromadit nebo rozpustit ... nebo alespoň vypočítat anebo přemístit. Všemu kolem nás lze postavit opačnou, jinou, menší nebo větší alternativu. Proto vítr si nemůže jen tak vát, slunce si nemůže jen tak hřát, řeky si nemůžou jen tak plynout. A ona donedávna nejnemožnější možnost - energie jádra? No, ta si už dnes vůbec nemůže jen tak zbůhdarma trčet někde uvnitř čehosi. A už člověk žije očekáváním: proč tak málo ...?, proč právě takto ...?, jak to, že tak silně ...?, cože tak pozdě ...?, jaký bude výsledek …? I „klasické zdroje“ energie jsou alternativní zdroje. Jsou alternativou, kterou člověk technicky ovládl nejlépe a nejúčinněji. Technika je jedinečným a nejlepším vyjádřením sepětí člověka s přírodou a není to ona, co je příčinou zvětšujícího se nesouladu člověk-příroda. Tou je paradoxně ekonomika - disciplína, která v přírodě neexistuje a je pouze a výlučně dílem člověka. |
