| Slovo šéfredaktora Z mého podlehnutí nedávné vánoční nákupní horečce pro mě vyplynul jeden jasný poznatek – rozsáhlé obchodní hypermarkety typu Europark, Carrefour a další jsou předobrazem budoucího života na planetách mimo Zemi: aniž by člověk musel vystrčit nos do okolního prostoru, je v přehlídce spotřeby a přepychu obchodních center úplně, ale úplně všechno, co potřebuje nejen k základnímu životu, ale i mnohem více toho, co k životu nepotřebuje vůbec - od lékáren, posiloven a prodejen všeho možného, přes kina, kavárny, galerie, až po přednáškové sály nebo garáže. Nechat se vcucnout točitým vstupem do areálu obchodního centra znamená vejít do světa užité techniky, v němž chybí už pouze pohled na modré nebe a opravdové slunce na něm. I stromy tady, třebaže sevřeny v obrovských květináčích, košatě rostou vstříc celodenně rozžatým výbojkám. V hypermarketech se technika a obchod spojily ku zdětinštění moderního člověka a obklopují ho zde všemi možnými hračkami pro dospělé i nedospělé – prosklený výtah, naleštěný automobil, hi-fi věž nebo strnule pokyvující Santa Klaus, všechno dokonale technicky a designově zpracovaná vábítka či mašinky pro velké i malé děti, nabízejí ukojení lidské hravosti. Na planetě Hypermarket jednoduše všechno JE. Prometheovský člověk tady nemusí vynakládat žádné úsilí, žádnou skutečnou sílu, žádný opravdový um, aby pronikl tajemstvím přírody a vyzkoumal neobjevené, aby svou myslí vyloučil náhodu nebo omyl. Zde jako by vyschla hlubší zřídla duchovní tvorby a opravdovosti. Díky technice je na planetě Hypermarket všechno jednoduché – fungující klimatizace, světlo i teplo … a hlavně zboží, které lze jednoduše koupit. Ale ačkoliv na regálech hypermarketu lze takto jednoduše zakoupit dokonalé reprodukce Leonardovy Večeře páně nebo Michelagelovy Piety, sama technika odkaz a hloubku těchto děl nepřekonala. |
