| Slovo šéfredaktora Ve věci nelegálních dovozů odpadů do ČR je zcela na hlavu postaven zákon „padajícího odpadu„. Problém začal kdesi dole, na hraničních přechodech opuštěných po vstupu ČR do EU kohortami celníků, a nadnášen a stále přiživován, plave stále výše, až ku vládní hladině.  Od poloviny roku 2005 totiž v SRN začaly platit legislativní změny, konkrétně novela německého zákona o odpadech, které výrazně zpřísnily tamní podmínky pro ukládání odpadu. Přestože i u nás vstoupila na konci loňského léta v platnost nejen novela českého zákona o odpadech, ale také její prováděcí vyhláška, na rozdíl od Německa pirátské dovozy zastihly Českou republiku zcela nepřipravenou: zatímco u nás lze odvézt běžný směsný domovní odpad z popelnic na skládku, v Německu a Rakousku to možné není. Podle tamního nového zákona o odpadech (a pod hrozbou vysokých pokut) se odpad musí ještě před uložením na skládku roztřídit, nebo jej lze spálit. Tím je sice „řečeno a)„, ale také jsou vytvořeny podmínky pro „b)„, a tak… … zatímco v SRN a Rakousku je celá agenda pro třídění odpadu průběžně a dostatečně zajišťována, v ČR je možnost obyvatelstva ukládat tříděný odpad do barevně odlišených kontejnerů výjimečná a žalostně nedostačující. A to i přes výsledky výzkumu, které uvádějí, že i za současné situace nejméně dvě třetiny občanů by byly ochotny odpad třídit, a také se o to snaží; zatímco umístění jedné tuny domovního odpadu na skládku přijde v ČR přibližně na 800 až 1 200 korun, na západ od českých hranic uložení stejného množství odpadu (ovšem již po vytřídění) stojí v přepočtu i více než 4 000 korun; zatímco v SRN je problematika využití odpadů (recyklace apod.) na mnohem vyšší úrovni, v ČR se recepty na další zpracovávání odpadů stále nacházejí jenom velice těžko; zatímco v SRN je spolu s legislativními změnami v médiích vedena i osvětová informační kampaň, v ČR se „kampaň“ omezila na stručné oznámení o zvýšení poplatků za odvoz popelnic na osobu a na pohrůžky obyvatelstvu sankcemi za psí exkrementy; zatímco v SRN je odpadová agenda vytvářena ve spolupráci se spolkovými zeměmi, regiony a obcemi, v ČR obce (města) mají starost, kde mají na kontejnery vůbec vzít peníze; zatímco v SRN je ve všeobecném povědomí obyvatelstva skutečnost, že odpadová agenda je předmětem legálního podnikání firem jako právnických osob, v ČR tato povědomost v důsledku neinformovanosti chybí. Kdo například ví, co je a jaké služby nabízí autorizovaný odběratel Elektrowin nebo kolektivní systém Asekol? Důvody? Příčiny nelegálních dovozů? V současné době funguje v EU směrnice, podle které může každý členský stát EU zakázat dovoz odpadu k odstranění a jeho hromadění na skládkách. Směrnice EU se však nevztahuje na spalovny, kdy spalovny jsou v EU paušálně považovány za zařízení k využívání odpadu a staví recyklaci a spalování odpadů na stejnou úroveň. Ale protože v Česku musí mít žadatel o spálení odpadu ve spalovně zvláštní povolení MŽP, stačilo podnikavým ekogangsterům uvést do praxe nenáročný trik: fiktivní smlouvu se spalovnou. Anebo natvrdo obsah kamionu na úsměvně propustných hranicích zatajit. Jaképak s tím štráchy! Za chvíli pojedeme s další várkou, za kterou mnohé firmy v SRN rády zaplatily ekodumpingovou cenu, jen aby se svého odpadu laciněji zbavily. Špinavý kšeft s odpady, na kterém zatím blíže neurčení dopravci (!?) vydělali miliony, je staví do role pasáků: v rámci ekologické prostituce prodali tělo naší republiky, aby se na ně mohl prachatý nabob doslova vykálet. jiri.kohutka@fccgroup.cz |
