Slovo šéfredaktora
Konference Problémy české elektrotechniky úspěšně proběhla. Prostor, který svým konáním nabídla, využili zástupci několika důležitých institucí ČR. Z těch státních to byly Státní úřad inspekce práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (má v gesci bezpečnost práce) a Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Očekávaní a avízovaní zástupci Technické inspekce ČR (TIČR) naopak od této možnosti v poslední chvíli odstoupili. Ale i to je odpověď na otázku, odkud nám to v české elektrotechnice smrdí!
Nebo že by TIČR moudře usoudil, že žádné problémy v české elektrotechnice nejsou, takže k čemu nějaká účast na nějaké konferenci? To věru stojí za úvahu …!
Z cechovních institucí se na průběhu konference aktivně podílel Elektrotechnický svaz český, účast přislíbil a dodržel i prezident Unie elektrotechniků ČR.
Přednesené přednášky se rámcově týkaly revizní činnosti na elektrických zařízeních. Poukázaly však na rozpory nejen v názvosloví a důležitých pojmech, ale i ve vzájemném výkladu a chápání téže nebo podobné problematiky v několika různých zákonech a vyhláškách. Z přednášek a z diskuse taktéž vyplynulo, že různé instituce vznikly, resp. byly ustanoveny nikoliv jako výsledek logického rámce našeho vlastního technického pokroku, ale spíše pod vnějším tlakem a jako potřeba naplnit pokyny zprostředkované nám z evropských struktur. A přestože i to má pro ČR jako člena EU svou logiku, přetrvává stav, kdy forma stále ještě vítězí nad obsahem. Tedy, že každodenní činnost, vnitřní náplň a faktická působnost těchto institucí sice možná odpovídá evropským pokynům, ale není v souladu se skutečnými potřebami českého elektrotechnického terénu. A že se vlastně o tyto potřeby a názory některé důležité instituce ani dostatečně nezajímají. A zde je zase ke škodě věci absence dostatečně důrazného postupu a činnosti cechovních struktur, orgánů z našeho oboru! Protože zatímco státní úředník, jakkoliv je to odborník a příslušník odborné instituce, opravdu nikdy nebude prožívat bezesné noci starostí o naše elektrotechnická bebíčka, cechovní instituce a sdružení by takové noci prožívat měly. Měly by dopodrobna znát názory a potřeby svého terénu, měly by být jejich účinnou a hlásnou troubou a měly by státním institucím předkládat stanoviska odpovídající potřebám svého oboru. Cechovní instituce by měly být vedeny skutečnými manažery s vizí a koncepcí, měly by mít kredit zdola a měly by státní instituce používat jako technologii, jako nástroj k vytváření legislativního rámce co nejtěsněji reflektujícího obor. Měly by … uff, to jsem se rozčílil! To už stačí. Ono nic z toho vlastně není dostatečně naplněno, takže na co ještě další „měly by“.
Konference ukázala, že prvotní problémy české elektrotechniky jsou hned dva – nekoncepčnost a bezkoncepčnost. Není nijak a nikým formulována cesta, cíl, způsoby jeho dosažení, kompetence, smysl, potřeby ani možnosti … Ale co hůře! Není ani nikým reprezentována.
Jestliže tedy platí stará pravda, že ryba smrdí od hlavy, konference ukázala, že ta ryba ani žádnou hlavu nemá!