Skládky odpadů jsou cenné energetické zdroje
Skládky odpadů jsou cenné energetické zdroje Lidská společnost produkuje denně ohromující množství nejrůznějšího odpadu. Například jenom v Paříži je do jedné z městských spaloven denně přivezeno na 600 tun odpadu. Ale ne všechen odpad skončí ve spalovnách. V městských aglomeracích i na venkově vzniká velké množství hromad odpadu – skládek. Odpad, vystaven slunečnímu žáru a všem ostatním atmosférickým podmínkám, tlí. Plyny, které vznikají z komunálního, průmyslového či potravinářského odpadu vyváženého na skládky, anebo v čističkách odpadních vod, jistě nepůsobí vábným dojmem na lidský zrak a hlavně čich. Viděno z jiného úhlu, jsou to však velmi cenné energetické zdroje. To však pouze za předpokladu, že je člověk nenechá unikat do biosféry, kterou samozřejmě ovlivňují nepříjemně, anebo zda je dokáže nějakým způsobem jímat a využívat. Dnes je už zjištěno, že plyny z pevných felonií, čistíren odpadních vod a jiných tekutin, jsou jedním z faktorů způsobujících v globálním měřítku skleníkový efekt - konstatuje to mj. i protokol světové konference o životním prostředí konané před několika lety v Kjótu. Proto také soupis „kjótských cílů“ obsahuje i požadavek redukce bioplynů vznikajících v deponiích. Jde však, resp. má jít, o redukci spojenou s pozitivním využíváním a transformací či recyklací těchto odpadových zdrojů. Využití plynů z čističky odpadních vod Palivové články se už dříve začaly používat jako alternativní pohon pro automobily anebo jako náhrada za baterie u mobilních telefonů a notebooků. V případě vysokoteplotních palivových článků na bázi bioplynů jde de facto o jejich novou generaci. Články fungují na principu obrácené elektrolýzy: spojením vodíku s kyslíkem se uvolňují elektrony, které lze používat k výrobě elektřiny. „Odpadovým„ produktem je zde teplo a čistá voda. Vodík jakožto surovina se dá získat i z bioplynů, jež obsahují především metan (CH4) a oxid uhličitý. Než se však biologické plyny mohou začít využívat, je zapotřebí je podrobit čisticímu procesu, protože vysokoteplotní palivové články by bez této přípravy nebyly dostatečně odolné vůči bioplynové směsi obsahující mnoho nečistot. Filtry pro čisticí aparaturu vyrábí firma Profactor ze Steyru a t. č. se testují ve slovenské Nitře. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že stupeň účinnosti motorů poháněných proudem z plynových motorů dosahuje jen cca 35 %, a že zatím se nedaří plně podchytit ani teplo vznikající společně s bioplyny. Vysokoteplotní palivové články využívající bioplyny jsou na tom co do účinnosti lépe než běžné plynové motory, protože dosahují účinnosti až 50 % (tedy o třetinu více), a to výzkum a vývoj samozřejmě ještě neřekl své poslední slovo. Pokud jde o teplo, bylo zjištěno, že po filtraci lze horký vzduch z bioplynů používat k čisticím či dokonce ke sterilizačním účelům. Jak vznikají bioplyny? Pro čištění bioplynů se zkoušejí chemické a biologické postupy. Vysokoteplotní palivové články jsou odolné vůči CO2 v teplých plynech, ale sloučeniny síry jako např. H2S a COS se musejí filtračně odstraňovat. Elektrická energie pro více než 200 tisíc domácností A v tomto rámci vykazuje bioplyn nejrychlejší vzestupnou tendenci: v roce 2005 se z pevných skládek a tekutých odpadů v Rakousku získalo cca 6,6 TWh. Už v roce 2 000 se v Rakousku ze zmíněných míst soustřeďujících pevný i kapalný odpad a také z průmyslových podniků získalo 274 miliónů krychlových metrů bioplynu. Díky vysokoteplotním palivovým článkům se dá za rok vyrobit 774 GWh elektrické energie a vedle toho samozřejmě i teplo pro ohřev průmyslových objektů i domácností. Jedna soukromá domácnost v Evropě spotřebuje ročně cca 3 400 kWh elektřiny. To znamená, že výše zmíněná produkce stačí zásobovat elektřinou asi 227 tisíc domácností. Skládky jsou zlatý důl Využívání bioplynů z odpadů se již vyplácí. Dokazují to např. plynové motory v čističkách odpadních vod, jež jsou poháněny bioplyny získávanými právě v těchto stanicích. Takže jde fakticky o plynové motory nové generace. Co se děje s odpady po vyvezení barevného kontejneru? Zdroj: internet | |