Senzory, snímače a čidla
Ing. Miroslav Peisar | redakce ELEKTRO | www.eel.cz
Součástí inteligentních elektroinstalací jsou i prvky, které místo uživatele kontrolují a zjišťují stav domácnosti. Zásobují systém inteligentní elektroinstalace daty potřebnými pro ovládání spotřebičů v bytě nebo domě, jsou pomyslnou vstupní branou celého systému. Používaných názvů je mnoho a jejich významy se často překrývají. Přesto má smysl uvést ty nejčastěji užívané pojmy.
Obr. 1. Schéma inteligentního senzoru
Čidlo – vstupní část systému, je v přímém styku s prostředím a je citlivé na snímanou fyzikální veličinu. Často je takto označována jen součástka, jejíž signál je nutné následně zpracovat. Jiný výraz je sonda.
Senzor – přístroj, který je v systému inteligentní instalace zdrojem informací. Jeho úkolem je zjišťovat přítomnost fyzikálních, většinou neelektrických veličin a umožnit další zpracování získaných údajů. Z původních primitivních přístrojů se vyvinuly kompaktní a inteligentní měřicí systémy s vestavěnými funkcemi zpracování signálu a specifickými možnostmi komunikace (obr. 1). Vstupní částí senzoru je čidlo (sonda) a výstupem komunikační rozhraní. Alternativní název je snímač. Z povahy věci jsou senzory určeny ke kontinuálnímu sledování a vyhodnocování stavu okolního prostředí. Přístroje, které reagují na mimořádný stav vyhlášením poplachu jednorázovou akcí, jsou často nazývány detektory. Příkladem jsou detektory kouře, detektory zaplavení (v koupelnách a prádelnách) nebo detektory rozbití skla v systémech zabezpečení objektu.
Mírně odlišně jsou pojmy charakterizovány ve slovníku současné češtiny. Zde některé z nich:
– čidlo – snímací zařízení schopné ovládat další prvky,
– detektor – zařízení zjišťující přítomnost nějakého (fyzikálního) jevu,
– senzor – zařízení, které přeměňuje fyzikální veličinu na elektrický signál,
– snímač – technické zařízení převádějící (světlo, zvuk apod.) na elektrický signál,
– hlídač – automatické pojistné zařízení signalizující nebezpečí poruch,
– hlásič – zařízení odhalující nebezpečí (požár, pohyb apod.).
Obr. 1. Schéma inteligentního senzoru
Vzhledem k tomu, že názvosloví není důsledně normalizováno, lze v různých textech najít rozličné užití těchto základních názvů. Nezbývá tedy, než při užívání těchto pojmů je při prvním výskytu dodatečně charakterizovat.
Literatura: [1] BENEŠ, P. Automatizace a automatizační technika. Brno: Computer press, 2012.