| Revizní zpráva, autor: revizní technik (3. část)
aneb „jak se co nejrychleji dostat do problémů“ při zpracování revizní zprávy Ing. Miloslav Valena, soudní znalec v oboru elektrotechnika,
Unie elektrotechniků České republiky Úvod a rozsah provedené revize Dále uvedený text se týká především zařízení pevné instalace do 1 000 V v prostorách bez nebezpečí výbuchu. Vymezení rozsahu revize, vzhledem k určité specifice zařízení vysokého napětí a nebezpečí výbuchu, budou uvedena v některých dalších pokračováních tohoto seriálu. Pro přehlednost jsou tato vymezení uváděna jako samostatná kapitola, protože předpokládám, že většina kvalifikací revizních techniků je E2-A, tj. do 1 000 V včetně hromosvodů v prostorách třídy A (bez nebezpečí výbuchu). Zvýrazněné texty jsou právníkem zkontrolované návody/vzory, jak se vypořádat s nástrahami zpracování revizní zprávy. Záleží pouze na revizním technikovi, jak je použije ve své praxi. Napsat tento rozsáhlý článek mě donutil velký a neklesající zájem o zmíněné texty ze strany posluchačů mých přednášek. Vymezení rozsahu revize považuji za jednu z nejdůležitějších částí potřebných pro co nejobjektivnější provedení revize a především pro její následné zpracování. Po více než třicetileté praxi musím jako revizní technik konstatovat, že právě přesné vymezení rozsahu revize uchránilo nejen mě, ale i mé tehdejší či současné kolegy minimálně od zbytečných průšvihů a vysvětlování před vyšetřovacími orgány různých státních institucí. Tím nechci říci, že jsme revize dělali vždy bezchybně nebo jsme vždy věděli, v jakém rozsahu zařízení jsme vlastně revizi prováděli. Uvedu zde jeden příklad: Jako čerstvý revizní technik ještě s mokrým osvědčením jsem dostal za úkol provést revizi zdravotního střediska, konkrétně zubní ordinace, kde můj tehdejší zaměstnavatel prováděl údržbu a rekonstrukci. Dostat takovou zakázku dnes, mírně se „orosím“, začnu si opakovat normy a budu neodbytně požadovat dokumentaci, příslušné atesty a další doklady, které v naší současné praxi tak často chybějí,a bez nichž je provádět objektivní revizi docela nerozum. Jenže jsem byl mladý, hrdý na to, že jsem prošel revizními zkouškami bez ztráty kytičky, vrchní mistr mě navíc „soudružsky“ plácal po rameni. Prostě jsem revizi provedl (včetně oddělovacího transformátoru navinutého v naší dílně bez jakýchkoliv zkoušek bezpečnostního transformátoru, zubní křeslo bylo připojeno do zásuvky místního stávajícího rozvodu TN-C). Že existují nějaké předpisy pro zdravotnická zařízení, jsem sice věděl ze zkoušek, že jsou nějaké požadavky na elektrická zařízení zubolékařských křesel, jsem ale skoro netušil (ono jich nakonec zase tolik nebylo). Dokonce jsem v tomto křesle využíval socialistické zdravotnictví v péči o svůj chrup. Teprve po čase, s přibývajícími zkušenostmi, se mi začalo dodatečně rosit čelo, a s ulehčením jsem pak sledoval, jak se před zubním střediskem houfují buldozery, které ho nakonec srovnaly se zemí pro megalomanské plány té jediné správné strany na postavení obřího autobusového nádraží (místo tohoto střediska a parku z první republiky). Ale proč to píši? Když si čtu tuto revizi dnes, vidím, že jsem nejen revidoval zubní křeslo, ale i zbytek ordinace včetně přilehlých prostor, bez dokumentace i prostředí, neměl jsem žádné zkoušky použitých zařízení v ordinaci atd. Když jsem revizní zprávu probíral s přítelem právníkem, řekl mi, že podle textu revize jsem vlastně revidoval skoro celé zdravotní středisko. Zde jsem si teprve začal uvědomovat, jak je důležité vymezit rozsah revidovaného zařízení, již jen s ohledem na klidné spaní. A dlouhá praxe mě nakonec dovedla až k tomuto článku. V dalším textu uvedu několik příkladů úvodu a vymezení rozsahu provedené revize s příslušným komentářem. 1. Základní vymezení rozsahu
Revize se týká pouze pevného elektrického rozvodu (instalace) v rozsahu dále uvedeném. Ostatní instalace je původní a není předmětem této revizní zprávy. Komentář:
Úplně nejjednodušší vymezení rozsahu revize. Je-li z následujícího textu patrné, co se revidovalo, většinou to stačí. Důležité je ono „v rozsahu dále uvedeném“. Toto vymezení platí především pro kolegy opisující do revize i části instalace, které jsou sice součástí, ale jsou např. nepřístupné, revizní technik je ani neviděl, ale v revizi je uvádí, protože je vidět více práce, a tudíž více peněz. 2. Vymezení rozsahu u nově připojovaných zařízení a spotřebičů
Výbuch bojleru a obvinění revizního technika ze zanedbání povinností mě vedlo k vymezení rozsahu tohoto typu: Revize se týká pouze připojení elektrického bojleru včetně příslušné úpravy zapojení elektroměrového rozváděče podle připojovacích podmínek příslušného rozvodného podniku (ČEZ) v rozsahu dále uvedeném. Ostatní instalace v objektu, kde je umístěn bojler, je původní a není předmětem této revize. Majitel (provozovatel, zodpovědná osoba podle ČSN EN 50110 ed. 2, investor) předložil dokumentaci skutečného provedení č.: …, ze dne: … Bojler je umístěn v prostorách s vnějšími vlivy normálními podle ČSN 33 2000-5-51 s respektováním provedení instalace podle požadavků části 701 souboru ČSN 33 2000 (tedy v případě umístění bojleru v koupelně). Předmětem této revize též není posouzení provedení vnitřní elektrické instalace bojleru včetně funkcí termostatu a tepelných pojistek připojovaného bojleru. Bezpečnost výrobku dokladuje výrobce, resp. dovozce či prodejce, prohlášením o shodě (značka CE) v dokladech k výrobku (návody, záruční podmínky, bezpečnostní list apod.) ve smyslu zákona 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zmíněné doklady jsou v příloze této revizní zprávy, popř. jsou uloženy u majitele. Komentář:
K tomuto vymezení mě svého času vedl mediálně zvýrazňovaný případ výbuchu bojleru, obvinění revizního technika a následná přednáška jednoho bývalého pracovníka státního dozoru o tom, co má vlastně revizní technik kontrolovat. Mimo jiné to měla být i kontrola termostatů, tepelných pojistek a vnitřního zapojení bojleru. Zásadně proti takové kontrole nic nemám, jen mi přišlo divné, proč má revizní technik suplovat výrobce a jeho povinnosti dané zákonem. Tento postup by měl smysl u bojlerů či kotlů vyráběných svépomocí (což byl v dobách minulých zcela běžný jev). V současnosti již ale není systém DODO (dodělej doma) třeba. Na trhu je velký výběr různých bojlerů či kotlů a dalších zařízení, jejichž výrobci (prodejci, dovozci) mají ze zákona povinnost doložit bezpečnost svého výrobku, čímž vlastně reviznímu technikovi ulehčují práci. Nevylučuje se tím kontrola spojů, ochranného vodiče a přístrojů při montáži či revizi, většinou však jen vizuálně, bez zásahu do vnitřní instalace, zejména u výrobků v záruce. Bohužel je ale mnoho revizních techniků, kteří nechtějí přijít o zakázku a revidují zařízení v ceně několika milionů, které je v záruce. Především ale zasahují do vnitřního zapojení elektrického zařízení. Týká se to především revizí pracovních strojů (popsáno dále), protože objednavatel revize chce „PAPÍR“, o kterém jsem již psal dříve. Uvedený problém ukazuji právě na případu bojleru, což je velmi rozšířené dodatečně připojované zařízení, týká se ale i kotlů, tepelných čerpadel, klimatizačních zařízení, posuvných dveří apod. Známe případy revizních techniků revidujících zařízení za několik milionů, navíc ještě v záruce od výrobce, kteří následně využili toho, že bylo do zařízení zasahováno bez jejich vědomí, a odmítli provádět záruční opravy kvůli poškození, které vzniklo během revize (přestože pravděpodobně ne vinou revizního technika). Revizní technik se tak podílí na finančním krytí dalších oprav, což je pro živnostníka (navíc nepojištěného pro tento případ) zničující. A to nemluvím o stížnostech na ztrátu dat „právě“ po provedené revizi elektrického zařízení v záruce. V dalším textu uvedu ještě několik vymezení rozsahu revize právě v této kategorii. 3. Vymezení v rozsahu subdodávky v rámci celkové revize
Předmětem této revizní zprávy je pouze pevný silnoproudý rozvod v dále uvedeném rozsahu dodávky firmy: … Předmětem revize není funkce řídicího systému v rozsahu smlouvy o dílo. Protokol o předání řídicího systému s kontrolou funkčnosti je nedílnou součástí dokumentace předávané firmou: … při ukončení díla, a musí být nedílnou součástí této revizní zprávy. Funkční zkoušky zařízení a řídicího systému: Provedeno pracovníky výše uvedené firmy. Protokol o uvedených zkouškách a funkčnosti zařízení je nedílnou součástí předávané dokumentace firmou výše uvedenou při předání a ukončení díla (obchodního případu). Technická dokumentace skutečného provedení (při revizi k dispozici v pracovní verzi) předložena od firmy: … Komentář:
Velmi častý případ, kdy revizní technik provádí revizi jen na části celé instalace, většinou v rozsahu dodávky firmy, pro kterou pracuje. Nedá-li si pozor na přesné vymezení rozsahu revize, může se stát nechtěným podílníkem na revizi zařízení, které jeho firma vůbec nedodávala a které vůbec nemusí být v kvalitě potřebné pro funkčnost celku. Všem svým kolegům také doporučuji, aby si mimo jiné velmi pečlivě hlídali všechny zkoušky funkčnosti řídicího systému toho kterého zařízení. Dodavatelé těchto zařízení mají někdy velmi neblahý zvyk, jak se vymanit ze svých povinností. Již několikrát se mi stalo, že firma, pro kterou jsem dodavatelsky prováděl revizi zařízení zakomponovaného do stávajícího zařízení (např. zauhlování či odpopílkování teplárny), se na základě mé revize snažila zpochybňovat provozovatele stávajícího zařízení, že dodané zařízení není funkční jeho vinou. Vážení kolegové, musíme si stále uvědomovat, že posuzujeme zařízení především z hlediska ochrany před úrazem či požárem. Funkční zkoušky zařízení, provedení požárních přepážek a zařízení, krytí atd. většinou nejsme schopni sami posoudit. K tomu nám chybí právě znalosti dodavatele těchto zařízení. Tady je největší problém „vyrazit“ z dodavatele potvrzení, že je zařízení funkční, řídicí systém dělá, co má, vazba na stávající zařízení je v pořádku a funkční, úpravy systému neodporují příslušným předpisům atd. Revizní technik „revidující vše v jeho dosahu“ je snadným cílem právníků, dodavatele či provozovatele, protože je ten poslední, kdo se podepisuje na revizní zprávu. Teorie o tom, že revizní technik odhalí každou nepravost při revizi, jsou z říše snů a předmětem některých přednášek některých našich teoretiků. Jen pro příklad:
Firma dodávající nový silnoproudý i řídicí systém odpopílkování si stěžovala, že zařízení není funkční a kompatibilní se stávajícím řídicím systémem, přestože jsem vystavil kladnou výchozí revizní zprávu. Že se pan projektant neobtěžoval být při uvádění tohoto zařízení do provozu, bylo zcela podružné, že propojení se stávajícím systémem ovládání bylo částečně nefunkční, bylo dodavateli zcela jedno. On měl revizi stvrzující, že zařízení je schopné bezpečného provozu (což byla pravda. Všechno bylo správně chráněno, všude bylo pospojování, uzemnění, blokování, naměřené hodnoty odpovídaly příslušným normám atd.), jen dodávané zařízení špatně fungovalo spolu se stávajícím ovládáním, což jsem neměl vůbec možnost vyzkoušet (i když snahu jsem měl), protože firma byla ve skluzu a penále na obzoru. A také jsem to do revizní zprávy napsal. Když se už nad mou hlavou houfovaly „temné mraky“, někoho napadlo si konečně přečíst moji revizi. Zde bylo napsáno, přesně v intencích tohoto článku, že předmětem revize není posouzení řídicího a ovládacího systému a kompatibilita se stávajícím systémem ovládání (jednoduše proto, že kontrola uvedeného propojení mi vůbec nebyla umožněna, natož abych viděl příslušnou dokumentaci). Mraky se tedy zase rozplynuly, jen dodavatelská firma si mě na tyto revize už nesjednává – prý do toho „moc šťourám“! Jen mě utěšuje, že někteří po mně následující kolegové se mi ozvali s tím, proč jsem jim „nic neřekl“! Každý je svého štěstí strůjcem, že? 4. Vymezení nerevidovaných zařízení
Předmětem této revize nejsou spotřebiče připojené pohyblivým přívodem s vidlicí, prodlužovací přívody použité provozovatelem elektrického zařízení (zodpovědnou osobou), dále v textu vymezené spotřebiče a svítidla dodaná nebo montovaná provozovatelem (majitelem). Revize se též netýká slaboproudých rozvodů telefonních, zabezpečovacích, signálních, regulačních, televizních, rozhlasových rozvodů a rozvodů podobného druhu vyjma případů, kdy jejich činnost přímo souvisí s provozem silnoproudého rozvodu v rozsahu této revize. Komentář:
Tento problém zná z praxe každý revizní technik. Provede instalaci pevného rozvodu, zákazník si ale přinese své vlastní prodlužovací přívody typu „samodomo“, nejčastěji dvoužilové nebo z vodičů neurčité barvy, průřezu a provedení (i když osvěta i zde udělala své). Z rozvodu napájí spotřebiče, které revizní technik nikdy neviděl, nemluvě o svítidlech, která si zákazníkova manželka vybrala např. v Baumaxu a která se do daného prostředí vůbec, ale vůbec nehodí! Jenže se právě toho spotřebiče (svítidla) drží. „Vaše tchyně – a lidi moc nevydrží,“ jak říká můj nejlepší kamarád. Kdo prohlížel instalaci před tímto incidentem, přece revizní technik, že? Vím, že to mnohým připadá „přitažené za vlasy“, ale kdo se již setkal se závěry vyšetřování policejního technika místního oddělení, který vesměs ví, jen že „elektrika jezdí v Praze po kolejích za dvacet korun“, dá mi za pravdu. Na odborníka (znalce) již není čas ani peníze. Totéž se týká vymezených spotřebičů. Kdysi dávno mi řekl jeden právník: „Je lepší provést revizi částečnou obsahující vše, co jsem viděl, než revizi celkovou obsahující i zařízení, které jsem vůbec neviděl, nebylo přístupné a vůbec jsem ho nepřipojoval. Je lepší dostat vynadáno za revizi neúplnou, než být revizní technik revidující vše ve svém okolí. Škody jsou tak podstatně menší!“ Starší pamatují existenci ČSN 34 3810, ve které se mimo jiné pravilo, že při revizi musí být všechny spotřebiče připojené, vypínače zapnuté, svítidla připojená atd. Vzhledem k tomu, že náš současný zákazník si může koupit co chce a kde chce, se mi jeví vymezení rozsahu revize pouze na pevnou instalaci jako docela rozumné. Pokud mi, vážení kolegové, nevěříte, zeptejte se svého právníka, jaká rizika vyplývají z textu vaší revizní zprávy. Budete možná překvapeni! A vím, o čem mluvím. Více než dvacet let sedím u okresního soudu jako přísedící, takže „triky“ právních zástupců dobře znám! Co se týká slaboproudých rozvodů, vymezení píši proto, že se najdou firmy vyžadující pouze onen „PAPÍR“, o kterém jsem již několikrát psal, vyžadující revizi telefonních, televizních i jiných podobných instalací, ačkoliv při otevření rozvodnice zírá na technika množství součástí, o kterých vůbec nic neví, dokumentaci nemaje. Zjistí jen, že případné použití měřiče izolace 500 V nadělá z těchto částí pouhé „bytové nebo kancelářské doplňky“, které ho sice ohromují svým vzhledem, cenou a provedením, ale to je všechno, co umějí. Jak říkal náš bývalý prezident Husák: „Proč polovodiče, my si můžeme dovolit i celé vodiče!“ Vymezením rozsahu revize mimo tyto slaboproudé rozvody chráníme především sebe a kolegy ve firmě před případným napadením ze strany dodavatele těchto instalací, který má občas snahu své průšvihy přenést na dalšího v řadě, kterým je právě revizní technik. Výmluvy na to, že za ztracená data v počítačové síti může právě ten revizní technik, který prováděl revizi pouze pevného elektrického rozvodu, jsou vždy po ruce! A tady trochu odbočím, to je zrovna případ revizí spotřebičů z oblasti výpočetní techniky ve smyslu ČSN 33 1610, které tak „zaplevelily“ tuto část revizí, že jeden úplně žasne! Hlavně nad tím, jak to vyžadují především státní orgány při udělování například ISO. Díky „kvalitní legislativě“ to budou moci dělat jen revizní technici s osvědčením podle § 9 vyhl. 50/78 Sb., pokud to tedy zákon dodatečně neupraví. (pokračování) Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde |
