Revize a preventivní údržba nevýbušných elektrických zařízení podle ČSN EN 60079-17 (33 1530)

Revize a preventivní údržba nevýbušných elektrických zařízení podle ČSN EN 60079-17 (33 1530)

V  ELEKTRO číslo 3/2000 jsem v příspěvku „Údržba elektrických zařízení podle Řádu preventivní údržby“ poukázal na zásady, které by měl obsahovat Řád preventivní údržby, jako nástroj k zabezpečení údržby obecně všech elektrických zařízení.

Pokud jde o preventivní údržbu nevýbušných elektrických zařízení, mají provozovatelé z hlediska stanovení jejích úkonů ulehčenu situaci vydáním ČSN EN 60079-17 v březnu 1999 (nahradila ČSN IEC 79-17 ze září 1996). V tabulkách 1 až 3 norma uvádí obsah prohlídek pro jednotlivé druhy ochran „d“, „e“, „n“, „i“ a „p“ a jejich úrovně, a to z pohledu jak na zařízení, tak i instalace a prostředí. Současně pro vybrané druhy ochran „d“, „e“, „i“ a „p“ tyto požadavky doplňuje v čl. 5.

Nicméně si dovolím hned v úvodu vyslovit nesouhlas s předepsaným úkonem A1, uvedeným ve všech třech tabulkách. Podle něj by předmětem prohlídky mělo být ověření, zda je zařízení vhodné pro daný prostor.

Jsem toho názoru, že do úkonů preventivní údržby na konkrétních elektrických zařízeních (bez rozdílu, pro jaký vnější vliv bylo vybráno a instalováno), ať již v podobě prohlídek nebo kontrol, nepatří primárně posuzování, zda je vhodné pro daný prostor, resp. pro soubor vnějších vlivů uplatněných v daném prostoru. Tím bychom popřeli význam výchozích revizí.

Naopak, do náplně preventivní údržby patří ověřování trvalého plnění podmínek, za kterých byla elektrická zařízení instalována - viz tabulka 51AN ČSN 33 2000-5-51. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 133 odst. (1) písm. g) Zákoníku práce (ukládajícího: ...... pravidelně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stav technické prevence …..). Srovnání nabízí i čl. 13N6.2 ČSN 33 2000-1.

K jejich ověřování (nejedná se pouze o podmínky rázu technického, ale i organizačního, např. ustanovení o občasném odborném dohledu či vypínání v době pracovního klidu pro BE2N1, nebo ustanovení o zdůvodnění nižšího nebo vyššího požadavku na krytí pro BE2N2) proto bezesporu patří i průběžná kontrola platnosti prvotně vypracovaných Protokolů o určení vnějších vlivů.

V průběhu provozování elektrického zařízení může dojít pouze ke změně využití objektu s takto navrženým a instalovaným zařízením (změna technologie, výrobního zařízení či používaných látek), jež může mít dopad do prvotně určených vnějších vlivů. V takovém případě je povinností (ta je zakotvena v čl. 320.N3 ČSN 33 2000-3) původně vypracovaný Protokol o určení vnějších vlivů přehodnotit. Bezprostředně potom, nikoliv až ve lhůtě revizí, nebo ve lhůtě úkonů preventivní údržby, musí následovat posouzení provedení elektrického zařízení pro nově stanovené podmínky. Normou je tento požadavek určen v čl. 4.3.1. Takové posouzení proto nemůže být v principu primárně součástí preventivní údržby jakéhokoliv elektrického zařízení, nevýbušného nevyjímaje!

To, že norma takový úkon zařadila do prohlídek (bez rozdílu na jejich úroveň), je důsledkem toho, že používá pro obsahově stejné činnosti jednou pojem revize – viz čl. 4.3.2 (zde je zmíněný požadavek zcela oprávněný), podruhé pojem prohlídka – viz čl. 4.3.3.

Norma přináší i jiné, pro zmíněné matení pojmů, dosud nezodpovězené otázky.

Například: u Detailní prohlídky lze (na základě její Národní poznámky k čl. 3.2.3, která říká, že detailní prohlídka odpovídá svým obsahem prohlídce, zkoušení a měření podle 610.N1 ČSN 33 2000-6-61), dovodit analogii či rovnost mezi touto prohlídkou a revizí, či revizemi obecně, jak je známe co do výčtu jejich úkonů. To nakonec potvrzuje i ustanovení čl. 4.3.2 pod písmenem a), požadující pro výchozí revizi detailní úroveň prohlídky. Výchozí revize el. zařízení, jako ověření jeho stavu před uvedením do provozu z hlediska bezpečnosti, je popsána v čl. 2 ČSN 33 1500, kterou ČSN EN 60079-17 uvádí jako normu související (přitom ČSN 33 2000-6-61 pouze cituje). Norma ČSN EN 60079 – 17 výchozí revizi shodně popisuje v čl. 3.2.4. Tím však tato analogie či snad zamýšlená rovnost končí. Vznikají tu totiž rozpory.

Rozpor první
Norma definuje revizi v čl. 3.2 jako: „činnost zahrnující prohlídku částí, prováděnou buď bez demontáže nebo s částečnou demontáží (podle potřeby), doplněnou takovými prostředky jako je měření, aby bylo možno provést spolehlivý závěr, co se týče stavu zařízení“.

Oproti původní ČSN IEC 79-17 jde o pokrok, neboť tato norma revizí rozuměla:činnost zahrnující pečlivou prohlídku částí zařízení prováděnou buď bez demontáže nebo s částečnou demontáží (podle potřeby), doplněnou pomocí měření tak, aby bylo možno provést „spolehlivé posouzení jejich technického stavu„.

Přitom pojem „pečlivá prohlídka“ nebyl v ČSN IEC 79-17 definován.

Dále jde o pokrok v tom, že bylo v této definici upuštěno od úzce vymezeného účelu revize, v podobě provést „spolehlivé posouzení jejich technického stavu“, což není nic jiného než je „zjištění technického stavu“ podle ČSN 33 1500, tedy kontrola el. zařízení - viz PŘÍLOHA A k ČSN 33 1500 - NÁZVY A DEFINICE.

Tím však pokrok končí. Nová norma v Poznámce k výchozí revizi (uvedena pod písmenem a) čl. 4.3.2), se k původnímu účelu vrací oklikou, neboť v ní zmatečně uvádí, cituji: „Úplná výchozí revize není nutná, pokud byla na zařízení provedena revize výrobcem, s výjimkou případu, že bylo zařízení porušeno“. Krom toho, že text nápadně připomíná ustanovení čl. 2.6 ČSN 33 1500, vyvstává otázka, jaký je vlastně rozdíl mezi výchozí revizí a úplnou výchozí revizi? K oné, podle mne, zmatečnosti, podotýkám, že podle první věty čl. 4.3.1 nejde u výchozí revize pouze o revizi zařízení jako takového, ale, jak to norma říká, případně i o celý závod!

Rozpor druhý
Podle čl. 4.2 ČSN EN 60079-17 – Kvalifikace personálu, nevyplývá pro žádnou způsobilost, ať již k prohlídkám (nebo pro jejich případnou kombinaci), nebo pro jeden z typů revizí, vůbec požadavek na odbornou způsobilost podle § 9 vyhl. č. 50/1978 Sb. Norma se spokojuje pouze s požadavkem na „zkušený personál“. Jestliže podle písm. b) čl. 4.3.2 může být periodická revize vizuální nebo zběžná, a přitom obě mohou vést k potřebě provedení detailní prohlídky, dostáváme se až k úrovni výchozí revize. Norma nejenže neříká, ve které fázi, resp. při jaké úrovni prohlídky či revize (v důsledku matení pojmů: revize – prohlídka neřekla, a ani říci nemohla, jaký je mezi nimi rozdíl), musí k jejímu provedení nastoupit již revizní technik. Ve svém důsledku takovouto potřebu nejen zpochybňuje, ale přímo vylučuje.

Případný argument, že revize nevýbušných zařízení je prováděna na jiných principech, než u normálních elektrických zařízení, nemůže mít bez stanovení těchto principů, podle mého názoru takový dopad, jinak je to jen účelový výklad.

V předpisu vyšší právní síly, čímž je nepochybně vyhl. č. 20/1979 Sb., ve znění jejího doplňku – vyhl. č. 553/1990 Sb., není řečeno nic o výjimce z požadavků na odbornou způsobilost k provádění revizí elektrických zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru. Naopak v odstavci (4) § 4 se jasně říká, že výchozí a pravidelné revize smějí vykonávat jen revizní technici, stejně tak jako to, že požadavky na jejich odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis. Netřeba snad dodávat, že takovým předpisem je vyhl. č. 50/1978 Sb. - norma na tom nemůže z tohoto pohledu nic změnit.

Rovněž argument, dovolávající se preambule ČSN 33 1500, že tato norma sice platí obecně pro revize elektrických zařízení, ale jen potud, pokud jiné normy nebo předpisy odborných dozorů nestanoví pro zvláštní případy odlišné požadavky, je účelový. Základní norma pro revize elektrických zařízení - ČSN 33 1500 - požadavky na odbornou způsobilost k jejich provádění nestanovila a ani nemohla stanovit (jak jsem uvedl výše). Datum jejího schválení 16.6.1990, tj. po účinnosti zmíněné vyhlášky, to vylučuje.

Souhrnně řečeno, ČSN EN 60079-17 je podle mého názoru, pokud jde o citované ustanovení čl. 4.2 – Kvalifikace personálu, v rozporu s naším právním řádem reprezentovaným vyhl. č. 20/1979 Sb., ve znění jejího doplňku – vyhl. č. 553/1990 Sb.

Uvedená norma však nabízí celou řadu dalších otázek, jako například:

1. Proč je v Tab. 1 – Obsah prohlídek pro Ex d, Ex e a Ex n instalace - bod B12 (kontrola správného ukončení nepoužitých kabelů) nelogicky uveden pouze u detailní prohlídky, když to musí být patrné i při prohlídce vizuální, stejně tak jako při zběžné prohlídce?
2. Proč v Tab. 3, tj. pro Ex p tento úkon pro všechny úrovně prohlídek vůbec chybí ?
3. Proč není v Tab. 3 – Obsah prohlídek pro Ex p instalace - u bodu B6 (ověřování, zda automatické elektrické ochranné zařízení je správně nastaveno) uveden i text závorky jako u B10 v Tab. 1 – požadavek na nepřípustnost navrácení automatické ochrany el. zařízení do původního stavu v zóně 1?
4. Proč není v Tab. 3 uveden úkon ověření izolačního stavu u instalace Ex p?
5. Proč norma, jako česká verze evropské normy EN 60079-17:1997, uvádí odkazy na IEC 79-14, když současně s ní vyšla i ČSN EN 60079-14?
6. Stejně tak, jako proč uvádí odkazy na IEC 79-10, když již od 1. 9. 1997 platí ČSN EN 60079-10?
7. Mají-li být tabulky 1 - 3, včetně Doplňujících požadavků na obsah prohlídek podle čl. 5, návodem nejen pro prohlídky, ale i pro revize (jak vyplývá z čl. 4.3.2), proč v nich nejsou kontrolní úkony plně vystihující problematiku nevýbušného elektrického zařízení, podle ČSN EN 60079-14 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních) ve srovnání s původní ČSN 33 2320?

Závěr
Odpovědí, nejen snad na poslední otázku, může být ustanovení čl. 1 ČSN EN 60079-17, které ve druhé větě říká, že norma nezahrnuje mj. všeobecné požadavky na elektrické instalace, ani zkoušení a certifikaci elektrických zařízení.

Jinými slovy - podle mého názoru je třeba tuto normu chápat jednak jako návod pro preventivní údržbu a současně jako návod pro revize, a to v  širším pojmu, než jak jej znají revizní technici, a bohužel díky nesprávné definici bezpečnosti i ČSN 33 1500. Přitom netvrdím, že všechny úkony popsané v této normě musí bezpodmínečně provádět revizní technik, neboť stále platí čl. 6.1.1 ČSN 33 1500. Navíc revizní technici, ruku na srdce, kteří z Vás při revizích Ex zařízení takto postupovali?

Stejně tak se musíme smířit s tím, že anglické slůvko „inspection“ – inspekce, kontrola, dozor - používané v předpisech EU, bylo přeloženo slůvkem „revize“. To, že jsme si pod tímto pojmem dosud představovali něco jiného nás někdy zavádí, ale kdo si vzpomene, že se v energetice dlouho používal termín revize i pro úkony, které mají charakter údržby, by nás mělo uklidnit.

Komentář zpracovatele normy ČSN EN 60079-17 Ing. Jana Pohludky z FTZÚ Ostrava – Radvanice,
k článku Ing. J. Melena
Revize a preventivní údržba nevýbušných elektrických zařízení

K článku autora bych rád uvedl, že v ČR je na rozdíl od Evropy trochu rozdílné pojetí „inspekcí“ elektrických instalací a zařízení. Naše revize, prováděné revizními techniky, jsou zde nahrazeny inspekcemi, prováděnými podnikovými inspekčními orgány, nezávislými na údržbě zařízení, jejichž kvalifikace a pověření k činnosti je plně v kompetenci zaměstnavatele.

Preventivní údržba v našem pojetí, je zde nahrazena pověřením vyškoleného personálu k provádění trvalého dozoru nad tímto zařízením, a tento personál pak provádí prohlídky, údržbu, opravy a zajišťuje provoz tohoto zařízení.

Pojem „revize elektrického zařízení“ v našem významu v angličtině v podstatě neexistuje, a proto ani nemohly být v normě uvedeny požadavky na kvalifikaci „revizních techniků“. Nepopírám, že kvalifikační požadavky pro revizní techniky jsou stanovené právními normami, a ČSN EN 60079-17 na tom nemůže, ani nechce nic změnit.

Revize nevýbušných zařízení mají svá specifika a na rozdíl od běžných elektrických zařízení proto vyžadují zvláštní režim. Zatímco otevření běžného elektrického rozváděče trvá několik vteřin, otevření pevného závěru s dvaceti a více šrouby je záležitost mnohem náročnější, a uvedení závěru do původního stavu a kontrola jeho správného uzavření je ještě obtížnější.

Z výše uvedeného důvodu je pro revizi nevýbušných elektrických zařízení, jako část revize, místo prohlídky, měření a zkoušení, navržen režim vizuální, zběžné a detailní prohlídky. Revize instalace a zařízení bude vždy zahrnovat vizuální prohlídku všech zařízení, zběžnou prohlídku vybraných zařízení a detailní prohlídku zařízení, u nichž je pochybnost o jejich bezpečnosti.

Požadavky na prohlídky uvedené v tabulkách pro jednotlivé typy ochrany proti výbuchu nejsou dokonalé a mohou sloužit pouze jako pomůcka pro revizní techniky. Odkazuji proto na závěr článku autora, stejně tak jako na autorem vzpomínané úkony k ověření splnění požadavků ČSN EN 60079-14.

Normy v oblasti nevýbušných zařízení se velmi rychle mění a některé z těchto příloh již nelze bez dalších úprav používat. Např. ČSN IEC 79-15 byla od 1. ledna 2000 nahrazena ČSN EN 50021 (33 0378) – Nevýbušná elektrická zařízení, Část 15: Typ ochrany „n“, a v brzké době vyjdou třetí vydání norem ČSN EN 50016, ČSN EN 50018, ČSN EN 50019 a ČSN EN 50020, takže prakticky všechny požadavky bude nutno při jejich použití aktualizovat.

ČSN EN 60079-17 se zatím zabývala především revizemi nevýbušných zařízení. Požadavky na obsah prohlídek, a kdy se mají tyto prohlídky provádět v režimu trvalého dozoru nad zařízením, zatím v normě chybí, a teprve se i v Evropě připravují. V okamžiku jejich přijetí a změny normy ovšem vystane problém kompatibility s českými právními předpisy, protože norma bude předpokládat možnost nahrazení revizí trvalým dozorem vyškoleným personálem.

Přes všechny nedostatky, které norma má, si však myslím, že je velmi užitečnou pomůckou pro revizní techniky.