elektrotechnické fórum Probíjející píchačky Josef Meisner, ELMER Praha, s. r. o. Pracuji jako revizní technik elektro již přes 30 let. Za tu dobu jsem se, ostatně jistě jako mnoho mých kolegů, setkal v souvislosti s elektroinstalacemi s nejednou neobvyklou situací.  Situace zde popisovaná se stala asi před dvanácti lety v mém bývalém, nyní již zrušeném podniku ČKD DUKLA. Tento podnik měl v Praze 8 – Karlíně několik objektů, vzdálených od sebe přibližně 400 m. Na tyto objekty byly připojeny hodiny označující příchody na pracoviště a odchody z něj, tzv. píchačky, napájené jedněmi matičními hodinami. Slaboproudý rozvod k objektům byl minimálně 50 let starý, téměř bez dokumentace, zčásti odpojený, zčásti funkční bez zakončení, ukončený pouze na svorkách. Jednoho dne mi volali z objektu expedice, že dopoledne při odpíchnutí dostala zaměstnankyně po doteku na kostru píchaček silnou elektrickou ránu. Po dotazu, jak dlouho se to stává, odpověděl mistr, že už si stěžovalo více zaměstnanců asi týden, ale že je možné, že to bude déle, protože v tu dobu si píchá přerušení jen málo zaměstnanců. Zajímavé bylo, že tento případ zatím nikdo nenahlásil – zřejmě toto „opatření“ zaměstnanci považovali za úmysl vedení podniku, aby nikdo neodcházel ze zaměstnání dříve. Okamžitě přivolaný elektrikář naměřil na kovové kostře píchaček napětí 220 V. Protože nezjistil, odkud se tam napětí dostává, zavolal revizního technika. Jenže po jeho příchodu už napětí na píchačkách nebylo. Zkoušeli jsme měření v pravidelných intervalech skoro celý den – a nic. Najednou, asi ve třináct hodin, bylo opět naměřeno plné napětí 220 V, a to po dobu asi deseti minut. Pak opět zmizelo. Kontrola v ústředně a následné měření nezjistily nic, proto jsme alespoň odpojili obvody, které nikam nevedly a byly zbytečné, a nakonec jsme odpojili i píchačky. Druhý den se ale situace opakovala. Dopoledne byl kabel pod napětím přibližně patnáct minut a odpoledne také. Proto jsme v průběhu dne vzali žebřík – kabely vedly po kabelových roštech vysoko u střechy nad halami – a hledali elektrický přívod pro píchačky. Kabel jsme našli až po několika hodinách a spolu s ním i příčinu závady na píchačkách. Přibližně 200 m od postižených píchaček, před jinou halou, vystupoval přívodní kabel z haly přes dvůr. Za desítky let izolace kabelu zpuchřela, kabel se postupně prohýbal, až se začal dotýkat blízké fázové troleje jeřábu. Tento jeřáb byl v provozu nepravidelně, pouze dvakrát až třikrát denně pro dovoz materiálu, tzn. že při zapnutí jeřábu bylo napětí 220 V po tuto dobu i na píchačkách. Protože při pohledu z příchodové cesty u vrátnice tato část jeřábové troleje nebyla vidět, nikdo tuto souvislost nezjistil. Byla však pouze šťastná shoda okolností, že nebyla příčinou úrazu elektrickým proudem. A poučení? Chtěl bych na základě této zkušenosti upozornit, že při revizích instalací je třeba zkontrolovat, třeba i jen vizuálně, obvody, které sice nejsou silnoproudé, ale jsou v blízkosti těchto obvodů. |
