Práce pod napětím

Práce pod napětím

z německého originálu de, 22/2005, upravil Ing. Josef Košťál, redakce ELEKTRO

Práce pod napětím (PPN) je v poslední době velmi diskutované téma. V sázce je mnoho – na jedné straně značné finanční úspory z nepřerušované dodávky, na druhé straně vysoké riziko ohrožující zdraví pracovníků. V ostrém střetu zde proti sobě stojí ekonomické a bezpečnostní zájmy.
PPN jsou podle normy ČSN 34 3100 (Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních) definovány jako práce na částech pod napětím, kde se pracující osoba těchto částí dotýká přímo nebo s pracovními a ochrannými pomůckami, nebo na částech sice vypnutých (bez napětí), ale jinak nezajištěných, jdoucích v souběhu nebo křižujících zařízení pod napětím. První PPN byly zapracovány do systému údržby v roce 1910 v USA. U nás se začalo s PPN v roce 1950. Jejich průkopníkem se stal Ing. E. Dvořáček, CSc., který vypracoval první pracovní postupy pro údržbu venkovních vedení do 110 kV a pro tyto postupy navrhl a také nechal vyrobit pracovní pomůcky.
PPN tedy nejsou nový fenomén, nové jsou především politické, ekonomické a legislativní podmínky nejen u nás, ale i v celé EU. Tento článek přináší informace o tom, jak se s fenoménem PPN v současné době vypořádávají v Německu.

Úvod

PPN jsou v Německu stále žádanější službou. To dává dobré šance také menším podnikům, které se mohou prosadit jako poskytovatelé služeb PPN u provozovatelů rozvodných sítí, u komunálních podniků nebo v průmyslu. Z hlediska legislativně-technického je pro poskytování služeb PPN k dispozici vše potřebné – renomovaná vzdělávací zařízení, právní základna, normy a předpisy, jakož i osvědčené metody PPN, včetně provozně i bezpečnostně spolehlivého technického vybavení a nářadí.

Právní rámec

Směrnice Evropského společenství (ES) k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) jsou legislativně zaváděny národními zákony nebo nařízeními a konkretizovány technickými předpisy. U PPN je třeba dodržovat zákon o bezpečnosti práce, nařízení o provozní bezpečnosti, příslušné technické předpisy a pokyny profesního sdružení pro manipulaci a zacházení.

Obr. 1. Suché čištění vysáváním

V srpnu 2005 bylo uveřejněno konečné znění předpisu profesního sdružení BGFE (Berufsgenossenschaft für Feinmechanik und Elektrotechnik, Profesní sdružení jemné mechaniky a elektrotechniky) BGR A3: Práce pod napětím na elektrických zařízeních. Podle tohoto předpisu je třeba u PPN postupovat takto:

• podnikatel stanoví, které PPN se mají vykonávat,

• podnikatel stanoví na základě posouzení ohrožení podle § 5 zákona o bezpečnosti práce, které metody PPN se použijí,

• v pracovních pokynech, které je třeba k tomuto účelu vypracovat, se stanoví opatření a pracovní postupy pro vykonávání PPN,

• v pracovních pokynech se specifikují osobní ochranné prostředky, ochranné pomůcky a pomocné prostředky,

• vykováváním PPN smí být pověřováni pouze odborníci elektro, kteří jsou pro tyto práce vyškoleni a způsobilí (mají osvědčení způsobilosti – pas PPN),

• podnikatel stanoví na základě posouzení možného ohrožení, zda má být u PPN přítomna ještě druhá osoba (minimálně elektrotechnicky poučená a vyškolená v poskytování první pomoci při úrazech elektrickým proudem).

Normování přístrojů a technického vybavení pro PPN je převážně zastřešováno Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC – International Electrotechnical Commission), konkrétně technickou komisí TC 78. V Evropě vypracovává harmonizované normy (EN) Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC – European Committee for Electrotechnical Standardization). Odpovídá-li výrobek evropské harmonizované normě, může ho výrobce opatřit značkou CE a volně nabízet na trhu v rámci EU.

Obr. 2. Doplňování kabelové impregnační hmoty

V Německu jsou evropské normy přebírány v poměru 1 : 1. Pro přístroje a technické vybavení pro PPN zde nyní platí tyto normy:

• VDE 0682 část 201: Práce pod napětím – Ruční nářadí používané do 1 000 V AC a 1 500 V DC (IEC 60900:2004); německá verze EN 60900:2004, 01/2005),

• VDE 0682 část 311: Práce pod napětím – Rukavice z izolačního materiálu (IEC 60903:2002 + mod IEC 60903:2002/Cor.1:2003-02); německá verze EN 60903:2003, 07/2004,

• VDE 0682 část 552: Práce pod napětím – Izolační stínicí desky nad 1 kV; 10/2003,

• VDE 0682 část 603: Práce pod napětím – Teleskopické tyče a teleskopické měřicí tyče (IEC 62193:2003); německá verze EN 62193:2003, 07/2004,

• VDE 0682 část 621: Práce pod napětím – Zařízení pro čištění odsáváním částí pod napětím s jmenovitým napětím nad 1 kV do 36 kV; 10/2004,

• VDE 0682 část 721: Montážní vozíky zavěšené na vodičích; německá verze EN 50374:2004, 02/2005.

Metody pro PPN

U PPN existují tři uznávané pracovní metody, které se liší podle místa pracující osoby vzhledem k částem pod napětím a podle prostředků používaných k ochraně před úrazem elektrickým proudem a zkratem. Jsou to:

1. Práce na vzdálenost
   U této metody se pracovník zdržuje v určité pevně stanovené vzdálenosti od částí pod napětím a práce vykonává za použití izolované tyče.

2. Práce v dotyku
   U této metody se pracovník přímo dotýká částí pod napětím v dielektrických rukavicích (podle možnosti také s izolačním chráničem paže). V praxi se při tom používá pomocné izolující a izolační ruční nářadí a izolace pracovního místa.

3. Práce na potenciálu
   U této metody je pracovník na stejném potenciálu jako části pod napětím, kterých se přímo dotýká. Při tom je izolován od okolí.

Příklady prací na vzdálenost

Metoda práce na vzdálenost se využívá převážně v oblasti vysokého napětí (vn^*)) 1 až 36 kV. Elektromontér používá při práci izolované tyče s testovanou izolační pevností, u kterých svodový proud nepřekročí nejvyšší dovolenou hodnotu. Tyto tyče jsou bezpečné z hlediska přemostění a zaručují pracovníkovi ochranný odstup od holých částí zařízení pod napětím (tj. od živých částí).

Obr. 3. Práce na venkovním vedení na pracovní plošině

Touto metodou jsou vykonávány např. tyto práce:

• suché čištění rozvodných a transformačních zařízení vysáváním (obr. 1),
• vlhké čištění rozvodných a transformačních zařízení,
• čištění a mazání tukem kontaktů odpojovačů,
• mazání pohonu vypínačů,
• doplňování (hasicí kapaliny ve spínacích přístrojích, izolačního oleje v transformátorech místní sítě, kabelové impregnační hmoty – obr. 2),
• vyměřování otevřených spínacích polí pro umístění izolačních stínicích desek,
• montáž zařízení na ochranu ptáků na stožáry venkovního vedení,
• výměna izolátorů venkovního vedení.

Příklady prací v dotyku

Metoda práce v dotyku se využívá převážně v oblasti nízkého napětí (nn) do 1 000 V AC, popř. 1 500 V DC.

Touto metodou jsou vykonávány např. tyto práce:

• připojení kabelů v rozvodech,
• zhotovení spojek domovní přípojky,
• připojení střešníku a štítu,
• výměna přístrojů v rozvodném zařízení,
• výměna elektroměrů (obr. 4).

Obr. 4. Výměna elektroměrů – účelný zakrývací materiál

V oblasti vn se tato metoda využívá při výměně izolátorů a opravách lan vedení (obr. 5). Největší provozovatel rozvodné sítě (PRS) v Německu, E. ON Bayern AG, zavedl v červenci 2002 jako první PRS metodu práce v dotyku v síti venkovních vedení vn. Po třech letech zkušeností s používáním této metody v praxi lze říci, že se osvědčila nejen jako bezpečná, ale i jako zákaznicky orientovaná.

Příklady prací na potenciálu

Metoda práce na potenciálu se využívá převážně v oblasti velmi vysokého napětí (vvn^**)) nad 110 do asi 400 kV.

Touto metodou jsou vykonávány např. tyto práce:

• pojíždění lan vedení,
• umísťování lanových značek,
• montáž rozpěrek,
• oprava poškozených lan,
• odstraňování cizích těles,
• výměna izolátorů a izolátorových řetězců na nosných a kotevních stožárech (obr. 6),
• pojíždění svazkových vodičů pro kontrolu a montáž rozpěrek,
• instalace ochranných desek v rámci realizace opatření ochrany proti korozi,
• zdvíhání stožárů pomocí vhodných zařízení.

PPN jako služba – šance pro elektrořemeslo

Protože jsou PPN při dodržování předepsaných opatření považovány za bezpečné a techniky zvládnutelné, má poptávka po těchto službách trvale rostoucí tendenci. Ne však každý PRS nebo průmyslový podnik je schopen sám vykonávat PPN ve všech oblastech, a to z několika důvodů:

• příliš úzké personální pokrytí,
• malé nebo žádné zkušenosti v oblasti PPN,
• vykonávání PPN jen v malém rozsahu nebo dlouhých časových odstupech,
• příliš velká časová náročnost,
• vysoké bezpečnostní riziko.

Obr. 5. Výměna izolátorů a oprava lan vodičů na pohyblivé pracovní plošině

Takovéto podniky pravděpodobně pověří vykonáním požadovaných PPN některého poskytovatele služeb PPN, a to s těmito výhodami:

• práce bez přerušení při aplikování technologií PPN v různých provozech,
• PPN se stanou rutinní činností,
• minimalizace nebezpečí úrazu díky sehranému týmu poskytovatele PPN,
• rozsáhlý sortiment nářadí, technického vybavení i ochranných pomůcek a pomocných prostředků (vše pod pravidelnou kontrolou) pro všechny druhy PPN,
• snížení bezpečnostního rizika.

Zvláštní důraz je kladen na kvalifikované vyškolení odborníků elektro – elektromontérů. Vyškolený elektromontér obdrží osvědčení způsobilosti – pas PPN (obr. 7). Pro zadavatele PPN je důležité, že toto osvědčení způsobilosti uznává profesní sdružení BGFE. Pas PPN je tedy pro zadavatele vizitkou kvalifikovanosti a spolehlivosti.

Při zadání zakázky musí být jak pro zadavatele, tak pro dodavatele vždy na prvním místě bezpečnost všech zúčastněných osob. Zadavatel je povinen se před udělením zakázky přesvědčit o odborné způsobilosti dodavatele služby, např. nahlédnutím do osvědčení o způsobilosti personálu nebo prohlídkou ochranných a pomocných prostředků, nářadí, jakož i osobních ochranných prostředků.

Obr. 6. Výměna izolátorových řetězců

Dlouholetá provozní zkušenost ukázala, že pro všechny zúčastněné je výhodné a užitečné, aby PPN vykonával k tomuto účelu speciálně vyškolený personál. Do jaké míry by se měly na elektrických zařízeních vykonávat PPN ve vlastní režii nebo do jaké míry by se měly tyto práce zadávat cizím firmám (poskytovatelům služeb PPN), závisí na konkrétním případu, především však na provozovateli zařízení.

Profesní vyškolení pro PPN

Pod vedením profesního sdružení BGFE vypracoval pracovní kolektiv Školení pro práce pod napětím opatření, pokyny a doporučení pro školení personálu. Ty jsou doporučovány odvětvovým výborem ETG (Energietechnische Gesellschaft, Energetickotechnická společnost) V2.2 pro kvalifikování odborníků elektro. To je zvlášť důležité pro vzdělávací zařízení, která tato školení zajišťují zčásti nebo zcela nadpodnikově. Uznání zmíněných doporučení příslušným vzdělávacím zařízením vede k transparentnosti vzdělávacího systému. To zaručuje účastníkům vzdělávacího kursu, delegovaným podnikům i podnikům, které si účastníky tohoto kursu najímají nebo zaměstnávají, že dosažené osvědčení způsobilosti pro PPN bylo získáno podle pravidel platných v Německu a v rámci členských států EU, tj. pravidel, která představují aktuální stav v oblasti školení PPN.

Základní předpoklady pro účast ve vzdělávacím kursu PPN jsou:

• odborník elektro, ve výjimečném případě elektrotechnicky poučená osoba,
• minimální věk osmnáct let,
• zdravotní způsobilost,
• kurs první pomoci,
• zvládnutí pracovních postupů v beznapěťovém stavu.

Obr. 7. Příklad provedení pasu PPN

Úspěšné ukončení tohoto speciálního vzdělávacího kursu je předpokladem pro získání oprávnění k vykovávání PPN ve smyslu předpisu profesního sdružení BGR A3.

Pas PPN

Výsledek absolvování speciálního vzdělávacího kursu je dokladován příslušným vzdělávacím zařízením v osvědčení způsobilosti – pasu PPN. V tomto pasu se uvádí:

• napěťová hladina,
• účast na teoretických zkouškách,
• jednotlivé technologie PPN s uvedením data jejich úspěšného absolvování.

Do platného pasu PPN je možné zapisovat i další později úspěšně zakončená školení. Platnost pasu PPN je standardně čtyři roky, po této době je třeba absolvovat opakovací vzdělávací kurs zakončený opakovací zkouškou.

Závěr

Práce pod napětím prodělaly v Německu renesanci. Tento stav vedl k dalšímu vývoji a rozšíření PPN. Zájem PRS, komunálních podniků a průmyslu o PPN stále roste. To vytváří do budoucna nové pracovní příležitosti v poskytování těchto služeb nejen velkými, ale i malými podniky.

V současném Německu lze podmínky pro kvalifikované vykonávání PPN hodnotit jako velmi příznivé. Jsou zde k dispozici moderně koncipovaná legislativní základna, uznávaná vzdělávací zařízení, přizpůsobiví inovační výrobci technického vybavení a rovněž technické zkušebny.

^*) V Německu je toto napětí označováno jako střední.
^**) V Německu je toto napětí označováno jako vysoké.