Povrchové úpravy kabelových nosných systémů z Koposu

 

 

Při zinkování Sendzimirovou metodou prochází ocelový pás válcovaný zastudena po přípravě nepřetržitou lázní s tekutým zinkem. Vzniká zinková vrstva, která zaručuje zvýšenou ochranu proti korozi. V závislosti na typu výrobku se tloušťka obou stran zinkové vrstvy pohybuje v rozmezí 235 až 275 g·m^–2, což odpovídá síle 15 až 27 μm. Kopos Kolín dodává kabelové žlaby Mars a Jupiter a kabelové lávky s touto povrchovou úpravou v základním (standardním) provedení.

Žárové zinkování ponorem představuje technologický proces, kdy se výrobky z holého černého plechu ponořují do lázně taveniny s tekutým zinkem o teplotě přibližně 450 °C. Na plechu se po vyjmutí ze zinkové lázně vytvoří vrstva slitiny železa a zinku pokrytá čistým zinkem. Výhodou vytvořené vrstvy je vysoký stupeň protikorozní ochrany, kdy tloušťka zinkové vrstvy je 50 až 100 μm v závislosti na tloušťce materiálu.

 

Žárové zinkování ponorem je proces velmi náročný, neboť jde o zinkování hotových výrobků – tenkostěnných otevřených profilů. Riziko deformace výrobku je velké. Předpokladem pro dosažení vysoké kvality této povrchové úpravy v zinkovně jsou dlouholeté zkušenosti s technologií zinkování.

 

Výrobky ošetřené žárovým zinkováním ponorem jsou používány v prostředí s nejtěžším korozním zatížením, např. v petrochemickém průmyslu. Jako příklad jedné z mnoha referencí dodávek žlabů Kopos lze jmenovat výstavbu technologické jednotky Butadien v Kralupech nad Vltavou.

Elektrolytické zinkování, tzv. zinkochromát, dává vzniknout galvanicky pozinkovaným materiálům s vrstvou zinkového povlaku 10 ±4 μm. Používá se u konzol na stěnu, spojovacího materiálu, šroubů, podložek, matic apod.

Neelektrolytické pokovení představuje povlak aplikovaný ze zinkových a hliníkových mikrolamel. Celková tloušťka nanesených vrstev po vysušení a vytvrzení je 5 až 15 μm (pro spojovací materiál postačuje vrstva 6 μm). Kopos vykonal zkoušku v solné mlze pro prověření kvality neelektrolytického pokovení. Při této zkoušce se prokázalo, že během působení solné mlhy po dobu 300 h nedošlo k poškození povrchu. Tato metoda je opět vhodná zejména pro prvky spojovacího materiálu apod.

 

Lakování je způsob ochrany, kdy se na povrch pozinkovaného výrobku nanáší práškový plast v elektrostatickém poli. Nanášet lze lak epoxy nebo polyester – v obou případech ve škále devatenácti barev stupnice RAL.

 

Lak epoxy je určen do vnitřního prostředí, neboť neodolává UV záření. Lze nanášet lak celkově, tj. na vnější i vnitřní plochu žlabu, nebo obvodově, a to na vnější plochu žlabu. Lak u obou typů dosahuje hodnoty 60 μm. Povrchová úprava epoxy lakováním se často používá při realizaci projektů nákupních či obchodních center, kde trasy jsou pohledové, tzn. nejsou skryty podhledem, a jsou zavěšeny přímo pod stropní konstrukcí.

Lak polyester je určen do vnějšího prostředí, odolává UV záření. Lak tzv. celkový (na vnější i vnitřní plochu žlabu) lze nanášet ve vrstvě s hodnotou 60 nebo 100 μm.

 

Kopos vykonal laboratorní zkoušku na korozní odolnost pozinkovaných kabelových žlabů nalakovaných práškovým polyesterem v solné mlze. Žlaby nevykázaly během testování po dobu 1 500 h ani po něm žádné povrchové změny v podobě puchýřků či prorezavění. Takto ošetřené výrobky vyhovují i do prostředí s velmi vysokou korozní agresivitou. Pozinkovaná ocel opatřená práškovým plastem nevykazuje během doby životnosti žádné úbytky povlaku.

 

Při nižších finančních nákladech zabezpečí lakování práškovým polyesterem minimálně stejné hodnoty korozní odolnosti jako žárové zinkování ponorem.

Nerezová ocel – jediný materiál, který nepotřebuje další povrchovou úpravu a je korozně velmi odolný již svými vlastnostmi z výroby. Chromniklová austenitická ocel má vynikající odolnost zvláště proti atmosférické a půdní korozi. Kopos nabízí i tuto variantu materiálu kabelových žlabů. Při specifikaci požadavků zákazníků je nutné stanovit třídu nerezové oceli. Nejběžněji používaná je třída nerezové oceli podle tzv. AISI (American Iron and Steel Institute) INOX 304 nebo INOX 316.

 

 

Další informace mohou zájemci získat na webových stránkách společnosti: http://www.kopos.cz