Poučili jsme se? (1. část)

Poučili jsme se? (1. část)

Ing. Miloslav Kočí,
bývalý vedoucí inspektor státního odborného dozoru

Mění se měřítka lidských hodnot? Mění se stav techniky? Je příznivější pracovní prostředí a pracovní podmínky? Nebo jsme se jen poučili? K těmto otázkám vybízí sledování vývoje smrtelné pracovní úrazovosti na elektrických zařízeních. Smrtelné pracovní úrazy způsobené elektrickým proudem dosáhly v roce 1993 hrozivého počtu. Dvacet mrtvých na elektrických zařízeních představovalo v tomto roce více než osm procent všech smrtelných pracovních úrazů. Časopis Elektro zveřejnil v období 1995 až 1996 na toto téma několik článků. S odstupem deseti let se k této problematice opět vracíme.

1. Skupiny smrtelných úrazů elektrickým proudem

Podle toho, na jakých elektrických zařízeních (EZ) k smrtelným pracovním úrazům elektrickým proudem (SÚE) došlo, lze stanovit typické skupiny úrazů (tab. 1). Přitom je vhodné přihlédnout i k elektrotechnické kvalifikaci postižených. Touto kvalifikací je myšleno, zda postižený má, či nemá elektrotechnické vzdělání (vyučen, střední škola, vysoká škola oboru elektro). Za sledované období (1993 až 2005) došlo v ČR ke sto čtyřiceti devíti SÚE. Ani toto rozdělení však není vždy jednoznačné. Na elektrickém trakčním vedení, které patří do kategorie zařízení vysokého napětí, rovněž pracují kvalifikovaní pracovníci. Vzhledem k poněkud zvláštnímu charakteru této činnosti a s ohledem na to, že většinu úrazů zde utrpěli pracovníci bez elektrotechnické kvalifikace, bylo přikročeno k rozdělení uvedenému v tab. 1. V dalším textu jsou popsány příklady několika typických úrazů z každé skupiny.

1.1 Práce kvalifikovaných pracovníků na vn
Nejvíce úrazů se přihodilo pracovníkům s elektrotechnickou kvalifikací na EZ vysokého napětí (vn) a velmi vysokého napětí (vvn). Ukazuje se, že chybovat na těchto zařízeních se rozhodně nevyplácí. Nevyplácí se spěch, nevyplácí se iniciativa bez rozmyslu, nevyplácí se podcenění přípravy práce.

1.1.1 Iniciativa s katastrofálními následky
Pětičlenná pracovní skupina vykonávala na základě příkazu B^*) údržbu kobky rozvodny vn, tj. vypínače vn, vývodového odpojovače, ovládací skříně a přístrojových transformátorů.Po ukončení prací bylo pracoviště odjištěno a s dispečerem bylo dohodnuto, že se zařízení po vykonané údržbě vyzkouší. Vedoucí práce řídil ovládání z ovládací skříně mimo prostor rozvodny. Pracovníky rozmístil tak, aby mohli sledovat funkci jednotlivých částí EZ. Poté zařízení opakovaně zapnul a vypnul. Vypínač pracoval bez závad. Při ovládání vývodového odpojovače hlásil jeden z pracovníků, že nefunguje signalizace odpojovače v dozorně. Vedoucí práce nechal zkontrolovat žárovku signalizace, ale ta byla funkční. Po chvíli uslyšel vedoucí práce ránu. V prostoru vývodových odpojovačů byla tma a hustý dým. Po zapnutí odsávání objevil u vstupu do kobky jednoho z pracovníků ležícího na zemi a hořícího.

Přestože byly všechny kobky uzavřeny a přede dveřmi byl natažen bezpečnostní červený pás jako zábrana, chtěl jeden z postižených pracovníků odstranit závadu na odpojovači, na kterém předtím vykonával údržbu. Pravděpodobně si však popletl kobky a vstoupil do sousední kobky, která byla pod napětím (vn). Zámky zábran bylo možné uvolnit prsty bez použití nástroje, ale v každém případě musel při vstupu odstranit plastový pás. U sebe měl jen šroubovák, a když se sklonil k paketovému přepínači, došlo k přeskoku napětí 22 kV a následnému vytažení elektrického oblouku, který ho zasáhl a zapálil – tento pracovník zemřel na místě. Ve stejném okamžiku přicházel ke kobce druhý pracovník, který byl elektrickým obloukem rovněž popálen a pokoušel se utéct. Ten byl nalezen jako první. Utrpěl rozsáhlé těžké popáleniny, včetně popálení dýchacích cest – tento pracovník zemřel na následky popálenin po čtrnácti dnech.

Příčinou smrtelných úrazů bylo nesprávné chování postižených v rozporu s příkazem B.

Ze strany organizace byla porušena ustanovení:

• § 133 odst. 1 e), f) zákoníku práce (ZP) v návaznosti na § 12 vyhl. č. 50/1978 Sb., protože jeden z pracovníků nebyl proškolen a seznámen s Řádem preventivní údržby, druhý se nezúčastnil školení k normám řady 33,
• ČSN 34 3100 čl. 106, 184, protože kontrolou dalších příkazů B bylo zjištěno, že do příkazu nejsou zaznamenávány všechny úkony v rámci preventivní údržby a zkoušky zařízení nejsou vykonávány na zajištěném pracovišti.

Ze strany postižených bylo porušeno ustanovení:

• § 135 odst. 4 písm. c), d) ZP, protože nedbal o svou bezpečnost a vstoupil na nezajištěné pracoviště, přičemž odstranil zábrany, nepracoval podle příkazu B, nevypnul, nevyzkoušel přítomnost napětí podle ČSN 34 3100 čl. 66, 67, 81, 82, ČSN 34 3104 čl. 7,
• § 135 odst. 4 písm. c) ZP, protože porušil pokyny zaměstnavatele tím, že se vzdálil z určeného stanoviště.

1.1.2 Zapomnětlivost, nebo podcenění situace?
K úrazu došlo v budově rozvodny 110/22 kV. Rozvodna 22 kV se nachází v prvním poschodí. V hale jsou ve čtyřech řadách instalovány jednotlivé kobky. Mezi těmito kobkami jsou tři podélné chodby o šířce 1,5 m. Prostřední chodba vede mezi řadou kobek označených čísly 1 až 28, přičemž po jedné straně chodby jsou uváděna sudá čísla, po druhé straně chodby lichá. Každá kobka se skládá z rozvodné skříně o výšce 2 m, která je zakryta dveřmi a opatřena ovládacími prvky. Horní část kobky nad nosnou konstrukcí je nekrytá a obsahuje odpojovač včetně izolátorů a vodičů.

Pro práce na výměně odpojovačů a ochran v kobkách č. 10, 14, 16 a 18 v rozvodně 22 kV byly vystaveny příkazy B; tato pracoviště byla vypnuta a zajištěna. Kobka č. 12 byla pod napětím. Po vizuální kontrole vypnutého stavu odpojovačů, vyzkoušení beznapěťového stavu zařízení a osazení zkratovacích soustav, jakož i zabezpečení a označení pracovních míst bezpečnostními tabulkami byla pracoviště předána pracovníkům dodavatele. Práce byly vykonávány do čtvrtka do osmnácti hodin, kdy byly přerušeny. Příslušná zařízení byla ponechána ve vypnutém a zajištěném stavu.

Práce pokračovaly v pondělí. Vedoucí práce zkontroloval vypnutý stav a zajištění pracovišť, což stvrdil svým podpisem v příkazu B v 8 h 45 min. Vedoucí práce měl pracovat sám a vyměňovat vadné návlačky vodičů silových a ovládacích kabelů u elektrických pohonů umístěných v horní části kobek č. 14, 16 a 18.

V inkriminované době pracoval postižený v horní části kobky č. 14. Druhý pracovník pracoval v sehnuté poloze v dolní části kobky č. 14 a další byl na odchodu z pracoviště pro materiál potřebný k montáži. Asi v 10 h 15 min se ozvala rána a objevil se silný záblesk. Pracovníka v dolní části kobky zasypaly jiskry, a když pohlédl nahoru, spatřil postiženého bezvládně viset v kobce č. 12 hlavou směrem do uličky, s nohama zaklíněnýma v horní části kobky č. 12. Postižený pravděpodobně chtěl přelézt horem z kobky č. 14 přes kobku č. 12 do kobky č. 10.

Druzí dva pracovníci sundali postiženého z konstrukce kobky a položili ho na zem mimo ohrožený prostor. Jeden z nich zůstal u postiženého, druhý šel zavolat rychlou záchrannou službu, která postiženého odvezla do nemocnice, kde na následky úrazu (popálenin třetího a čtvrtého stupně v rozsahu 98 % povrchu těla) zemřel.

Příčinou pracovního úrazu bylo nebezpečné jednání postiženého v rozporu s předpisy.

Postižený při své činnosti porušil ustanovení:

• 135 odst. 4 písm. c) ZP tím, že vstoupil do kobky č. 12, která byla pod napětím, přestože s touto skutečností byl seznámen a seznámení potvrdil svým podpisem v příkazu B, čímž nedodržel právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a neřídil se zásadami bezpečného chování na pracovišti,
• 135 odst. 4, písm. d) ZP tím, že při práci nepoužil přidělené osobní pracovní ochranné prostředky – předepsanou pracovní obuv.

1.1.3 Spěch?
V neděli se službu konající pracovník (vedoucí práce) rozhodl, že odstraní nahlášenou poruchu z předchozího dne v transformovně 22/0,4 kV. O spolupráci telefonicky požádal postiženého, který souhlasil. Okolo šestnácté hodiny ho vyzvedl doma a společně odjeli na místo nahlášené poruchy. Tam se dostavili asi v 16:30.

Poté vedoucí práce sundal z auta malý žebřík a postižený si vzal ochranný postroj, zkoušečku nízkého napětí (nn) a šel vykonat měření do rozváděče nn v transformovně. Zjistil, že jedna fáze nepřevádí ze strany vn. Vedoucí práce rozhodl, že zkontrolují pojistky na straně vn. Postiženému sdělil, že se má připravit a vyčkat, až vypne úsekový odpínač, který byl vzdálen asi 50 m od transformovny. Když vedoucí cestou k úsekovému odpínači uslyšel sršení, rozběhl se a vypnul úsekový odpínač. Poté, co se vrátil k transformovně, viděl postiženého, jak leží přes konzolu na transformovně. Okamžitě zavolal pomoc. Po příjezdu hasičského záchranného sboru (HZS) byl postižený spuštěn za postroj na zem a byla mu poskytnuta první pomoc. Následně byl odvezen do nemocnice, kde však smrtelnému zranění podlehl.

Práce byly vykonávány bez vystavení příkazu B podle pracovního postupu Výměna pojistek vn a přestavení odbočky transformátoru na základě místního pracovního bezpečnostního předpisu podle ČSN 34 3101 čl. 37 a ČSN 34 3100 čl. 76 písm. c). S výše uvedenými předpisy jsou pracovníci pravidelně jednou za tři roky seznamováni a z jeho znalosti přezkušováni.

Příčinou pracovního úrazu bylo porušení pracovní kázně postiženým.

Ze strany postiženého bylo porušeno ustanovení:

• § 135 odst. 4 písm. c), d) ZP tím, že svým jednáním při práci na EZ vn nesplnil požadavek bezpečnostního předpisu (alespoň na úrovni čl. 37 ČSN 34 3101) tím, že při zajišťování pracoviště nepostupoval podle místních pracovních a bezpečnostních předpisů,
• § 135 odst. 4 písm. c) ZP tím, že svým jednáním při zajišťování pracoviště ohrozil svoji bezpečnost a zdraví a nesplnil požadavek bezpečnostního předpisu (alespoň na úrovni čl. 82 písm. a), a čl. 91 ČSN 34 3100), neboť nepočkal, až vedoucí práce vypne a odpojí úsekový odpínač vn, a zejména si před vlastní prací a přiblížení se k živým částem neověřil spolehlivým a bezpečným způsobem (např. vhodnou zkoušečkou), že část zařízení, na němž se má pracovat, je na všech pólech, fázích a přívodech bez napětí.

1.2 Práce kvalifikovaných pracovníků na nn
Nebezpečí úrazu elektrickým proudem na zařízeních nn je ze strany elektrikářů podceňováno. Důsledky scestné filozofie některých elektromontérů, že „brát si pro práci na živých částech EZ ochranné pomůcky je nedůstojné pořádného elektrikáře„, jsou uvedeny v následujících odstavcích.

1.2.1 Je to moje práce
Postižený šel po předběžné ústní dohodě s majitelem farmy upravit měření a jištění vývodu z rozvodny nn v transformovně, která napájela středisko farmy. Za pomocníka pro zámečnické práce mu byl přidělen zaměstnanec farmy. Pracovat začali ve druhém poli rozváděče, které bylo bez napětí až na vývod pro středisko. Transformátor, původně napájející rozváděč, byl demontován a odpojovač v prvním poli rozepnut. Vývod pro středisko, který se nacházel v dolní části rozváděčové skříně, byl provizorně propojen kabelem 4 × 70 mm² z vedlejšího rozváděče neupevněnými svorkami. Spojovací svorky byly velmi nedokonale omotány kobercovou páskou, neboť minimálně na dvou místech zůstaly částečně nezakryté živé části. V blízkosti spojů byla na žilách kabelu umístěna samolepicí výstražná tabulka s výstražným bleskem a nápisem POZOR.

Když postižený otevřel skříň, všiml si pomocník omotaných svorek a výstražného označení. Upozornil postiženého, že kabel je pod napětím. Ten mu odvětil, že o tom ví a že je to jeho práce. Pomocník pak podle pokynu postiženého rozebíral sběrnici jako součást úprav v druhém poli rozváděče. Postižený mezitím připojoval zásuvku 230 V pro připojení elektrického nářadí a pak se přesunul k poli rozváděče, kde vykonával úpravy. Pomocník mu chvíli nevěnoval pozornost. Po ohlédnutí se uviděl postiženého, jak sedí v podřepu, drží oběma rukama konce kabelu a třese se. Když postižený nereagoval na jeho dotaz, kde zařízení vypnout, uchopil vypínací tyč, která byla opřena v rohu rozvodny, a s její pomocí odtrhl pravou ruku postiženého od živé části. Postižený potom odpadl od rozváděčové skříně. Pomocník uložil postiženého na záda, podložil mu hlavu a začal s oživovacími pokusy. Po chvíli si uvědomil, že má mobilní telefon, a pokusil se zavolat pomoc. Uvnitř rozvodny však nebyl signál, proto vyběhl ven, odkud viděl, že se v blízkosti pohybují lidé. Křikl na ně, aby telefonovali pro záchranku. Majitel farmy ji zavolal a pomocník pokračoval v poskytování první pomoc. Oživit postiženého se však již nepodařilo ani jemu, ani přivolanému lékaři.

Obr. 1. Nebezpečí číhá všude (ilustrační foto)

Postižený si pravděpodobně chtěl upravit polohu žil kabelu. Uchopil je však v místě nedokonale omotaných spojovacích svorek izolační páskou, a dotkl se tak nezakrytých živých částí. Tím došlo k průchodu elektrického proudu tělem postiženého mezi rukama i proti kostře rozváděče se smrtelnými následky.

Postižený podnikal jako fyzická osoba bez zaměstnanců. Předmětem podnikání byly montáž, opravy a revize vyhrazených elektrických zařízení (VEZ). Měl ověřenu odbornou způsobilost k revizím EZ a vlastnil osvědčení revizního technika (RT).

Příčinou úrazu byla vlastní neopatrnost postiženého.

Ze strany postiženého bylo porušeno ustanovení:

• § 135 odst. 4 písm. c) ZP, neboť jako pracovník s dostatečnou elektrotechnickou kvalifikací musel požadavky k zajištění bezpečnosti práce pro práce na EZ znát,
• § 194 odst. 3 vyhl. č. 48/1978 Sb., protože provizorně připojil vývod pro středisko neupevněnými svorkami,
• ČSN 34 3100 čl. 142, 144, protože si nepočínal s dostatečnou soustředěností a rozvážností, vykonával práce na EZ nn, jehož živé části byly nedostatečně chráněny izolací, přičemž sám nedostatečně izoloval spojovací svorky; měl tedy k těmto pracím přistupovat jako k práci na živých částech pod napětím, nebo zařízení vypnout a zajistit.

1.2.2 Uviděl svou smrt
Pětičlenná skupina pracovníků měla uložit a připojit přívodní kabel pro část provozu. Nejprve ukládali kabel na jeřábové dráze. Poté vedoucí práce poslal tři pracovníky ke skříňovému rozváděči nn ověřit, zda je kabel dostatečně dlouhý, a zjistit, jak ho zatáhnout do rozváděče. Všichni věděli, že rozváděč je pod napětím. Na vlastní manipulaci s kabelem a jeho připojení se měl rozváděč na co možná nejkratší dobu vypnout. Jeden z pracovníků svítil ze zadní části baterkou do kabelového prostoru pod rozváděčem. Postižený otevřel dveře jednoho pole rozváděče a snažil se zahlédnout světlo. Vzájemně komunikovali. Když se postižený po chvíli odmlčel, šli se pracovníci ze zadní části rozváděče podívat dopředu. Zde uviděli postiženého klečet zhrouceného do otevřeného pole rozváděče. Postižený se hlavou dotýkal nožových pojistek pod napětím. Po vyproštění se ho pokusili oživit, v těchto pokusech pokračoval i přivolaný lékař, ale marně.

Příčinou pracovního úrazu byla neopatrnost postiženého.

Postižený porušil ustanovení:

• § 135 odst. 4 písm. c) ZP v návaznosti na ČSN 34 3100 čl. 162, protože při činnosti v blízkosti EZ nn nedbal na dodržení bezpečné vzdálenosti a neřídil se předpisem, se kterým byl seznámen.

1.3 Práce na vrchním venkovním vedení nn
Práce na vrchním venkovním vedení nn je specifická činnost. Kromě rizika úrazu elektrickým proudem je zde i riziko pádu z výšky. Na sloupech je umístěno energetické vedení, někdy i několik přípojek, a veřejné osvětlení. Poloha pracovníka na žebříku nebo plošině není vždy ideálně stabilní. Práce se zpravidla vykonávají za teplého počasí, a tak „Proč mít na sobě upnutý pracovní oděv? Vždyť stačí jen krátké kalhoty, tričko a k tomu sandály.„

1.3.1 Neustrojený na kovovém žebříku
Pracovník stál v krátkých kalhotách na hliníkovém žebříku opřeném o sloup a ve výšce 7,5 m montoval elektrické přípojky pro rodinný domek. Vedení realizované izolovaným kabelem AES bylo pod napětím. Postižený si připravoval svorky AS na kabel. Svorky utahoval neizolovaným momentovým klíčem. Podle příkazu měl připojení uskutečnit až po vypnutí vedení. Byl nalezen visící na bezpečnostním pásu na sloupu. Přes oživovací pokusy zemřel na místě.

Postižený porušil ustanovení:

• § 135 odst. 4 písm. d) ZP tím, že přes zákaz pracoval v dotyku s živými částmi na venkovním kabelovém vedení pod napětím,

• ČSN 34 3101 čl. 7 v tom, že na kovovém žebříku pracoval na venkovním vedení nedostatečně oblečen, bez osobních ochranných prostředků a izolovaných pracovních pomůcek.

1.3.2 Připojování veřejného osvětlení
V obci se mělo rekonstruovat veřejné osvětlení. Výběrové řízení vyhrál podnikatel. Ten pak s postiženým sjednal písemnou smlouvu o dílo na realizaci a dodávku veřejného osvětlení. Postižený nato uzavřel ústní smlouvu s dalším elektrikářem (kolegou) na výpomoc při vykonávání rekonstrukce. Další ústní dohodu uzavřel s majitelem výsuvného žebříku na vozidle Robur.

Osudného dne odjel postižený spolu s kolegou do obce, kde již tři týdny pracovali na rekonstrukci a výměně venkovního osvětlení obce. Toho dne měli vyměnit a napojit rozváděč elektroměrové skříně a hlavní domovní skříň na sloupu. V horní části sloupu byly v řadě vedle sebe vedeny tři holé fázové vodiče a ochranný vodič PEN venkovního rozvodu nn rozvodné sítě. Pod nimi byla umístěna spínací fáze venkovního osvětlení. Pod spínací fází venkovního osvětlení byla dvojice holých vodičů místního rozhlasu. Dále byla ze sloupu vyvedena třífázová přípojka holými vodiči k domku přes komunikaci.

V průběhu dopoledne přijel i majitel se žebříkem na vozidle Robur. Oba elektrikáři už pracovali na místě. Podle pokynů elektrikářů vysunul řidič žebřík, vysunutím podpěr stabilizoval vozidlo a konec žebříku opřel o sloup. Postižený při prvním výstupu na žebřík použil dielektrické rukavice a odizoloval přívodní kabel do rozváděče. Přitom již omotal vodič barvy zelenožluté a jedné fáze z přívodního kabelu okolo holých vodičů PEN a jedné fáze veřejné sítě jako přípravu na sesvorkování. Poté slezl ze žebříku dolů. Kolegovi pomohl namontovat hlavní domovní skříň.

Obr. 2. Nechme odborníkům, co jejich jest (ilustrační foto)

Při druhém výstupu na žebřík postižený dielektrické rukavice již neměl. Kolega požádal postiženého, aby mu hodil dolů elektrikářský nůž na odizolování vodičů. Při házení sjel nůž po živém plotě na druhou stranu do zahrady. Kolega na něj nedosáhl a požádal spolupracovníka, aby pro něj zašel. Souběžně s tím se podíval na postiženého s poznámkou, že kdyby to chtěl takto hodit záměrně, tak to nedokáže. Postižený se této poznámce zasmál a dál už mu nikdo nevěnoval pozornost.

S největší pravděpodobností se postižený na žebříku otáčel, ztratil rovnováhu nebo uklouzl a ve snaze se zachytit, podvědomě se holou levou rukou chytil fáze přípojky nn a pravou rukou žebříku. Že se něco stalo, si všiml majitel žebříku, který na to upozornil kolegu. Ten se nejprve rozběhl k rozváděči energetiky, ale asi po deseti metrech si uvědomil, že nemá klíče, a tak se vracel zpět. To už se postižený schoulil na žebřík a ruce mu volně visely podél těla. Řidič s kolegou zastavili okoloprojíždějící nákladní automobil. Spolu se dvěma dalšími pomocníky z nákladního auta snesli postiženého ze žebříku, začali mu poskytovat první pomoc a zavolali záchrannou službu. Oživit postiženého se nepodařilo ani lékaři záchranné služby. Těsně před smrtí požil postižený blíže nespecifikované množství alkoholu, neboť, podle znaleckého posudku, měl v krvi 1,22 g/kg etanolu.

Příčinou pracovního úrazu bylo chybějící nebo nedostatečné ochranná zařízení a zajištění, nepoužívání OOPP a nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu.

Ze strany postiženého bylo porušeno ustanovení:

• § 132a odst. 1, 3, 4 ZP tím, že nevytvořil podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, nevyhledal možná rizika ohrožení a nepřijal opatření k omezení jejich působnosti, protože před zahájením práce na venkovním osvětlení nevyhodnotil elektrické riziko tak, aby bylo stanoveno, jakým způsobem bude práce vykonávána a jaká opatření musí být pro zajištění bezpečnosti učiněna podle čl. 4.1 ČSN EN 50110-1 ed. 2,

• nestanovil pracovní postup podle čl. 6.1 ČSN EN 50110-1 ed. 2 pro přípravu konce kabelu k zapojení na sloupech nn v blízkosti zařízení pod napětím s přihlédnutím k ustanovení čl. 6.4.1.2 ČSN EN 50110-1 ed. 2, neboť nebyl zvolen způsob zajištění živých částí přípojky k domu krytem, přepážkou, zábranou nebo izolačním zakrytím, popř. zvolena ochrana dodržením bezpečné vzdálenosti.

Ze strany všech tří zúčastněných zaměstnavatelů, kteří jsou fyzickou osobou a sami též vykonávají pracovní činnost, bylo porušeno ustanovení:

• § 132 odst. 4 ZP, protože při plnění úkolů na jednom pracovišti při rekonstrukci a opravě venkovního osvětlení se navzájem písemně neinformovali o rizicích.

1.4 Práce se šňůrami a elektrickými spotřebiči
Ani dnes se nelze vyhnout situaci, kdy se práce vykonávají s nářadím nebo spotřebičem třídy I připojeným šňůrou (často přes jeden nebo i více prodlužovacích kabelů). S elektrickými zařízeními zpravidla pracují osoby bez elektrotechnické kvalifikace. Zhotovit nebo opravit tzv. prodlužovačku „umí přece každý – stačí dvě žíly, fáze nalevo, ochranný vodič na kolík, propojit s pravou zdířkou zásuvky a je hotovo, vždyť to každý zná!„ A na malér je zaděláno.

1.4.1 Dvoužilový prodlužovací kabel
Postižený stál na hliníkovém žebříku ve výšce asi 1 m a pomocí polyfuzní nahřívačky (nářadí třídy I) navařoval na plastové potrubí konzolu. Po přesunu na další místo mu spolupracovník podal nahřívačku. Při práci postižený v důsledku zásahu elektrickým proudem náhle začal padat ze žebříku a zůstal na něm za zaklíněnou nohu viset. Přes poskytnutou první pomoc zemřel.

Příčinou úrazu bylo, že nahřívačka byla připojena dvoužilovým prodlužovacím kabelem, vypůjčeným od druhé firmy.

V souvislost s úrazem bylo zaměstnavatelem porušeno ustanovení:

• § 133 odst. 1 písm. b) ZP, protože postiženého nevybavil řádným prodlužovacím kabelem, a tím provozoval EZ tř. I v rozporu s předpisy o bezpečnosti práce, zejména vyhl. č. 48/1982 Sb. § 199 písm. b),

• § 7 vyhl. č. 48/1982 Sb. v návaznosti na ČSN 33 1610 čl. 5.1, 7.1, 7.2, protože nezajišťoval pravidelné revize elektrických spotřebičů.

Majitelem dvoužilového kabelu bylo porušeno ustanovení:

• § 194 odst. 1 vyhl. č. 48/1982 Sb., protože uvedl do provozu prodlužovací kabel, který nebyl odborně vyzkoušen,

• § 199 písm. b) vyhl. č. 48/1982 Sb. tím, že provozoval prodlužovací kabel, který nezajišťovala ochranu před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí na něm připojeného EZ.

1.4.2 Prodlužovací šňůra vydrží všechno
V sobotu ve 14:00 postižený zootechnik (a zároveň bezpečnostní technik) společně s opravářem vykonávali opravu vynášecího dopravníku hnoje u kravína. Nejprve opravili dolní část dopravníku. Poté chtěli opravovat jeho horní část. Měli zapojenu rozbrušovačku do zásuvky 230 V na zadní venkovní zdi kravína přes prodlužovací kabel. Postižený okolo patnácté hodiny vylezl na vlečný vůz s hnojem a začal řezat šroub v horní části vynášecího dopravníku.

V té době odešel opravář do dílen pro náhradní díl, kterým měla být nahrazena opotřebovaná část vynášecího dopravníku. Když se asi po deseti minutách vrátil, našel postiženého ležet v hnoji na vleku bez známek života. Opravář vylezl na vlek a snažil se postiženého oživit. Když se mu to nedařilo, běžel do kravína pro krmičky, aby mu šly pomoci a zavolaly lékaře, policii a funkcionáře družstva. Přivolaný lékař zavedl resuscitaci, včetně elektrických šoků, ale vše bylo marné.

Příčinou úrazu byl prodlužovaní kabel, který měl u koncovek pouze pracovní izolaci vodičů. Vidlice ani zásuvka neměly dostatečné krytí pro venkovní prostředí a kabel měl porušenou izolaci, která byla v těchto místech omotána červenou páskou na koberce. Prodlužovací kabel ležel na vleku v močůvce, kterou se napětí 230 V přeneslo na kovové části vleku. Při uchopení uzemněné části dopravníku se přes postiženého uzavřel obvod poruchového proudu.

Postižený porušil ustanovení:

• § 135 odst. 4 písm. d) ZP tím, že použil nevyhovující prodlužovací kabel pro napojení rozbrušovačky ve venkovním prostředí; to, že použitý kabel nemá dostatečné krytí pro venkovní prostředí (minimálně IP43 u koncovek), mělo být postiženému známo s ohledem na skutečnost, že zastával funkci bezpečnostního technika; použitím prodlužovacího kabelu nebyly dodrženy požadavky normy ČSN 33 2000-5-51 tab. 51 ANK a ČSN 34 0350 § 3503,

• § 135 odst. 4 písm c) ZP tím, že použil vadný přívodní kabel s poškozenou izolací, nedodržel ustanovení ČSN 34 3108 čl. 15 a ČSN 34 0350 § 3502.

Zaměstnavatel porušil ustanovení:

• § 134a odst. 1 písm. c) ZP tím, že nevykonával pravidelné revize ručního nářadí ve stanovených termínech, které jsou uvedeny v ČSN 33 1600, a z tohoto důvodu zřejmě nebyl vadný prodlužovací kabel použitý u rozbrušovačky ihned vyřazen z provozu, popř. vyměněn za bezpečný,

• § 132a odst. 1 ZP tím, že v družstvu byl používán ve venkovním prostředí prodlužovací kabel, který neodpovídá krytím, izolací a celkovou konstrukcí požadavkům ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.1.N1 a dále ČSN 33 2000-5-51 tab. 51 ANK, ČSN 34 0350 § 3503,

• § 134a odst. 1 písm. a) ZP tím, že ochrana před nebezpečným dotykem použité venkovní zásuvky 230 V na zadní straně kravína byla nevyhovující, protože tato zásuvka nebyla chráněna proudovým chráničem s reziduálním proudem max. 30 mA, jak požaduje ČSN 33 2000-4-47 čl. 421.2.3.

(pozn. red.: Ve 2. části článku budou mj. uvedeny přehledné statistiky SÚE
za období 1993 až 2005 podle nejrůznějších kritérií, jako např. věku, roční či denní doby aj.)

^*) Příkaz B („B“ značí bezpečnost) – písemný podklad o nařízeních technických a organizačních opatření k zajištění bezpečnosti osob při práci na EZ nebo v jeho blízkosti podle již zrušené normy ČSN 34 3100