Pasivní domy na Stavebních veletrzích Brno 2009

Poslední listopadový týden 2008 proběhla v Brně významná ekologická akce, první vyvrcholení procesu, který by měl postupně vést k ekologizaci života u nás. Jednalo se o vyhlášení výsledků soutěže Energy Globe Award (EGA), přezdívané Ekologický Oskar. Řada nominací z finálových osmnácti se týkala tepla a jeho úspory v budovách.

 

Jeden z nominovaných projektů na letošní EGA je REP HOUSE, energeticky pasivní rodinný dům v Moravanech u Brna. Další energeticky úsporný obchod v Žatci byl nominovaný pro větší tepelné izolace obálky budovy, noční vychlazování objektu venkovním vzduchem nebo využívání odpadního tepla z chlazení potravin na přípravu teplé vody, výrobu teplé vody solárními kolektory, použití moderní vytápěcí techniky (kondenzační kotel) či instalaci vstupních zákaznických dveří omezujících tepelné ztráty větráním. Ani jedna z položek uvedených ve zdůvodnění nominace nechybí mezi exponáty či tématy IBF (International Building Fair, mezinárodní stavební veletrh) přinejmenším poslední desetiletí a další stovky různých řešení jednotlivých komponent, které jsou pro pasivní stavby nezbytné, bylo možno nalézt doslova v každé třetí expozici IBF Brno 2008. Tím spíše se v duchu úspor energií ponesou celé mezinárodní Stavební veletrhy v Brně v roce 2009, v roce českého předsednictví EU.

 

Majitele a provozovatele budov o celkové podlahové ploše nad tisíc metrů čtverečních čeká řada povinností v souvislosti se zákonem č. 177/2006 Sb., o hospodaření energií. Přináší totiž zásadní změny v energetické náročnosti budov. Vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (viz http://www.tzb-info.cz/). „Například jde o paragraf 6 o účinnosti užití energie, kde je od 1. ledna 2007 novou povinností vlastníka nebo provozovatele kotlů a klimatizačních systémů zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti,“ vysvětluje Jiří Šála, autorizovaný inženýr a soudní znalec v oboru stavebnictví. Povinnost kontrol větších klimatizačních systémů má pak účinnost k 1. lednu 2009. „Nejdůležitější změnou je pak nový paragraf 6a o energetické náročnosti budov. Od 1. ledna 2009 musí být prokazatelně realizována opatření v oblasti snižování energetické náročnosti prakticky u všech nových budov a větších změn existujících budov,“ dodává Šála.

 

Existující budovy mohou být také rekonstruovány na nízkoenergetické nebo jim blízké. Náklady jsou sice vyšší než u novostaveb, avšak úspora energie je zejména u hůře tepelně chráněných starších budov také výrazně vyšší. Při očekávaném budoucím nedostatku klasických energií a s tím spojeném růstu jejich cen nabývá aktuálnosti heslo, které razí odborníci: „Investujte v korunách a budete šetřit v eurech.“

 

Povinnost prokazovat energetickou náročnost platí i u těch již stojících budov, u nichž se změní vlastník nebo nájemce. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a dodržení předepsaných ukazatelů. Těmi jsou např. tepelně- a světelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov nebo vlastnosti a způsob provozu technických zařízení. Kromě vytápění se do hodnocení energetické náročnosti budov nově zahrnují i energie na chlazení a klimatizaci, na ohřev teplé vody a na umělé osvětlení. Splnění požadavků se dokládá průkazem energetické náročnosti budovy. Bude ho tvořit protokol prokazující energetickou náročnost budovy. Grafické vyjádření energetické náročnosti budovy (energetický štítek) nesmí být starší deseti let a je povinný nejen při výstavbě nových budov, ale i při jejich větších změnách nebo při prodeji či nájmu budov nebo jejich částí.

 

Energetický štítek budovy se nijak zásadně neliší od energetického štítku spotřebičů. Správná volba energeticky méně náročného domu ovšem dokáže zajistit úspory v řádu desítek tisíc korun za rok. Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měly sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií. Oba doklady umožňují porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelnětechnických a energetických vlastností, a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění (hodnotí se v přepočtu na čtvereční metr).

 

Oba dokumenty by měli zpracovávat odborníci v oblasti energetiky budov, aby výpočty respektovaly české i evropské vyhlášky a normy.

 

Právě téma energetických auditů budov bude jedním z témat doprovodného programu Stavebních veletrhů Brno, které se konají 21. až 25. dubna 2009. Mnohé semináře a přednášky špičkových odborníků jsou buď za symbolickou částku, nebo i zcela zdarma, jak je na těchto veletrzích zvykem.
[Tiskové materiály BVV.]