Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe – Koupelny
 |
| elektrotechnická praxe Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe – Koupelny redakce ELEKTRO, Ing. Michal Kříž, IN-El s. r. o., www.iisel.com otázka 1 Provedení elektroinstalace v koupelně a) Je nutné při zřizování doplňujícího pospojování k němu připojit i kovové vodovodní baterie? odpověď 1 ad a) Jestliže jsou kovové vodovodní baterie připojeny na potrubí z plastu, není zapotřebí je připojovat k doplňujícímu pospojování. Kovové vodovodní baterie připojené na potrubí z plastu se nepovažují za kovové předměty náchylné k přivedení potenciálu (obdobně jako kovové koupací a kovové sprchové vany uložené izolovaně od stavebních a jiných vodivých předmětů, které by samy mohly přivést potenciál – viz čl. 701.413.1.6.1 ČSN 33 2000-7-701). ad b) Přestože norma se k uvedené otázce přímo nevyjadřuje, je účelné v případě, kdy je část stoupacího kovového potrubí nahrazena potrubím z plastu, nevodivou část potrubí překlenout vodivým spojem (obdobně jako se dělá překlenutí vodoměru). Je to obdoba opatření, které se využívá při výměně části kovového potrubí nebo při práci na kovovém potrubí, kdy se toto potrubí přerušuje a kdy může nastat rozdíl potenciálů na rozpojených částech potrubí a v důsledku toho může dojít i k úrazu elektrickým proudem u pracovníka, který na potrubí pracuje. Kromě toho se uvedeným opatřením přispěje k lepšímu vyrovnání potenciálů v objektu. otázka 2 Umývárna ve škole odpověď 2 Není známa norma ČSN ani jiný, v současné době platný předpis nebo dokument, v nichž by byla konkrétní zmínka o používání zásuvek v umývárnách ve školách. Doporučujeme však, aby se elektrikáři řídili požadavky ČSN 33 2000-7-701, a to čl. 701.55 N1 na provedení elektrického zařízení v umývacím prostoru a čl. 701.53 N2, ve kterém se stanoví, že ve školních učebnách se zásuvky nesmějí umísťovat od umývacího prostoru blíže než 1,5 m. Ačkoliv umývárna není učebna, je možné v ní předpokládat stejné nebezpečí ostřiku zásuvek vodou z umývadel jako v učebně. otázka 3 Svítidlo v umývacím prostoru Znamená, nebo neznamená tato formulace svítidlo s dvojitou izolací, tedy třídy ochrany II? odpověď 3 Po konzultaci se zpracovatelem normy Ing. Karlem Dvořáčkem (STÚ-E Praha) potvrzujeme, že ustanovení v čl. 701.55N1 ČSN 33 2000-7-701, ve kterém je stanoveno, že všechny vnější části svítidla, která jsou níže než 2,5 m nad podlahou, musí být z trvanlivého izolantu, neznamená, že takové svítidlo musí být svítidlem třídy II. otázka 4 Průtokový ohřívač na školním WC Je tedy možné nainstalovat nad umyvadlo na školním WC průtokový ohřívač, když podle ČSN 33 2000-7-701 u umyvadla ve školních učebnách nesmí být zásuvka blíže než 1,5 m? Bylo by možné zapojit průtokový ohřívač přímo, bez zásuvky? Zakazuje toto řešení článek některé ČSN? odpověď 4 Průtokový ohřívač, který je pro použití v umývacím prostoru výrobcem určen, může podle čl. 701.55 N1 ČSN 33 2000-7-701 být také v umývacím prostoru, tedy i nad umývadlem, umístěn. V případě, že bude ohřívač zapojen přímo, bez zásuvky, může být takto instalován i ve školních učebnách, kde se zásuvky nesmějí umísťovat blíže než 1,5 m od umývacího prostoru. Nic nebrání ani tomu, aby takto instalovaný průtokový ohřívač byl i nad umývadlem na školním WC. otázka 5 Zóny kolem odnímatelné sprchy odpověď 5 Zóny v prostorách s vanou nebo sprchou, které jsou určeny pro mytí anebo sprchování osob, jsou vymezeny v ČSN 33 2000-7-701. V prostoru se snímatelnou sprchou (tj. sprchou, jejíž hlavice není upevněna na jednom místě), ve kterém prostor sprchování není omezen vanou, jsou zóny vymezeny takto:
Kromě toho je zóna 2 nad zónou 1 a zóna 3 nad zónou 2 až do stropu nebo do výše 3 m, je-li strop vyšší. Protože je obtížné vymezit prostor, který zaujímá sprchující se osoba (což je vlastně vymezení zóny 1, popř. do 5 cm nad podlahou zóna 0), je tento prostor vymezen stěnami místnostmi a vnitřkem svislého válce, v jehož středu je místo upevnění sprchové hlavice (např. umístění baterie), jehož poloměr je roven délce hadice k zakončení sprchovací hlavice zvětšený o 60 cm. Jestliže při natažené hadici je vzdálenost od baterie ke konci sprchové hlavice 120 cm, má tento válec poloměr 180 cm. (Viz též Koupelny – místnosti s vanou nebo sprchou v kapitole vnitřní elektrické rozvody.) otázka 6 Zásuvky a svítidla v koupelnách
odpověď 6 ad 1. Zásuvka napájející pouze holicí strojek je domovní zásuvka (viz ČSN 35 4515 a ČSN IEC 884), která se však od běžných zásuvek liší tím, že je vhodná pouze pro zasunutí vidlic s kolíky jmenovitého průměru 4 mm (její kontaktní dutinky neumožňují zasunutí vidlice s kolíky jmenovitého průměru 4,8 mm pro proudy do 16 A). K tomu je třeba ještě upřesnit, že ČSN 33 2000-7-701 v uvedené souvislosti v článku 701.53 neuvádí termín „zásuvky pro holicí strojky„, ale termín „jednotky pro holicí strojky„, což jsou nejen zásuvky, ale především i příslušné transformátorky, které tyto zásuvky napájejí. Tyto jednotky včetně transformátorků musí vyhovovat příslušné normě (ČSN EN 61558-2-5, dříve též ČSN IEC 742, kapitola 2, oddíl 1). Uvedená jednotka musí být označena (norma uvádí stylizovanou neoholenou tvář s holicím strojkem). V hotelích se používá u zásuvky napájené z uvedeného transformátorku i nápis „Jen pro holicí strojek„. (Při připojení výkonnějšího spotřebiče, např. ponorné spirály, je zásuvka nefunkční.) ad 2. ČSN 33 2000-7-701 nepředepisuje zvláštní požadavky na vlastní provedení (krytí) zásuvky umístěné v zóně 3 s ohledem na výšku jejího umístění nad podlahou. (Předpokládá se obvyklý způsob montáže, tzn. ne k podlaze; je třeba pamatovat na vzdálenosti od umývacích prostorů.) ad 3. Na svítidla umístěná v zóně 3 nejsou z hlediska krytí ani provedení (nemusí být z izolantu) normou ČSN 33 2000-7-701 kladeny zvláštní požadavky (kromě těch, která svítidla musí běžně splňovat). Neživé části svítidel třídy ochrany I musí být spojeny s doplňujícím pospojováním. To je však zajištěno tím, že tyto neživé části jsou spojeny se samostatným ochranným vodičem (PE) přívodu, který je spojen s příslušnými cizími vodivými částmi, jak to předepisuje čl. 701.413.1.6.1. otázka 7 Výstražné tabulky v koupelnách Podle výkladu jiných odborníků je však nutné i v koupelně tyto výstražné tabulky i nadále používat, a to podle požadavku ČSN 33 2000-1-13N6.1 a 13N6.1.1 a rovněž podle ČSN 33 1310. Jaké je správné řešení? odpověď 7 Dnes již skutečně není nutné zmiňované tabulky v koupelnách provedených podle ČSN 33 2000-7-701 umísťovat. Tyto tabulky byly ve své době náhradou technického opatření (tj. zejména proudových chráničů), kterým je dnes v koupelnách bezpečnost z hlediska užívání elektrického zařízení již zajištěna. Proto v koupelnách provedených podle ČSN 33 2000-7-701, kde je provedeno uvedené technické bezpečnostní opatření, již zmiňované tabulky nemusí být. Tato skutečnost byla konzultována s Ing. Dvořáčkem, zpracovatelem ČSN 33 2000-7-701. otázka 8 Pospojování van, přemosťování plynoměrů Strany se také přou, zda mají být plynoměry překlenuty, když plynová trubka ústí do kuchyně a ne do koupelny. Strana A tvrdí, že by měl být plynoměr překlenut, přestože v žádné normě takové ustanovení nalezeno nebylo. Strany se též dohadují, když je (jako ve staré zástavbě) topení v koupelnách, má-li být ventil topení překlenut anebo nikoliv. Strana A tvrdí, že jestliže spoj splňuje přechodový odpor, tak nikoliv. Totéž se strana A domnívá v případě podpěr u plynoměrů. Jak se má posuzovat pospojení v koupelnách, když v koupelně není zásuvka, ale nikdo nezaručí, že si jí tam nájemce nenechá zavést, např. kvůli pračce? Občas se strana A dohaduje také s plynařskými firmami, že musí podle normy ČSN 33 2000-4-41 pospojit ve sklepech plyn s hlavním uzemněním a kovovým potrubím, pokud tam je, a s vedením na hlavní přípojnici. Požadavkem strany A na firmy též bývá, že v bytech u stoupacího vedení musejí firmy spojit plyn s hlavním lanem pospojení a že nesmějí použít plyn jako hlavní svod. Jak posoudíte přístup strany A Vy? odpověď 8 Kromě citace z ČSN 33 2000-7-701:1997, kterou uvádí strana A, ovšem stejná norma v poznámce k čl.701.413.1.6.1 uvádí, že kovové koupací vany, které jsou uloženy izolovaně od stavebních konstrukcí, se nepovažují za předměty náchylné k přivedení potenciálu. Jestliže je vodovod i odpad vany z plastu a vana není uložena přímo na vodivé stavební konstrukci, nepovažuje se vana za předmět náchylný k přivedení potenciálu, a tudíž se nemusí spojovat s místním doplňujícím pospojováním. Určité pochybnosti však mohou vnést úvahy o tom, jak dlouhý má být vodovod z plastu, aby zajistil dostatečné izolační oddělení od kovového vodovodu. Obvykle je za takové možno považovat plastové potrubí 3/4 palce délky 2 m. O sousedství různých zón se v daném případě neuvažuje. Co se týká přemosťování plynoměrů, zopakujme si k této otázce již poněkolikáté následující: I když v normě není ustanovení o přemostění plynoměrů, plynoměry by se měly přemosťovat podle stejných zásad jako vodoměry v případě, kdy by plynové potrubí bylo použito jako vodič pospojování. Pokud jde o posuzování pospojování v koupelnách, jestliže v koupelně není zásuvka, platí to, co je pro pospojování předepsáno v ČSN 33 2000-7-701:1997. Do místního doplňujícího pospojování musí být spojeny ochranné vodiče spojené s neživými částmi zařízení v zónách 1, 2 a 3 a předepsané vodivé části, i když v koupelně není zásuvka. Potenciály je totiž třeba vyrovnat, aby se na různé vodivé části nemohl odjinud přivést různý potenciál (např. i vodovodním potrubím a potrubím odpadu). Uvedené hledisko je třeba uplatňovat i při posuzování různých kovových částí, zda je nutné je do pospojování zahrnout. Jestliže je pospojováno např. již přívodní potrubí k některé kovové části a od jinud se na tuto část nemůže dostat potenciál než z pospojovaného přívodního potrubí, není třeba již provádět další pospojování a překlenování různých částí, o kterých by byly pochybnosti, zda jsou dostatečně vodivé. S názorem strany A na provedení hlavního pospojování a připojování plynových potrubí k němu souhlasíme. Nyní je již zcela jistě oběma stranám jasné, která z nich je v konkrétních bodech sporu pravdě blíže a která nikoliv. Problematika elektroinstalací v koupelnách pokračuje samostatným článkem JUDr. Z. Urbana s jeho podrobnějším komentářem současného stavu. Článek pojednává zejména o skutečnosti rekonstrukcí koupelnových umakartových jader v mnoha bytech panelových domů s ohledem na nutnost respektování souborů ČSN 33 2000. |