Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2021/04

Otázka 1:

Mám dotaz na váš názor na kvalifikaci pracovníků autorizovaného autoservisu a práci na elektromobilech. V našem případě má elektromobil baterii, u které se může napětí pohybovat i kolem 400 V DC když je plně nabitá. Něco jako hlavní vypínač funguje spínací prvek (stykač) přímo v baterii, který je ovládán napájením z klasické 12V baterie signály z řídicích jednotek, jako je zapalování, airbag, diagnostika i speciální servisní konektor, který mohou rozpojit složky IZS při zásahu u dopravní nehody. V dílenských příručkách jsou přesně stanoveny postupy pro jednotlivé práce.

Zajímá mě váš názor: může pracovník poučený (§ 4) podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. na základě přesně stanoveného postupu (například dílenská příručka nebo jiný předpis) provést vypnutí systému vn, ověření beznapěťového stavu a práci na jednotlivých komponentech? Podle TNI 34 3100:2016, poznámka k článku 3.2.5, bych se přiklonil k tomu, že je to možné. Na webových stránkách TIČR je ke stažení stanovisko https://www.ticr.eu/soubor/1-stanovisko-svaz-dovozcu-automobilu-pdf/, ze kterého vyplývá, že je potřeba kvalifikace dle § 5 a vyšší. Z toho vyplývá, že osoba poučená dle § 4 pracovat nemůže. Dále je na webových stránkách TIČR zápis z jednání https://www.ticr.eu/soubor/zapis-k-problematice-elektromobilu-pdf/, kde se na konci první na začátku druhé strany uvádí, že úplné odpojení může provádět osoba poučená (§ 4), což je zase pravý opak a práce je této osobě umožněná.

Odpověď 1:

V tomto případě se dostáváme na tenkou půdu terminologie.

Osoba poučená je v terminologickém slovníku ČSN IEC 60050-826:2006 Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 826: Elektrické instalace uváděna ve tvaru „osoba poučená (v elektrotechnice)“, viz heslo 826-18-02. Takto definovaná osoba musí být držitelem odborné způsobilosti ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, § 4.

Nicméně výrobce bateriových systémů pro elektromobily může používat termín „osoba poučená“ ve smyslu, že se jedná o osobu, která byla jím proškolena – tedy poučena a z tohoto titulu je oprávněná provádět určité práce. V tomto smyslu výrobce systémů nemusí požadovat žádný kvalifikační předpoklad, resp. kvalifikační požadavek, který musí zaměstnanec splnit, aby se mohl školení účastnit.

Určitý pořádek se do této terminologické složitosti snaží zavádět ČSN EN 50110-1 ed. 3:2015 Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 1: Obecné požadavky a souvisící TNI 34 3100:2016 Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Komentář k ČSN EN 50110-1 ed. 3, která dává rovnítko mezi oba výše uvedené pojmy a jednoznačně říká, že se jedná o osobu odborně způsobilou ve smyslu § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb.

Dokument „Stanovisko ke kvalifikaci pracovníků provádějících práce na elektromobilech a vozidlech s hybridním pohonem“ byl vydán dne 8. srpna 2011, zatímco dokument „Zápis z jednání konaného v Mladé Boleslavi dne 13. 3. 2017“ byl vydán v roce 2017. Mezi těmito dokumenty je cca 6 let rozdíl a za tu dobu byly některé technologie i z hlediska bezpečnosti významně změněny. Zároveň do obsahu zápisu mohly být zahrnuty i některé poznatky souvisící se zavedením ČSN EN 50110-1 ed. 3:2015 a souvisící TNI 34 3100:2016.

Při bedlivém pročtení zápisu z jednání konaného v Mladé Boleslavi dne 13. 3. 2017 jsou stanoveny práce na voze. Bod 7 tohoto zápisu dává odpověď ve vztahu k článku 6.2.1 ČSN EN 50110-1 ed. 3:2015. Tedy osoba poučená (§ 4) může provést „úplné odpojení“ a ostatní návazné kroky podle „manuálu“, zpravidla odpojovačem nebo jiným způsobem, ale nemanipuluje se zdrojem vn proudu a jeho příslušenstvím.

Z druhé strany může být termín „úplné odpojení“ chápán jako „demontáž a odstranění“ napěťového zdroje z elektrického vozidla. Tato operace může být charakterizována jako nestandardní operace, protože nemusí být prováděna vzhledem k běžným opravárenským činnostem. Jako nestandardní operaci ji může provádět osoba s § 6 a vyšším, vzhledem k větší míře rizika, které při této operaci hrozí.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že tato problematika není jednoduchá a průběžně se vyvíjí v souvislosti s rozšiřováním elektromobilů všech kategorií do běžného používání. Postupně jsou upřesňovány a revidovány jednotlivé technické normy, které se touto problematikou zabývají a reagují tím na probíhající výzkumy a poznatky z praxe.

Z mého pohledu by měl být velký důraz položen na přípravu pracovníků, kteří budou práce na elektrické instalaci provádět, včetně stanovení vstupních kvalifikačních požadavků pro přípravu těchto osob. V případě, že pracovník s § 4 bude provádět práce přesně v souladu s dílenským manuálem a byl proškolen v jejich provádění, tak tuto práci může provádět. Nicméně nesmí se pouštět do prací, ke kterým nebyl proškolen. Je vhodné prostudovat také ČSN EN IEC 62840-2:2019 Systémy pro výměnu baterií elektrického vozidla – Část 2: Bezpečnostní požadavky, zejména kapitolu 7, ve které je popsána ochrana před úrazem elektrickým proudem z hlediska rizik plynoucích z nesprávné manipulace vn s částmi elektrických vozidel.

Otázka 2:

Mám dotaz ohledně nábytku s elektrickou instalací. V provozovnách je instalován individuálně zhotovený nábytek na míru. Jedná se o regálový systém s osvětlením. Osvětlení je provedeno pomocí LED pásků 24 V DC v Al profilu, pro napájení jsou použity zdroje 230/24 V DC, které jsou připojeny do sítě pomocí pohyblivého přívodu. Provedení instalace odpovídá normám. Můj dotaz se týká následujícího:

1. Jsou takto zhotovené regálové systémy výrobky ve smyslu zákona?

2. Pokud ano, musí mít ověření shody a výrobní štítek?

3. Pokud by se jednalo o výrobek, revidovat ho jako nepřipevněný elektrický spotřebič nebo jako součást pevné elektrické instalace?

Odpověď 2:

Zákon č. 22/997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, definuje výrobek v § 3, písm. a) takto: výrobkem je jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá. Ve stejném § stanovuje také, co je to uvedení na trh [viz písm. b)] a kdo je výrobcem [viz písm. d)].

Stejným způsobem definuje pojem výrobce také zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh v § 3, písm. d), kde je stanoveno, že výrobcem je osoba, která vyrábí výrobek nebo si nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo, stanoví-li tak nařízení vlády, jej používá pro vlastní potřebu. Další povinnosti výrobce jsou uvedeny v § 6 tohoto zákona.

Uvedením na trh se rozumí první dodání výrobku na trh Evropské unie [viz § 3, písm. b) zákona č. 60/2016 Sb.] a pod pojmem dodání na trh se rozumí dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezúplatně [viz § 3, písm. a) zákona č. 90/2016 Sb.].

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že regálové systémy někdo vyrobil (výrobce), jsou výrobkem, a tedy u nich musí být posouzena shoda.

Elektrická zařízení, tedy svítidla, která jsou do regálového systému vestavěna, musí být v souladu s nařízením vlády č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh. U těchto svítidel musí být také provedeno posouzení shody, nejen jsou-li dodávána na trh samostatně, ale také v případě, že jsou vestavěna do dalšího výrobku. Zároveň by u nich mělo být zřejmé, že jsou určena k montáži na hořlavé povrchy.

V případě revize provádí RT revizi těchto svítidel. Revize bude prováděna podle způsobu, jakým jsou svítidla do regálového systému vestavěna. ČSN 33 1600 ed. 2:2009 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání definuje, co je to připevněný nebo nepřipevněný spotřebič (viz čl. 3.2.2 a 3.2.3) a zároveň v kapitole 1 uvádí, že tato norma platí pouze pro nepřipevněná svítidla.

Otázka 3:

V objektu bývalé výměníkové stanice má ve stavebně oddělené části trafostanici distribuční společnost. Mají tedy společnou stěnu. Vlastník zvažuje rekonstrukci a změnu účelu využití prostor. Předpokládá se posouzení požární bezpečnosti. Jak je to ale s ochranným pásmem? U vestavěné stanice je 1 m od obestavění. V tomto případě však ochranné pásmo prakticky zasahuje do sousedního objektu.

Odpověď 3:

Tento případ se řadí mezi standardní případy, ke kterým dochází poměrně často, zejména ve městech s historickým jádrem. Pro jeho řešení je nutné kontaktovat vlastníka trafostanice a postupovat v souladu s jeho pokyny.

Ochranná pásma elektrické stanice jsou řešena v zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon v § 46. Důležité je také vědět, ve kterém roce byla stanice uvedena do provozu. Ochranná pásma se vždy posuzují podle předpisů, které platily v době uvedení stanice do provozu. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech jsou možné, nebrání-li to bezpečnosti provozu elektrických stanic.

 

Otázka 4:

Mohou se u nás v ČR realizovat instalace podle projektů ze Slovenska podle slovenských norem?

 

Odpověď 4:

Na Váš dotaz je vcelku jednoduchá odpověď – NEMOHOU.

Je to obdobný případ, jako kdybyste chtěl pro realizaci projektů z Portugalska na území ČR použít portugalskou normu anebo normu jiného státu, protože projekt je zpracován v tom konkrétním státu.

Každý stát stanoví určité podmínky a pravidla, které musí být na jeho území dodržovány. Jednou z oblastí, které jsou státem regulovány, je také tvorba a vydávání českých technických norem. Pravidla vztahující se k vydávání norem jsou uvedena v zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

V jednotlivých technických normách bývá zařazena příloha, která je pojmenována „A-odchylka“ nebo „Zvláštní národní podmínka“ případně „Národní odchylka“. Tyto přílohy obsahují úpravu, doplnění nebo vypuštění určitého ustanovení, které je uvedeno v normě a z nějakého důvodu (např. právní předpisy, klimatické podmínky, podmínky uzemnění apod.) nemůže platit na území daného státu.

Většina platných českých technických norem přebírá evropské nebo mezinárodní normy, které platí ve všech státech EU, ale jsou do nich zapracované různé odchylky a výjimky, jak je uvedeno výše.

Projekt zpracovaný v jiném státu podle technických norem tohoto konkrétního státu by mohl vést ke vzniku problémů, které by mohly ohrozit bezpečnost uživatelů anebo zapříčinit vznik škod.

V případě projektu ze Slovenska anebo z jiného státu je nutné provést revizi celého projektu a uvést jej do souladu s platnými českými technickými normami. Součástí této revize je i provedení opravy odkazů na technické normy a kontrola a oprava normových hodnot. Pojem normová hodnota je uveden ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, § 3 písmeno k). Vyhláška zároveň odkazuje, že tato normová hodnota je obsažená v české technické normě. Jednotlivé normové hodnoty mohou být v různých státech různé. 

Revize projektu může odhalit některé skutečnosti, jako je například to, že STN 33 2000-4-482:2001 nemá na www stránkách Úradu pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky uvedeno datum zrušení a tedy lze předpokládat, že tato norma je na Slovensku platná. Oproti tomu v České republice byla ČSN 33 2000-4-482:2000 zrušena v roce 2018 bez náhrady (viz ČSN online).

Otázka 5:

V jaké vzdálenosti je možné namontovat stožár veřejného osvětlení 6 m od venkovního vedení vvn 110 kV? Jedná se mi o vzdálenost pod a mimo vedení. Vedení je z neizolovaných vodičů.

Odpověď 5:

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb.,  o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, konkrétně v § 46, odst. (3).

Pro venkovní vedení 110 kV je ochranné pásmo pro vodiče bez izolace 12 m. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení.

§ 46, odst. 9) zákona zakazuje v ochranném prostoru vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Toto ustanovení je aplikovatelné na všechny stavby, které by se mohly nacházet v ochranném prostoru, tedy i na stožáry veřejného osvětlení.

Dále je v ochranném pásmu zakázáno (viz § 46, odst. (8)):

a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Z výše uvedeného vyplývá, že záměr namontovat stožár veřejného osvětlení v ochranném pásmu venkovního vedení 110 kV musí být projednán a odsouhlasen vlastníkem venkovního vedení.

(pokračování)