Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2021/01

Otázka 1: Podle které normy se zřizuje elektrická instalace v obytném voze pro volný čas (v současnosti je to „dodávka“). Součástí budou i fotovoltaické jednotky (PV).

Odpověď 1: Elektrická instalace obytného vozidla bude zřizována podle jednotlivých částí souboru ČSN 33 2000 s přihlédnutím k upřesňujícím ustanovením stanoveným zejména v ČSN 33 2000-7-721 ed. 2:2019 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-721: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Elektrické instalace v karavanech a v motorových karavanech. Obdobně se bude postupovat i v případě montáže fotovoltaické jednotky, kde jsou upřesňující ustanovení uvedena v ČSN 33 2000-7- 712 ed. 2:2016 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-712: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Fotovoltaické (PV) systémy. U fotovoltaických systémů je nutno podotknout, že ČSN 33 2000-7-712 ed. 2:2016 odkazuje v kapitole 712.6 Revize na skutečnost, že dodatečné požadavky pro dokumentaci systému a zkoušky při uvedení do provozu a pro kontroly jsou uvedeny v EN 62446. EN 62446 byla zavedena jako ČSN EN 62446:2010, která byla zrušena v roce 2016 a byla nahrazena ČSN EN 62446-1:2016 Fotovoltaické systémy spojené s elektrorozvodnou sítí – Minimální požadavky na systémovou dokumentaci, zkoušky při uvádění do provozu a kontrolu, která se zaměřuje pouze na fotovoltaické systémy spojené srozvodnou sítí.

Pro zabudování fotovoltaického systému do vozidla lze doporučit nákup kompletního výrobku, který je určen k zabudování do vozidla anebo do jiného dopravního prostředku (např. lodě, jachty apod.).

Otázka 2: Prosím o informaci, zda jsou v nějaké normě řešeny zásuvky 230 V ve školních lavicích. Zásuvky 230 V jsou namontovány vodorovně v deskách stolů vedle zdířek 24 V AC a 24 V DC v jednom kastlíku, který má slabé plechové víko s malým zámečkem. Zásuvky 230 V dodal dodavatel nábytku v krytí IP2X. Nezdá se mi to moc bezpečné, když si představím, že je tam třicet pracovišť a žáci budou mít u sebe připojovací vodiče s banánky na 24 V, tak se určitě najde někdo, kdo tento propojovací vodič strčí do zásuvky 230 V místo do zdířky na 24 V. Dal by se na to uplatnit článek A.2.2 z normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, kde je uvedeno, že horní povrchy krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, musí zajišťovat krytí alespoň IPXXD nebo IP4X, nebo jestli to řeší nějaká jiná norma.

Odpověď 2: Zásuvky ve školních lavicích nejsou obvyklou výbavou školních učeben, ale používají se pouze v některých speciálních učebnách.

Ve školách je z hlediska vnějších vlivů stanovených v ČSN 33 2000- 5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy uplatňován vnější vliv BA2 Děti. Tento vnější vliv předpokládá, že zařízení bude opatřeno vyšším stupněm ochrany krytem než IP2X (viz tabulka ZA.1).

Elektrická vedení, ke kterým jsou zásuvky v lavicích připojeny, musí respektovat požadavky stanovené ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení nejen s ohledem na ochranu před mechanickým poškozením, ale i z hlediska dalších požadavků, které jsou touto normou stanoveny.

Školní lavici lze považovat za nábytek. Z tohoto důvodu by také měly být splněny požadavky ČSN 33 2000-7-713:2018 Elektrická instalace budov – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 713: Nábytek, nejsou-li v rozporu s ustanovením ostatních norem souboru ČSN 33 2000 nebo nestanovují-li výrazně nižší požadavky, než jsou stanoveny ostatními normami tohoto souboru. Zejména se jedná o požadavky stanovené s ohledem na vnější vliv BA2.

Vámi vyjádřená obava je jistě namístě, ale všechny zásuvkové moduly v jednotlivých lavicích jsou napájeny přes řídicí pracoviště učitele, které obsahuje řídicí (napájecí modul). Tento modul zabudovaný v katedře učitele je zpravidla uzamykatelný a je vybaven dalšími ovládacími a ochrannými prvky, jako jsou samostatné jističe a chrániče pro jednotlivé skupiny zásuvek 230 V, transformátor (transformátory) pro zajištění napájení obvodů 12 V a 24 V, měřicí přístroje informující učitele o úrovni použitého napětí apod. Není výjimkou, že takovýto modul je vybaven tlačítkem TOTAL STOP, které je schopné v případě potřeby vypnout napájení všech modulů nainstalovaných v učebně. Dalším používaným bezpečnostním prvkem je zabudování řídicího modulu učitele do katedry takovým způsobem, aby přístup k tomuto modulu byl chráněn uzamykatelnými dvířky.

Jednotlivé moduly jsou bez přítomnosti oprávněného učitele udržovány v beznapěťovém stavu, takže je-li učebna využívána k jiné výuce (tedy není-li potřeba pracovat s elektrickým proudem), nemůže dojít k úrazu elektrickým proudem.

Dále musí být pro takovou učebnu zpracován provozní řád, který upřesňuje další opatření, požadavky a postupy, které mají chránit učitele i žáky. Jedním z takových možných opatření je, že žáci vstupují do učebny pouze s vyučujícím nebo pokud při příchodu do učebny zjistí, že jsou poškozeny lavice nebo jiné zařízení učebny, musejí to ihned nahlásit vyučujícímu apod. Součástí provozního řádu jsou i bezpečnostní pokyny a zásady první pomoci.

Otázka 3: V ČSN 33 2130 ed. 3:2014 čl. 5.2.9 se píše: Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod. Znamená to tedy, že pokud nemá koncový světelný obvod proudový chránič, tak se ho to netýká? V ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 čl. 411.3.4 se píše: V prostorech určených pro samostatnou domácnost musí být doplňková ochrana pomocí proudového chrániče (RCD), jehož jmenovitý reziduální pracovní proud nepřekračuje 30 mA, zajištěna pro AC koncové obvody napájející svítidla. Jedná se tedy o domácnosti? Ve kterých prostorech a objektech tedy musí být použit proudový chránič pro osvětlení, kde bude chráněn jedním FI každý samostatný koncový obvod?

Odpověď 3: Ustanovení ČSN 33 2130 ed. 3:2014 článek 5.2.9 konstatuje, že v případě, že se v elektrické instalaci používají chrániče, tak žádný chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod. Toto ustanovení tedy znamená, že jsou-li v elektrické instalaci pro ochranu uživatelů použity např. v zásuvkových obvodech chrániče, tak musí být koncový světelný obvod připojen k chrániči i v prostorech, které nejsou určeny pro samostatnou domácnost (např. kanceláře). Zároveň nesmí k žádnému chrániči být připojeno více světelných obvodů než jeden.

ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 článek 411.3.4 ukládá povinnost chránit koncové světelné obvody pomocí proudového chrániče v prostorech určených pro samostatnou domácnost. Termín samostatná domácnost je vysvětlen v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 poznámka pod čarou 3. Zároveň je také vysvětlen v TNI 33 2000-4-41:2020 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Komentář k ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 v článku 3.19 a pro revizní techniky je také uveden v TNI 33 2000-6:2020 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize – Komentář k ČSN 33 2000-6 ed. 2 v článku 6.3.7.6.

V zásadě je možné říct, že ve všech prostorech, kde lidé bydlí, a to i krátkodobě, je nutné instalovat chrániče jako ochranu koncových světelných obvodů před úrazem.

Zároveň je nutné upozornit na změnu Z1 ČSN 33 2130 ed. 3, která doplňuje článek 5.2.9 ustanovením ukládajícím povinnost chránit pomocí proudového chrániče každý světelný obvod v bytech a obdobných prostorech pro ubytování. Tímto ustanovením je tedy jasně dáno, že každý světelný obvod v bytech a obdobných prostorech pro ubytování musí být chráněn svým samostatným chráničem.

Z výše uvedených ustanovení lze dovodit zjednodušení, spočívající v tom, že každý koncový světelný obvod musí být opatřen svým vlastním chráničem.

Připomínka k odpovědi: Mám podobný názor, jaký je prezentován v předchozím dotazu.

Pokud jde o světelné obvody v bytech a prostorech pro ubytování, potom na každý tento obvod patří samostatný proudový chránič do 30 mA.

Pokud se jedná o světelné obvody mimo byty a mimo prostory pro ubytování, tedy např. ve společných prostorách bytových domů, v kancelářích, provozovnách apod., tak normy ČSN nepíší nic o tom, že by se v těchto světelných obvodech chránič do 30 mA musel použít.

Nesouhlasím tedy s poslední větou uvedenou v odpovědi, že ... každý koncový světelný obvod musí být opatřen svým vlastním chráničem.

Reakce na připomínku: Respektuji Váš odlišný názor na tuto problematiku, nicméně původní otázka byla „Znamená to tedy, že pokud nemá koncový světelný obvod proudový chránič, tak se ho to netýká?“.

Váš dotaz je zaměřen na „světelné obvody mimo byty a mimo prostory pro ubytování, tedy např. ve společných prostorách bytových domů, v kancelářích, provozovnách apod.,…“. V tomto případě je nutné vzít do úvahy ustanovení ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018, které v článku 411.3.3 Dodatečné požadavky pro zásuvky a pro napájení mobilních zařízení pro venkovní použití ukládá povinnost provedení doplňkové ochrany pomocí RCD pro AC zásuvky, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 32 A, které mohou být užívány laiky (osobami bez elektrotechnické kvalifikace) a jsou určeny pro obecné použití. Toto ustanovení je obecné a platí pro všechny prostory, které mohou být užívány laiky. Norma ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 byla v odpovědi na předchozí dotaz uvedena.

Na toto ustanovení dále navazuje ustanovení ČSN 33 2130 ed. 3:2014 článku 5.2.9, které konstatuje, že v případě, kdy se v elektrické instalaci používají chrániče, tak žádný chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod. Povinnost vyplývající z tohoto ustanovení byla v odpovědi na dotaz uvedena a vysvětlena.

Poslední věta v odpovědi na předchozí dotaz se vztahuje ke kontextu odpovědi, tedy k bytům a obdobným prostorům pro ubytování.

Z hlediska společných prostor bytových domů platí, že jde o součást elektrické instalace bytového domu a je možné na tento prostor použít ustanovení ČSN 33 2130 ed. 3:2014 článek 5.2.9. Nicméně v případě, že v tomto prostoru nebudou instalovány žádné zásuvky, které by mohly být ovládány laiky, by nemusela být instalace chráničů světelných obvodů provedena.

V případě kanceláří, provozoven apod. plně platí výše zmíněné ustanovení ČSN 33 2130 ed. 3:2014 článek 5.2.9, tedy v případě, že se v elektrické instalaci používají chrániče, tak žádný chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod.

Současně s tím je nutno připomenout, že tyto prostory (kanceláře, pracoviště apod.) spadají do působnosti ČSN 33 2000-7- 718:2014 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory občanské výstavby a pracoviště, kde je v článku 718.559.101.1 uvedeno, že „je-li užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod“.

(ilustrační foto:mp)

---

Doplněk k článku Otázky a odpovědi v ELEKTRO 10/2020

V odpovědi na otázku 1 v minulém čísle ELEKTRO na str. 12 bylo uvedeno, že staveništní buňky jsou zpravidla vybaveny vnější zásuvkou, která slouží k jejich připojení ke zdroji elektrické energie. Tato informace by mohla být nesprávně pochopena, proto si zaslouží širší vysvětlení. Staveništní buňky mohou být napájeny elektrickou energií pohyblivým přívodem. Pro tento účel může být na vnější stěně buňky umístěna přívodka a zásuvka. Přívodka je pevně instalovaný přístroj, který má kolíky stejně jako vidlice (viz obr.). Staveništní buňky se zpravidla umísťují na staveništi ve větším počtu (tzv. buňkoviště). Napájení může být řešeno tak, že pohyblivý přívod je přiveden do přívodky krajní buňky. Přívodka je propojena se zásuvkou. Do zásuvky krajní buňky může být zapojen pohyblivý přívod, který je ukončen v přívodce sousední buňky. Takto je možné propojit několik buněk.

(redakce ELEKTRO)