Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Otázka 1: Pro kolaudaci rodinného domku požadují hasiči centrální vypínání elektrické instalace. Našel jsem pouze poznámku 2 k čl. 5.1.1 ČSN 33 2130 ed. 3 a čl. 537.3.3 ČSN 33 2000-5-537 ed. 2, zde pouze způsob. Prosím o sdělení, který předpis, norma apod. to nařizuje.

Odpověď 1: Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v § 34 odst. 5 ukládá, že každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. Obdobným způsobem předepisuje nařízení 11, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy) v § 63 odst. 4, že zařízení umožňující vypnutí elektrické energie musí být trvale přístupné a viditelně trvale označené.

Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru řeší problematiku požárně bezpečnostního řešení stavby jak z hlediska rozsahu, tak i z hlediska obsahu. Dokumentace požárně bezpečnostního řešení stavby je součástí projektové dokumentace stavby a je zpracovávána odborně způsobilou osobou.

Také je nutné vzít do úvahy požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o podmínkách požární ochrany staveb, která stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. Vyhláška obsahuje seznam technických norem, které jsou v rámci řešení požární bezpečnosti využívány. Jednou z těchto norem je ČSN 73 0810:2016 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a další je ČSN 73 0833:2010 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování.

Kabelové rozvody takovýchto staveb musí být zpracovány v souladu s požadavky ČSN 73 0848:2009 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody. V této normě je konkretizováno, že v případě požáru musí být umožněno centrální vypnutí těch elektrických zařízení v objektu nebo v jeho části, jejichž funkčnost není nutná při požáru – CENTRAL STOP, ale zároveň musí být zachována dodávka elektrické energie požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí být funkční v případě požáru, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (viz čl. 4.5.1). Dále norma stanoví, že v případě potřeby musí být umožněno vypnutí všech zařízení v objektu nebo v jeho části, včetně požárně bezpečnostních zařízení – TOTAL STOP, toto vypnutí musí být chráněno proti neoprávněnému či nechtěnému použití.

Na základě výše uvedených legislativních dokumentů a technických norem se požadavek zástupce HZS jeví jako oprávněný, ale podrobnosti je nutné konzultovat s odpovědným projektantem a také zástupcem HZS.

V případě, že by požárně bezpečnostní řešení stavby nevyžadovalo použití ustanovení ČSN 73 0848:2009, měla by být ze strany zástupce HZS upřesněna forma zařízení, které je vyžadováno legislativními dokumenty a požadavky uvedenými v ČSN 73 0810:2016.

Otázka 2: Prosím o informaci, která ČSN se zabývá ukládáním elektroinstalace včetně instalačních krabic a rozváděče do stěn ze slámy.

Odpověď 2: Samostatná norma, která by řešila problematiku elektroinstalace ve stěnách ze slámy, není. V tomto případě budete muset vyjít z ustanovení souboru ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého napětí, které se týkají montáže elektrické instalace v prostorech s rizikem požáru. Další důležitou normou je ČSN 33 2312 ed. 2:2014 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich.

Společně s ustanoveními výše uvedených norem je nutné vzít do úvahy také ustanovení dalších norem, jako jsou ČSN 33 2130 ed. 3: 2014 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody, ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování apod.

Otázka 3: Mám dotazy ohledně podlahového topení. V obývacím pokoji bylo firmou instalováno podlahové vytápění (topná fólie) dle výrobce třídy ochrany II a s vyhovující zkouškou elektrické pevnosti dle čl. 16.3 ČSN EN 60335-2-96. Majitel objektu si stěžuje na nepříjemné brnění a v některých případech na nepříjemné „rány“ pokud stojí na podlaze (laminátové) a dotkne se např. kovových zárubní. Kolegou bylo naměřeno napětí mezi kovovou desko na podlaze a kovovými zárubněmi cca 67 V a mezi kovovou deskou na podlaze a ochranným vodičem v zásuvce cca 69 V. Pomocí PU 184 DELTA měřil dotykový proud mezi kovovou deskou na podlaze a ochranným vodičem a naměřil cca 0,6 mA. Dle ČSN 33 1600 ed. 2 je maximální dotykový proud pro třídu ochrany II 0,5 mA. Dle zjištění je podlahové topení třídy ochrany II instalováno bez doplňkové ochrany kovovou sítí, která má být uzemněná dle ČSN 33 2000-7-753 ed. 2 čl. 753.411.1 (v případě, že budou použity topné jednotky dodávané výrobcem bez vodivého, uzemnitelného ochranného pláště, tvořeného například kovovou sítí s velikostí oka do 30 m, je nutno takovouto ochranu zajistit dodatečně na místě a připojit ji k ochrannému vodiči). Když jsme na tuto skutečnost upozornili firmu, která topení instalovala, bylo nám sděleno, že postupovala dle výrobce a dle ČSN EN 60335-2-96 čl. 7.12.101 (mřížka se nepožaduje pro topné jednotky třídy ochrany II, které jsou instalovány v suchých prostorech, pokud základní a přídavná izolace vyhoví každá zkoušce elektrické pevnosti podle čl. 16.3 pro zesílenou izolaci). Můžete mi prosím poradit, podle které normy má být provedená instalace podlahového topení? Já osobně se domnívám, že instalace podlahového topení (topná fólie) by měla být provedená dle ČSN 33 2000-7-753 ed. 2, a že by topná fólie měla být doplněná vodivou mřížkou, která by měla eliminovat veškeré nepříjemné jevy a stavy. Dle mého názoru postupovat při instalaci dle ČSN EN 60335-2-96 je nevhodné. Prosím o vyjádření.

Odpověď 3: V tomto případě je nutné začít od dokumentace, která je dodávána společně s podlahovým topením (topnou fólií). Topná fólie je výrobek, a z toho důvodu musí k ní být vydáno prohlášení o shodě a montážní návod. V prohlášení o shodě a také přímo na topné fólii nebo na obalu, ve kterém je dodávána, musí být uvedena [vyznačena značkou IEC 60417-5172 (2003-02)] informace, že se jedná o zařízení třídy ochrany II. Tento požadavek vychází z ustanovení ČSN EN 60335-1 ed. 3:2012 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 1: Obecné požadavky článek 7.1.

Z formulací uvedených v prohlášení o shodě musí být přímo odvoditelné, že se jedná o zařízení třídy ochrany II. Je-li tam například uvedeno, že výrobek „disponuje elektrickou izolací odpovídající požadavkům na konstrukci třídy ochrany II“, neznamená to, že se jedná o zařízení třídy ochrany II. Rozdíl mezi těmito zařízeními vyplývá z ČSN EN 60335-1 ed. 3:2012 článek 3.3.10 a 3.3.11.

Výše uvedené informace, na které je odkazováno v ČSN EN 60335-1 ed. 3:2012, jsou totožné i s informacemi uvedenými v ČSN EN 60335-1 ed. 2:2003, která platí souběžně.

ČSN EN 60335-2-96:2003 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-96: Zvláštní požadavky na tenké ohebné topné články pro vytápění místností je normou, která doplňuje, mění a upřesňuje ustanovení v jednotlivých článcích základní normy, tedy ČSN EN 60335-1 ed. 2, resp. ČSN EN 60335-1 ed. 3.

V případě, že montážní firma postupovala podle ČSN EN 60335-2-96:2002, musí v první řadě být splněna ustanovení článku 7.12.1, kde je v bodu c) uvedeno, že instalace má být provedena podle národních pravidel pro instalaci (v tomto případě jsou tato národní pravidla uvedena v souboru ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého napětí) a že musí obsahovat v podstatě následující: „- topné jednotky napájí přes proudový chránič (RCD), který má jmenovitý vybavovací proud nepřesahující 30 mA.“. Další ustanovení bodu c) se vztahují k ustanovení, že „alternativně mohou být napájeny oddělovacím transformátorem kromě instalací v podlahách okolo plaveckých bazénů“.

Článek 7.12.101 ČSN EN 60335-2-96:2002 musí být interpretován přesně. V článku je uveden požadavek, že mřížka se nepožaduje pro „topné jednotky třídy ochrany II napájené přes oddělovací transformátor“ a „topné jednotky třídy ochrany II, které jsou nainstalovány v suchých prostorech (suché prostory jsou plochy vnější zóny 3, jak je definováno v IEC 60364-7-701), a napájené přes proudový chránič“. Ostatní obecné odkazy uvedené v článku a týkající se topných jednotek, které nejsou nijak rozlišeny, jsou podružné.

Další podstatná informace k použití článku 7.12.101 je uvedena v poznámce na konci článku, kde je uvedeno, že „tyto návody platí pro použití, kdy je beton nebo podobný materiál položen na dřevěné podlaze“. Tato poznámka značným způsobem omezuje použití článku 7.12.101 v praxi a je nutné pro prokázání správnosti jeho použití zjistit (ve výkresové dokumentaci podlahy), zda je tato podmínka splněna či nikoliv.

Jak bylo řečeno výše, tak základní „národní“ normou, resp. „národními“ pravidly pro elektrické instalace (viz ČSN EN 60335-2- 96:2002 článek 7.12.1) je soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého napětí. V rámci tohoto souboru ČSN 33 2000-7-753 ed. 2:2015 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-753: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Topné kabely a pevně instalované topné systémy upřesňuje, doplňuje a rozšiřuje požadavky základních částí souboru se zaměřením na topné kabely a pevně instalované topné systémy. Z tohoto důvodu je možné konstatovat, že ustanovení souboru ČSN 33 2000 mají přednost před ustanoveními souboru ČSN EN 60335, tedy že souboru ČSN 33 2000 je nadřízen soubor ČSN EN 60335.

Tato norma v článku 753.411.1 doplňuje ustanovení ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, které se týká ochrany automatickým odpojením od zdroje, a to direktivním ustanovením, že v případě dodání topných jednotek bez vodivého, uzemnitelného ochranného pláště je nutno takovouto ochranu zajistit dodatečně na místě instalace a připojit ji k ochrannému vodiči. Toto ustanovení nerozlišuje třídu ochrany topné jednotky, ale plošně ukládá povinnost z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem.

Formulačně stejným způsobem doplňuje v článku 753.415.4. ustanovení ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, kdy stanoví, že topné jednotky budou mít doplňkovou ochranu tvořenou použitím RCD se jmenovitým reziduálním proudem nepřesahujícím 30 mA a že použití RCD s časovou prodlevou není dovoleno.

Doplnění topného tělesa vodivým, uzemnitelným ochranným pláštěm, v souladu s článkem 753.411.1, je tedy nutné.

Co se týká Vámi uváděných naměřených hodnot, bylo by vhodné znát nejistotu měření měřicího přístroje, kterým bylo měření prováděno, a při dokumentování případu provést několik měření různými přístroji a měření vyjádřit jak naměřenou hodnotou, tak hodnotami zjištěnými se započítáním nejistoty měření. Měřicí přístroj musí mít platný protokol o kalibraci, která se provádí v souladu s doporučením výrobce.

Majitel nemovitosti by měl zajistit provedení mimořádné revize elektrické instalace (nebo dílčí mimořádnou revizi) revizním technikem a na základě výsledků této revize (ve spolupráci se soudním znalcem a právníkem) se bude muset rozhodnout, zda bude postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Otázka 4: Při pravidelné revizi objektu NTM jsem narazil na instalaci pohybových čidel na dřevěných stěnách a stropech (hořlavost C2) bez izolačních podložek. Někteří výrobci uvádějí u čidel značku F v trojúhelníku. U použitých čidel nebyla zjištěna a u některých není možno ani určit výrobce. Jak toto posoudit. Dále jsou zde instalována zahraniční svítidla od jednoho výrobce. Některé typy mají izolační podložky a některá jsou přímo umístěna (zavěšena) na dřevěných trámech – obdoba svítidla s pendou. Při prohlídce svítidel nebyla nalezena žádná značka zakazující montáž na hořlavé hmoty dle ČSN 33 2312 ed. 2 tabulka C1. Je toto možné považovat za vyhovující? Takto provedená instalace čidel a svítidel byla již při dokončení nové elektroinstalace při rekonstrukci objektu a byla vystavena výchozí revize.

Odpověď 4: Požadavky na montáž elektrických zařízení na hořlavé materiály jsou řešeny ČSN 33 2312 ed. 2:2014 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich. Zároveň s touto normou musí být respektovány požadavky dalších norem, jako je ČSN 33 2000-5-559 ed. 2:2013 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-559: Výběr a stavba elektrických zařízení – Svítidla a světelná instalace a ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla.

Elektrické předměty a svítidla, které jsou určeny k montáži na nebo do hořlavých látek, musí být označeny odpovídajícími značkami (viz ČSN 33 2312 ed. 2:2014). Případně mohou být tyto značky uvedeny v dokumentaci dodávané se zařízením. Není-li zařízení označeno jako zařízení určené pro montáž na nebo do hořlavého povrchu, odpovídající značkou, jedná se o zařízení s třídou reakce na oheň F (tedy stupeň hořlavosti C3). Takovéto zařízení je nutné při montáži oddělit od hořlavých hmot vzduchovou mezerou nebo nehořlavou tepelně izolační podložkou nebo lůžkem.

Nicméně i přes ustanovení ČSN 33 2312 ed. 2 je nutno vzít do úvahy ustanovení ČSN EN 60598-1 ed. 6 Svítidla – Část 1: Obecné požadavky a zkoušky (případně předchozí vydání), která uvádí, že odpovídající značkou jsou vybavena pouze svítidla nevhodná k přímému připevnění na hořlavé podklady.

V dokumentaci skutečného provedení stavby by mělo být dohledatelné, která svítidla či pohybová čidla byla dodána v rámci montáže elektrické instalace anebo která byla namontována dodatečně. Obdobně by ve zprávě o výchozí revizi mělo být uvedeno, zda se tato zpráva o výchozí revizi světly anebo pohybovými čidly zabývá anebo zda byla provedena revize „volného vývodu“ pro umístění světla anebo čidla. Při provádění pravidelné revize je tedy nutné ve spolupráci s majitelem (provozovatelem) dohledat maximum informací z dokumentace skutečného provedení stavby, která má být u něj uložena (viz zákon č. 183/2006 Sb.).

v rámci jednoho objektu mohou být použita svítidla s různým značením v závislosti na tom, kdy bylo svítidlo vyrobeno a podle které normy bylo zkoušeno. Situaci bude komplikovat i to, že odpovídající značka nemusí být umístěna uvnitř tělesa svítidla, ale může být i na vnější straně svítidla, případně za krytem nebo částí, která se během instalace odstraní (viz ČSN EN 60598-1 ed. 6).

(pokračování)