Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Ing. Pavel Vojík, garant systému iiSEL^®
IN-EL, spol. s r. o., Pardubice

Otázka 1: Podle článku 411. 3. 4 ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 musí být v prostorech domácností doplňková ochrana pomocí proudového chrániče pro obvody svítidel. Mám to chápat tak, že musí být ochrana RCD pro každý světelný obvod, nebo může být RCD společný pro více světelných obvodů?

Odpověď 1: Chápete to správně, každý koncový světelný obvod musí být chráněn pomocí chrániče (RCD).

Tento požadavek vychází nejen z ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018, ale také z ČSN 33 2130 ed. 3:2014/Z1:2018. Touto změnou byl doplněn článek 5. 2. 9 normy. Zároveň je v tomto článku normy uveden odstavec, který stanovuje, že je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod.

Na základě výše uvedených skutečností, tedy platí: jeden světelný obvod = jeden chránič. Použití jednoho společného chrániče pro více koncových světelných obvodů tedy není možné.

Doplňující dotaz: V odpovědi na uvedený dotaz pan Ing. Vojík uvádí, že jeden světelný obvod = jeden proudový chránič. V ČSN 33 2130 ed. 3 se v čl. 5. 2. 9 uvádí, že toto platí v objektech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích. Pojem bytový dům je z vyhlášky č. 501/2006 Sb. definován jako stavba s minimálně 4 bytovými jednotkami. Pod pojmem prostor občanské výstavby si představuji veřejnou budovu typu zdravotní středisko, obchodní dům apod. A pojem pracoviště je jasný. Vztahuje se tedy uvedená definice jeden světelný obvod na jeden chránič i na rodinné domy nebo jednotlivý byt? Děkuji za upřesnění.

Doplňující odpověď: Nemohu s Vámi souhlasit, ale je to spíše problém základních definic a jejich výkladu.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 2 odst. a) bod 1. definuje bytový dům takto: „bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena“. Z tohoto znění nijak nevyplývá, že se jedná o stavbu s minimálně čtyřmi bytovými jednotkami, anebo že je určeno, kolik bytových jednotek se v bytovém domě nachází.

Oproti tomu je rodinný dům definován ve vyhlášce v § 2, odst. a), bod 2. takto: „rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,“. Zde jsou přesně stanovena omezení, která může rodinný dům mít. Důraz v definici je položen na „může mít nejvýše“, což je stanovení horní hranice, kdy lze stavbu považovat za rodinný dům. Zároveň je zde stanovena další podmínka „trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena“, ale termín „rodinné bydlení“ není nikde přesně definován.

Dalším obdobným výkladovým problémem je definice stavby pro rodinnou rekreaci [viz v § 2 odst. b) vyhlášky], která je definována takto: „stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví“. Z této definice je zřejmé, že stavba pro rodinnou rekreaci není ani rodinným domem, ani bytovým domem a také není jasné, jaké jsou požadavky na rodinnou rekreaci.

Do určité míry by bylo možné použít ustanovení ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy. V článku 3. 1. 1 je definována obytná budova jako: „stavba určená pro trvalé bydlení, ve které alespoň dvě třetiny podlahové plochy připadají na byty, včetně plochy domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů (nezapočítávají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací). Člení se na bytové nebo rodinné domy“. Bytový dům je definován v článku 3. 1. 3 jako „stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení“. Tato definice je opatřena následující poznámkou: „POZNÁMKA: Ve vztahu k termínu 3. 1. 1 zahrnuje tento termín stavby pro bydlení o čtyřech a více bytech, přístupných z domovní komunikace se společným hlavním vstupem, případně hlavními vstupy z veřejné komunikace.“. Při důsledném přečtení textu poznámky nelze vyloučit, že bytový dům bude mít méně než čtyři byty. Problém této poznámky spatřuji v definování přesného významu slova „zahrnuje“.

Obdobně je v čl. 3. 1. 4 definován i rodinný dům, jako „stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví“. I v této definici je stanovena pouze horní hranice, a to je, že rodinný dům „může mít nejvýše“ tři byty a také je zde opět stanoveno, že „odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a je k tomu účelu určena“. Problémem je opět absence definice rodinného bydlení.

Výše uvedené definice jsou některými právníky či zájmovými skupinami vykládány tak, že bytový dům „musí mít“ minimálně čtyři byty. Bohužel tento výklad je subjektivním výkladem a dosud se mi nepodařilo dohledat odpovídající judikát, který by tento výklad potvrzoval. Nicméně pro případné soudní řešení bude rozhodující definice obytného domu, která je stanovena ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 2 odst. a) bod 1., a bude záležet na konkrétním soudu, jakým způsobem bude tuto definici vykládat.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nejjednodušším řešením problému ze strany elektrikáře, provést montáž přesně v souladu s projektovou dokumentací pro realizaci stavby, která je zpracována projektantem. V případě vzniku úrazu či škody je odpovědnost za projekt výlučně na projektantovi. Tuto povinnost má i z hlediska zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, např. § 2630.

Otázka 2: Mám dvě otázky ohledně použití proudových chráničů světelných okruhů.

1. Musí být použit proudový chránič 30 mA pro osvětlení ve zdravotním prostoru skupiny 1 (ordinace všeobecného lékaře) podle ČSN 33 2000-7-710 čl. 710.411.4?

2. Lze použít v bytě společný třípólový proudový chránič pro jeden světelný okruh (jistič) a více obvodů jističů jiného charakteru (např. zásuvky)? Byla by tak splněna podmínka ČSN 33 2130 ed. 3 Z1, která stanoví, že každý jednotlivý koncový světelný obvod v bytech a obdobných prostorech pro ubytování se vybaví doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče a tím splněna podmínka ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 čl. 411. 3. 4? Nebo se musí použít proudový chránič jeden na osvětlení a druhý na ostatní obvody?

Odpověď 2: Článek 710.411.4 z ČSN 33 2000-7- 710:2013 doplňuje ustanovení čl. 411.4 v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018. Nicméně použití proudového chrániče ve světelném obvodu je vyvoláno ustanovením čl. 5. 2. 9 ČSN 33 2130 ed. 3:2014, kde je stanoveno, že je-li v prostorech občanské výstavby užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod. Ve zdravotnických prostorech budou zcela určitě použity chrániče, protože ochranné opatření „automatické odpojení od zdroje“ je jedním ze základních opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem (viz ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 kapitola 411).

Z hlediska použití proudových chráničů v bytech musí být každý světelný obvod chráněný pomocí chrániče. Tento požadavek vychází nejen z ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018, ale také z ČSN 33 2130 ed. 3:2014/Z1:2018. Touto změnou byl doplněn článek 5. 2. 9 normy. Zároveň je v tomto článku normy uveden odstavec, který stanovuje, že je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod.

Použití skupinového třífázového chrániče pro jeden světelný obvod a více zásuvkových obvodů sice a priori normami zakázané není, ale takovéto řešení nelze doporučit. Důvodem je možnost vzájemného ovlivňování světelného a zásuvkových obvodů při aktivaci chrániče, např. při aktivování chrániče unikajícími proudy při použití ručního nářadí může zároveň dojít k vypnutí světel, což vytváří nebezpečnou situaci z hlediska obecné bezpečnosti.

Z hlediska bezpečnosti se preferuje použití samostatného proudového chrániče na každý jednotlivý koncový světelný obvod.

Otázka 3: Mám dotaz ohledně krytí svítidel pro akvária. Jedná se o svítidla LED třídy ochrany III napájená z bezpečnostního ochranného transformátoru napětím SELV 12 V DC. Zdroj je umístěn mimo akvárium, samotné osvětlení je realizováno pomocí pásku LED umístěném v ochranné liště, svítidlo je umístěno ve výšce cca 10 cm nad maximální hladinou vody. Jaké krytí musí mít takovéto svítidlo. Musí to být IPX7, tak jak to požaduje ČSN EN 60598-2-11 ed. 2, nebo může mít samotné svítidlo třídy ochrany III nižší krytí a jaké?

Odpověď 3: Svítidlo pro akvária musí jako výrobek splňovat ustanovení souboru ČSN EN 60598, zejména ČSN EN 60598-2-11 ed. 2:2014 Svítidla – Část 2-11: Zvláštní požadavky – Svítidla pro akvária.

Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobek, musí být certifikován v souladu s platnými legislativními požadavky a zároveň k němu musí být dodána dokumentace, jejíž součástí je i návod k použití. V návodu pro použití je stanovena i minimální výška montáže svítidla do (nad) akvária vzhledem k ochraně uživatele před úrazem elektrickým proudem. Součástí dokumentace je i označení třídy ochrany proti vniknutí vody.

Z hlediska konstrukce svítidla platí ustanovení kapitoly 4 ČSN EN 60598-1 ed. 6:2015, která jsou doplněna ustanoveními článků 11. 7. 1 až 11. 7. 5 ČSN EN 60598- 2-11 ed. 2:2014.

Požadavek na třídu ochrany alespoň IPX7 je u svítidel, která nejsou trvale připevněna, stanoven na základě toho, že nelze jednoznačně vyloučit pád svítidla do vody a tedy je to vynuceno požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem. Norma jako taková při stanovení požadavků na třídu ochrany zařízení (viz čl. 11. 7. 1) zcela zanedbává napájecí napětí svítidla, ale pro svítidla třídy ochrany III umožňuje jejich umístění ve styku s vodou nebo ponoření do vody.

Požadavky ochrany před úrazem elektrickým proudem vycházejí také z požadavků ČSN EN 61140 ed. 3:2016 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení, a v souladu s touto normou musí být i v případě sítě SELV vzaty do úvahy možné meze reakce dotykového napětí, jako je například úleková reakce, která může nastat při 8 V DC.

Podrobně jsou účinky proudu na člověka popsány v ČSN IEC 60479-1:2019 Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo – Část 1: Obecná hlediska a v ČSN IEC 60479- 2:2019 Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo – Část 2: Zvláštní požadavky.

Z výše uvedených skutečností nelze doporučit změnu stupně ochrany krytem (krytí – IP kód) u svítidel pro akvária, který je stanovený v ČSN EN 60598-2-11 ed. 2:2014.

Otázka 4: V provozu máme stávající veřejné osvětlení (průmyslový areál, spíše se jedná o osvětlovací stožáry a s několika lampami V. O.).

1. Samostatný osvětlovací stožár bude napájen kabelem CYKY-J 4× 16 z rozváděče budovy (cca 150 m). Zajímalo by mne, zda od tohoto rozváděče (síť TN-C 400 V, PEN vodič v rozváděči je propojen s uzemňovací soustavou budovy) musím vést zemnicí pásek až ke stožáru a ten přes uzemňovací přívod propojit s páskem, nebo by stačilo dodržet to, že u osvětlovacího stožáru položím do výkopu pod napájecí kabel nerez V4A pásek 30 × 3,5 v délce 50 m (pásek by tedy končil 50 m od stožáru volně v rýze pod napájecím kabelem tohoto stožáru).

2. V provozu máme stávající osvětlovací stožár (k němu je přiveden ve výkopu zemnicí pásek a stožár je uzemněn). Z tohoto stávajícího stožáru by mělo dojít k propojení kabelem s dalšími třemi osvětlovacími stožáry (jeden osvětlovací stožár + 2 lampy venkovního osvětlení, poslední lampa je od stávajícího uzemněného stožáru cca 200 m). Je nutné od tohoto stávajícího uzemněného osvětlovacího stožáru vést zemnicí pásek až k těm „novým“ třem stožárům, nebo by stačilo propojit tyto tři „nové“ stožáry zemnicím páskem mezi sebou a toto uzemnění připojit k uzemnění stožáru vn, který je v blízkosti těchto „nových“ tří stožárů?

3. Poradíte mi, kde získat PN01 Veřejné osvětlení v Praze? Přesný název neznám. Tato norma by měla řešit požadavky na výstavbu veřejného osvětlení na území hl. m. Prahy. Zajímalo by mne to jen pro informaci – prý je velmi dobře zpracovaná a tak bych si ji chtěl přečíst.

Odpověď 4: Z Vašeho dotazu vyplývá, že z hlediska řešení uzemnění a ochranných vodičů budete muset postupovat zejména ve smyslu jednotlivých ustanovení ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012. Tato norma stanovuje obecné požadavky na provedení uzemnění jednotlivých částí elektrické instalace a tedy je platnou i v případě řešení uzemnění veřejného osvětlení.

Bude-li napájení stožáru provedeno kabelem s vodičem PEN, musí být také respektovány požadavky ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 čl. 411.4, kde jsou stanoveny podmínky pro spojení vodičů PEN se zemí v sítích TN.

Další opatření týkající se veřejného osvětlení jsou stanovena v ČSN 33 2000-7-714 ed. 2:2012. I tato opatření musí být splněna.

Konkrétní řešení v jednotlivých případech musí být přizpůsobeno vnějším vlivům, které na elektrické zařízení budou v daném místě působit, dále musí být do úvahy vzata konkrétní rezistivita půdy apod. Všechny tyto informace budou ovlivňovat způsob uzemnění nově instalovaného stožáru.

Zároveň je nutno připomenout, že na veřejném osvětlení je prováděna výchozí revize a tedy je nutno k výchozí revizi předložit, v souladu s ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6 ed. 2, projektovou dokumentaci skutečného provedení stavby.

Připojovat jakékoliv uzemnění k cizí uzemňovací soustavě (v tomto případě k uzemňovací soustavě stožáru vn) podléhá souhlasu vlastníka (provozovatele) této soustavy. Každopádně by musely být splněny požadavky ČSN EN 50522, která řeší podmínky pro společné uzemňovací soustavy zařízení do AC 1 000 V a nad AC 1 000 V. Zároveň předpokládám, že této problematice se budou věnovat i podnikové normy energetiky (dostupné na https://www.csres.cz/CZ/podnikove-normy).

Podniková norma PN 01 není bohužel veřejně dostupnou podnikovou normou. Tato podniková norma byla vydána společností ELTODO, a. s. v době, kdy tato společnost realizovala údržbu veřejného osvětlení. Od roku 2018 převzala společnost Technologie Hlavního města Prahy, a. s., správu, provoz a údržbu veřejného osvětlení a souvisících technologií. Na www stránkách společnosti (www.thmp.cz) jsou dostupné informace pro zhotovitele veřejného osvětlení, ale nejsou zde zveřejněny žádné podnikové normy.