Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

 

Jde-li jenom o impedanci smyčky tvoře­né pouze daným kabelem CYKY 3× 70 + 50, tzn. jednou (fázovou) žilou průřezu 70 mm² a druhou žilou (která zřejmě předsta­vuje vodič PEN) o průřezu 50 mm², posta­čuje spojit obě tyto žíly na jednom konci a na druhém konci změřit elektrický odpor mezi žilou o průřezu 70 mm² a žilou o prů­řezu 50 mm². Pro měření je třeba použít mě­řicí přístroj odpovídající ČSN EN 61557-4 ed. 2 (Elektrická bezpečnost v nízkonapěťo­vých rozvodných sítích se střídavým napě­tím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 4: Odpor vodičů uzemnění, ochranné­ho pospojování a potenciálového vyrovnání), která platí pro přístroje pro měření odporu vo­dičů uzemnění, ochranného pospojování a po­tenciálového vyrovnání. Odpor smyčky toho­to kabelu délky 100 m by měl být za stude­ného stavu 0,062 Ω. Indukční reaktanci není v podstatě třeba uvažovat, protože ta je pro celý kabel přibližně 0,016 Ω, takže celková impedance uvedené smyčky daného kabelu je Z_s = 0,064 Ω. Za maximální provozní teploty kabelu 70 °C by uvedená impedance neměla být větší než 0,0765 Ω. Z toho vyplývá, že požadavek na im­pedanci smyčky splňuje daný kabel při délce do 196 m.

 

Při měření impedance smyč­ky na zakončení uvedeného pří­vodního kabelu, který by byl již připojen k distribuční síti, by se měl podle ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize) použít přístroj pro měření impedan­ce smyčky odpovídající ČSN EN 61557-3 ed. 2 (Elektric­ká bezpečnost v nízkonapěťo­vých rozvodných sítích se stří­davým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnos­ti prostředků ochrany – Část 3: Impedance smyčky). Protože uvedené přístroje mají měřicí rozsah obvykle až od 0,15 Ω a poměrně velkou nejistotu (dří­ve chybu) měření, považuje se uvedené měření pouze za infor­mativní a výsledek je třeba po­depřít ještě výpočtem impedan­ce dané smyčky (obdobně, jak již bylo naznačeno výše – nebo ještě přesněji, jak je to v informačním systé­mu v tematické skupině Praktické pomůcky v oddíle Výpočet impedance poruchové smyč­ky a poruchového proudu; jde o soubor s kon­covým číslem 101401, kde je také ke stažení tabulka v Excelu, ve které po dosazení vyjde výsledná impedance smyčky).

 

Samozřejmě se operuje s tím, že existují přístroje, které jsou schopny měřit menší im­pedance smyčky s větší přesností. Jejich cena však podle našeho názoru není úměrná účelu, o který Vám jde.

Chráničová relé typu PFR s průvlekový­mi transformátory jsou zařazena mezi prou­dové transformátory a (při splnění přísluš­ných podmínek) nic nebrání jejich použití jako ochranného prvku k zajištění automa­tického odpojení v síti TN podle čl. 411.4.5 ČSN 33 2000-4-41:2007 (Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bez­pečnost – Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem).

Souhlasíme s Vámi, že od revizního tech­nika elektro se podle platných předpisů a no­rem nevyžaduje, aby byl odborníkem na po­žární bezpečnost. V tomto smyslu jsou také koncipována ustanovení příslušných norem týkajících se revizí elektrických instalací a zařízení.

 

Odpověď na Vámi uvedenou otázku je vy­jádřena bodem f) čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize), který uvádí, že tam, kde je to účel­né, musí prohlídka zahrnovat ověření vol­by předmětů, zařízení a ochranných opatře­ní přiměřených k vnějším vlivům. K tomu je doplněna ještě poznámka vysvětlující, že (např. pro vnější vliv CB2 – šíření požáru) se při revizi ověřuje, zda je použito zařízení vyrobené z materiálu, který zpomaluje ší­ření požárů, jejichž příčinou nebyla porucha elektrické instalace, a který předepisuje pro­jekt vypracovaný firmou zodpovídající za správnost navržených opatření. To, že pra­covník vykonávající revizi musí mít k dispo­zici příslušné podklady a informace, se opírá o čl. 61.1.2 ČSN 33 2000-6 a o čl. 4.1 ČSN 33 1500 (Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení).

 

Podle našeho názoru tedy RT ověřuje, zda jsou splněny požadavky na elektrickou insta­laci předepsané z požárního hlediska projek­tem. Toto ověření je možné uskutečnit ob­dobným způsobem, jak je to vysvětleno v po­známce N1 k čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6 pro provedení protipožárních přepážek. Nejsou-li příslušné podklady k dispozici, uvede RT do závěru revizní zprávy buď že z požárního hlediska nebyla elektrická instalace ověřena, nebo (pokud by se skutečný stav jevil jako ne­bezpečný) by s vydáním revizní zprávy měl počkat, dokud se stanoviska k dané otázce ne­vyjasní – viz pozn. k bodu f) čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6.

Naprosto s Vámi souhlasíme. Jde o nové požadavky, s jejichž ověřováním technické normy pro revize elektrických instalací ne­počítají. Neuvažují s tím, že by RT měl být navíc ještě požárním specialistou. Podle naše­ho názoru by mělo stačit, když RT v případě, že příslušné podklady (projektová dokumen­tace týkající se zajištění proti požáru) nebu­dou k dispozici, uvede tuto skutečnost do re­vizní zprávy s konstatováním, že revize toto hledisko neověřovala. Ani pokud bude doku­mentace po požární stránce v pořádku, není RT povinen podrobně kontrolovat opatření na ochranu před požárem. Tento postup je v sou­ladu s pokyny pro vykonávaní výchozích re­vizí elektrických instalací z hlediska nebez­pečí požáru uvedenými v čl. C.61.2.3 b) ČSN 33 2000-6. Ve vysvětlující pozn. N k tomuto článku se k tomu ještě uvádí, že osoba vyko­návající revizi z hlediska uvedených protipo­žárních opatření upozorní pouze na ty zjevné nedostatky, které v tomto ohledu může z hle­diska své odborné způsobilosti zjistit.

Elektrické stavební výtahy jsou součástí prozatímního zařízení staveniště, a revidují se tedy ve lhůtách stanovených v tab. 1 ČSN 33 1500:1990 (Elektrotechnické předpisy. Revi­ze elektrických zařízení), tzn. ne později než jednou za půl roku.

Nepředepíše-li výrobce daného strojní­ho zařízení ve své průvodní dokumentaci něco jiného, vztahují se na pravidelné revize elektrických zařízení strojních zařízení lhů­ty uvedené v ČSN 33 1500:1990. Tyto lhů­ty se určují podle vnějších vlivů prostředí, jak jsou uvedeny v tab. 1 nebo v příloze 2 zmíněné normy. Pro vnější vlivy normální jsou předepsány lhůty pravidelných revizí elektrických zařízení v délce pět let. Kro­mě toho je ovšem třeba (viz nařízení vlá­dy č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a ná­řadí) podrobovat uvedená technická zaříze­ní pravidelným kontrolám v rozsahu stano­veném v dokumentaci výrobce nebo, není-li tato dokumentace k dispozici, tak v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnost­ním předpisem v ročních lhůtách – nestano­ví-li průvodní dokumentace nebo norma či zvláštní právní předpis jinak.

 

Podotýkáme, že toto je náš názor, který nemusí být totožný s názory jednotlivých or­gánů a organizací dozoru.

S Vaším návrhem na zjištění přesné hod­noty impedance smyčky výpočtem (obdob­ně, jak je to uvedeno v čl. C.61.3.6.3 ČSN 33 2000-6) je možné souhlasit, i když (po­kud je nám známo) existují i přístroje ověřují­cí funkci proudových chráničů, které (s ome­zenou přesností) změří i impedanci smyčky. (Podotýkáme, že z principu ochrany auto­matickým odpojení v síti TN vyplývá, že ke změření impedance poruchové smyčky není třeba nulový vodič, ale pouze příslušné vo­diče fázový a ochranný.)

 

K Vámi navrženému postupu doporu­čujeme ověřit spojitost ochranného vodiče. K tomu je možné buď změřit odpor ochran­ného vodiče přímo, nebo změřit napětí na ne­živé části při jmenovitém vybavovacím rezi­duálním proudu předřazeného proudového chrániče (touto funkcí jsou některé přístroje na ověřování funkce proudových chráničů vy­baveny; jejím původním účelem bylo změřit napětí na uzemnění při průchodu tohoto vy­bavovacího proudu při uplatnění proudové­ho chrániče v sítích TT). Z tohoto hlediska je měření napětí na odporu ochranného vo­diče značně nepřesné, takže při neporušeném propojení ochranného vodiče by měl měřicí přístroj ukázat hodnotu naměřeného napětí 0 V, čímž by se prokázala spojitost ochran­ného vodiče.

(pokračování)