Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro,
Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), http://www.in-el.cz

Otázka 1:

V návaznosti na Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe, se touto cestou na Vás obracím s prosbou o sdělení, zda podle ČSN EN 50110-1 ed. 2 (např. i jiného právního předpisu) musí být ustaven vedoucí práce na elektrických zařízeních písemně, nebo stačí jen ústně (tj. neprokazatelně). Jaká je praxe? Děkuji Vám za odpověď.

Odpověď 1:

Forma určení vedoucího práce spadá do kompetence zaměstnavatele. Pro vykonávání jednoduchých pracovních činností, při nichž nedochází k ohrožení bezpečnosti, není nutné písemně určovat vedoucího práce pro každou takovouto jednotlivou pracovní činnost. Toto platí zejména v případech, kdy je vedoucí práce pro takovéto pracovní činnosti zaměstnavatelem předem určen nějakým jeho dokumentem.

V souvislosti s tím, že příprava na provedení složité pracovní činnosti musí být provedena písemně (jak uvádí čl. 4.3. ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 Obsluha a práce na elektrických zařízeních), považujeme písemné určení vedoucího práce pro složité pracovní činnosti za nutné.

Na požadavek písemné přípravy složité pracovní činnosti navazuje i TNI 34 3100:2005 Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Komentář k ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005. Ta ve své příloze 4 Technická a organizační opatření k zajištění bezpečnosti při práci na elektrickém zařízení a v blízkosti živých částí udává, že za písemnou přípravu při složité pracovní činnosti pro práce na elektrickém zařízení bez napětí, pod napětím nebo v blízkosti živých částí lze považovat příkaz B nebo B-PPN. V této příloze je uvedeno, na které práce či činnosti se příkaz B, popř. B-PPN vydává. Z uvedených postupů vyplývá, že pro složité pracovní činnosti, pro které musí být příprava provedena písemně – v ČR se pro přípravu takových činností na zařízeních nad 1 000 V a v jejich blízkosti může využívat forma příkazu B, popř. B-PPN, musí být také vedoucí práce určen písemně.

Od písemného určení vedoucího práce je možné upustit i v takových případech, je-li nebezpečí z prodlení, např. při poruchách v mimořádném provozním stavu, v případě ohrožení lidského života nebo nebezpečí vzniku velkých škod. V takových případech se nepovažuje za nutné určovat vedoucího práce před zahájením prací písemně; je však možné doporučit, aby byl později při zápisu o provedené pracovní činnosti písemně uveden. Na závěr si ještě dovolujeme zpochybnit tvrzení, že ústní určení pracovníka vedoucím práce je neprokazatelné. Naopak, je-li toto určení provedeno před pracovní skupinou, považujeme toto určení v obecném smyslu za prokazatelné.

Pokud je nám známo, praxe je taková, že vedoucí práce je pro určité pracovní činnosti určen předem písemně, aniž by bylo nutné jej pak pro jednotlivé práce zvlášť jmenovat.

Otázka 2:

Jde o normu ČSN 73 6005/Z4 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, tj. silový kabel do 1 kV ve volném terénu, např. venkovní osvětlení, které je uložené v chráničce. Mohu opravdu dát chráničku, včetně kabelu k veřejnému osvětlení do hloubky 0,35 m do volného terénu podle uvedené normy? (Praxe je taková, že každý dává chráničku pro veřejné osvětlení do výkopu hloubky 0,8 m.)

Odpověď 2:

Uvedené řešení – kabely do 1 kV s krytím 35 cm, bylo projednáno již poměrně dávno a mělo by se vztahovat pouze na oblasti, kde nejsou kabely ohroženy, to znamená mimo místa, kde jezdí vozidla, kde se provádějí nebo se předpokládá vykonávání pravidelných zemědělských prací (např. v poli, kde se oře, je ukládání kabelů s krytím 35 cm naprostým nesmyslem) nebo i jiných prací, které by mohly narušovat terén. Ve Vámi uvedených případech, kdy „každý“ ukládá kabely do 1 kV v terénu do hloubky 80 cm, se také zřejmě „každý“ bojí mírných terénních úprav, které ve volném terénu mohou být vykonávány. Není-li jistota, že se s terénem nebude nic provádět nebo že tam nebudou pojíždět vozidla, doporučujeme držet se původních pravidel a uvedené kabely klást do země s překrytím alespoň 70 cm (podrobněji v čl. 521. N11.13 ČSN 33 2000-5-52:1998 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení – Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení).

Otázka 3:

Mám na Vás dotaz, zda lze pokládat do země i pohyblivé šňůry, např. CYSY, CGSG apod.

Odpověď 3:

Kabely CYSY jsou určeny pro připojování spotřebičů pro domácnost, pro dílnu, pro prodlužovací přívody a šňůrová vedení ve vnitřních prostorech se středním mechanickým namáháním. Kabely CGSG mají v podstatě totéž určení, je však možné je používat pro větší mechanická namáhání, a to jak pro vnitřní, tak i pro venkovní prostory. Pro kladení do země jsou určeny např. kabely CYKY.

Otázka 4:

Potřebuji zapojit dvanáct bodových svítidel 35 W/230 V instalovaných v podhledech z nehořlavého materiálu. Mohu jako napájecí přívod použít kabely CYLY 3C×1,5 mm, které budou napojeny z instalační krabice umístěné na stropě? Kabely CYLY budou ještě ke stropu přichyceny kabelovými příchytkami a pak povedou volně po podhledech k bodovým svítidlům.

Odpověď 4:

Podle našeho názoru uložení kabelů CYLY v podhledu z nehořlavého materiálu odpovídá použití, jak je uvádí výrobce, totiž pro šňůrová vedení s malým mechanickým namáháním. Nebude-li tedy přívod ke svítidlům v podhledu mechanicky namáhán při používání ani při montáži, nemělo by v běžném případě nic bránit jejich použití pro Vámi uváděný účel.

Otázkou v současné době může být ještě to, zda uvedené vedení vyhoví z hlediska požárních norem. V čl. 12.9.3 normy ČSN 73 0802:2009 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty se uvádí, že pokud přesáhne hmotnost izolace vodičů a kabelů, popř. hořlavých částí elektrických rozvodů, hodnotu 0,2 kg/m3 obestavěného prostoru místnosti, přičemž na osobu v posuzované místnosti připadá méně než 10 m2 půdorysné plochy, posuzují se takováto vedení z požárního hlediska. V takovémto případě by se musely použít kabely nebo vodiče splňující příslušnou třídu reakce na oheň nebo by musely být uloženy pod omítkou s krytím alespoň 10 mm apod. (Podle našeho odhadu je přípustných asi 15 m délky kabelu na 1 m3 obestavěného prostoru – jinak je nutné provést některé z opatření stanovených příslušných normou.)

Otázka 5:

1. V normě ČSN 73 0848 v čl. 4.5.1 a čl. 4.5.2 je uvedeno, že musí být umožněno centrální vypnutí těch elektrických zařízení v objektu nebo v jeho části, jejichž funkčnost není nutná při požáru – central stop a tlačítko total stop pro vypnutí všech zařízení, včetně funkčních při požáru. Není jednoznačně řečeno, že to musí být tlačítka, avšak je to napsáno tak, že z toho vyvozuji, že to musí být např. tlačítka, jis tiče, vypínače. Je-li central stopem a total stopem myšleno tlačítko, vypínač nebo i jistič, jakým způsobem toto řešit např. v bytovém domě?

Umístit např. do prvního elektroměrového rozváděče v 1. NP bytového domu vypínač s podpěťovou spouští a odtud kabelem funkčním při požáru (uloženým tak, aby byla zachována funkční integrita) k tlačítku (kryté např. sklem) umístěného u vchodových dveří? Toto řešení by asi splnilo požadavek ČSN 73 0848, ale přesto část v prvním elektroměrovém rozváděči zůstane stále pod napětím. Je tedy nutné stejně provést odpojení v přípojkové skříni? Nebo si vykládám odstavce 4.5 až 4.5.4 nesprávně a vztahuje se toto, stejně jako požadavek ve vyhl. č. 137/1998 Sb. § 45 odst. 6, k odpojení v přípojkové skříni? Lze tedy za central stop a total stop považovat pojistky v pojistkové skříni umístěné např. na fasádě objektu?

2. V tabulce č. 1 v ČSN 73 0848 jsou uvedeny tři sloupce I, II, III, nenašel jsem v normě žádnou zmínku o tom, který sloupec si mám vybrat pro konkrétní body (uvedené v tabulce č. 1). Pro příklad: Budeme mít větrání únikových cest podle bodu e) v tabulce č. 1, poté si mohu vybrat ze dvou sloupců tedy II a III. Na stránkách firmy nkt cables jsem našel stejnou tabulku doplněnou již o kabely, které je možné použít, ale toto se nevztahuje ke každému sloupci zvlášť; je pouze uveden vždy jeden kabel pro body, např. a) až i). Jak tedy postupovat – mám se řídit i sloupci uvedenými v tabulce č. 1?

Také mě zaráží např. bod b) a c). Co když budou nouzová svítidla vybavena vlastní baterií – i tak bude nutné svítidla propojit od rozváděče kabelem např. (podle nkt cables) 1-CXKH-V? Poté mně přijde logické již z přípojkové skříně pro celou budovu táhnout V-kabel.

Odpověď 5:

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (která v podstatě nahradila vyhlášku č. 137/1998 Sb.), v § 34 odst. 5 stanoví, že každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. Toto je úleva oproti předchozímu znění uvedenému ve vyhl. č. 137/1998 Sb., která ve svém § 45 uváděla, že každá stavba musí mít trvale přístupný a viditelně trvale označený hlavní vypínač elektrické energie. Výklad MMR k tomuto ustanovení, byl, že:

za hlavní vypínač elektrické energie ve smyslu ustanovení § 45 odst. 6 vyhl. č. 137/ /1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, lze považovat také hlavní domovní pojistkovou (kabelovou) skříň – viz ČSN 33 3320 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky, splňuje-li podmínku trvalé přístupnosti a viditelného trvalého označení;
odpojitelné místo stavby může být provedeno i jiným způsobem, např. vypínačem vn, výkonovými pojistkami nebo jističem, za současného splnění uvedené podmínky. Uvedená řešení považujeme též za možné způsoby, kterými se vyhoví jak požadavku § 34 odst. 5 vyhl. č. 268/2009 Sb., tak i požadavku čl. 4.5.1 ČSN 73 0848:2009 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody na centrální vypnutí těch elektrických zařízení v objektu, jejichž funkčnost není při požáru nutná. Obdobným způsobem je možné podle nás řešit i požadavek čl. 4.5.2, který pro případ, kdy je to třeba, předepisuje, aby bylo umožněno vypnout všechna zařízení v objektu.

V případech, kdy bude zvoleno některé z uvedených řešení, je třeba, aby podle čl. 4.5.3 ČSN 73 0848:2009 byly vypínací prvky zajišťující centrální nebo úplné vypnutí umístěny tak, aby byly v případě požáru snadno přístupné (např. u vstupu do objektu, což hlavní domovní pojistková skříň splňuje). Předpokládáme, že postačuje tyto skříně označit CENTRÁLNÍ VYPNUTÍ, popř. CELKOVÉ VYPNUTÍ.

Je-li (např. u rozsáhlých objektů) zvolena možnost umístění ovládacích prvků pro centrální, popř. celkové vypnutí, kterou také uvádí čl. 4.5.3 ČSN 73 0848:2009, považujeme za vhodné příslušná tlačítka označit CENTRAL STOP a TOTAL STOP.

Tabulka 1 ČSN 73 0848:2009 uvádí tři druhy vodičů nebo kabelů, které je možné jako volně vedené alternativně použít pro zajištění funkce a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb. Pro různé funkce, ovládání a prostory (v řádcích tabulky) jsou v buňkách sloupců I, II a III znaménkem „×“ označeny druhy vodičů nebo kabelů, které je možné pro daný případ použít. V případě, že jde o kabely umístěné v chráněných únikových cestách, je možné použít pouze vodiče a kabely, jejichž označení je doplněno hvězdičkou „×*)“. Pokud jde o nouzová svítidla vybavená vlastní baterií, tak budou-li přitom splněny požadavky vztahující se na dobu provozu tohoto nouzového osvětlení z baterie, nemusí vedení k těmto svítidlům splňovat požadavky podle bodu b) první části tabulky 1, ale musí splňovat požadavky z hlediska prostorů, kterými jsou tyto kabely vedeny (např. jde-li o nevýrobní objekt, musí splňovat požadavky čl. 12.9.3 ČSN 73 0802). Obdobně se postupuje i v případě osvětlení chráněných únikových a zásahových cest.

Otázka 6:

Otázku zásuvkových vývodů pro spotřebiče s příkonem 2 kW a větším (samostatné obvody) řeší jen ČSN 33 2130 ed. 2. Tato platí pro vnitřní elektrické rozvody v objektech bytové a občanské výstavby. Která norma tuto otázku řeší pro vnitřní elektrické rozvody v průmyslu (např. zařízení připojené přes zásuvku na 230 V/16 A s příkonem větším jak 2 kW, ale s odběrem 8 A)? Musí mít toto zařízení samostatné jištění?

Odpověď 6:

Pro průmyslové rozvody platí ČSN 34 1610: 1963 Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách. Tato norma neřeší otázku zásuvkových vývodů tak jako ČSN 33 2130 ed. 2, ale řeší napájení a jištění jednotlivých obvodů bez ohledu na to, zda jsou spotřebiče (zařízení) na tyto obvody připojeny přímo, nebo zásuvkovým spojením. I pro průmyslové rozvody považujeme za samozřejmé dodržovat zásadu (uvedenou pro třífázové zásuvky v ČSN 33 2130 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody), že na jeden zásuvkový obvod je možné připojovat pouze zásuvky na stejný jmenovitý proud odpovídající předřazenému jištění. Výkonnější zařízení se připojují vlastními samostatně jištěnými obvody – už jenom z toho důvodu, aby se tato výkonnější zařízení při svém spínání a zatěžování nežádoucím způsobem neovlivňovala. Připojování elektrického zařízení velmi velkého výkonu ze samostatně jištěného obvodu určeného pro toto zařízení vyplývá z požadavků na jištění a ochrany tohoto zařízení, jak jsou stanoveny v ČSN 33 3051:1992 Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení.

Že by platil nějaký předpis (nebo pravidlo), který by určoval výkon, od kterého se mají připojovat průmyslová zařízení k síti svým vlastním samostatně jištěným přívodem (jako je tomu v ČSN 33 2130 ed. 2), o tom nevíme.

Otázka 7:

V poslednej dobe sa dosť často stretávam s použitím káblov H05VV-F (a podobných typov), ktorými sa v pevnej elektroinštalácii napájajú zásuvky 230 alebo 400 V. V katalógoch výrobkov (napr. nkt cables, Kablo elektro.) je použitie týchto káblov určené pre, citujem: „Spojenie pre domáce a kancelárske prístroje, ktoré pracujú so stredným mechanickým namáhaním, spojenie ohrievacích zariadení, pokiaľ nie sú v kontakte s horúcimi časťami, spojenie prístrojov pracujúcich vo vlhkých a mokrých miestnostiach (práčky, žmýkačky, chladničky).“ Je vhodné, podľa Vášho názoru, používať tieto káble aj pre pevný rozvod napr. v školách, telocvičniach apod.?

Odpověď 7:

Souhlasíme s Vámi. Podle sdělení distributora uvedených kabelů, nejsou kabely H05VV-F pro pevný rozvod provedený uložením kabelů přímo do zdi, pod omítku apod. vůbec vhodné (pro toto uložení je na trhu dostatek jiných kabelových výrobků). Vyhovující však je použití kabelů H05VV-F pro pevný rozvod, budou-li uloženy do elektroinstalačních trubek, lišt, kanálků apod. Může to být výhodné, protože jsou ohebnější než běžné elektroinstalační kabely. Při zapojování těchto kabelů do zásuvek, spínačů atd. je však nutné zakončení žil opatřit stlačitelnými dutinkami.

(pokračování)