| Odpovědi na dotazy redakce Elektro 1. Kdo je autorizovaný inspektor? V novém stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. je v § 143 nově uvedena osoba vykonávající určitou součinnost při přípravě a realizaci stavby. Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad:
a) osvědčit stanoveným způsobem, že navrhovaná stavba může být realizována,
b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle tohoto zákona,
c) dohlížet na vykonávání stavby. Autorizovaný inspektor odpovídá za řádné a nestranné posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů, za odbornou úroveň jím zpracovaných a vydaných stanovisek a jiných dokumentů, vykonávaných úkonů a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Autorizovaným inspektorem může ministr pro místní rozvoj, po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora), jmenovat fyzickou osobu, která dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu1), prokázala nejméně patnáct let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení vykonávání staveb, anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu2), prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence rejstříku trestů ne starším tří měsíců, prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. Výjimečně může být autorizovaným inspektorem jmenován i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, přestože nesplňuje předepsanou praxi. Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu deseti let, popř. tato doba může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset let, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával. Činnost autorizovaného inspektora není živností. Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo vykonávání on sám nebo osoba jemu blízká. Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost. 2. Posouzení elektrotechnické kvalifikace cizinců pracujících v ČR Uznávání odborných kvalifikací a jiné odborné způsobilosti státních příslušníků členských států EU upravuje v ČR zákon č. 18/2004 Sb. Jde-li o regulované povolání, musí žadatel požádat o uznání své odborné kvalifikace u relevantního uznávacího orgánu (ústřední správní úřad ČR), do jehož působnosti regulovaná činnost náleží. Co se týče cizinců, podle stanoviska Státního úřadu práce se sídlem v Opavě z 20. 7. 2006 se musí všichni cizinci pracující na území České republiky řídit našimi platnými právními předpisy. Z toho vyplývá, že např. dceřiná firma dislokovaná v tuzemsku musí dodržovat všechna ustanovení platných závazných právních předpisů, zejména zákoníku práce, ale i platné vyhl. č. 50/1978 Sb., o posuzování elektrotechnické kvalifikace, a to i ve vztahu k vlastním zaměstnancům pracujícím na našem území. V případě cizího elektromontéra určí rozsah odborného komisního přezkoušení, ve smyslu platné vyhl. č. 50/1978 Sb., jeho zaměstnavatel v tuzemsku. Rozsah přezkoušení a přiznání elektrotechnické kvalifikace podle našich předpisů se řídí podle výsledku vyhodnocení rizik při konkrétních činnostech, které bude vykonávat. 3. Lékařské prohlídky zaměstnanců Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 40 každému zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, stanovuje povinnost zajistit zaměstnancům závodní preventivní péči (ZPP), která má ve spolupráci se zaměstnavatelem zabezpečit prevenci, včetně ochrany zdraví před nemocemi z povolání, úrazy a jiným poškozením zdraví z práce. Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci přidělit práci, aniž by měl lékařem potvrzeno, že je tento zaměstnanec k jejímu výkonu zdravotně způsobilý. A je tomu tak nejen na začátku výkonu práce, ale i v jejím průběhu. Preventivní lékařské prohlídky v rámci ZPP, kterým se zaměstnanci musí podrobit ve smyslu § 135 zákoníku práce, se nesmí zaměňovat s preventivními prohlídkami ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění (nelze uplatnit ustanovení vyhl. č. 56/1997 Sb., kterou se stanovuje obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek).  Obr. 1. Práce pod napětím Lékařské prohlídky v rámci ZPP se dělí na: - vstupní,
- periodické,
- mimořádné,
- řadové,
- výstupní,
- následné.
Vstupní lékařskou prohlídku, jež má být zaměřena na konkrétní činnosti a pracoviště, musí absolvovat každý zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy. Vstupní prohlídka není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a v zákoníku práce je uvedeno, že náklady se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) hradí zaměstnavatel. Periodické a mimořádné prohlídky se týkají určité skupiny zaměstnanců a jejich četnost a rozsah vyplývají z různých předpisů upravujících výkon příslušných činností, z kategorizací prací (vykonává se podle vyhl. č. 432/2003 Sb.), ale především ze směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd. Jestliže je s lékařem uzavřena smlouva o ZPP, jsou náklady na tyto prohlídky hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění (není-li uzavřena, hradí náklady zaměstnavatel).  Obr. 2. Komplet s nehořlavou úpravou Proban Orgán ochrany veřejného zdraví může v rámci kategorizace práce stanovit mj. rozsah a četnost periodických preventivních prohlídek i v jiných případech, než jsou uvedeny v předpisu. Podle směrnice MZd jsou mj. stanoveny každé tři roky periodické prohlídky pro zaměstnance vykonávajícího činnost na zařízení vysokého napětí. Stejně tak jsou ve tříletých lhůtách stanoveny zdravotní prohlídky zaměstnanců pracujících ve výškách nad deset metrů nad úrovní terénu (u osob mladších 21 let a starších 50 let věku – jednou ročně). Zaměstnavatel je též povinen zajistit, aby zaměstnanci pracující v noci byli lékařem vyšetřeni před zařazením na noční práci a periodicky jednou ročně. Prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pokud u zaměstnance nevyplývají žádné periodické prohlídky z předpisu a zaměstnavatel má zajištěnou ZPP, vztahují se něj řadové prohlídky, a to u zaměstnanců do 50 let věku nejméně jednou za pět let, u zaměstnanců nad 50 let jednou za tři roky. Náklady na tuto prohlídku má hradit zaměstnavatel. 4. Pracovní oděvy pro práce pod napětím Při práci pod napětím (obr. 1) se má používat oděv s nehořlavou úpravou. Na letošní výstavě Protec v Brně vystavovala akciová společnost Jitka (Jindřichův Hradec) své výrobky, mezi nimiž byl i komplet halena a kalhoty s nehořlavou úpravou Proban (obr. 2). Tato úprava zajišťuje ochranu uživatele před přímým zasažením plamene. Pro tkaniny a konfekce s úpravou Proban vystavil Úřad pro certifikaci ochranných textilií v Německu doklad o tom, že tkanina vyhovuje požadavkům na omezené šíření plamene konvenčního žáru a sálajícího žáru při zachování všech předností bavlněného materiálu. Firma Jitka vyrábí i textilní látku s antistatickou úpravou pod názvem Sorex antistatik se složením 98 % bavlna, 2 % uhlíkové vlákno (šířka 150 cm a hmotnost 225 g·m–2). 5. Změna obsahových náplní živností Nařízením vlády č. 324/2006 Sb. se od 1. července 2006 mění nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanovuje seznam oborů živností volných, a nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanovují obsahové náplně jednotlivých živností, takto: V příloze č. 2 u vázaných živností ve skupině 205 Elektrické stroje a přístroje u oboru živnosti Montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení se v obsahové náplni živnosti slova „pulty centralizované ochrany, elektronická zabezpečovací signalizace, včetně komunikátorů, elektrická požární signalizace, včetně komunikátorů, sirény, automatické telefonní hlásiče„ nahrazují slovy „komunikátory pro poplachové systémy„ a slova „rádiové zabezpečovací systémy„ slovy „rádiová přenosová zařízení pro poplachové systémy„. V příloze č. 2 skupina 205 Elektrické stroje a přístroje se ruší obor živnosti Poskytování telekomunikačních služeb. V příloze č. 4 Obsahové náplně volných živností se v názvu oboru živnosti č. 45 Výroba rozváděčů, baterií, kabelů, vodičů a televizních antén a v textu obsahové náplně ruší slovo „televizních„.
1) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. |
