Objasnění problematiky rušení ČSN a doplnění informace v oblasti obsluhy a práce na elektrických zařízeních

Objasnění problematiky rušení ČSN a doplnění informace v oblasti obsluhy a práce na elektrických zařízeních

Ing. Vincent Csirik, ČSNI

Úvod

Zvýšená aktivita uživatelů technických norem v oblasti „pravidla pro elektrotechniku„ (dříve předpisové normy) se v posledním období zaměřila na problematiku zavedení souboru evropských norem EN 50110 „Obsluha a práce na elektrických zařízeních„ do soustavy ČSN a na rušení norem. Tato aktivita je vítána, avšak některé publikované příspěvky (např. v časopisu ELEKTRO) ukazují, že ne ve všech případech byla správně pochopena nová úloha českých technických norem. Je pochopitelné, že se v této oblasti snáze orientují ti, kteří se zúčastňují seminářů a aktivů, na kterých přednáší také pracovník ČSNI. Vzhledem k tomu, že je zapotřebí informovat i další uživatele technických norem, uvítal jsem požadavek redakce na příspěvek do časopisu ELEKTRO, který by danou problematiku čtenářům přiblížil.

Vzhledem k tomu, že zavedením souboru evropských norem EN 50110 vznikla v oblasti „práce a obsluha na elektrických zařízení“ zcela nová situace, věnujeme se v časopisu ELEKTRO těmto otázkám (kromě tohoto článku) ve třech samostatných příspěvcích:

• „Nové normy ČSN (31)„ (úvodní informace k dané problematice – ELEKTRO 12/2003),

• „Nové normy (32)„ (podrobná informace o nových normách ČSN EN 50 110-1 a ČSN EN 50110-2, nahrazujících soubor norem ČSN 34 3100 až 91 – ELEKTRO 1/2004),

• „Nové normy (33)„ (podrobná informace o změnách norem souboru ČSN 34 3100 až 91, které vyplynuly ze zavedení evropských norem EN 50110-1 a 2 do soustavy ČSN – bude publikován v ELEKTRO 2/2004).

Současně bude v Elektrotechnické ročence 2004 uveřejněn samostatný článek k dané problematice.

S ohledem na zmíněné skutečnosti nepokládám za nutné samostatně reagovat na každý článek, který byl v časopisu ELEKTRO uveřejněn; tento příspěvek je souhrnným (obecným) vyjádřením. Předpokládám, že uživatelé ČSN si po přečtení uvedených informací vytvoří správný názor na probíranou problematiku.

Obecně

V oblasti elektrotechnických norem v posledním období dochází k podstatným změnám z hlediska jejich tvorby i z hlediska jejich využívání. Dané změny jsou způsobeny především přípravou vstupu ČR do Evropské unie. Tato příprava zahrnuje i harmonizaci soustavy technických předpisů a norem, neboť jinak by volný pohyb zboží v EU nebyl možný.

Technická normalizace v ČR patří do působnosti: Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) – pod divizi rozpočtu a podpory podnikání.

Státním orgánem je: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Pověřenou organizací pro zabezpečování tvorby a vydávání českých technických norem je: Český normalizační institut (ČSNI), který na základě zákona č. 22/1997 Sb. byl rozhodnutím MPO ČR č. 203/97 ze dne 1. 9. 1997 touto činností pověřen.

Pozn.: ČSNI byl založen v roce 1993 a od ledna zastupuje ČR v mezinárodních normalizačních organizacích ISO, IEC, v evropských normalizačních organizacích CEN, CENELEC a také v ETSI jako národní normalizační organizace. Činnost ČSNI je zaměřena především na:

• tvorbu českých technických norem,
• vydávání a distribuci českých technických norem,
• poskytování informací o technických normách,
• spolupráci s nevládními mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi.

Právní úprava technické normalizace

Právní úprava technické normalizace je obsažena v zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

V zákoně jsou rozlišeny:

Technické předpisy
Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů, obsahující technické požadavky na výrobky, popř. pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby, nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání, poskytování nebo zřizování služby (zákon č. 71/2000 Sb.).

České technické normy
Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen Věstník Úřadu). Česká technická norma není obecně závazná.

Veškeré normalizační úkoly tvorby norem, zařazované do plánu TN, jsou zaměřeny na postupnou transformaci národní soustavy ČSN při současném udržování nezbytné funkčnosti fondu stávajících ČSN.

Povinností ČSNI jako řádného člena evropských normalizačních organizací je zabezpečit převzetí všech schválených evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem, nebo jejich jednotlivých ustanovení, které jsou s evropskými normami (EN, HD) v rozporu.

Priority pro zařazování úkolů do plánu TN

• přejímání evropských norem,
• přejímání mezinárodních norem citovaných v evropských normách,
• přejímání mezinárodních norem ISO a IEC celospolečenského významu,
• změny a revize stávajících ČSN, které byly vyvolány zavedením evropských a mezinárodních norem do soustavy ČSN,
• přejímání ostatních mezinárodních norem a tvorba původních ČSN.

Do plánu TN se nezařazují úkoly řešící problematiku shodnou s připravovanými návrhy EN (uplatnění tzv. stop-stavu podle vnitřních pravidel CEN/CENELEC – standstill). Obdobně se postupuje i v případě rozpracovaných návrhů norem ISO/IEC. Zpracovatel musí při řešení a zpracování úkolů tvorby ČSN postupovat v souladu:

• se zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.,

• s aktuálními metodickými pokyny pro normalizaci MPN 1¹⁾, MPN 4²⁾ a dalšími pokyny, na které bude upozorněn,

• s požadavky dohodnutými ve smlouvě,

• s odbornými doporučeními technické normalizační komise (v daném případě TNK 22 Elektrotechnické předpisy),

• s požadavky objednavatele.

Postupné návrhy ČSN se v obou případech projednávají s příslušnými TNK³⁾ (jsou-li zřízeny) a s dalšími účastníky připomínkového řízení.

Zahájení řešení úkolů je odborné veřejnosti oznamováno ve Věstníku ÚNMZ, vycházejícím začátkem každého kalendářního měsíce. Současně jsou veřejnosti sdělovány základní údaje o úkolech, jež jsou potřebné pro orgány a osoby, které mají zájem stát se účastníky připomínkového řízení. Přihlášeným účastníkům zpracovatel zasílá návrhy ČSN a jejich případné připomínky s nimi projedná.

Jestliže se v rámci zpracování návrhu ČSN zjistí, že jeho obsah se týká i okruhu uživatelů technických norem, kteří se nepřihlásili jako účastníci připomínkového řízení, může zpracovatel sám (popř. po konzultaci s pracovníkem ČSNI) zaslat návrh normy i organizacím nebo i jednotlivcům, kterých se předmětný návrh (budoucí ČSN) týká.

Jak již bylo uvedeno, podle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění není česká technická norma obecně závazná (má dobrovolný charakter). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a že není stanovena obecná povinnost jejich dodržování⁴⁾.

Dobrovolný charakter technických norem (nové pojetí) umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu (je třeba si uvědomit, že požadavky uváděné v technických normách jsou minimální).

Povinnost dodržování ČSN však může být stanovena v právním předpisu (předpisu publikovaném ve Sbírce zákonů).

Dále povinnost používání ČSN může vzniknout na základě smlouvy podle obchodního zákona, pokud si to strany ve smlouvě dohodnou atd.

Lze konstatovat, že postavení ČSN v soustavě předpisů ČR bylo ovlivněno dlouhodobým vývojem technické normalizace v podmínkách její závaznosti. Do ČSN se dostávala ustanovení zakotvující povinnosti (především u předpisových norem), patří sem i soubor ČSN 34 3100 až 91. Uživatelé si na tento typ norem zvykli, a proto je vykonávání revizí (změn) podle nového pojetí technických norem velmi obtížné. Při revizi je nutné z takové normy odstranit všechna ustanovení zakotvující povinnosti.

Problematika rušení ČSN

Pozn.: Jedná se předně o čisté ČSN (nezavádějící IEC, EN nebo HD).

Je třeba poznamenat, že v seznamu českých technických norem je velké množství zastaralých předpisových norem. Tyto normy obsahují odkazy na již neexistující ČSN a na ON (oborové normy, které byly zrušeny v roce 1994) a často zakotvují povinnosti, které do nezávazných technických norem již nepatří.

České technické normy, které jsou součástí souboru norem ČSN 34 3100 až 91, patří mezi základní elektrotechnické normy tvořící pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy). Normy tohoto charakteru však v mnoha případech (jak již bylo uvedeno) obsahují i některá ustanovení, která do nezávazných (dobrovolných) norem nepatří.

ČSNI podle § 6 zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění, je mimo jiné povinen udržovat jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem, jejich soulad s právními předpisy a zajistit zrušení technické normy, pokud neodpovídá uvedeným podmínkám.

Za účelem udržení fondu ČSN (původních ČSN) v aktuálním stavu ČSNI prověřuje ty české technické normy, které jsou vydány v určitém časovém období (nyní je to 1985 až 1990) a prostřednictvím Věstníku ÚNMZ informuje uživatele technických norem o svém úmyslu zrušit ty normy, jež nejsou aktuální. V případě, že uživatelé technických norem podporují zachování platnosti konkrétních norem, je daná problematika řešena individuálně. Návrh na zrušení se projednává též na zasedání příslušné technické normalizační komise (v daném případě TNK 22 Elektrotechnické předpisy).

Lze namítnout, že v případě elektrotechnických norem, které tvoří pravidla pro elektrotechniku a kde již předem lze předpokládat nesouhlas se zrušením, je tato metoda nevhodná. Je to ale určitá možnost, jak získat informace o využívání dané normy a současně přehled o možných zpracovatelích revize nebo změny. ČSNI má zájem na udržení čistých ČSN všude tam, kde dosud není mezinárodní ani evropská norma. Předpokladem je, aby tyto normy byly v aktuálním stavu a odpovídaly charakteru dobrovolných norem.

ČSNI ve snaze aktualizovat tyto normy zajistil po projednání s MPSV ČR v roce 2002 vypracování rozborového úkolu nazvaného „Současný stav a výhled elektrotechnických předpisů“, který mimo jiné obsahuje i závěry k jednotlivým ČSN, jež tvoří pravidla pro elektrotechniku a nepřejímají mezinárodní ani evropské normy (původní ČSN). Pro soubor ČSN 34 3100 až 91 je v rozborovém úkolu uvedena platnost maximálně dva roky po vydání ČSN EN 50110-1.

Na základě námitek, které ČSNI obdrží proti zrušení norem, a závěrů uvedených v rozborovém úkolu mohou být některé normy v uvedené oblasti ponechány v platnosti, ale je nutné zabezpečit jejich aktualizaci.

ČSN EN 50110-1 a 2

ČSN EN 50110-1 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (vydání – listopad 2003)
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 50110-1:1996 a nahrazuje ČSN 34 3100 z 1967-02-09, ČSN 34 3101 z 1987-02-02, ČSN 34 3102 z 1967-02-09, ČSN 34 3103 z 1967-02-09, ČSN 34 3104 z 1967-02-09, ČSN 34 3106 z 1967-02-09, ČSN 34 3107 z 1970-04-17, ČSN 34 3108 z 1968-05-02, ČSN 34 3109 z prosince 1997, ČSN 34 3110 z 1968-05-02, ČSN 34 3191 z 1985-09-04 a ČSN 33 1335 z 1989-04-14, které do 2005-12-31 platí souběžně s touto normou.

Norma se skládá ze dvou částí. První část EN 50110-1 obsahuje minimální požadavky platné pro všechny státy CENELEC a některé dodatečné informativní přílohy související s bezpečnou prací. Druhá část EN 50110-2, která specifikuje další návrhy bezpečnostních požadavků, popř. připojuje národní dodatky k těmto minimálním požadavkům, obsahuje několik normativních příloh (jednu pro každý stát).

Norma platí pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních, s elektrickými zařízeními nebo v jejich blízkosti. Platí pro zařízení, která jsou provozována ve všech napěťových hladinách, od malého, přes nízké, vysoké až po velmi vysoké a zvlášť vysoké napětí. Dále norma ve svém znění stanovuje požadavky na bezpečnou obsluhu elektrických zařízení a práci na nich anebo v jejich blízkosti (pozn.: požadavky se týkají jak obsluhy, tak práce a údržby).

Je třeba dodat, že ČSN EN 50110-1 se stává základní normou v otázce bezpečnosti obsluhy a práce na elektrických zařízeních. Tato norma však ve svých článcích pojednává o základních bezpečnostních požadavcích a dále tyto požadavky nerozpracovává, jak jsme tomu zvyklí u našich národních norem. Sjednocení takové normy pro všechny členské státy CENELEC je velkým problémem, a to hlavně z toho důvodu, že v jednotlivých členských státech CENELEC jsou různé zvyklosti při vykonávání údržby a revizí elektrických zařízení, a tudíž v tomto směru i odlišná legislativa.

V normě jsou stanoveny základní požadavky na bezpečnost osob a jejich kvalifikaci (tyto požadavky jsou shodné s požadavky v ČSN 34 3100, ale nejsou tak detailně rozpracované, což je ponecháno v evropské normě na národních dodatcích).

Pro činnost na elektrickém zařízení používá tato norma tři kvalifikační stupně:

1. osoba seznámená (ordinary person),
2. osoba poučená (instructed person),
3. osoba znalá (skilled person).

Je třeba dodat, že Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o odborné způsobilosti v elektrotechnice č. 50/1978 Sb., zná kromě uvedených pracovníků (osob) i pracovníky (osoby) znalé s vyšší kvalifikací.

Dalšími oblastmi, které jsou v EN 50110 řešeny, je organizace práce, dorozumívání, vymezení pracoviště, nářadí a výstroj, měření, zkoušení a revize, dokumentace. Zabývá se též požadavky, které musí být splněny při údržbách a opravách, druhy údržbové práce a tím, kdo a za jakých podmínek může tyto práce vykonávat. Všechny tyto oblasti, jak již bylo uvedeno, obsahují požadavky, které musejí být splněny. Nejsou však rozpracovány podrobně podle zvyklostí, které se uplatňují u soustavy čistých ČSN.

Je třeba dodat, že z hlediska bezpečnosti klade ČSN EN 50110-1 větší nároky na provozovatele zařízení, kteří musí splnit požadavky normy v plném rozsahu, přičemž tam, kde v současné době byly některé postupy zpracovány, musí po jejich zrušení toto zajistit provozovatel.

ČSN EN 50110-2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky (vydání – listopad 2003)

Tato norma, která je českou verzí evropské normy EN 50110-2:1996, doplňuje základní normu ČSN EN 50110-1 národními dodatky. Citace zákonů, předpisů a norem jsou uvedeny v originálu (v jazyce příslušného členského státu) a obecné části v češtině.

Tato část 2 uvádí národní dodatky a obsahuje několik normativních příloh (jednu pro každý stát). Specifikuje další návrhy bezpečnostních požadavků nebo připojuje národní doplňky k těmto minimálním požadavkům. Do národní přílohy NA jsou pro Českou republiku zahrnuty zákony, vyhlášky a normy, které souvisejí se základní normou.

Změny norem souboru ČSN 34 3100 až ČSN 34 3191
Změny norem ČSN 34 3100/Z9, ČSN 34 3101/Z2, ČSN 34 3102/Z2, ČSN 34 3103/Z2, ČSN 34 3104/Z1, ČSN 34 3106/Z2, ČSN 34 3107/Z1, ČSN 34 3108/Z3, ČSN 34 3109/Z1, ČSN 34 3110/Z1, ČSN 34 3191/Z1 a ČSN 33 1335/Z3, které vyplynuly ze zavedení souboru norem EN 50110, představují pouze úpravy základních norem tak, aby nebyly v rozporu se zavedenou evropskou normou.

To znamená, že změny uvedených norem jsou u těch článků, kde by docházelo k duplicitě nebo kde články nové normy mají přísnější požadavky než normy stávající. Články nahrazovaných norem, které již byly zastaralé a neměly svoje opodstatnění, byly vypuštěny.

Současně byly aktualizovány citované normy a souvisící ČSN. Jednotlivé změny doplnily text základní normy (souboru ČSN 34 3100 až 34 3191) tak, aby byla vyznačena návaznost na ČSN EN 50110-1, a doplnily informaci o souběžné platnosti s novou normou.

Pozn.: Zavedením souboru evropských norem EN 50110 vznikla v oblasti „práce a obsluha na elektrických zařízení“ naprosto nová situace. ČSN EN 50110-1 obsahuje pouze minimální požadavky na bezpečnost, na kterých se členové CENELEC dohodli, a předpokládá, že podrobnější předpisy budou vytvořeny podle potřeby v národní legislativě nebo v předpisech místního významu, popř. v normách organizací. Souběžná platnost souboru norem ČSN 34 3100 až 34 3191 s novou normou umožní uživatelům technických norem postupný přechod na využívání nové normy a v období souběžné platnosti přepracovat místní provozní předpisy.

ČSN 34 3100 „Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních„ je kmenovou (základní) normou pro soubor norem ČSN 34 3100 až 12 a ČSN 34 3191. ČSN 34 3100 stanoví základní bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních všech druhů a napětí a v jejich blízkosti až do 2005-12-31. Ostatní normy tohoto souboru obsahují doplňující předpisy (nyní pravidla pro elektrotechniku) pro obsluhu a práci na jednotlivých částech zařízení a na zvláštních elektrických zařízeních a také pro činnost nebo pobyt v jejich blízkosti.

S přihlédnutím k důležitosti uvedených norem byly návrhy ČSN EN 50110-1 a ČSN 50110-2 (a návrhy změn ČSN 34 3100 až 91) projednány se všemi účastníky normalizačního řízení včetně příslušných technických normalizačních komisí: TNK 22 Elektrotechnické předpisy, TNK 97 Elektroenergetika a TNK 126 Elektrotechnika v dopravě. Přitom na základě požadavku ČSNI byly kromě přihlášených účastníků připomínkového řízení zařazeny i další.

Na doporučení ČSNI byl zpracovatelem (MEDIT Olomouc) vytvořen zpracovatelský tým ve složení:

• Ing. Jaroslav Bárta, Energoprojekt Praha,
• doc. Ing. Eva Konečná, CSc., Technická univerzita Liberec,
• Ing. Bohuslav Kramérius, Ing. Antonín Kubela, ČD, s. o., DDC, o. z., Technická ústředna dopravní cesty Praha,
• Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s. r. o. Praha,
• Ing. Antonín Lisý, Elektrotechnický svaz český,
• Václav Macháček, Středočeská energetická a. s. Praha,
• Ing. Turnovec, ČÚBP Praha (v průběhu zpracování úkolů rezignoval na člena týmu).

Závěr

Závěrem je třeba zdůraznit, že projednávání návrhů norem ČSN EN 50110-1, ČSN EN 50110-2 včetně návrhů změn ČSN 34 3100/Z9, ČSN 34 3101/Z2, ČSN 34 3102/Z2, ČSN 34 3103/Z2, ČSN 34 3104/Z1, ČSN 34 3106/Z2, ČSN 34 3107/Z1, ČSN 34 3108/Z3, ČSN 34 3109/Z1, ČSN 34 3110/Z1, ČSN 34 3191/Z1 a ČSN 33 1335/Z3, které vyplynuly ze zavedení souboru norem EN 50110, probíhalo velmi zodpovědně a při využití všech dostupných podkladů. Současně se ukázalo, že soubor norem ČSN 34 3100 až 91 tvoří úzkou vazbu s vyhláškou č. 50/1978 Sb. (u které již několik let pokračují neúspěšné pokusy o její aktualizaci) a jeho revize v současných podmínkách je neuskutečnitelná.

Obecně lze konstatovat, že problematika nahrazování předpisových norem v uvedené oblasti je velmi komplikovaná, neboť tyto normy byly tvořeny v období, kdy závaznost technických norem byla stanovena zákonem. Do předpisových norem byla zařazována ustanovení obsahující povinnosti, které do dobrovolných technických norem podle zákona č. 22/1997 Sb. v současném znění již nepatří. V jednotlivých organizacích (především v oblasti energetiky a v oblasti dopravy) jsou místní provozní předpisy vypracovány s využitím již uvedených předpisových norem. Tato otázka bude řešena postupně, a to zejména v rámci zavádění evropských norem. ČSNI by uvítal větší angažovanost orgánů dozoru při řešení této problematiky.

¹⁾ MPN 1:1999 Stavba, členění a úprava českých technických norem, kterými se v návaznosti na obdobné předpisy mezinárodních a evropských normalizačních organizací stanoví jednotná pravidla pro stavbu, členění a úpravu českých technických norem (ČSN), a to jak původních ČSN zpracovaných na národní úrovni, tak i ČSN, kterými se přejímají evropské nebo mezinárodní normy do soustavy českých technických norem.
²⁾ MPN 4:1999 Úprava rukopisů českých technických norem pro tisk, které stanoví jednotná pravidla a požadavky pro vyhotovení rukopisů návrhů ČSN a stanoví zásady pro jejich předávání v elektronické formě do schvalovacího řízení ČSNI.
³⁾ Technické normalizační komise (dále jen TNK) jsou odbornými normalizačními orgány s celostátní působností, registrovanými, metodicky řízenými a koordinovanými Českým normalizačním institutem (dále jen ČSNI). ČSNI zřizuje TNK na návrh zainteresovaných zájmových oblastí společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního výboru (Technického normalizačního výboru nebo Elektrotechnického normalizačního výboru) ke komplexnímu řešení všech otázek technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti.
Projednání návrhu ČSN se může zúčastnit každý, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení (ve Věstníku ÚNMZ) o zahájení zpracování návrhu přihlásí zpracovateli uvedenému v tomto oznámení, nebo každý, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu normy ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění.
⁴⁾ Dřívější pojetí závaznosti technických norem bylo naprosto odlišné. Podle § 3 zákona č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci, který platil až do roku 1991, byly ČSN závazné a v případech, kdy by to bylo na úkor bezpečnosti, se nepovolovaly ani výjimky (vyhláška 97/1964 Sb. platná do roku 1991). ČSN mohly předepisovat povinnosti a v podstatě byly na úrovni vyhlášek.